Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměny římskokatolické církve na Příbramsku v době normalizace z perspektivy církevní politiky KSČ
Řapek, Vojtěch ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
(česky) V diplomové práci je věnována pozornost římskokatolické církvi a jejím proměnám v období normalizace, a to na příkladu okresu Příbram. Po částečném politickém uvolnění roku 1968 došlo v důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy k normalizaci poměrů a opětovnému omezení působení římskokatolické církve. V rámci okresu byla církevní politika v agendě okresních církevních tajemníků podřízených vyšším činitelům církevní politiky. Kromě oficiálního působení církve spjatého i s fenoménem politické kolaborace existovala i církev neoficiální - podzemní, jejíž činnost není dosud příliš zmapovaná, přestože plnila mnoho funkcí a suplovala aktivity, které nebyly komunistickým režimem povoleny ani tolerovány. Příbramsko představovalo z náboženského hlediska v rámci Čech specifický správní celek. Významné poutní místo Svatá Hora bylo díky zde působícím zajímavým osobnostem a poutnictví jedním z hlavních církevních dějišť. Téměř dvacetileté období normalizace zde skýtá mnoho pozoruhodných událostí, osobností a fenoménů vrcholících vzepětím církve na konci osmdesátých let.
Akce "K" a její důsledky na příkladu Tovaryšstva Ježíšova
Řapek, Vojtěch ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) V bakalářské práci je zpracováván zásah proti mužským řeholním řádům - tzv. Akce "K" - s jejími důsledky na příkladu Tovaryšstva Ježíšova v českých zemích v období mezi lety 1948 až 1968. Práce je rozčleněna do osmi kapitol. V první kapitole je věnována pozornost Tovaryšstvu Ježíšovu, kde je řád představen a nastíněna jeho historie do roku 1948. Druhá kapitola mapuje církevně-politickou situaci v letech 1948 až 1950, která předznamenává Akci "K". Třetí kapitola se věnuje samotné Akci "K" a jejímu uskutečnění. Ve čtvrté kapitole je rozebírán život v centralizačních klášterech, osudy řeholníků v Pomocných technických praporech, přeškolovacích střediscích a charitním domě. Pátá kapitola je věnována řeholníkům v internačním klášteře v Želivě. V šesté kapitole je soustředěna pozornost na proměny církevní politiky státu po Akci "K" až do roku 1956. Sedmá kapitola mapuje trestní postihy řeholníků v období padesátých a šedesátých let a osmá kapitola se zaměřuje na rozptýlení řeholníků ve společnosti - jejich izolaci, tajnému řeholnímu životu, kontaktům se zahraničím, případům spolupráce s režimem a následně snahám o obnovu řádu v roce 1968.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.