Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj a změna kvality pěveckého hlasu u žen po padesátém roku jejich věku a metody vedoucí k optimalizaci jejich hlasového projevu.
Hořejší, Anna ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Filippi, Lukáš (oponent)
Pěvecký hlas je jedinečný prostředek k vyjádření lidských emocí a pocitů, pomáhá našemu duševnímu zdraví a uspokojuje potřebu seberealizace. Vlivem přirozeného stárnutí, zdravotních faktorů či životního stylu může s věkem docházet k problémům, které ovlivňují samotný hlasový projev, jako jsou změna barvy hlasu, změna hlasového rozsahu, problémy se zpěvem delších frází, dechové potíže. Tento fenomén není v odborné literatuře studován tak intenzivně jako například vývoj dětského hlasu, přesto je důležité se jím zabývat, protože je nedílnou a nevyhnutelnou součástí vývoje hlasu a jeho efekty mají negativní vliv na psychickou pohodu zpěvaček. Tato práce se zabývá studiem tohoto fenoménu. Na základě rozboru odborné literatury a provedeného dotazníkového šetření mezi amatérskými sborovými zpěvačkami, práce ověřila existenci popisovaného jevu a shrnuje informace o konkrétních problémech, jejich příčinách a dopadech na hlasový projev. Na základě informací z tohoto šetření byly provedeny podrobnější rozhovory s pěveckými pedagogy, jejichž cílem bylo získat informace o jejich osobních zkušenostech s tímto fenoménem a metody používané k minimalizaci dopadů různých příčin změny kvality hlasu v tomto období. Práce následně shrnuje získané informace formou obecných doporučení k životosprávě, obecnému zacházení s...
Rozvoj hudebních dovedností dětí předškolního věku v montessori zařízení
Černichová, Ema ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hons, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem hudebních dovedností dětí předškolního věku v Montessori zařízení. Cílem této práce je poskytnout podrobný pohled na obecnou Montessori pedagogiku a její hudební oblast. A zároveň prozkoumat, jak tato metoda může být použita k rozvoji hudebních dovedností dětí v předškolním věku. V teoretické části je nejprve popsána historie a život Marie Montessori. Dále jsou vysvětleny základní Montessori principy, na kterých je filosofie postavená. Následuje zaměření se na vývoj dítěte a základní hudební pojmy s ním spojené. Teoretická část je zakončena rozsáhlou kapitolou o hudebním vývoji dítěte a hudební oblasti v Montessori prostředí. Praktická část je v této práci začleněna do teoretické části v podobě krátkých reflexí z důvodu větší názornosti a empirického reflektování problematiky. KLÍČOVÁ SLOVA Montessori pedagogika, hudba, děti předškolního věku, hudební vývoj dítěte, Marie Montessori
Umění vyprávět a jeho využitelnost ve sbormistrovské praxi
Tichá, Johana ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Marešová, Jiřina (oponent)
Bc. Johana Tichá ABSTRAKT Práce se zabývá možnostmi využití vypravěčských technik v kontextu sborového života, a to specificky: při nácviku skladeb; při budování pevných mezilidských vztahů uvnitř sboru; a jako motivačního nástroje. V první části práce je rozebráno, proč je vyprávění důležité. Zohledněn je historický kontext i moderní poznatky. Druhá část práce se zabývá vypravěčskými technikami v kontextu sbormistrovské a sborové praxe. Hlavním zdrojem vypravěčské metodiky pro tuto část je platforma HeadGain, kterou založil David JP Phillips. Ve třetí části práce jsou více rozebrány možnosti využití vypravěčství ve sborovém prostředí. Čtvrtou částí práce je praktický výzkum, který pomocí dotazníkového šetření zjišťuje, zda je vypravěčství prospěšné pro sborové prostředí; a jestli je vhodným nástrojem ke sdílení interpretačních představ a informací o díle. Průzkum potvrzuje, že vypravěčství je pro sborové prostředí prospěšným elementem; a že je sboristy vnímáno jako efektivní technika ke sdílení relevantních informací o díle a sbormistrových interpretačních záměrů.
Rozvoj hudebnosti jedince v chrámových sborech a scholách v Telči, v Nové Říši a ve Staré Říši
Doležal, Lukáš ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Práce představuje výhody člověka, který navštěvuje chrámové hudební těleso, v možnostech jeho hudebního a osobnostního rozvoje. Tyto možnosti rozvoje člověka jsou zde rozepsány pro téměř všechny jeho životní etapy: od mladšího školního věku až po stáří. Práce čerpá informace z celkem tří zdrojů: teoretické informace čerpá z odborné literatury a praktické z dotazníkového šetření ve třech zkoumaných tělesech a z rozhovorů s jejich sbormistry. V praktické části se práce zaměřuje na tři konkrétní chrámová hudební tělesa z regionu autorova zájmu: telčský sbor Santini, Staroříšský sbor a Novoříšskou scholu. Část práce se věnuje také analýze těchto těles na základě získaných dat. Na konci práce jsou vyzkoumané výhody v možnostech rozvoje v chrámovém hudebním tělese zasazeny do obecného kontextu a shrnuty.
Hudební a pedagogický odkaz Františka Maršálka
Kovaříková, Ludmila ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Diplomová práce pojednává o významné litoměřické hudební osobnosti, klavíristovi, učiteli a hudebním skladateli Františku Maršálkovi (1921-2013), který byl v letech 1951-1985 také ředitelem litoměřické ZUŠ. Jednotlivé kapitoly postupně popisují jeho život, působení na ZUŠ Litoměřice a skladatelskou činnost. Část práce je věnována vzpomínkám bývalých žáků a kolegů Františka Maršálka. V poslední části práce nakonec představujeme vybrané Maršálkovy skladby.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
29 MAREŠOVÁ, Jana
2 MAREŠOVÁ, Jiřina
29 Marešová, Jana
6 Marešová, Jaroslava
1 Marešová, Jindra
1 Marešová, Jitka
2 Marešová, Julie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.