|
|
Ferdinand Čatloš - personality and beliefs
Bobrovský, Max ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá osobnosťou a myslením Ferdinanda Čatloša, slovenského generála v ére tzv. Slovenského štátu. Ferdinand Čatloš je rozporuplná osobnosť moderných slovenských dejín. Bol vybraný preto, lebo jeho pamäte sú často preberané nekriticky a nesprávne. Súčasťou práce je biografická štúdia Ferdinanda Čatloša, analýza klérofašizmu ako historického fenoménu, analýza Čatlošových spomienok a porovnanie Ferdinanda Čatloša s Jozefom Tisom.
|
|
|
Zakládání vojenského prostoru Ralsko (1945-1952)
Vobořil, Šimon ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce pojednává o "zakládacím období" vojenského prostoru Ralsko v severních Čechách. Jejím cílem je popsat vzorce chování a strategie aktérů, kteří do zakládání tohoto vojenského prostoru promlouvali. Poukazuje jak na záměry státu a jednotlivých složek státní moci, tak na možnosti a limity vystěhovávaných obyvatel a jejich zástupců na lokální úrovni. Práce je založena především na archiváliích dostupných v archivech na místní i centrální úrovni. Výsledky archivního bádání jsou interpretovány a zařazeny do kontextu vznikajícího lidově-demokratického státního zřízení v Československu, budování nové poválečné společnosti a role dříve německojazyčného pohraničí. Klíčová slova Ralsko, vojenský prostor, nucená migrace, pohraničí, Českolipsko, poválečné Československo
|
|
|
Nucená práce na území okupovaného Norska za druhé světové války - životní a pracovní podmínky Čechů v rámci totálního nasazení v oblastech výstavby Severní a Polární železnice v letech 1942-1945
Králová, Gabriela ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem nuceně nasazených Čechů v Norsku za druhé světové války, čímž navazuje na bakalářskou práci, která tuto téměř neznámou kapitolu česko-norských dějin obecně představila v rámci širšího kontextu nucené práce na norském území. Předložená práce se již nicméně zaměřuje na konkrétní oblasti nasazení, a to na pozadí projektu výstavby Polární železnice na severu země, který měl v nacistických plánech nejvyšší prioritu. Cílem je podat hlubší analýzu nashromážděných pramenů, především deníků, a na jejím základě zmapovat celkové pracovně-životní podmínky českých dělníků na jednotlivých úsecích výstavby. Práce přitom bere v potaz i perspektivu ostatních zainteresovaných stran, mimo jiné norských obyvatel, kteří se pro Čechy, jak výzkum ukazuje, stali významnou součástí jejich působení v Norsku. Zároveň je pak v této souvislosti pojednáno o životě v táboře a mimo něj, přičemž práce porovnává poměry v těchto dvou navzájem se prolínajících "světech". Závěrečná část se poté zaměruje na poválečnou situaci a snaží se nastínit, jakým způsobem tato zkušenost Čechy ovlivnila a jak je na ni nahlíženo v rámci výzkumu na české a norské straně.
|
|
|
Socialistická zákonnost a československá prokuratura v 70. letech
Lustig, Hubert ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Předmětem práce je zkoumat chápání a funkci pojmu socialistická zákonnost v 70. letech 20. století v Československé socialistické republice. Práce se v první části zaměřuje na obecnější pohled spíše právních vědců a jejich konstrukci pojmu socialistická zákonnost a jeho dobových funkcí. Ve druhé části je prováděn výzkum Generální prokuratury ČSSR jako konkrétní instituce, která měla socialistickou zákonnost střežit, s přihlédnutím k závěrům první části a porovnání teoretické vědecké debaty a postupů konkrétního státního orgánu. U této instituce je kladen akcent také na postoj vůči aktivitám, které byly vnímány jakožto nonkonformní z hlediska tehdejšího politického systému. V kontextu postoje zastánců těchto, z hlediska režimu, nonkonformních postojů tedy půjde o přezkoumání hranic socialistické zákonnosti a v obecnější rovině o její reálné funkce, které vládnoucí garnitura sledovala její častou akcentací.
|
|
|
Ukrajinská komunita v Praze a středních Čechách po roce 1991
Trávníčková, Klára ; Kopeček Šustrová, Radka (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na formování a organizování komunitního života, neinstitucionální aktivity a identitu ukrajinské menšiny v Praze a středních Čechách v období od 90. let (1991) do roku 2004. Vybrané časové pole vymezuje vznik samostatné Ukrajiny, a s ním spojenou mnohem větší svobodu cestovat do jiných evropských zemí za prací, a Oranžovou revoluci, tedy první zásadní polarizační politický konflikt Ukrajinské republiky. Ten mohl mít dopad i na komunitu v Čechách a zaměření její činnosti. Autorka si klade si klade za cíl aplikovat metodologii transnacionální migrace a diaspora studies na vybranou pramennou základnu (především z produkce spolků ukrajinské národní menšiny v ČR). Stěžejní částí práce je podrobná analýza výstupů dvou výrazných výstupů krajanských spolků - časopisu Porohy a dokumentárního filmu Easy Answer a pojmenování jejích transnacionálních a/nebo diasporních aspektů. Práce také poskytuje vhled do toho, jakou cestu ušla ukrajinská národnostní menšina aktivní v Česku od pádu státního socialismu do roku 2004.
|
|
|
Půlstoletí vynalézání hor (1960-2010)
Moravanský, Matěj ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je zachytit proces "vynalézání" hor od 60. let 20. století po nultá léta 21. století na příkladu Krkonoš. V rámci tohoto procesu se utvářel i vztah socialistické, státně-socialistické a postsocialistické společnosti k přírodě, lze tak sledovat způsob, jak se v jednotlivých obdobích propojovaly společenské a přírodní ekosystémy, jak byly devastovány nebo naopak chráněny a posilovány. Ambicí práce je tak nejen popsat snahy o ochranu přírody, ale především zachytit stýkání a potýkání jednotlivých aktérů, ať lidských či ne-lidských. V první části práce se diskutují konkrétní plány, vize a koncepční dokumenty, které měly definovat podobu organizování přírody v horách. Druhá část představuje některé zásadní kauzy týkající se tématu rozvoje kapacit turistického ruchu a ochrany přírody. Poslední, třetí část, je věnována obecnějším závěrům: aplikace post-koloniální teorie, propojení s konceptem "kapitalistické ekologie" Jasona W. Moora, souvislost stavu přírody s krizí legitimity státního socialismu, neoliberální obrat v 90. letech 20. století. Pozornost práce je upřena především na Krkonoše jako hory, ve kterých byla založením národního parku nastolena řada obecnějších a pro následný vývoj charakteristických trendů.
|
|
|
Jitex a "tovární město" Písek v letech 1949-1989
Peleška, Ondřej ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Bernášek, Bohumír (oponent)
Předkládaná práce se v obecné rovině zabývá vztahem textilní továrny Jitex k jihočeskému městu Písek. Autor se zaměří na změny, které byly s implementací, výstavbou a provozem podniku spojeny a zásadně tak ovlivnily město Písek i samotný region. Dynamika této změny bude sledována především ve dvou rovinách, a to v rovině výstavby a v rovině sociální péče o zaměstnance. Cílem této práce bude poukázat na to, že průmyslový podnik byl kromě výroby a vlastního provozu i důležitým veřejně politickým činitelem a aktivně se tak spolupodílel na životě města.
|
|
|
J. B. Souček - evangelický intelektuál v rozbouřených vodách třetí republiky
Wernischová, Adelaida ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá Josefem Bohumilem Součkem, jedním z předních evangelických intelektuálů v poválečném Československu. Čeští protestanté byli nepochybně jednou ze skupin ovlivňujících veřejné mínění i přes svou relativní nepočetnost. Je-li ovšem skloňováno nějaké jméno evangelického velikána z tohoto období, bývá to nejčastěji jméno J. L. Hromádky, v jehož stínu zůstávají ostatní figury z lůna Českobratrské církve evangelické poněkud skryty. Tento text by se tedy měl zabývat jedním z Hromádkových mladších kolegů, kteří v poválečném Československu nepochybně rovněž měli své významné místo. J. B. Souček se stal důležitou postavou už během protektorátu, kdy vedl pololegální bohoslovecké kurzy. Po 2. sv. válce působil jako profesor na evangelické bohoslovecké fakultě, v 60. letech se stal jejím proděkanem a posléze děkanem. Kromě činnosti teologické, exegetické a učitelské se věnoval ovšem i vstupům do veřejného prostoru, zejména prostřednictvím publicistiky. Mezi lety 1946 a 1949 byl šéfredaktorem Křesťanské revue, svými články ale přispíval i do dalších periodik. Cílem práce je začlenit tuto postavu do kontextu širšího intelektuálního pole mezi lety 1945- 48, vystihnout to, v čem se Součkův myšlenkový svět shodoval s dobovým diskurzem a v čem se mu naopak vymykal. Na základě pramenného výzkumu práce hledá...
|
|
|
What they talked about when they talked about the Expulsion. History, anti-communism and world interpretations in dissent polemics of 1970s on the topic of expulsion of Sudeten Germans
Illichmann, Michael Thomas ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Po druhé světové válce na dlouhá leta platilo, že téma vyhnání sudetských Němců bylo prezentováno v Československu takřka výhradě v rámci mocenské ideologie KSČ. I když bádání tématu bylo v rámci ČSSR silně omezeno a podléhalo vlivu stranického výkladu světa, téma zůstalo v centru pozornosti českých a slovenských novinářů, filozofů a dalších, kteří museli pro své politické názory zemi opustit. Diplomová práce se zaměřuje na dva exilové časopisy - Skutečnost (1949-1953) a Svědectví (1956-1992) a jejich diskusi o kontroverzním tématu vyhnání sudetských Němců. Na základě diskurzivně-historické analýzy práce demonstruje, jak byla tématika rozvíjela v souvislosti s politickými představami, dobovou politikou, osobními prožitky a individuálními vypravěčskými strategiemi v rámci česko-německých dějin. Obzvláštní pozornost je v práci věnována otázkám výkladu dějin, poválečného vývoje, vnímání sudetoněmeckých aktivit na Západě a taktéž otázce komunistické diktatury ve spojení s tématem vyhnání sudetských Němců tak, aby byla předveden komplexnější a bohatší obraz poválečných československých dějin. Klíčová slova: vyhnání sudetských Němců z Československa, česko-německé vztahy, československý exil, exilová periodika, disent, Charta 77
|
|
|
Pražská periferie na sklonku 20. století
Mikeš, Jan ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá počátky suburbanizace pražské periferie v devadesátých letech dvacátého století. Na článcích z tehdejších odborných periodik demonstruje širokou podporu jejího rychlého stavebního rozvoje vycházející z uvažování předlistopadových urbanistů. Zhodnocení skutečně realizovaných suburbánních projektů ale ukazuje, že byl nástup skutečně silné suburbanizace v okolí Prahy výrazně pomalejší, než soudobí urbanisté a podnikatelé očekávali a chtěli.
|
host ::
RSS.