Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 179 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
"Ať však nečekají, že je budeme vítat vlajkoslávou nebo fanfárami." Reemigrace do normalizačního Československa mezi lety 1968-1989
Simerová, Barbora ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá některými aspekty reemigrace do Československa v období mezi lety 1968-1989. Jejím hlavním cílem je ukázat, jak bylo zacházeno s navrátilci po jejich příchodu na území Československa. Na základě materiálů Státní bezpečnosti, dostupných v Archivu bezpečnostních složek, analyzuje pohled StB na tuto skupinu lidí. Z dobového tisku a rozhlasových a televizních pořadů pokouší rozkrýt mediální obraz reemigrantů a to, k čemu jejich výstupy měly sloužit. Kromě toho představuje osudy čtyř konkrétních lidí, kteří se v tuto dobu vrátili do Československa, a jejich prostřednictvím představuje některé aspekty života po návratu. Tato část vychází z vyprávění pro Paměť národa a z dokumentů, které k těmto osobám vyprodukovala Státní bezpečnost.
Reflexe ozbrojených sil Polské republiky československými státními orgány v letech 1919-1939
Plaček, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí polských ozbrojených sil československými státními orgány mezi lety 1918 a 1939. Jejím cílem je zjistit co a proč konkrétně československé úřady zajímalo a následně jakým způsobem k dané reflexi docházelo. Toho je dosaženo výzkumem primárních pramenů na pozadí vývoje československo-polských vztahů. Práce je rozdělena do tří hlavních chronologicky řazených kapitol. V každé je nejprve uveden kontext československo-polských vztahů či jiných dobových reálií a teprve posléze je uvedena rovněž reflexe polských ozbrojených sil.
Odsun sovětských vojsk z vojenského újezdu Ralsko
Nohýnková, Karolína ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá odsunem sovětských vojsk z (dnes již bývalého) vojenského újezdu Ralsko a dopady pobytu sovětské armády na následný regionální vývoj. Zasazuje ho do kontextu odchodu sovětské armády z území Československa, ale zároveň se zaměřuje na jeho specifika - v tematicky řazených kapitolách se věnuje např. vyrovnání se s ekologickými dopady a problematikou transformace vojenského újezdu do civilní sféry a s tím spojené potíže s privatizací či hledání možností nového využití. Práce metodologicky vychází z výzkumného projektu Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR "Česká společnost a sovětská armáda 1968-1991", realizovaného v letech 2017-2019, zejména z jeho pojetí odsunu nejen z politického, ale i ze sociálního hlediska. Dále jej navíc prohlubuje zaměřením se na jednu konkrétní oblast působení sovětské armády - akcentuje lokální aspekt. Navazuje také na závěrečné práce obhájené na Univerzitě Karlově, které mapují historii oblasti VÚ Ralsko a tamější působení československé a sovětské armády v předchozích desetiletích (1950-1968, 1968-1989). Pramenně se práce opírá zejména o dobové dokumenty ze Státního okresního archivu Česká Lípa a Vojenského ústředního archivu Praha a o celostátní i regionální dobový tisk. Klíčová slova Odsun sovětských vojsk, Ralsko, vojenský újezd, vojenský výcvikový...
Proměny římskokatolické církve na Příbramsku v době normalizace z perspektivy církevní politiky KSČ
Řapek, Vojtěch ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
(česky) V diplomové práci je věnována pozornost římskokatolické církvi a jejím proměnám v období normalizace, a to na příkladu okresu Příbram. Po částečném politickém uvolnění roku 1968 došlo v důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy k normalizaci poměrů a opětovnému omezení působení římskokatolické církve. V rámci okresu byla církevní politika v agendě okresních církevních tajemníků podřízených vyšším činitelům církevní politiky. Kromě oficiálního působení církve spjatého i s fenoménem politické kolaborace existovala i církev neoficiální - podzemní, jejíž činnost není dosud příliš zmapovaná, přestože plnila mnoho funkcí a suplovala aktivity, které nebyly komunistickým režimem povoleny ani tolerovány. Příbramsko představovalo z náboženského hlediska v rámci Čech specifický správní celek. Významné poutní místo Svatá Hora bylo díky zde působícím zajímavým osobnostem a poutnictví jedním z hlavních církevních dějišť. Téměř dvacetileté období normalizace zde skýtá mnoho pozoruhodných událostí, osobností a fenoménů vrcholících vzepětím církve na konci osmdesátých let.
Československý turismus v socialistické Jugoslávii. Instituce, představy a realita
Jelínek, Martin ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Mezinárodní turismus se stal běžnou součástí lidského života. Tento fenomén, mající původ v modernizaci společnosti v 19. století, si prošel složitým a dlouhým vývojem. Od svých počátečních fází, kdy je vyhrazen společenské smetánce, přes pochopení jeho ekonomického potenciálu pro moderní stát a ekonomiku až do konečného zmasovění mezinárodního turismu v druhé polovině 20. století. V bipolárně rozděleném světě se ukazují vývojová specifika mezinárodního turismu s ohledem na to, na které straně železné opony se tento turismus vyvíjí. Zvláštním příkladem pak je, pokud se vývoj odehrává někde na pomezí obou bloků. Československý turismus směřující do Jugoslávie je dobrým příkladem prolínání východního přístupu k cestování do zahraničí se specifickým modelem jugoslávského pohledu na tento fenomén. Čeští a slovenští turisté byli již od 19. století tradičními hosty, směřujícími právě do zemí, jež tvoří jugoslávský stát. Předkládaná práce se zabývá tím, jak se vyvíjela a jak byla ukotvena institucionalizace československého turismu do socialistické Jugoslávie, tzn. jaké instituce a jakým způsobem turismus zajišťovaly, jak a s kterými institucemi na jugoslávské straně byly nuceny spolupracovat a jak se celý tento poměrně složitý mechanismus během let 1945-1990 vyvíjel. Dalším záměrem práce je vystihnout, co...
Analýza narativů ve veřejné debatě připomínající 28. říjen v letech 1990-1993
Vicherek, Jonáš ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Cílem této práce je skrze koncept ideálně-typických narativů Tomáše Sniegoně a kritickou diskurzivní analýzu Normana Fairclougha prozkoumat způsob vztahování se česko-slovenské společnosti let 1990-1993 k minulosti. Na podkladu 28. října - dne vzniku Československé republiky v roce 1918 - je cílem ukázat, jakou úlohu hrál vznik společného státu Čechů a Slováků v jednotlivých narativech v příslušném období. Otázkou s tím spojenou je, kdo zastával jaký narativ a čeho se tím snažil dosáhnout. Hlavními pramennými materiály jsou stenoprotokoly ze schůzí jednotlivých komor parlamentů a celostátní plnoformátové deníky z České i Slovenské republiky. Pomocí těchto pramenů analyzuji jak politické, tak společenské přijímání 28. října. Sleduji jednotlivé vrstvy interpretací, které jsou 28. říjnu přisuzovány z nichž specifické postavení zaujímá vzájemný vztah české a slovenské společnosti.
For the sobering up of the nation - state policy against alcoholism 1948-1962
Balogh, Branislav ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
(česky) Práce se zabývá státní protialkoholní politikou v období let 1948-1962 s přesahem do historie první poloviny 20. století, s důrazem na Slovensko, avšak v kontextu celostátně přijatých norem. V první kapitole, která je jádrem práce, autor seznamuje s úrovní státní politiky, sleduje vznik zákona č. 87/1948 Sb. i jeho aplikaci v praxi. Uvědomuje si, že zákony nevznikají jen tak, a proto přibližuje i veřejnou diskusi, která jeho přijetí předcházela. Seznamuje čtenáře s kulturním prostředím po druhé světové válce a všímá si státních opatření v poválečné republice. Představuje základní kontinuitu lékařského, zdravotnického a morálního narativu od konce války do roku 1962, kdy je přijat zákon č. 120/1962 Sb. Vychází z celostátních pramenů a metodou sondy v okresech Senec a Pezinok empiricky ukazuje regionální aplikaci norem. Sleduje základní strategie aktérů a průběh vzniku nové instituce protialkoholního sboru. Zasazuje jejich vznik do širšího kontextu státních opatření a představuje prehistorii této instituce. Sleduje možnosti uplatnění totalitní versus revizionistické perspektivy na poúnorový režim z hlediska jeho protialkoholní politiky. Na příkladu pronikání lékařských znalostí, vysoce ceněných v socialistickém systému, do státní politiky představuje postupné zesilování státních zásahů v...
Soud krví a železem Ukrajinský integrální nacionalismus, "banderovci" a jejich místo v evropských dějinách
Ondrák, Vlastimil ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent) ; Šmigeľ, Michal (oponent)
Disertační práce představuje problematiku ukrajinského (integrálního) nacionalismu a aktivit Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády (tzv. "banderovci") s důrazem na dění v Československu, dle starší literatury a dobové publicistické produkce značně násilné a dodnes využívané v pokusech o diskreditaci ukrajinského vládního režimu i ukrajinské státnosti jako takové. Jednotlivé kapitoly chronologicky sledují témata vzniku a vývoje ukrajinského nacionalismu, jeho formativní období, ideologickou náplň, činnost struktur v Československu i zahraničí v letech 1918 až 1960 a v neposlední řadě analyzuje mylná či zavádějící tvrzení, jež problematiku ukrajinského nacionalismu a jeho struktur provází. Hlavní otázku, na níž se práce pokouší dát odpověď, lze formulovat v duchu: Kdo to byli a čím se do dějin zapsali "banderovci"? Práce primárně vychází z archivního výzkumu provedeného v archivech v České republice, v Polsku a na Slovensku. Dále z dostupné literatury provenience ukrajinských nacionalistů a odborné literatury, zejména v polském, ukrajinském a anglickém jazyce. Výzkum dospěl k závěru, že problematika násilných aktivit ukrajinského podzemí v Československu i zahraničí je neúměrně exagerována, navíc především strukturami hlásajícími svou kontinuitu s těmi, které se samy...
Československý výbor obránců míru a jeho místo v politickém systému Československa v letech 1949 - 1956
Štér, Roman ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Účelem diplomové práce je zmapovat činnost Československého výboru obránců míru v letech 1949-1956 s důrazem na postihnutí institucionálně-organizačních vztahů. Součástí práce je také nástin dalšího vývoje mírových organizací v Československu včetně jejich transformace po roce 1989.
Vliv ČSSD na druhou vládu Václava Klause a politická situace v letech 1996-1998
Skalová, Irena ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem opoziční ČSSD na menšinovou koaliční vládu vedenou Václavem Klausem v letech 1996 - 1998. Pro vládu byla zásadní tolerance z této strany, která se měla projevovat při hlasováních o získání důvěry ale i při hlasování o vládních návrzích. Cílem práce je zjistit, jak se vliv projevoval, ale i jak se v průběhu volebního období lišil, protože došlo ke změnám v poslaneckých klubech, což změnilo poměr hlasů mezi koalicí a opozicí. V práci je představena i role Miloše Zemana, která byla v tomto volebním období taktéž velmi zásadní. Práce se také zaměřuje na vládní návrhy, které se podařilo prosadit právě díky hlasům ČSSD, ale i naopak zjišťuje, zda se podařilo prosadit i body z volebního programu sociální demokracie či nikoliv, což bude poukázáno na některých příkladech. V neposlední řadě se práce věnuje celkové politické situaci v tomto období, které bylo doprovázeno o neshody v koalici ale i aférami, které nakonec vedly k demisi vlády a ke vzniku poloúřednické vlády vedené guvernérem ČNB Josefem Tošovským. Tošovský byl do této funkce dosazen prezidentem Václavem Havlem, který se snažil politickou situaci napravit, přičemž Havlovi a jeho postoji k vládě a k celé politické situaci je věnována jedna z kapitol.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 179 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Rychlík, Jan,
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.