|
| |
|
|
Helénistický synkretismus s příhledem k egyptskému kultu
Hanzelková, Lena Magdala ; Janoušek, Jan (vedoucí práce) ; Hruška, Blahoslav (oponent)
Tato práce se zabývá helénistickým synkretismem jako náboženským fenoménem rozšiřujícím pojetí a vnímání popisovaných božstev v daném období, a to s důrazem na kult, jenž má svůj původ v Egyptě. Tato božstva jsou porovnávána s jinými bohy, pocházejícími z oblasti řecké či v Řecku již zdomácnělými. Speciální pozornost je zde věnována bohyni Isis, která měla na náboženské a tím i na kulturní prostředí helénistického světa nemalý vliv. Samostatná kapitola je věnována mystériím, zvláště těm, jež byla s Isidou přímo spojena.
|
|
|
Význam chrámu v egyptském náboženství.
Káňová, Veronika ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Hruška, Blahoslav (oponent)
Tato práce se zabývá významem chrámu ve staroegyptském náboženství. Chrám byl ve starověkém Egyptě nedílnou součástí náboženského života, neboť byl místem, kde se, jak Egypťané věřili, setkávaly tři dimenze, božská, lidská a zásvětní. Zároveň zpřítomňoval mytické místo, totiž prapahorek, který se na počátku světa jako první vynořil z pravodstva a na němž zahájil Stvořitel své dílo.
|
|
|
Vyvolení, iniciace a léčení v sibiřském šamanismu
Suchá, Kateřina ; Hruška, Blahoslav (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se soustřeďuje na popis vyvolení a iniciace šamana u čtyřech sibiřských etnik. Na počátku vymezuje termín šaman a šamanismus, poté přibližuje oblast Sibiře a představuje vybraná etnika. Obecně charakterisuje problematiku vyvolení a poté iniciační proces šamana na Sibiři. Tyto obecnější charakteristiky jsou následované popisy konkrétních příkladů u zvolených etnik. Pro komplexnější náhled na šamanismus, je zde též popsána i jedna z funkcí šamana, léčení, k té jsou zde opět uvedeny konkrétní příklady u vybraných etnik.
|
|
| |
|
| |
|
|
Bůh Týr v germánském náboženství
Kovářová, Lenka ; Hruška, Blahoslav (vedoucí práce) ; Jiroušková, Jana (oponent)
Práce se zabývá bohem Týrem, germánskými mýty a náboženstvím. Je založena zejména na pramenné literature, kterou představuje mj. poetická Edda, Snorriho Edda a Tacitovy spisy. Diskutována jsou i další možná Týrova jména Irmin a Saxnôt, ale také Mars, jak ho nazývali Římané. Dále práce reší, které funkce Týrovi náleží. Jsou to funkce boha války, sněmu zvaného thing, práva a nebe. Nakonec se také řeší Týrova pozice v pantheonu. Zde jsou diskutovány teorie G. Dumézila a badatelky Lotte Motz.
|
|
|
Kulturní předporozumění v religionistice. Interpretace Lotosové sútry.
Jancyková, Karin ; Gebelt, Jiří (vedoucí práce) ; Hruška, Blahoslav (oponent)
V této práci jsem se zaměřila na problematiku kulturního předporozumění v religionistice, konkrétněji pak na vliv "západního" kulturního předporozumění na způsob interpretace mahayanového textu Lotosové sútry. Nejprve jsem přiblížila a vymezila pojem kulturního předporozumění, jak je v souvislosti s interpretací pojímán religionistou W. E. Padenem. Paden tento pojem definoval jako jazyk, který volíme v závislosti na tom, komu má být naše interpretace určena. Předporozumění je ovlivněno naším předem určeným rámcem, představujícím námi zvolenou metodu práce s textem, světonázor, který zastáváme, kulturu, v níž žijeme. Jak tento "rámec" ovlivňuje interpretaci buddhismu jsem nejprve ukázala na jednotlivých setkáních "západních" cestovatelů, misionářů a religionistů s buddhismem, jeho myšlenkami a texty. V případě prvních setkání s cizí a neznámou "východní" kulturou měl na její výklad primární vliv právě kulturní a náboženský rámec badatele, který se odrážel především na rovině démonizování buddhismu a na dezinterpretaci pojmů.
|
|
|
Hermés - bůh mezi světem lidí a bohů a jeho proměny v čase
Špillingová, Eva ; Janoušek, Jan (vedoucí práce) ; Hruška, Blahoslav (oponent)
Tato práce se zabývá postavou řeckého boha Herma jeho proměnami od archaických představ až po jeho podobu Mercuria v hermetické tradici a alchymii. Pozornost je věnována jeho proměně v olympského boha, kterou prodělal v homérských dílech, jeho podobě božského dítěte a jsou zmíněny jeho vztahy k některým z dalších bohů olympského pantheonu. Další výrazná změna Je pak zaznamenána v období helénistického náboženského synkretismu, kdy se řecká kultura a její bohové dostaly do styku s orientálními a egyptskými kulty. Závěr práce je věnován podobě Herma jako Mercuria alchymistů, ve které jako jediný z řeckých bohů přetrval až do 17. století.
|
|
|
Obraz nebeského shromáždění ve Starém zákoně a literární paralely starověkého Předního východu
Mikulicová, Mlada ; Oliverius, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent) ; Hruška, Blahoslav (oponent)
Obraz nebeského shromáždění je ve starozákonních perikopách literárním tématem, převzatým z kulturní tradice starověkého Předního východu jako podkladový eikón, podtrhující slovo Božího výroku. Podrobněji popsané výjevy trůnícího svrchovaného boha uprostřed družiny "svých" jsou doloženy v mytologických zlomcích ugaritských básní o Baalovi, mezopotamských eposech Enúma eliš, Etana, Nergal a Ereškigal, a především v kombinovaných obrazně-textových rituálech egyptských nekropolí. Z jejich explicitně soudního charakteru lze chápat starozákonní eikón jako implicitní zvěst o suprahistorickém Božím zasedání, zobrazeném na principu metafory a analogie, v němž k historickému aktéru zaznívá Boží hodnocení jemu svěřené role z hlediska definitivního Božího záměru. Boží Postava je zobrazena jako svrchovaný vládce a soudce, "nebeský dvůr" mlčky dosvědčuje Boží úradek. Před Božím soudem stojí podle archaického rozvržení pozemský král, odpovědný Pánu vesmíru za výkon vlády. V prorocké teologii dějin je souzen Boží lid Izrael (Izajáš) a v mudroslovném dialogu vzdorující člověk - filosof, jejž reprezentuje postava Joba. Satan jako žalobce u soudu obviňuje Joba z pokrytectví, přičemž formuluje materialistickou tezi náboženství podle zásady do ut des. Víra bez hmotného zdůvodnění je nepochopitelná. Job se svou krizí prošlou...
|
host ::
RSS.