|
|
Prestiž učitelství pro mateřské školy
Smolíková, Anna ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje prestiži učitelského povolání se zaměřením na učitelství pro mateřské školy. Teoretická část této práce obsahuje informace o učitelství jako profesi, dále se zaměřuje přímo na prestiž učitelů mateřských škol a popisuje současné aspekty prestiže. V neposlední řadě je podrobně popsán vývoj povolání předškolního pedagoga, jako zdroj probíhající profesionalizace učitelství. Hlavním cílem výzkumné části je porovnat, jak je prestiž preprimárních pedagogů hodnocena učiteli z jiných školských stupňů a samotnými předškolními pedagogy. Dále zjistit jak se liší výsledky šetření autorky práce a průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) při Sociologickém ústavu AV ČR o prestiži povolání z roku 2013 a 2016. Design šetření je smíšený. Je využito metod dotazníku, strukturovaného rozhovoru a analýzy dokumentů. Výsledky ukazují relativní shodu s výzkumem CVVM. Respondenti hodnotili výrazně rozdílně pouze čtyři povolání a učitelská povolání hodnotili o něco výše než v původním průzkumu. Srovnání učitelských povolání, jak je hodnotili sami učitelé, ukázalo, že každá skupina učitelů (dle školských stupňů) hodnotila své vlastní povolání nejvýše kromě učitelů vyšších odborných škol a celkově nejvýše hodnotili respondenti učitele základních škol, nejníže pak učitele vyšších...
|
|
| |
|
|
Poruchy chování a emocí v kontextu školních a sociálních důsledků na žáka 1. stupně základní školy
Hlaváčková, Kateřina ; Veselá, Věra (vedoucí práce) ; Šotolová, Eva (oponent)
Poruchy chování a emocí v kontextu školních a sociálních důsledků na žáka 1. stupně základní školy. Abstrakt: Diplomová práce se zabývala problematikou poruch chování u dětí mladšího školního věku. Jejím hlavním cílem bylo zjistit rozsah poruchového chování žáků 1. st. základní školy z pohledu učitelů a zmapovat, jaké symptomy poruch chování se nejčastěji projevují u žáků v několika pražských základních školách. Dále pak analyzovat vliv těchto projevů, resp. poruchového chování na školní prospěch, vztahy s vrstevníky a vztahové postoje učitelů k žákům s problémovým chováním. Posledním cílem bylo zmapovat a posoudit spolupráci školy a rodiny, projevený zájem a ochotu rodiny ke spolupráci na případné nápravě či navržených výchovných opatřeních ze strany školy. Tato práce má zcela praktický charakter, jelikož mapuje skutečný pedagogický terén a jejími jedinými respondenty byli třídní učitelé, u kterých se předpokládala znalost jejich třídních kolektivů. V teoretické části diplomové práce jsou s pomocí odborných zdrojů popsány jednak poruchy chování, které mají výchovně, sociálně či osobnostně podmíněný základ, ale také poruchy, za jejichž příčinu je považováno organické poškození CNS a které jsou laické veřejnosti známé pod názvem ADHD. Zmíněny jsou také tzv. symptomatologické poruchy chování. Část praktická...
|
|
|
Postoje pedagogů k inkluzivnímu pojetí základního vzděláivání
Marešová, Barbora ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání v pojetí běžných základních škol. Cílem práce je zjistit, jaká pozitiva a negativa spatřují pedagogové v inkluzivním pojetí základního vzdělávání, případně jaká navrhují doporučení, která by mohla napomoci fungování procesu inkluzivního vzdělávání. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na proces inkluze a inkluzivního vzdělávání, její součástí je popis pojmů, projevů a principů. V teoretické části je také přiblíženo inkluzivní školní prostředí včetně aktérů inkluzivního procesu. Podkladem pro praktickou část je dotazníkové šetření, jehož cílem je zjistit postoje, názory a návrhy učitelů základních škol k dané problematice. Výsledky výzkumného šetření poukázaly na to, že současné pojetí inkluzivního vzdělávání je většinou dotázaných učitelů nepochopeno a bohužel většina z nich s tímto konceptem nesouhlasí. Vidí v něm riziko zátěže nejen pro děti a učitele, ale v konečném výsledku i pro celý školský systém, jenž tak může ztratit na kvalitě. I přes to v inkluzivním vzdělávání spatřují určité přínosy, především v tom, že se děti mohou učit vzájemné motivaci, spolupráci, potřebným sociálním dovednostem a snažit se vnímat a respektovat odlišnosti, díky čemuž následně získají potřebné kvality pro...
|
|
| |
|
|
Postoje učitelů ZŠ k legislativním změnám ve vzdělávání žáků se SVP
Kligerová, Lucie ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu postojů učitelů základních škol z okresu Trutnov k inkluzivnímu vzdělávání. Teoretická část se věnuje osobám se speciálními vzdělávacími potřebami, právnímu zakotvení, inkluzivnímu vzdělávání a výuce, systému kurikulárních dokumentů a poradenskému systému v České republice. V praktické části byly zjišťovány postoje učitelů základních škol z okresu Trutnov ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Především míra informovanosti učitelů, jejich obavy a připomínky k novele školského zákona. Byly využity metody dotazníku a rozhovoru. Jedná se tedy o kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu. KLÍČOVÁ SLOVA inkluzivní vzdělávání, inkluzivní výuka, učitel, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, postoje, obavy, informovanost, přínos
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání z pohledu učitelů na vybraných základních školách v České republice
VÁCHOVÁ, Markéta
Bakalářská práce má teoreticko-empirický charakter. V teoretické části je cílem práce popsat principy inkluzivní vzdělávání, postoje a názory českých a světových odborníků na inkluzivní vzdělávání, popsat učitelskou profesi, myšlení učitele a profesní kompetence a nakonec samotného žáka s postižením a podpůrná opatření, která inkluzivní vzdělávání doprovázejí. Je rozdělena do tří kapitol. První kapitola, která se nazývá Principy inkluzivního vzdělávání je členěna do dvou podkapitol, a to Vysvětlení pojmu inkluze a integrace a Pohledy odborníků na inkluzivní vzdělávání. Druhá kapitola Učitel je rozdělena do tří podkapitol Učitelská profese a její problematika, Učitelovo pedagogické myšlení a Kompetence učitele v inkluzivním vzdělávání. Třetí kapitola Žák s postižením a jeho podpůrná a institucionální zajištění je členitější a je rozdělena do sedmi následujících podkapitol Žák s postižením, Vyhláška upravující počet žáků ve třídě, Pedagogicko-psychologická poradna, Speciálně pedagogické centrum, Školní poradenské pracoviště, Individuální vzdělávací plán a Asistent pedagoga. V empirické části je cílem zjistit názory a postoje vybraných učitelů základních škol na inkluzivní vzdělávání. Bylo vytvořeno 11 výzkumných otázek, na které učitelé pomocí kvalitativní strategie, konkrétně polostrukturovanými rozhovory, odpovídali. Rozhovory byly jednotlivě uskutečněny s osmi učiteli vybraných základních škol v České republice. Obsahovaly 34 otázek. Po provedení byly přepsány, následně analyzovány a vyhodnoceny. Empirická část obsahuje výzkumné metody a otázky, charakteristiku dotazovaných učitelů a kapitoly obsahující odpovědi na výzkumné otázky.
|
|
|
Kompetence učitele k rozvoji čtenářství žáků na 1. stupni ZŠ
Hanzlíková, Aneta ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kompetencemi učitele k rozvoji čtenářství u žáků na 1. stupni ZŠ. První kapitola se zabývá odbornou terminologií, se kterou by měl být seznámen každý učitel, který chce rozvíjet čtenářství. Kapitola druhá podrobně rozebírá kompetence učitele se zaměřením na čtenářství. Následně se práce zaměřuje především na to, jaké mají učitelé možnosti rozvoje čtenářství ve škole, tedy jaké strategie a metody mohou zvolit a jakých čtenářských projektů se mohou s žáky účastnit. Poslední kapitola se zabývá dalšími podmínkami, které také mohou ovlivnit rozvoj čtenářství jako je např. práce s žáky s SPU (speciální poruchy učení), bezpečné prostředí nebo další vzdělávání pedagogů, které vnímám jako zcela nezbytné. Záměrem praktické části této práce je zjistit jakým způsobem rozvíjí čtenářství u žáků učitel začínající a zkušený, a porovnat jejich kompetence. Pro zjištění odpovědí jsem použila metody kvalitativního výzkumu pozorování a rozhovoru s učitelkami. Díky tomu jsem mohla porovnat jejich kompetence k rozvoji čtenářství. Jejich kompetence byly velmi podobné. To přisuzuji především tomu, že obě dvě paní učitelky považují rozvoj čtenářství za podstatný, vzdělávají se, používají různé metody a strategie, přistupují k žákům individuálně, ale především svou práci dělají s radostí.
|
|
|
Spolupráce rodiny a školy na počátku školní docházky
Jelínková, Martina ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Horáčková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprací mezi rodinou a školou na počátku školní docházky. Teoretická část se zaměřuje na rodinu a školu jako na výchovně-vzdělávací instituci. Popisuje zakotvení spolupráce mezi rodinou a školou v závazných dokumentech pro vzdělávání a představuje principy a možné limity. Zabývá se také očekáváním a obavami rodičů a učitelů. Představuje programy a iniciativy podporující spolupráci školy s rodinou, mezi které patří Rodiče vítáni a Začít spolu. Empirická část se zabývá výzkumem mapujícím konkrétní formy spolupráce školy s rodiči na konkrétní základní škole, a to především na prvním stupni dané školy. Výzkum je realizován pomocí dotazníkového šetření, polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování.
|
|
|
Rozvoj, možnosti a dovednosti učitele při práci s žáky s odlišným mateřským jazykem na 1. stupni ZŠ
Fialová, Gabriela ; Horáčková, Klára (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Teoretická část shrnuje teoretická východiska, možnosti učitele vzdělávat se v problematice výuky žáků s odlišným mateřským jazykem na prvním stupni, přípravu na vstup žáků s odlišným mateřským jazykem do třídy, která má za úkol navodit vstřícné klima právě pro žáka s odlišným mateřským jazykem. Součástí bude i vymezení klíčových pojmů související se vzděláváním žáků s odlišným mateřským jazykem jak v České republice tak i ve Finsku. V praktické části využívám své zkušenosti ze stáže ve Finsku k realizaci dotazníků, díky kterým zjišťuji míru informovanosti učitelů o této problematice, kterou jsem prohloubila následnými rozhovory s vybranými učiteli. Na základě zjištění z rozhovorů a studia dostupné literatury jsem připravila workshop pro učitele 1. stupně ZŠ, který je zaměřen na danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA inkluze, individualita, učitel, respekt, prostředí, začlenění do kolektivu, žáci cizinci, žák s odlišným mateřským jazykem, multikulturní výchova, primární škola, vzdělávání ve Finsku, inspirace pro učitele, workshop
|
host ::
RSS.