|
|
Kulturní zahraniční politika Československa v raném období normalizace
Machala, Jan ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Mervart, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje přístupu komunistického režimu ke kulturní propagaci Československé socialistické republiky ve vyspělých kapitalistických zemích, a to na základě analýzy vybraných zahraničních výstav s československou účastí. Prezentace na těchto výstavách byla významným instrumentem československé zahraniční politiky, jež umožňovala působit na zahraniční veřejnost i politickou reprezentaci ve stylu měkké moci neboli soft power. Diplomová práce se soustředí na podobu a uplatňování této zahraničně-kulturní politiky v průběhu rané fáze tzv. normalizace a zkoumá její kontinuity či diskontinuity ve vztahu k reformnímu období 60. let. Zaměřuje se na okolnosti vzniku a průběh realizace Světové výstavy v Montréalu, výstavy Člověk a jeho svět, Světové výstavy v Ósace a výstavy Československo - země dvou kultur. Mimo výše uvedené stručně pojednává o předchozím vývoji světového výstavnictví. Diplomová práce ve značné míře čerpá z primárních pramenů. Jejich rozboru byly podrobeny zejména materiály Vládní komise pro výstavnictví, která projednávala konkrétní podoby výstav, a dokumenty ministerstva zahraničních věcí, včetně zpráv příslušných zastupitelských úřadů.
|
|
|
Obraz Irska a reflexe severoirského konfliktu v Československu v 70. a 80. letech 20. století
Vlček, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Halama, Vojtěch (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat pohled na Severoirský konflikt (The Troubles), který svým čtenářům poskytovalo Rudé právo. Práce vychází z předpokladu, že Rudé právo vyjadřovalo názor Komunistické strany Československa, a tedy pohled KSČ na severoirský konflikt. Práce analyzuje preference Rudého práva, potažmo KSČ, ve prospěch jednotlivých konfliktních stran v Severním Irsku a jaké faktory tyto preference ovlivňovaly. Analyzovány byly články v Rudém právu, které se týkaly dění v Severním Irsku ve zkoumaném období. Pro analýzu jsou klíčové články dopisovatelů a spolupracovníků Rudého práva v zahraničí, jelikož jsou nejobsáhlejší a výrazně se v nich projevují názory autorů. Práce je chronologicky ohraničena roky 1970 až 1975, čímž se soustředí na nejnásilnější období konfliktu. Klíčová slova: Severní Irsko, Velká Británie, Severoirský konflikt, The Troubles, Rudé právo, Komunistická strana Irska, Komunistická strana Československa.
|
|
|
Vývoj postojů vedení slovinských komunistů k Jugoslávii a k socialismu v letech 1986-1988
Janíčko, Michal ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent) ; Klabjan, Borut (oponent)
Disertace se zaměřuje na vývoj postojů politické elity socialistického Slovinska ke klíčovým otázkám státoprávního uspořádání a politického a ekonomického systému v letech 1986-1988. S využitím archivních pramenů je zkoumáno slábnutí jugoslávské orientace a přesvědčení o perspektivě samosprávného systému. Slovinská politická elita se ve sledovaném období vyznačovala vysokou vnímavostí k veřejnému mínění ve své republice, ve kterém již od počátku 80. let sílil nacionalismus a kritičnost vůči vládě komunistů. Některé předpoklady existence společného státu začali slovinští lídři opouštět v létě 1987, zatímco o rok později se již přímo začali odklánět od federativního uspořádání Jugoslávie směrem ke konfederaci. V tématu ekonomického systému došlo ke zlomu v uvažování slovinských i celkově jugoslávských komunistických elit na jaře 1988 pod tlakem dlouhodobé ekonomické krize. Tehdy začalo odbourávání pilířů samosprávného socialismu. Slovinští komunističtí lídři v čele s Milanem Kučanem se s touto ztrátou vyrovnali dobře také díky úspěchu nacionalismu, který v jejich řadách koncem 80. let prudce zesílil podobně jako v celé veřejnosti.
|
|
|
Nucená práce na území okupovaného Norska za druhé světové války - životní a pracovní podmínky Čechů v rámci totálního nasazení v oblastech výstavby Severní a Polární železnice v letech 1942-1945
Králová, Gabriela ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem nuceně nasazených Čechů v Norsku za druhé světové války, čímž navazuje na bakalářskou práci, která tuto téměř neznámou kapitolu česko-norských dějin obecně představila v rámci širšího kontextu nucené práce na norském území. Předložená práce se již nicméně zaměřuje na konkrétní oblasti nasazení, a to na pozadí projektu výstavby Polární železnice na severu země, který měl v nacistických plánech nejvyšší prioritu. Cílem je podat hlubší analýzu nashromážděných pramenů, především deníků, a na jejím základě zmapovat celkové pracovně-životní podmínky českých dělníků na jednotlivých úsecích výstavby. Práce přitom bere v potaz i perspektivu ostatních zainteresovaných stran, mimo jiné norských obyvatel, kteří se pro Čechy, jak výzkum ukazuje, stali významnou součástí jejich působení v Norsku. Zároveň je pak v této souvislosti pojednáno o životě v táboře a mimo něj, přičemž práce porovnává poměry v těchto dvou navzájem se prolínajících "světech". Závěrečná část se poté zaměruje na poválečnou situaci a snaží se nastínit, jakým způsobem tato zkušenost Čechy ovlivnila a jak je na ni nahlíženo v rámci výzkumu na české a norské straně.
|
|
|
Mezi Bělehradem a suverenitou. Kosovo v letech 1988-1990.
Ceropita, Mihail ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Štěpánek, Václav (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá společensko-politické proměny v autonomní oblasti Kosovo v průběhu vývoje politické krize, která zachvátila jugoslávskou federaci v druhé polovině 80. let. V kontextu vytváření předpokladů pro nové kolo kosovské krize ve druhé polovině 90. let jsou zvažovány politické, sociální a částečně ekonomické aspekty situace v Kosovu v tomto období. Ohlédneme-li se zpět, můžeme s jistotou říci, že značný počet politických procesů spojených se vznikem současného částečně uznaného státu Kosovo se odehrál na přelomu 80. a 90. let, kdy se v autonomní oblasti formovaly politické elity, které byli faktický samostatné ve vztahu ke srbskému a jugoslávskému vedení. Výklad je rozdělen do několika chronologicky samostatných částí, které popisují změny politické situace Kosova a jeho vztahů se srbským a jugoslávským vedením. Při rozboru tématu čerpá práce především ze sekundární literatury, současného tisku, memoárů, dobových publikací a dokumentů politického a společenského charakteru. Klíčová slova Srbové; Albánci; Kosovo; Jugoslávie; národní hnutí; Srbsko.
|
|
|
Československo-libyjská spolupráce ve zdravotnictví
Fischer, Philipp-Jakob ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pešta, Mikuláš (oponent)
Práce je zaměřena na československo-libyjské kontakty ve zdravotnictví přibližně od sedmdesátých let do roku 1989. Stěžejním obdobím byla zdravotnická spolupráce probíhající v osmdesátých letech. Těžištěm této spolupráce byli především českoslovenští experti- zdravotníci, kteří působili v libyjských zdravotnických institucích. Smyslem práce je poodhalit politické a historické pozadí kooperace. Zjistit, proč k ní došlo, jak probíhala a co bylo jejím obsahem. Dále se text zabývá významem spolupráce pro Československo a pro Libyi. V neposlední řadě se autor pokouší odkrýt pozapomenuté životní příběhy československých zdravotníků. Věnuje pozornost jejich roli v kooperaci, jejich motivaci k cestě do Libye a rekonstruuje proces přípravy, vyslání a života v Libyi. Sleduje také chronologický vývoj počtu československých zdravotníků v Libyi. Práce vyzdvihuje úsilí těchto expertů, kteří skutečně pomohli tisícům Libyjců a přispěli k rozvoji libyjského zdravotnictví. Text je výsledkem analýzy rozsáhlého korpusu archivních pramenů.
|
|
|
Reflexe rolnické otázky a kolektivizace v SSSR v meziválečném Československu, 1928-1933
Projsová, Kateřina ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na československou reflexi rolnické otázky v Sovětském svazu v období kolektivizace v letech 1928-1933. Sleduje rovinu debaty mezi československými odbornými a intelektuálními kruhy a zároveň zohledňuje pohled ruské emigrace. V závěru konfrontuji a posuzuji, nakolik se představené kruhy inteligence názorově prolínaly a ovlivňovaly. Práce je založena na analýze vydaných pramenů: cestopisů, reportáží, novinových článků a odborných studií. Zohledněny jsou dokumenty uložené v Národní knihovně ČR a Slovanské knihovně. Klíčová slova: rolnictvo, Sovětský svaz, první pětiletý plán, kolektivizace, ruská emigrace, Československo
|
|
|
Vzpoura v boce Kotorské v československé a jugoslávské vzpomínkové kultuře
Zima, Mikuláš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Moskovič, Boris (oponent)
Bakalářská práce zkoumá místo vzpoury rakousko-uherských námořníků v boce Kotorské v roce 1918 ve vzpomínkové kultuře v Československu a Jugoslávii. Sleduje proměny v interpretaci a formy připomínání této události v obou zemích jak v meziválečném období, tak v éře po roce 1945. Na základě sekundární literatury rekonstruuje průběh samotné události. Sleduje, nakolik se její výklad proměňoval v závislosti na změnách politických režimů a jaký význam byl události přikládán ve veřejném prostoru. Sleduje oslavy výročí, činnost veteránských sdružení a obraz události ve sdělovacích prostředcích i v žánrech populární kultury, jako je literatura nebo film. Zaměří se rovněž na interpretace v historické literatuře a v literatuře faktu. Prameny práce představují denní a periodický tisk a archivní dokumenty.
|
|
|
Environmentální dějiny v jihovýchodní Evropě
Třešňák, Jakub ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zaměřuje na oblast jihovýchodní Evropy a fenomén environmentálních dějin. Jejím cílem je popsat stav této poměrně mladé disciplíny ve zmíněném regionu a stanovit, jaká témata se v oblasti zkoumají. V úvodu jsou definovány pojmy, podle kterých byl sestaven soubor dále analyzovaných prací. Následuje popsání historického vývoje a základních rysů historických bádání a posléze práce přikročí ke kategorizaci prací na základě témat, která zkoumají. Samostatně bude řešen případ Albánie, v níž půjde práce hlouběji a krom její historie a historiografie popíše i vybrané výseky politického a společenského vývoje. V závěru pak shrne zjištěné poznatky a naznačí další možnosti bádání.
|
|
|
Vzpoura v boce Kotorské v československé a jugoslávské vzpomínkové kultuře
Zima, Mikuláš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Moskovič, Boris (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení a interpretaci povstání námořníků v zálivu Boka Kotorská v Černé Hoře v průběhu první světové války československou a jihoslovanskou společností a vládními představiteli v období první republiky, v období státního socialismu a v dnešní době. Sleduji, jaký mělo povstání vliv na společnost a jakého odrazu v literatuře a veřejném životě v průběhu 20. století dosáhlo. Práce širšího časového rozsahu obsahuje taktéž doplňující stručné informace o průběhu válečných operací na Jadranu, o stavu rakouskouherského válečného námořnictva, o okolnostech vzniku a průběhu kotorské vzpoury a jejího vyvrcholení a o životě jejího klíčového účastníka přerovského rodáka Františka Rasche. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.