|
|
Tvrdohlavé Marie: Životní příběhy žen "generace okouzlené vědou"
Římanová, Jana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
disertační práce Tvrdohlavé Marie: životní příběhy žen "generace okouzlené vědou" Jana Římanová, 2023 Disertační práce zkoumá životní příběhy významných českých vědkyní, které dokončily vysokoškolské studium v 60. letech. Hlavním těžištěm práce je analýza deseti biografických rozhovorů vedených metodou orální historie. Ústředním cílem výzkumu bylo zodpovědět otázku, co vedlo k tomu, že se těchto deset žen dokázalo úspěšně prosadit v dlouhá staletí muži dominovaném akademickém prostředí. Práce tak zkoumá okolnosti původu, životní strategie a zlomové momenty, které ovlivnily kariéry těchto významných osobností české vědy. Rozhovory přináší intimní vhled do životů těchto žen a zohledňují tak i osobní linie jejich příběhů, které měly nesporně významný vliv na jejich kariéru avšak v obvykle veřejně publikovaných vědeckých biografiích bývají často vynechávány. Mezi závěry výzkumu patří následující teze: Zásadní pro úspěšnou vědeckou dráhu těchto žen byla podpora rodiny a mentorů na cestě k vysokoškolskému vzdělání. Zcela zásadní byla role vedoucího disertační práce a to zda ženám pomohl k jejich prvnímu akademickému zaměstnání. Generace, které v dětství sledovaly pokusy o průzkum vesmíru a promovaly v 60. letech byly fascinovány vědou více než kterékoli jiné. Ženy této generace neměly možnost se v době...
|
|
|
Fenomén smrti ve Velké Británii 1815-1855
Michlová, Marie ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Županič, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem smrti ve Spojeném království v letech 1815-1855. Analyzuje postoje dobové společnosti ke smrti a využívá k tomu syntézu mnoha odlišných úhlů pohledu. Na problematiku smrti, umírání a pohřbívání je tak nahlíženo optikou dobového práva, medicíny, tisku či umění. Využity jsou také ego-dokumenty. Mnohovrstevnatá práce v sobě kombinuje řadu historických metod a jako celek může být řazena k výzkumu historické každodennosti a dějin mentalit. Chronologicky je práce zařazena mezi dva důležité válečné konflikty, napoleonské války a krymskou válku. 20-40. léta 19. století patří obecně mezi nejméně zmapovaná období britských dějin, tato disertace tak vyplňuje jistou mezeru v dosavadním bádání nejen v oblasti dějin smrti v Británii. Klíčová slova: 19. století, společnost, smrt, britské dějiny
|
|
|
Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916. Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy
Cermanová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Jana Cermanová Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916 Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy Abstrakt disertační práce Sochařství jako umělecká disciplína zažilo v Čechách kolem přelomu 19. a 20. století nesmírně dynamický vzestup. S jistým zpožděním tak následovalo tolik obdivovaný vzor Francie, kde v roce 1910 Charles Morice s odkazem na Rodina a jeho žáky dokonce konstatoval převahu moderního sochařství nad malbou. Také v Čechách, zejména zásluhou dominantní osobnosti učitele J. V. Myslbeka, dozrála velmi ambiciózní skupina sochařů, která byla připravena řešit vzrůstající společenskou poptávku po dílech monumentálního charakteru, jež si zvláště v podobě pomníků takřka podmanila veřejný prostor města. Sochaři se věnovali zakázkám dekorativních soch pro architekturu i objednávkám funerální povahy, které jim zaručovaly jistý příjem a otevíraly cestu k vlastní volné tvorbě. Především ale onen "mor pomníkový" poutal k sochařství všeobecnou pozornost a zajišťoval umělcům společenskou prestiž. Sochaři se začali více účastnit uměleckého dění a podstatnou měrou se podíleli na řešení aktuálních výtvarných problémů. Konjunktura, kterou zažívalo sochařství veřejného prostranství, se přenesla rovněž do soudobých ...
|
|
|
Women 's Emancipation in Žilina from 1918 to 1945
Smidová, Michaela ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent)
SMIDOVÁ, Michaela: Ženská emancipácia v Žiline 1918-1945. [Diplomová práca]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hospodářských a sociálních dějin. Školiteľ: Prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2016. Diplomová práca sa zaoberá ženským emancipačným hnutím v Žiline na príklade vzniku a pôsobenia miestneho odboru Spolku slovenských žien Živena medzi rokmi 1918 až 1945. Na úvod predstavuje kontext mesta a okolitého regiónu a spolku Živena. Ďalej sa zaoberá zložením členskej základne odboru a tým, ako profil členky Živeny ovplyvňoval výber adresátov aktivít, postoj verejnosti k spolku a vnímanie vlastnej roly vo verejnom živote mesta. Analyzuje tiež stratégie spolku pre vstup do verejného priestoru mesta, vonkajšie aj vnútorné dôvody ich výberu a mieru ich úspechu, rovnako ako mieru úspechu, s akou sa im podarilo pôsobiť na verejnosť v oblasti propagácie ženskej emancipácie. Práca vzhľadom k zvolenému časovému obdobiu mapuje zmeny, ku ktorým došlo v skúmaných aspektoch, v dôsledku politických a spoločenských zmien na území Slovenska v priebehu medzivojnového obdobia a obdobia druhej svetovej vojny.
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
Význam, podoba a reforma rodiny podle T. G. Masaryka
Kaňa, Jan ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Předmětem předkládané práce jsou představy o správné podobě rodiny a osvětové snahy, které měly, pokud možno co nejširší veřejnost přesvědčit, aby svůj rodinný život těmto představám přizpůsobila. Mezi základní cíle práce tak patří snaha ukázat: 1. Jaký byl obsah těchto představ. 2. Jaký byl jejich rozsah, tedy do čeho všeho si dovolili autoři těchto představ / jejich propagátoři lidem mluvit. 3. Jaké byly způsoby zmíněných osvětových snah. Na jaké skupiny obyvatel měla osvěta cílit. 4. Samotné zdůvodnění, proč tyto snahy vznikaly. V čem byly hledány nedostatky tehdejších rodin. Proč měla být rodina reformována. Práce se nezabývá tématem od jeho předpokládaného vzniku, tedy pravděpodobně od doby, kdy proběhly první pokusy rodinu a její účel definovat, ale zabývá se především obdobím od poslední čtvrtiny 19. století po druhou polovinu třicátých let 20. století. V českých zemích představuje toto období rozmach osvětových snah ve věci rodiny a taky je to období aktivního působení T. G. Masaryka, jehož názory na správnou podobu rodiny a také propagace těchto názorů, tvoří pomyslnou páteř této práce. Důraz na Masarykovo uchopení tématu je dán předpokladem, že na něm lze toto téma představit v celé své šíři. Tím samozřejmě nelze říct, že by sám obsáhl všechny představy o tom, co je správná rodina a...
|
|
|
Ženské aktivity v českém politickém katolicismu (1896-1939)
Havelka, Jiří ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Disertační práce vychází ze sociokulturního či sociálněantropologického přístupu k náboženství, který (kromě jiného) tvrdí, že náboženství je závislé na společnosti, ve které se vyskytuje. Disertační práce nemá ambice postihnout široké spektrum názorů na úlohu ženy z "oficiálních míst" katolické církve. V disertační práci jde především o hledisko katolických žen samotných. Cílem tak bude sledování proměn sebepojetí katolických žen, zda (a popřípadě jakým způsobem) se i v nich projevily společenské či modernizační změny. Pozornost bude též zaměřena na to, jakým způsobem své pojetí vyjednaly uvnitř českého politického katolicismu. Časové vymezení zahrnuje konec devatenáctého století, kdy se začínají v českém prostředí zvyšovat možnosti uplatnění žen ve veřejné sféře, a období samostatného Československa, v jehož ústavě bylo deklarováno rovnoprávné postavení žen s muži.
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
Tereziánský ústav šlechtičen na Pražském hradě
Žáková, Michaela ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Předmětem disertační práce je Tereziánský ústav šlechtičen na Pražském hradě, který sloužil od svého založení císařovnou Marií Terezií roku 1755 jako zaopatřovací institut pro neprovdané ženy ze starobylých šlechtických rodin. Práce mapuje vývoj instituce od jejího vzniku až do úplného zrušení na počátku 50. let 20. století, a to v širších historických souvislostech a v komparaci s jinými dámskými zaopatřovacími instituty, zejména v Brně, Innsbrucku, Štýrském Hradci a Vídni. Analyzuje charakter nadace, její vnitřní strukturu a podobu ekonomického zajištění, pozornost věnuje také praktickému chodu ústavu, jeho společenskému významu i každodennímu životu jeho členek. Práce představuje příspěvek k bližšímu poznání sociální role neprovdaných urozených dam ve společnosti habsburské monarchie, v širším kontextu ilustruje proměnu samotné šlechtické společnosti ve druhé polovině 18. a v "dlouhém 19. století", stejně jako její osudy v konfrontaci se změněnými poměry první republiky a posléze totalitními režimy první poloviny 20. století.
|
|
|
Žena v českém tradičním obrazu světa. Etnolingvistická studie
Christou, Anna ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Nebeská, Iva (oponent)
Disertační práce se zabývá zkoumáním tradičního jazykového obrazu ženy v češtině. Teoreticky a metodologicky vychází především z moderní polské etnolingvistiky, tedy disciplíny zaměřené na studium jazyka ve vztahu ke kultuře, která pracuje s pojmem jazykový obraz světa, specificky poukazujícím ke způsobům, jak se do jazyka vepsaly zkušenosti a hodnoty dané společnosti. Cílem práce bylo rekonstruovat obraz (stereotyp) ženy v češtině, tj. odhalit strukturu stereotypových charakteristik se ženou v jazyce a kultuře spojovaných; šlo přitom především o obraz tradiční, utvářený po staletí ještě před dramatickými proměnami společnosti (i role ženy) v moderní době. Analýza dokladů z české slovní zásoby (včetně frazeologie) a textů lidových písní, drobných folklorních žánrů i klasické české literatury vedla k odhalení a charakteristice čtyř specifických poloh jazykového obrazu ženy, vydělených z hlediska tří aspektů (profilů) - věku, vzhledu a společenské role: mladá dívka (panna), manželka, matka a stará žena. Každá z nich nese jak rysy společné pro stereotyp ženy v jeho obecnosti, tak i rysy specifické. V souladu s některými českými pracemi z oblasti kulturní historie, etnologie a sociologie je v práci poukázáno jednak na významnou úlohu ženského těla (ve vztahu k sexualitě a plodnosti), jednak na vzájemné...
|
host ::
RSS.