Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The effects of total sleep deprivation and ammonia inhalants on the cognitive and physical abilities of military personnel
Maleček, Jan ; Tufano, James Joseph (vedoucí práce) ; Conkright, William (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
(in the Czech language) Vzhledem k tomu, že je tato disertační práce postavena na třech na sebe navazujících studiích, jsou cíle, metody, a výsledky práce rozděleny do tří samostatných podkapitol (a, b a c), z nichž každá odpovídá jedné studii. Název: Vliv spánkové deprivace a uhličitanu amonného na psychické a fyzické vlastnosti členů ozbrojených složek Cíle: a) Vypracování přehledu literatury s cílem zaplnit podstatnou mezeru v literatuře zabývající se zkoumáním vlivu inhalace uhličitanu amonného na kognitivní a fyzickou výkonnost, a tím přispět k současným znalostem a porozumění tohoto tématu. b) Vypracování studie s cílem prozkoumat chybějící test-retest reliabilitu standardních statických a dynamických vojenských střeleckých protokolů pro komplexní zkoumání vlivu celkové spánkové deprivace a inhalace uhličitanu amonného na přesnost střelby z ručních zbraní. c) Vypracování kontrolní studie zaměřené na zkoumání účinnosti inhalace uhličitanu amonného na dopady 36hodinové celkové spánkové deprivace na baterii kognitivních a fyzických výkonnostních testů relevantních pro vojenský personál. Metody: a) Pro účely tohoto přehledu literatury byla provedena rešerše v následujících elektronických databázích: MEDLINE (PubMed), SCOPUS, Web of Science a Google Scholar. Vzhledem k nedostatečnému počtu výzkumů...
NK cells and their receptors in immune regulation - possible targets for immunomodulation
Svoboda, Jan ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
(česky) Přirození zabíječi - buňky NK hrají důležitou roli v imunitním dohledu a regulaci jednak přímým cytotoxickým působením na infikované, transformované či jinak poškozené buňky, ale také produkcí cytokínů a chemokínů. Výsledná odpověď je dána převahou stimulačních nebo inhibičních signálů, přenášených širokou paletou membránových receptorů. Zabíječské s Ig- příbuzné molekuly KIR2DL4 a LILRB1, které rozpoznávají vlastní HLA-G molekuly během těhotenství stejně jako NKR-P1 receptory lišící se ve funkci a počtu izotypů jsou druhově závislé a redukované v průběhu fylogeneze, zatímco NKG2D, reagující na stresem indukované proteiny a adenozínové receptory (AR) potlačující zánětovou reakci, zůstávají evolučně konzervované. Cílem této práce bylo studium zapojení NK buněk a jejich receptorů v několika modelech imunitních poruch a u různých savčích druhů, za účelem získání nového náhledu na jejich funkci a možnost imunitní modulace. Ukázali jsme zde, že výběr druhu ve studiu ovlivnění NK buněčné funkce může být v některých případech kritický. Reakce na glykany, s využitím syntetického GlcNAc terminovaného glykomimetika GN8P, měla protichůdné účinky na NK buněčnou funkci u lidí a C57Bl/6 myší. U lidí byla snížena cytotoxická aktivita NK buněk s vysokou expresí NKR-P1A, zatímco u myší podání GN8P aktivalo...
NKR-P1C receptor-carbohydrate interaction contributes to antitumor immune response via activation of NK and B cells
Hulíková, Katarína ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Kročová, Zuzana (oponent) ; Turánek, Jaroslav (oponent)
SOUHRN Lektin-sacharidové interakce a receptory v nich zapojené jsou v současné době intenzivně studovány pro svou významnou úlohu nejen v infekční, ale také protinádorové imunitě. Hlavními buněčnými typy, které se podílejí na rozpoznávání sacharidových epitopů, jsou NK, NKT a B buňky. Diferenciace B lymfocytů může být zprostředkována aktivovanými NK buňkami buď přímým mezibuněčným kontaktem, anebo produkcí IFN-γ. Náš výzkum se věnuje studiu NK buněčných receptorů z rodiny C-typu lektinů, které specificky rozpoznávají sacharidové oblasti glykoproteinů. Syntetické glykokonjugáty s terminálními N-acetyl-D-glukosaminy na polyamidoaminovém (GN8P) a calix[4]arenovém (GN4C) nosiči, které byly zde použity, vykazovaly nejvyšší afinitu k aktivačním izoformám NKR-P1 (A a C) receptorů. Předmětem předkládané disertační práce je objasnění funkce NKR-P1C receptoru v rozpoznávání sacharidů a divergence Nkr-p1c genu mezi C57BL/6 (NK1.1+, NKR-P1CB6) a BALB/c (NK1.1-, NKR- P1CBALB/c) kmeny myší. Aktivace NK buněk a následně vyvolaná B lymfocytární diferenciace a výkonná funkce byly sledovány za použití glykokonjugátů GN8P a GN4C jako prototypových ligandů. Výsledky ukázaly, že GN8P zvýšil expresi mRNA pro NKR-P1C receptor, syntézu IFN- γ a lytickou aktivitu NK buněk, tvorbu antigen specifických (anti-KLH, anti- DNP a...
Zánětová odpověď indukovaná kardiochirurgickou operací v mimotělním oběhu; vliv metylprednisolonu v náplni oběhu
Koláčková, Martina ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
SOUHRN Ischemická choroba srdeční (ICHS) postihuje většinu osob starších 60 let a stává se tak nejpravděpodobnější příčinou úmrtí v této věkové kategorii obyvatelstva. Revaskularizace srdečních tepen pomocí arteriálních nebo venózních štěpů (CABG) představuje standardní léčebnou metodu ICHS. Chirurgická revaskularizace je nejčastěji prováděna s použitím mimotělního oběhu, kdy přístup k srdci bývá zajištěn střední sternotomií. Přestože tento typ zákroku silně aktivuje jak humorální, tak buněčné složky imunitního sytému, jen u malého procenta pacientů se objevují závažné pooperační komplikace, jako orgánové selhání, dehiscence rány, sepse. Tato dizertační práce se věnuje změnám vybraných buněčných a sérových parametrů v důsledku kardiochirurgické operace. Jedná se o retrospektivní studii srovnávající imunitní odpověď u dvou skupin pacientů operovaných stejnými operačními týmy podobnou operační technikou, kdy rozdíl spočíval v použití a nepoužití 500 mg metylprednisolonu (MP) v primární náplni mimotělního oběhu. Pacientům byly odebírány krevní vzorky před operací, po ukončení mimotělního oběhu, po ukončení operace, první, třetí a sedmý pooperační den. V krevních vzorcích byly sledovány početní změny leukocytů i změny procentuálního zastoupení myeloidní populace - monocytů a granulocytů. U těchto typů buněk...
Beating Intracellular Bacterial Infections with Polymeric Nanobead-Based Interventions: Development, Structure Characterization, and Analysis
Trousil, Jiří ; Hrubý, Martin (vedoucí práce) ; Záruba, Kamil (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
Navzdory dostupnosti antibakteriální chemoterapeutické a antibiotické léčby po více než sto let představují bakteriální infekce způsobené vnitrobuněčnými parazity hlavní příčinu globální morbidity a mortality. Je tomu zejména díky schopnosti těchto bakteriálních patogenů unikat dosahu imunitního systému a množit se uvnitř hostitelských buněk (např. makrofágů). Typickými zástupci vnitrobuněčných patogenů jsou Legionella pneumophila, Francisella tularensis a Mycobacterium tuberculosis, původci legionelózy, tularémie a tuberkulózy. Díky tomu, že jsou kultury zmiňovaných patogenů snadno aerosolizovatelné, navíc mohou představovat riziko spadající do kontextu bioterorismu. Tuberkulózu lze mezi fatálními infekcemi řadit celosvětově na druhé místo hned za HIV, přestože funkční léčba či očkování je k dispozici již přes půl století. Konvenční léčba, založená na několikaměsíčním podávání koktejlu antibiotik, je velice obtížná, jelikož vnitrobuněčně ukryté mykobakterie unikají dosahu obranných mechanismů hostitelských buněk. To spolu s nespolupracujícími pacienty může vést k selekci rezistentních kmenů. Jedním z možných přístupů je využití nanočástic, které představují nástroj cílení antibiotik do hostitelských buněk a tím podstatné zefektivnění terapie. Makrofágy, buňky imunitního systému, jsou totiž ze své podstaty...
Molecular Mechanisms of the Interaction of Interacellular Pathogen Francisella Tularensis and Antigen Presenting Cells
Härtlová, Anetta ; Kročová, Zuzana (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Krejsek, Jan (oponent)
Titul disertační práce: Molekulární mechanismy interakce intracelulárniho patogena Francisella tularensis s antigen prezentujícími buňkami Abstrakt: Většina studií zabývající se host-patogen interakce byla v průběhu minulých let převážně zaměřena pouze na funkci jedné molekuly nebo jeden biologický process. Nedávný rozvoj genomiky, transkriptomiky a proteomiky ovšem umožňuje nový typ experimetů a tím získat nové informace jak o jednotlivých komponentech biologického systému tak jejich vzájemných interakcí. Jsou to především proteiny, které jsou jako nosiči biologické aktivity středem zájmu. Studium proteinového složení biologických systémů jako je např. host- patogen interakce umožňuje objasnit molekulární mechanismy infekce v daném prostoru a času. V současné době je zde potřeba vyvinout nové léky zasahující proti bakteriím a virům. Aby to bylo možné, je nutné dobře znát molekulární mechanismy infekce. Patogenní organismy ovšem vyvinuly nejrůznější strategie jak obejít obranné mechanismy imunitního systému hostitele. Skutečnost, že patogeni využívají signální cesty hostitele k nalezení bezpečného útočiště pro vlastní replikaci, vedla k hypotéze možného terapeutického zásahu proti patogenním organismům ze strany hostitele. Předkládaná disertační práce aplikuje kvantitativní protetickou analýzu ke studiu...
Beating Intracellular Bacterial Infections with Polymeric Nanobead-Based Interventions: Development, Structure Characterization, and Analysis
Trousil, Jiří ; Hrubý, Martin (vedoucí práce) ; Záruba, Kamil (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
Navzdory dostupnosti antibakteriální chemoterapeutické a antibiotické léčby po více než sto let představují bakteriální infekce způsobené vnitrobuněčnými parazity hlavní příčinu globální morbidity a mortality. Je tomu zejména díky schopnosti těchto bakteriálních patogenů unikat dosahu imunitního systému a množit se uvnitř hostitelských buněk (např. makrofágů). Typickými zástupci vnitrobuněčných patogenů jsou Legionella pneumophila, Francisella tularensis a Mycobacterium tuberculosis, původci legionelózy, tularémie a tuberkulózy. Díky tomu, že jsou kultury zmiňovaných patogenů snadno aerosolizovatelné, navíc mohou představovat riziko spadající do kontextu bioterorismu. Tuberkulózu lze mezi fatálními infekcemi řadit celosvětově na druhé místo hned za HIV, přestože funkční léčba či očkování je k dispozici již přes půl století. Konvenční léčba, založená na několikaměsíčním podávání koktejlu antibiotik, je velice obtížná, jelikož vnitrobuněčně ukryté mykobakterie unikají dosahu obranných mechanismů hostitelských buněk. To spolu s nespolupracujícími pacienty může vést k selekci rezistentních kmenů. Jedním z možných přístupů je využití nanočástic, které představují nástroj cílení antibiotik do hostitelských buněk a tím podstatné zefektivnění terapie. Makrofágy, buňky imunitního systému, jsou totiž ze své podstaty...
Zánětová odpověď indukovaná kardiochirurgickou operací v mimotělním oběhu; vliv metylprednisolonu v náplni oběhu
Koláčková, Martina ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
SOUHRN Ischemická choroba srdeční (ICHS) postihuje většinu osob starších 60 let a stává se tak nejpravděpodobnější příčinou úmrtí v této věkové kategorii obyvatelstva. Revaskularizace srdečních tepen pomocí arteriálních nebo venózních štěpů (CABG) představuje standardní léčebnou metodu ICHS. Chirurgická revaskularizace je nejčastěji prováděna s použitím mimotělního oběhu, kdy přístup k srdci bývá zajištěn střední sternotomií. Přestože tento typ zákroku silně aktivuje jak humorální, tak buněčné složky imunitního sytému, jen u malého procenta pacientů se objevují závažné pooperační komplikace, jako orgánové selhání, dehiscence rány, sepse. Tato dizertační práce se věnuje změnám vybraných buněčných a sérových parametrů v důsledku kardiochirurgické operace. Jedná se o retrospektivní studii srovnávající imunitní odpověď u dvou skupin pacientů operovaných stejnými operačními týmy podobnou operační technikou, kdy rozdíl spočíval v použití a nepoužití 500 mg metylprednisolonu (MP) v primární náplni mimotělního oběhu. Pacientům byly odebírány krevní vzorky před operací, po ukončení mimotělního oběhu, po ukončení operace, první, třetí a sedmý pooperační den. V krevních vzorcích byly sledovány početní změny leukocytů i změny procentuálního zastoupení myeloidní populace - monocytů a granulocytů. U těchto typů buněk...
Elements of Immune Fitness
AbuAttieh, Mouhammed O. ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Milan (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
Prvky imunitní způsobilosti Cílem disertační práce bylo definovat podíl diverzity receptorů pro antigen na funkcích, které určují adaptivní imunitu. Obvykle se předpokládá, že imunologická způsobilost vyžaduje diverzitu lymfocytárních receptorů. My jsme tuto hypotézu ověřili na modelu omezené lymfocytární diverzity. Byla testována způsobilost buňkami zprostředkované imunity myší s omezenou diverzitou receptorů TCR. Byl ověřen vliv omezené diverzity receptorů TCR na vznik B lymfocytární odpovědi indukované modelovými antigeny. Koncept způsobilosti buňkami zprostředkované imunity ve vazbě na diverzitu receptorů PCR byl ověřen na myších experimentálních modelech, který zahrnovaly myši JH-/- , u kterých nejsou vyvinuty B lymfocyty a mají diverzitu receptorů TCR < 1 %, kmen konvenčních myší a quasimonoklonální (QM) myši s oligoklonální B lymfocytární populací a diverzitou oblastí V TCR receptorů 7 % v porovnání s konvenčním kmenem. V experimentech jsme zjistili, že myši JH-/- odhojují H-Y inkompatibilní kožní štěpy stejně rychle jako konvenční kmen myší, přestože mají omezený repertoár TCR receptor > 99 % a projevují známky defektní organogeneze lymfoidních orgánů. Myši JH-/- reagují aktivací T lymfocytů po stimulaci peptidem a vykazují opožděný typ hypersenzitivity, přestože intenzita těchto reakcí je...
NK cells and their receptors in immune regulation - possible targets for immunomodulation
Svoboda, Jan ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
(česky) Přirození zabíječi - buňky NK hrají důležitou roli v imunitním dohledu a regulaci jednak přímým cytotoxickým působením na infikované, transformované či jinak poškozené buňky, ale také produkcí cytokínů a chemokínů. Výsledná odpověď je dána převahou stimulačních nebo inhibičních signálů, přenášených širokou paletou membránových receptorů. Zabíječské s Ig- příbuzné molekuly KIR2DL4 a LILRB1, které rozpoznávají vlastní HLA-G molekuly během těhotenství stejně jako NKR-P1 receptory lišící se ve funkci a počtu izotypů jsou druhově závislé a redukované v průběhu fylogeneze, zatímco NKG2D, reagující na stresem indukované proteiny a adenozínové receptory (AR) potlačující zánětovou reakci, zůstávají evolučně konzervované. Cílem této práce bylo studium zapojení NK buněk a jejich receptorů v několika modelech imunitních poruch a u různých savčích druhů, za účelem získání nového náhledu na jejich funkci a možnost imunitní modulace. Ukázali jsme zde, že výběr druhu ve studiu ovlivnění NK buněčné funkce může být v některých případech kritický. Reakce na glykany, s využitím syntetického GlcNAc terminovaného glykomimetika GN8P, měla protichůdné účinky na NK buněčnou funkci u lidí a C57Bl/6 myší. U lidí byla snížena cytotoxická aktivita NK buněk s vysokou expresí NKR-P1A, zatímco u myší podání GN8P aktivalo...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.