Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnání vývoje rozvodovosti v České republice a na Slovensku po roce 1993
Jansová, Lenka ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a porovnáním vývoje rozvodovosti mezi Českou a Slovenskou republikou od roku 1993. Jejím cílem je zjistit, zda ve vývoji mezi zeměmi převažuje sbližování nebo zda se objevily některé odlišnosti a proč. První část práce se zabývá vývojem rozvodové legislativy a rozvodovosti na území Československa. Teoretická část se zaměřuje na příčiny rozvodovosti s ohledem na sledované území a období. Nejprve jsou diskutovány strukturální faktory související s procesem modernizace rodiny, potom sňatkové chování, koncept sociální dědičnosti rozvodového chování a religiozita. Analytická část dokumentuje vývoj intenzity rozvodovosti v posledních 20 letech z hlediska věku, délky trvání a počtu nezletilých dětí. Výsledky ukazují, že směr vývoje v obou zemích je stejný. Významnější rozdíl si udržela pouze celková intenzita, ale i v té dochází ke sbližování.
Porovnání vývoje rozvodovosti v České republice a na Slovensku po roce 1993
Jansová, Lenka ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a porovnáním vývoje rozvodovosti mezi Českou a Slovenskou republikou od roku 1993. Jejím cílem je zjistit, zda ve vývoji mezi zeměmi převažuje sbližování nebo zda se objevily některé odlišnosti a proč. První část práce se zabývá vývojem rozvodové legislativy a rozvodovosti na území Československa. Teoretická část se zaměřuje na příčiny rozvodovosti s ohledem na sledované území a období. Nejprve jsou diskutovány strukturální faktory související s procesem modernizace rodiny, potom sňatkové chování, koncept sociální dědičnosti rozvodového chování a religiozita. Analytická část dokumentuje vývoj intenzity rozvodovosti v posledních 20 letech z hlediska věku, délky trvání a počtu nezletilých dětí. Výsledky ukazují, že směr vývoje v obou zemích je stejný. Významnější rozdíl si udržela pouze celková intenzita, ale i v té dochází ke sbližování.
Význam času a místa v procesu migrace. Zkušenost dvou generací Čechů žijících v Berlíně
Jansová, Lenka ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Práce se zabývá vzájemným vztahem sociálních struktur a individuálního jednání v procesu migrace. Cílem je kontextuální výklad motivů a strategií přesunu dvou generací Čechů do Berlína. Generace krajanů, která odešla mezi lety 1968-1989 a generace migrujících, která se přestěhovala po vstupu České republiky do Evropské unie. Koncentrace na význam času(ů) a míst(a) v procesu migrace umožňuje srovnání generací a je klíčem k pochopení interakce struktur a jednání. Teoreticko-metodologický rámec tvoří pojetí teorie praktik od Karen O'Reilly (2012), pro interpretaci významu času(ů) byla využita výzkumná perspektiva životních drah, pro význam míst(a) koncept migračních sítí a transnacionalismu. Jádrem empirické části je analýza etnografického materiálu, který zahrnuje poznámky ze zúčastněného pozorování a hloubkové narativní rozhovory s biografickými prvky (mikro-úroveň). Interpretace motivů a strategií přesunu i významu sociálních sítí a praktik aktérů je zasazena do širších struktur a událostí - tj. historicko-geografického vztahu mezi zeměmi a politicko-právních podmínek migrace (makro-úroveň), stejně jako zvažuje načasování migrace jako události v individuálním a institucionálním životě (mezo-úroveň). Zatímco u krajanů širší struktury definovaly migraci z hlediska času a význam míst (skrze sociální...

Viz též: podobná jména autorů
3 Jansová, Linda
2 Jansová, Ludmila
1 Janšová, Lucie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.