|
Kontakt válcových ploch pokrytých tenkými pružnými nestlačitelnými vrstvami
Hlaváček, Miroslav
Článek pojednává o kontaktním problému bez tření dvou tuhých rovnoběžných kruhových válců (plný válec v dutém válci), pokrytých tenkými pružnými transverzálně izotropními a nestlačitelnými vrstvami. Zjednodušující předpoklad o vektoru posunutí ve vrstvách umožňuje formulaci problému s použitím napětí a deformace, zprůměrovaných přes tloustku vrstvy. Jsou získány analytické výsledky pro šířku kontaktu a průběh kontaktního napětí. Vysledky jsou aplikovány na kotnik člověka zatizený vlastní vahou a jsou zobecněny pro kloubní chrupavku s vlastnostmi měnícími se napříč chrupavkou
|
|
Anodická stripping voltametrie na kompozitních stříbrných elektrodách
Kopanica, M. ; Šebková, Světlana ; Navrátil, Tomáš
V práci byly studovány vlivy přítomnosti různých kationtů (Cd, Cu, Bi, Tl) a aniontů (chloridů) na anodickou rozpouštěcí voltametrii olova na stříbrných kompozitních elektrodách. Bylo zjištěno, že na nich pozorovaný efekt 'underpotential depositionö se liší od tohoto efektu na elektrodách stříbrných. Jejich použití umožňuje přímé stanovení ve vzorcích přírodních vod bez odstranění přítomných povrchově aktivních látek nebo rozpuštěného kyslíku (limit detekce okolo 3 ug L-1).
|
|
Infekce makrofágové linie J774.2 bakterií Francisella tularensis - změny membránových a nitrobuněčných molekul
Novosad, Jakub ; Krčmová, Irena (vedoucí práce) ; Raška, Milan (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
Souhrn: Úvod: Francisella tularensis (F.t.) je fakultativně intracelulárně rostoucí, gram negativní bakterie, způsobující onemocnění tularémie. Díky svým ojedinělým biologickým vlastnostem byla Centrem pro kontrolu chorob (CDC) v USA zařazena v souvislosti s nebezpečím jejího zneužití při vývoji biologických zbraní a bioterorismu mezi vysoce rizikové infekční agens (kategorie A). I přes intenzivní výzkum na poli imunobiologie infekce F.t. zůstává stále mnoho nezodpovězených otázek. Naše práce byla zaměřena na analýzu povrchové exprese molekul CD54, CD86 a CD16/32 a produkce oxidu dusnatého (NO) myší monocyto-makrofágovou linií J774.2 v průběhu primární infekce F.t. kmenem LVS in vitro a při předchozí či následné stimulaci lipopolysacharidem (LPS) a/nebo interferonem gama (IFNγ). Metodika: Exprese povrchových molekul byla měřena pomocí průtokového cytometru 3, 6, 9, 12 a 24 hodin po zahájení infekce a stimulace a byla hodnocena absolutní hodnota průměrné fluorescence (MFI) a její změny v čase (∆MFI). Produkce NO v buněčném supernatantu byla analyzována Griessovou metodou, ve stejných časových intervalech. Myší monocyto-makrofágová linie J774.2 byla kultivována v kultivačních lahvích v přítomnosti média Dulbecco's MEM s obsahem glutamátu a 10% fetálního bovinního séra (FBS) (2x106 buněk/10ml média). Buňky...
|
|
Využití diferenční skenovací fluorimetrie v charakterizaci vybrané karbonylreduktasy
Tomanová, Radana ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Radana Tomanová Školitel: RNDr. Lucie Škarydová, Ph.D. Název diplomové práce: Využití diferenční skenovací fluorimetrie v charakterizaci vybrané karbonylreduktasy Diferenční skenovací fluorimetrie (DSF) je jednoduchá a rychlá metoda, která umožňuje stanovit optimální podmínky pro stabilizaci proteinů a určit jejich ligandy. DSF sleduje tepelné rozvíjení proteinu v přítomnosti fluorescenční barvy (např. SYPRO oranž, 2,6-ANS). Barva je vysoce fluorescenční v nepolárním prostředí, jako jsou hydrofobní místa rozvíjejícího se proteinu, které se při postupném zvyšování teploty odkrývají na povrch. Teplota tání (Tm) proteinu vyjadřuje jeho stabilitu. Určení ligandů je založeno na skutečnosti, že s vazbou ligandu se zvyšuje stabilita proteinu (ΔTm > 0). Cílem této práce bylo metodu DSF zavést na našem pracovišti, použít ji pro charakterizaci karbonylreduktasy 1 (CBR1) a zhodnotit získané výsledky s nezávislými metodami a literaturou. Nejprve pomocí citrátsyntasy byla ověřena funkčnost metody a byly optimalizovány podmínky pro CBR1. K výběru optimálního prostředí pro screening ligandů CBR1 byla testována skupina několika pufrů pH 3-10 bez aditiv nebo s přídavkem NaCl nebo glycerolu. Dále byl měřen vliv...
|
|
Odkazy na knihu Leviticus v Matoušově evangeliu
Landovská, Eliška ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na dosud neprobádaný problém v rámci citací Starého zákona v Matoušově evangeliu. U Matouše se objevuje celkem dvacet odkazů na knihu Leviticus. Autorka vychází z odkazů uvedených v kritickém vydání Nového zákona NestleBAlland. Některé z citací jsou v pozadí odkazů na Exodus, nebo Deuteronomium, které Matouš cituje hojněji. Někdy jsou zcela unikátní, jako v případě očištění malomocného. Nejedná se o doslovné citace, ale většinou o narážky kulturněBteologického rázu. V úvodu je představen problém starozákonních citací, v první kapitole potom stručný přehled citací v Kázání na hoře. Autorka vychází vždy nejprve od starozákonního oddílu, srovnává hebrejský a řecký text. Po jeho stručné exegesi následuje překlad odpovídajícího matoušovského oddílu a jeho srovnání se synoptiky. Následuje stručná exegese a výklad vztahu obou textů. Jak se ukazuje, oddíly z Leviticu většinou umožňují lépe porozumět významu jednotlivých výroků a gest v evangeliu. Většinou se týkají dobového pozadí. Objasňují dnešnímu čtenáři, který žije v jiném dobovém a kulturním kontextu, záležitosti, které evangelista nevysvětlil, protože předpokládal jejich znalost u čtenářů současných. Některé narážky jsou téměř irelevantní, jako odkazy na klasifikaci čistoty některých zvířat, nebo zejména ty texty, které jsou ve stínu...
|
|
Hermés - bůh mezi světem lidí a bohů a jeho proměny v čase
Špillingová, Eva ; Janoušek, Jan (vedoucí práce) ; Hruška, Blahoslav (oponent)
Tato práce se zabývá postavou řeckého boha Herma jeho proměnami od archaických představ až po jeho podobu Mercuria v hermetické tradici a alchymii. Pozornost je věnována jeho proměně v olympského boha, kterou prodělal v homérských dílech, jeho podobě božského dítěte a jsou zmíněny jeho vztahy k některým z dalších bohů olympského pantheonu. Další výrazná změna Je pak zaznamenána v období helénistického náboženského synkretismu, kdy se řecká kultura a její bohové dostaly do styku s orientálními a egyptskými kulty. Závěr práce je věnován podobě Herma jako Mercuria alchymistů, ve které jako jediný z řeckých bohů přetrval až do 17. století.
|
|
Jak učit filosofii na gymnáziích? Příspěvek k didaktice filosofie.
Šebešová, Petra ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Pavličíková, Helena (oponent)
Název práce: Jak učit filosofii na gymnáziích? Příspěvek k didaktice filosofie Autorka: Mgr. Petra Šebešová Abstrakt: Předkládaná práce je prvním pokusem o ucelený návrh didaktické koncepce pro gymnaziální výuku filosofie v České republice. Autorka tím reaguje na nedostatečné propojení mezi klíčovými kompetencemi v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a příslušným obsahem vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ i na nedostatek české literatury k didaktice filosofie. Za hlavní výukový cíl předkládané koncepce je považován rozvoj filosofického myšlení studentů. Toto tvrzení je podloženo argumenty vycházejícími ze specifické povahy filosofie i ze zahraniční literatury k didaktice filosofie. Filosofické myšlení je pro účely výuky rozčleněno do těchto filosofických kompetencí: porozumění a interpretace textu, psaní vlastního textu, diskuse, práce s pojmy, argumentace, řešení problémů, reflexe (včetně kritického ověřování a hodnocení), odpovědné rozhodování a jednání. Tyto kompetence jsou rozpracovány do dílčích dovedností, umožňujících jejich postupný nácvik. Prostředky doporučované k naplnění těchto cílů vycházejí z pedagogického konstruktivismu, je zdůrazněn zejména problémový přístup k filosofickým obsahům a strukturovaná práce s prekoncepty studentů. Práce dále představuje specificky...
|
|
Význam času a místa v procesu migrace. Zkušenost dvou generací Čechů žijících v Berlíně
Jansová, Lenka ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Práce se zabývá vzájemným vztahem sociálních struktur a individuálního jednání v procesu migrace. Cílem je kontextuální výklad motivů a strategií přesunu dvou generací Čechů do Berlína. Generace krajanů, která odešla mezi lety 1968-1989 a generace migrujících, která se přestěhovala po vstupu České republiky do Evropské unie. Koncentrace na význam času(ů) a míst(a) v procesu migrace umožňuje srovnání generací a je klíčem k pochopení interakce struktur a jednání. Teoreticko-metodologický rámec tvoří pojetí teorie praktik od Karen O'Reilly (2012), pro interpretaci významu času(ů) byla využita výzkumná perspektiva životních drah, pro význam míst(a) koncept migračních sítí a transnacionalismu. Jádrem empirické části je analýza etnografického materiálu, který zahrnuje poznámky ze zúčastněného pozorování a hloubkové narativní rozhovory s biografickými prvky (mikro-úroveň). Interpretace motivů a strategií přesunu i významu sociálních sítí a praktik aktérů je zasazena do širších struktur a událostí - tj. historicko-geografického vztahu mezi zeměmi a politicko-právních podmínek migrace (makro-úroveň), stejně jako zvažuje načasování migrace jako události v individuálním a institucionálním životě (mezo-úroveň). Zatímco u krajanů širší struktury definovaly migraci z hlediska času a význam míst (skrze sociální...
|
|
Diferenciace kolonií kvasinek a vývoj nových přístupů pro monitorování dostupnosti kyslíku a přítomnosti živin.
Vopálenská, Irena ; Janderová, Blanka (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Pichová, Iva (oponent)
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae jako jednobuněčný organizmus patří mezi nejstudovanější experimentální organizmy. Je důležitým modelovým organizmem pro studium intracelulárních procesů v eukaryotických buňkách. Ovšem kvasinky jsou rovněž sociální organizmy schopné mezibuněčné komunikace a tvorby organizovaných mnohobuněčných struktur (kolonií a biofilmů). Kvasinky stejně jako další mikroorganizmy při růstu v přírodě upřednostňují tvorbu organizovaných mnohobuněčných struktur na pevných površích před růstem v planktonní formě, tedy jako individuální buňky (Palková, 2004; Wimpenny, 2009). Pro kvasinku S. cerevisiae je typická tvorba kolonií, biofilmy byly popsány jen výjimečně. Kvasinkové kolonie se vyznačují rozmanitými morfologiemi, které jsou pro různé kmeny charakteristické (Kocková-Kratochvílová, 1982). Tato práce se zabývá morfologií a diferenciací kolonií S. cerevisiae běžných laboratorních kmenů, tvořících málo strukturované kolonie, a kmenů s genetickým pozadím Σ1278b, tvořících vysoce strukturované "vrásčité" kolonie. Ukazuje, že polarizovaný typ pučení a zejména schopnost buněk tvořit agregáty umožňují vznik strukturované morfologie. Při vývoji "vrásčitých" kolonií dochází ke dvěma rozdílně regulovaným dimorfním přeměnám kvasinkových buněk na pseudohyfální růst; při jedné z nich se uplatňuje...
|
|
Vliv strukturální transformace tisku na změnu obsahu deníků a týdeníků vydávaných po roce 1989 v Libereckém kraji
Kobulejová, Hana Karolina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent) ; Bednařík, Petr (oponent)
Cílem předkládané rigorózní práce je pomocí výkladového a výzkumného metodického přístupu analyzovat strukturální transformaci tisku a subsystém regionálního a lokálního tisku z hlediska vzájemných souvislostí. Subsystémové charakteristiky vycházejí z formálního, obsahového a geografického pojetí a jsou ozřejmeny vazby k systémové rovině. Vývojové trendy na makroúrovni a mikroúrovni umožňují sledovat proměny mediální krajiny po r. 1989. Transformační proces je rozčleněn do fází a také dochází k bližšímu vysvětlení diverzity, se kterou se potýká v tranzitivních zemích. Podrobně jsou analyzovány makročinitele a mikročinitele strukturální transformace. Koncept systémového mikroklimatu umožnil sledovat submediální a mediální rovinu v kontextu intermediárního systému. Tato příčinná vazba je nedílnou součástí transformačního procesu, proto nalezení společného východiska mezi společenským prostředím a subsystémem regionálního a lokálního tisku podporuje pochopení sledovaných charakteristik a zároveň vytváří vlastní mikroklima pro nová vyplývající pojetí. Nejvýznamnější společenské dopady strukturální transformace jsou znázorněny v sémantice převodů. Metodologická část umožnila ukotvení výzkumu pro navazující empirickou analýzu. Byl proveden smíšený výzkum, který spočíval v kombinaci kvalitativního i...
|
host ::
