Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 57 záznamů.  začátekpředchozí37 - 46dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Ignorance is risk: Social media and insecurity as understood through a regime of agnotology
Colomb, Noé Louis André Annet Merlin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Collins, Jonathan (oponent)
ABSTRAKTNÍ Navzdory stále rostoucí přítomnosti platforem sociálních médií jen málokdo studoval jejich dopad na bezpečnost jako celek. Zatímco diskuse o bezpečnostních otázkách, které vycházejí ze sociálních médií, často přivádějí uživatele k odpovědnosti, tato práce tvrdí, že samotné platformy a způsob, jakým jsou konstruovány, vytvářejí nejistotu. Tento projekt si klade za cíl především stanovit roli platforem sociálních médií při narušování ontologické bezpečnosti a šíření agnotologie. Tyto dva koncepty hrají ústřední roli ve vysvětlení tohoto projektu bezpečnostních hrozeb pocházejících z platforem sociálních médií. Pro zkoumání těchto hrozeb bude v práci použita duální metodologie. Za prvé, jeho výzkumná metoda zahrnuje analýzu škály po škálách, která odkazuje na škály bezpečnosti. Individuální a mezinárodní stupnice nabízejí doplňkové pohledy na šíření nejistoty na sociálních sítích. Individuální škála nás přivede k diskusi o souvislostech mezi sociálními médii, ontologickou bezpečností a tím, jak závislost vytváří začarovaný kruh pro jednotlivé uživatele, pomocí instrumentalizace analýzy sekundární literatury. Prostřednictvím studia v mezinárodním měřítku tato práce upozorní na roli sociálních médií při vytváření a podpoře alternativních pohledů na pravdu a realitu a na to, jak to následně vede k...
Impact of COVID-19 fiscal measures on Non-Performing Loans
Bajcár, Tomáš ; Jakubík, Petr (vedoucí práce) ; Fanta, Nicolas (oponent)
Skúmame do akej miery fiškálne opatrenia súvisiace s COVID-19 zmiernili úverové riziko vyjadrené nesplácanými úvermi vo vybraných európskych krajinách. V tomto zmysle zohľadňujeme makroekonomické a bankové determinanty nesplácaných úverov. Našu empirickú analýzu obmedzujeme na podiel nesplácaných úverov a fiškálne opatrenia, ktoré sú zamerané na nefinančné podniky. Využívame štvrťročný panelový súbor dát pokrývajúci obdobie rokov 2019 až 2021 a rozdelenie podľa sektorov ekonomickej činnosti pokrývajúc 423 sektorov v 23 európskych krajinách. Ďalej využívame diferenčný GMM odhad pre dynamické panelové dáta. Z našej empirickej analýzy vyplýva, že na podiel nesplácaných úverov majú významný vplyv tieto premenné: hospodársky rast, zamestnanosť, nominálny efektívny výmenný kurz a návratnosť vlastného kapitálu. V prípade fiškálnych opatrení sa zistilo, že štátom garantované úvery a daňové úľavy majú štatisticky významný a negatívny vplyv na podiel nesplácaných úverov. Toto zistenie podporuje tvrdenie, že počas pandémie COVID-19 štátom garantované úvery a nižšie daňové zaťaženie pomohli podnikom udržať likviditu a platobnú schopnosť, čo viedlo k zníženiu podielu nesplácaných úverov. Naopak, zistilo sa, že moratóriá na úvery mali pozitívny vplyv na podiel nesplácaných úverov. Pokiaľ ide o priame granty,...
Perceiving Uncertainty on Financial Markets During the Covid-19 Pandemic
Balažovič, Matej ; Čech, František (vedoucí práce) ; Hronec, Martin (oponent)
Táto práca skúma vplyv pandémie COVID-19 na FRA spready v Českej republike. Keďže FRA slúži ako užitočný nástroj na zabezpečenie proti možnému riziku spojenom s pohybom úrokových sadzieb, je to relevantný indikátor konsenzuálneho názoru a vnímanej neistoty ohľadom budúcej finančnej situácie. Účinky meriame pomocou ARMA-GJR-GARCH modelovania. Ako vysvetľujúce premenné sú zahrnuté viaceré indexy COVID-19, ktoré predstavujú reakciu vlády na pandémiu. Výsledky ukazujú pád FRA spreadov pri začiatku pandémie a taktiež zvýšenie volatility FRA spreadov, ktorá sa počas daného obdobia zdvojnásobila. Naše hlavné zistenia naznačujú, že COVID-19 ovplyvnil pokles FRA spreadov. Zvýšenie volatility sme však dátami o COVID-19 nedokázali vysvetliť.
Rozvodovost v pandemickém roce 2020 v Česku
Fidranský, Tomáš ; Slabá, Jitka (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Rozvodovost v pandemickém roce 2020 v Česku Abstrakt: Rok 2020 lze označit za bezprecedentní z hlediska změn v běžném fungování jednotlivců, ale i institucí. Tato práce si klade za cíl zhodnotit dopad protiepidemických opatření, přijatých v rámci snahy omezit šíření onemocnění Covid-19 na rozvodovost. Zaměřuje se především na změny v intenzitě a struktuře rozvodovosti v období platnosti nouzového stavu, kdy mohlo dojít k omezení fungování soudů. Výsledky analýz dat rozvodové statistiky Českého statistického úřadu poukázaly na snížení celkové intenzity rozvodovosti v průběhu jara 2020, tedy v době první vlny pandemie v Česku. Obdobný dočasný propad úroveň rozvodovosti byl v Česku již zaznamenán na konci 90. let 20. století. Jeho příčinou byla legislativní úprava, která znesnadňovala rozvody u manželství s nezletilými dětmi a k propadu intenzity rozvodovosti tak došlo právě u manželství s nezletilými dětmi. Oproti tomu propad intenzity rozvodovosti v roce 2020 proběhl stejnou měrou jak u manželství, kde byly přítomny nezletilé děti, tak u manželství bez nezletilých dětí. Propad intenzity rozvodovosti, pozorovaný v průběhu jara 2020, nebyl v následujících měsících vykompenzován a došlo tak k celkovému poklesu úrovně rozvodovosti v Česku. Klíčová slova: pandemie Covid-19, rozvodovost, sezónnost, Česko
Distanční výuka a využití digitálních technologií ve vzdělávání
Kajtmanová, Alžběta ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na to, jaký vliv měla pandemie onemocnění covid-19 na vzdělávání na vybrané základní škole z pohledu vyučujících během první a druhé vlny. Zaměřuje se na vymezení pojmů, jako je distanční výuka, e-learning, digitální technologie a platformy. Práce reflektuje, jakým způsobem bylo české školství ovlivněno od března roku 2020 do května 2021. V teoretické části se zaměřuje na teoretické pojetí pojmů, které jsou spojené s pandemií a distančním vzděláváním, ale také s pojmem socializace a komunikace, které byly během pandemie zejména u dětí velmi ovlivněny. Výzkumná část pak byla realizována za pomoci polostrukturovaného rozhovoru, který byl prováděn na vybrané základní škole a který byl veden skupinově se čtyřmi vyučujícími. Jedna z nejzásadnějších otázek celého rozhovoru byla ta, jaký vliv měla právě pandemie na žáky a učitele samotné na této konkrétní základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA distanční výuka, digitální technologie, pandemie COVID-19, žáci, pedagogové, E-learning, sociální kontakt, první vlna, druhá vlna, socializace, digitální gramotnost, digitální platformy
Způsoby kontroly nad mimořádnými právními stavy v ČR
Mainclová, Eliška ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Jakými způsoby je možné kontrolovat mimořádné právní stavy v právním řádu ČR? Je parlamentní kontrola výjimečných stavů dostatečná a efektivní? Jsou mimořádné právní stavy v právním řádu ČR přezkoumatelné v rovině soudní? Co je smyslem a účelem kontroly nad výjimečnými stavy? To jsou otázky, kterými se autorka diplomové práce zabývá na příkladu koronavirové pandemie v letech 2020 a 2021 jako tzv. případové studii. Vychází přitom z toho, že mimořádné právní stavy kontrolovat lze a argumentuje, proč to považuje v podmínkách demokratického právního státu, k jehož charakteristice se Česká republika hlásí, za nutné a v jaké míře to považuje za nezbytné. V první části práce autorka vymezuje pojem mimořádného právního stavu tak, jak jej pojímá teorie a představuje jednotlivé výjimečné stavy de lege lata. Ve druhé části autorka předkládá systematiku možných způsobů kontroly, mezi které řadí kontrolu parlamentní a politickou, soudní přezkum, mezinárodní dohled; přehled právních způsobů kontroly autorka zakončuje podle ní významnou kontrolou neformální ze strany odborné veřejnosti, médií a společnosti. Současně představuje výzkumné otázky, respektive hypotézy a zabývá tím, co je cílem a účelem kontroly výjimečných stavů. Na jejich podkladě detailněji rozebírá a následně analyzuje možnosti kontroly dle platné...
Otevřená data a jejich využití v tuzemské datové žurnalistice
Krawiecová, Nela ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Základním pramenem datové žurnalistiky, která se v posledních letech etablovala v českém mediálním prostoru, jsou datové sady a přístup k informacím. Akademická obec v rámci žurnalistického diskurzu téma otevřenosti dat a jejich důležitost doposud opomíjela. Datoví žurnalisté jsou přitom mnohdy prvními, kdo data široké veřejnosti zpřístupní. Nedílnou součástí diplomové práce je představení historických předpokladů pro vývoj datové žurnalistiky, fenoménu otevírání dat státní správou, a ukotvení termínu otevřená data v české a evropské legislativě. Práce dále zkoumá využití Zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím v žurnalistické praxi. Cílem práce je na základě hloubkových rozhovorů s českými datovými novináři identifikovat zdroje dat, které nejčastěji využívají ve svých redakčních rutinách, zhodnotit kvalitu těchto zdrojů a představit hlavní limity, na které novináři narážejí. V praktické části teoretické poznatky autorka práce přenese do analýzy dostupnosti datových zdrojů poskytovaných Ministerstvem zdravotnictví a Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) během pandemie COVID-19 v letech 2020 a 2021. Na konkrétních případech nastíní proces získávání, čištění, analýzy a vizualizace získaných informací novináři.
Změny v přístupu k výuce u učitelů v době pandemie COVID-19
Petrovická, Barbora ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
naší práci se zaměřujeme na období celosvětové pandemie COVID jejích počátcích, konkrétně na jaře a na podzim roku 2020. Věnujeme především českého školství. ní úzce související distanční výuka ve školách ovlivnily přístup pedagogů ke vzdělávání a také jejich duševní zdraví. teoretické části práce se pokoušíme vymezit základní pojmy, jako je osobnost učitele, profesní rozvoj, motivace, stres, syndrom vyhoření, psychohygiena. Věnujeme se pochopitelně i vysvětlení toho, co to vlastně je distanční výuka. Praktická část pak byla realizována skrze polostrukturované rozhovory vedené s učiteli teoretických předmětů na středních odborných školách, kteří byli do celého vzdělávacího procesu zapojeni právě v době, kdy výuka musela být kvůli špatnému vývoji pandemie vedena Jako nejpalčivější se nám jevily otázky nedostatečné technické připravenosti pedagogů tím související malé sebevědomí při práci s technikou, ale i záležitosti mizivé podpory ze strany vedení škol, ať už při proškolování v užívání on line nástrojů, tak při nutnosti péče o duševní zdraví žáků, zaměstnanců škol i rodičů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 57 záznamů.   začátekpředchozí37 - 46dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.