|
|
Role karbonylreduktas v biotransformaci léčiva bupropionu
Tomanová, Radana ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Malátková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Radana Tomanová Školitel: RNDr. Lucie Škarydová, Ph.D. Název rigorózní práce: Role karbonylreduktas v biotransformaci léčiva bupropionu Bupropion je antidepresivum druhé generace, které se v nižších dávkách užívá také při odvykání kouření. Strukturně se jedná o monocyklický aminoketon, který je metabolizován v lidských játrech na tři hlavní farmakologicky aktivní metabolity. Hydroxylací bupropionu vzniká hydroxybupropion, redukcí se tvoří threohydrobupropion a minoritní metabolit erythrohydrobupropion. Cílem této práce bylo určit in vitro aktivitu lidských jaterních subcelulárních frakcí a lidských enzymů redukujících karbonylové sloučeniny vůči bupropionu a stanovit účast enzymů v jaterním metabolizmu bupropionu. Na počátku in vitro biotransformační studie bupropionu byla otestována role všech jaterních subcelulárních frakcí a rekombinantně připravených enzymů redukujících karbonylové sloučeniny z nadrodiny AKR, rodiny CBR a 11β-HSD 1. Posouzením vzniku metabolitů bylo zjištěno, že všechny jaterní subcelulární frakce a enzymy 11β-HSD 1, AKR1C1, AKR1C2, AKR1C3 a CBR1 jsou aktivní v redukci bupropionu. Hlavní in vitro jaterní metabolit byl threohydrobupropion, který se v nejvyšší míře tvořil...
|
|
|
Role karbonylreduktas v biotransformaci léčiva bupropionu
Tomanová, Radana ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Malátková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Radana Tomanová Školitel: RNDr. Lucie Škarydová, Ph.D. Název rigorózní práce: Role karbonylreduktas v biotransformaci léčiva bupropionu Bupropion je antidepresivum druhé generace, které se v nižších dávkách užívá také při odvykání kouření. Strukturně se jedná o monocyklický aminoketon, který je metabolizován v lidských játrech na tři hlavní farmakologicky aktivní metabolity. Hydroxylací bupropionu vzniká hydroxybupropion, redukcí se tvoří threohydrobupropion a minoritní metabolit erythrohydrobupropion. Cílem této práce bylo určit in vitro aktivitu lidských jaterních subcelulárních frakcí a lidských enzymů redukujících karbonylové sloučeniny vůči bupropionu a stanovit účast enzymů v jaterním metabolizmu bupropionu. Na počátku in vitro biotransformační studie bupropionu byla otestována role všech jaterních subcelulárních frakcí a rekombinantně připravených enzymů redukujících karbonylové sloučeniny z nadrodiny AKR, rodiny CBR a 11β-HSD 1. Posouzením vzniku metabolitů bylo zjištěno, že všechny jaterní subcelulární frakce a enzymy 11β-HSD 1, AKR1C1, AKR1C2, AKR1C3 a CBR1 jsou aktivní v redukci bupropionu. Hlavní in vitro jaterní metabolit byl threohydrobupropion, který se v nejvyšší míře tvořil...
|
|
|
Využití diferenční skenovací fluorimetrie v charakterizaci vybrané karbonylreduktasy
Tomanová, Radana ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Radana Tomanová Školitel: RNDr. Lucie Škarydová, Ph.D. Název diplomové práce: Využití diferenční skenovací fluorimetrie v charakterizaci vybrané karbonylreduktasy Diferenční skenovací fluorimetrie (DSF) je jednoduchá a rychlá metoda, která umožňuje stanovit optimální podmínky pro stabilizaci proteinů a určit jejich ligandy. DSF sleduje tepelné rozvíjení proteinu v přítomnosti fluorescenční barvy (např. SYPRO oranž, 2,6-ANS). Barva je vysoce fluorescenční v nepolárním prostředí, jako jsou hydrofobní místa rozvíjejícího se proteinu, které se při postupném zvyšování teploty odkrývají na povrch. Teplota tání (Tm) proteinu vyjadřuje jeho stabilitu. Určení ligandů je založeno na skutečnosti, že s vazbou ligandu se zvyšuje stabilita proteinu (ΔTm > 0). Cílem této práce bylo metodu DSF zavést na našem pracovišti, použít ji pro charakterizaci karbonylreduktasy 1 (CBR1) a zhodnotit získané výsledky s nezávislými metodami a literaturou. Nejprve pomocí citrátsyntasy byla ověřena funkčnost metody a byly optimalizovány podmínky pro CBR1. K výběru optimálního prostředí pro screening ligandů CBR1 byla testována skupina několika pufrů pH 3-10 bez aditiv nebo s přídavkem NaCl nebo glycerolu. Dále byl měřen vliv...
|
host ::
RSS.