|
|
Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We are more
Frajtová, Věra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We Are More" se zabývá evropským lobbyingem v kulturní doméně. Jako oblast evropských politik se kultura postupně etabluje od 80. let 20. století. Role, kterou od této doby zaujímá na úrovni Evropské unie (EU), je specifická svým dvojím významem spojujícím hodnotový a ekonomický potenciál. Práce zkoumá, zda-li toto výjimečné postavení kultury způsobuje i specifické rysy evropského lobbyingu v kulturním sektoru. V teoretické části práce je užitím konceptu evropeizace vysvětleno, jakým způsobem se kultura stala oblastí činnosti EU. Vycházejíc z teorie evropského lobbyingu uvádí stejná část práce klasifikaci zájmových skupin na soukromé a veřejné. Druhou část práce tvoří případová studie, jež se věnuje největší současné evropské kulturní lobby, platformě Culture Action Europe, a jí organizované kampani We Are More. Kampaň, která svým rozsahem doposud neměla na evropské úrovni obdobu, byla spuštěna v roce 2010 za účelem ovlivnit podobu evropských rámcových programů pro kulturu a audiovizi v období 2014-2020. Rysy, jež určují klasifikaci zájmových skupin v EU, sleduje práce i na případu Culture Action Europe. Srovnáním se znaky veřejného a soukromého sektoru práce charakterizuje fenomén evropského lobbyingu v kulturní doméně.
|
|
|
France's Role in Forming the Czechoslovakian Elites (1900 - 1950)
Hnilica, Jiří ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Ory, Pascal (oponent)
Tato práce hledá odpovědi na otázky týkající se role, kterou hrála Francie při formování československých elit v první polovině 20. století. Studie spočívá na třech základních pilířích. Prvním z nich je studium rámce, ve kterém se vyvíjely československo-francouzské vztahy v oblasti kultury, kulturní a školské politiky. Druhým pilířem je otázka přímého působení Francie na území Československa - a to prostřednictvím pevných struktur, které se vytvořily v souvislosti s konstituováním nového státu a s rozvojem aktivní francouzské kulturní politiky po roce 1918. Na jedné straně Francouzský institut v Praze, jenž nechtěl být ve studovaném období pouze kulturním střediskem, ale jeho ambice se dotýkaly především oblasti vědecké spolupráce (jazyk, filozofie, historie, právo, medicína, ekonomie, chemie, technické obory). Na druhém místě pak Francouzské reálné gymnázium v Praze, na jehož příkladu je možné velmi dobře studovat konkurenční meze spolupráce mezi oběma zeměmi v oblasti středního školství. Tato soukromá instituce (zestátněna 1937), přestože počet jejích studentů narůstal, nikdy nepřestala řešit klíčovou otázku: jedná se o československou školu s vyučovacím jazykem francouzštinou nebo o francouzskou vzdělávací instituci působící na území Československa? Třetím zmiňovaným pilířem je pak otázka formování...
|
|
|
Marketingová komunikace Strašnického divadla v letech 2005-2011
Baláková, Zuzana ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Marketingová komunikace Strašnického divadla v letech 2005- 2011" se zabývá marketingem divadel. Stěžejními pojmy práce jsou marketing, art marketing a kulturní politika. Strašnické divadlo je scéna s pohnutou 50letou historií. Založeno bylo v roce 1961 a střídaly se zde éry slávy i zapomnění. Současnost divadla je spojena s občanským sdružením Divadlo Company.cz, které ji provozuje od roku 2004. Sdružení zde během sedmi let vybudovalo jedinou repertoárovou scénu pro 110 tisíc obyvatel městské části Praha 10. Nynější pozice divadla je úzce spojena s relaunchem značky, kterým divadlo ve vymezeném období prošlo. Práce se zabývá vysvětlením základních marketingových pojmů, jejich dílčích odlišností v neziskovém sektoru a aplikací v praxi neziskového divadla na příkladu Strašnického divadla. Hlavními zdroji analyzovaných materiálů budou veřejně přístupné dokumenty magistrátu, internetové stránky Strašnického divadla, výroční zprávy a propagační materiály. Součástí práce je také vymezení typologie divadel a popis transformace kulturní politiky hlavního města Prahy, ke kterému došlo ve vymezeném období let 2005-2011.
|
|
| |
|
|
"Demokratizace kultury": koncepce Andrého Malrauxa
Frajtová, Věra ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce je analýzou principu demokratizace kultury v koncepci Andrého Malrauxa, prvního francouzského ministra kultury, zastávajícího funkci mezi lety 1959-1969. Demokratizace kultury figuruje do dnešních dní jako jeden z hlavních pilířů soudobé francouzské kulturní politiky. Její počátky jsou datovány rokem 1959, kdy ve Francii vzniklo historicky první ministerstvo kultury. První kapitola představuje okolnosti vzniku této instituce stejně jako další státní aktéry, kteří v roce 1959 zasahovali do kulturní oblasti. Vysvětluje, jakým způsobem byl v Malrauxově funkčním období princip demokratizace kultury zařazen na první místa programu nově vzniklého Ministerstva pro kulturní záležitosti. Skrze analýzu Malrauxových projevů definuje druhá kapitola práce hlavní body ministrovy koncepce. Uvádí, jak se tato koncepce promítla v praktických opatřeních Ministerstva pro kulturní záležitosti včetně projektu maisons de la culture, nově budovaných kulturních center, jež jsou dodnes považovány za symbol Malrauxovy éry. Problémy, které se objevily při realizaci projektu maisons de la culture, spustily vlnu kritiky Malrauxovy politiky. Tyto kritiky, dodnes sloužící jako cenné reference studia francouzské kulturní politiky, představuje poslední kapitole práce.
|
|
|
Kulturní politika USA a SSSR po druhé světové válce
Vorlová, Tereza ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Po druhé světové válce Spojené státy a Sovětský svaz měly téměř opačné modely kulturní politiky, o osm let později uprostřed studené války si jejich kulturní politiky byly tak blízko, jak bylo vůbec možné. Kulturní politika se změnila, tato práce analyzuje kvalitu a směr této změny. K tomuto účelu používá koncept "demonstrativní" kulturní politiky Raymonda Williamse. V Sovětském svazu po válce ideologické kampaně změnily charakter sovětské kulturní politiky v tom smyslu, že trestem již nebyl rozsudek smrti. Cílem těchto kampaní se stalo definovat, ja by nová sovětská kultura měla vypadat. Tato politika se však neodehrávala v praktické, ale spíše v rétorické rovině. Konečným cílem nebylo ovlivnit kulturu, ale spíše ukázat, jak by měla a neměla vypadat. V kulturní politice převážila její demonstrativní složkou. Ve Spojených státech Výbor pro neamerickou činnost zaútočil na nejvýznamnější a nejviditelnější centrum americké kultury - Hollywood. Ani v tomto případě účelem této politiky nebylo vyvíjet skutečný vliv na kulturu, ale spíše zdůraznit, že existují takové jevy jako "neamerická" kultura. V americkém případě tato politika byla ještě více "demonstrativní", než v Sovětském svazu, jednoduše proto, že HUAC neměl žádné skutečné pravomoci v oblasti kulturní politiky. Práce dochází k závěru, že na počátku...
|
|
|
Hrdina v totalitních médiích : srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948,1952)
Dušek, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Hrdina v totalitních médiích: srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)" pojednává o propagandě ve sportovní žurnalistice. Jejím cílem je posoudit, jakým způsobem informoval československý tisk o úspěších jednoho z nejlepších domácích atletů, Emila Zátopka, na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách. Na základě odborné literatury a pozorování jsem stanovil hypotézu, že novináři využili Zátopkových triumfů k propagandistickým účelům a z úspěšného sportovce vytvořili socialistického hrdinu. Tuto hypotézu jsem ověřoval kvantitativní obsahovou analýzou v denících Rudé právo a Lidová demokracie. Zároveň jsem zformuloval dvě vedlejší hypotézy: Olympijské hry v roce 1952 měly výrazněji propagandisticky zatížené zpravodajské pokrytí než olympijské hry v roce 1948 a zpravodajské pokrytí obou olympijských her bylo výrazněji propagandisticky zatížené v Rudém právu než v Lidové demokracii. V analýze měřím propagandistickou zatíženost zpravodajských příspěvků, fotografií a reprezentací Emila Zátopka. Veškerý výzkum se opírá o bohatý teoretický základ, který zahrnuje definici propagandy, představení kulturní politiky v období 1948-1952 a vymezení termínu "hrdina" podle odlišných tradic na obou stranách železné opony.
|
|
|
Alternativní kultura v České republice po roce 1989
Chorvátovičová, Iva ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá fenoménem alternativní kultury a jejím vztahem k veřejné politice. V první části se snaží definovat, co to vlastně znamená alternativní kultura a staví tak na poznatcích hlavně ze sociologie a kulturologie. Velmi užitečné jsou konkrétně teorie sociální deviace, teorie subkultur a post-subkultur. Zároveň se práce ohlíží i do minulosti, před rok 1989, kdy byla alternativní kultura jasně vymezeným fenoménem stojícím mimo hlavní kulturní proud a byla zároveň kulturou protizákonnou. Skrze analýzu některých událostí z nedávné minulosti, nachází jak rozdíly mezi alternativní kulturou a postojem k ní před rokem 1989, tak i jisté důležité paralely se současnou situací alternativní kultury. Alternativní kulturu pak specifikuje skrze současné alternativní undergroundové subkultury freetekno - DIY, squatting a street art. Vzhledem ke kontroverznosti těchto subkultur, práce se zabývá také extremismem, jak jsou tyto subkultury vnímané, a politkou proti extremismu. Zároveň se zabývá i současnou kulturní politikou v ČR. Popisuje její vývoj a nastiňuje současnou situaci i možné prostory pro inovace v souvislosti s alternativní kulturou. V poslední fázi se práce zabývá novým fenoménem tzv. kreativních průmyslů a jejich vztahem ke kulturní politice a alternativní kultuře. S pomocí metod kvalitativního...
|
|
|
Management kina Ponrepo
Přádná, Alena ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Diplomová práce mapuje, následně analyzuje a vyhodnocuje veškeré procesy probíhající v kině Ponrepo. Ačkoliv se jedná o archivní kino, v současné době se podílí na komplexnějších a širších aktivitách než je samotné filmové promítání. Práce tedy pojednává jak o procesech souvisejících s tradiční funkcí Ponrepa, jakožto zprostředkovatele sbírek Národního filmového archivu veřejnosti, tak o procesech spojených s novým posláním kina jako kreativního centra či platformy filmového vzdělávání.
|
|
|
Zážitková ekonomika. Dánský přístup ke kulturním a kreativním průmyslům.
Vandělík, Jakub ; Kubaš, Mario (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce "Zážitková ekonomika. Dánský přístup ke kulturním a kreativním průmyslům" se primárně zabývá fenoménem zážitkové ekonomiky v Dánsku, jejím hlavním cílem je analýza a představení specifického dánského přístupu ke kulturním a kreativním průmyslům. První kapitola se zabývá historicko-ekonomickým vývojem Dánska. Následující kapitola vymezuje zážitkovou ekonomiku na historickém vývoji a následně dánský přístup k tomuto konceptu. Třetí kapitola se zabývá hledáním spojitostí mezi zážitkovou ekonomikou v Dánsku a specifickým socioekonomickým prostředím Dánska. Dále autor popisuje vliv dánské vlády a politické scény na vývoj zážitkové ekonomiky. Závěrečná kapitola se zabývá ekonomickými dopady zážitkové ekonomiky.
|
host ::
RSS.