|
|
Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We are more
Frajtová, Věra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We Are More" se zabývá evropským lobbyingem v kulturní doméně. Jako oblast evropských politik se kultura postupně etabluje od 80. let 20. století. Role, kterou od této doby zaujímá na úrovni Evropské unie (EU), je specifická svým dvojím významem spojujícím hodnotový a ekonomický potenciál. Práce zkoumá, zda-li toto výjimečné postavení kultury způsobuje i specifické rysy evropského lobbyingu v kulturním sektoru. V teoretické části práce je užitím konceptu evropeizace vysvětleno, jakým způsobem se kultura stala oblastí činnosti EU. Vycházejíc z teorie evropského lobbyingu uvádí stejná část práce klasifikaci zájmových skupin na soukromé a veřejné. Druhou část práce tvoří případová studie, jež se věnuje největší současné evropské kulturní lobby, platformě Culture Action Europe, a jí organizované kampani We Are More. Kampaň, která svým rozsahem doposud neměla na evropské úrovni obdobu, byla spuštěna v roce 2010 za účelem ovlivnit podobu evropských rámcových programů pro kulturu a audiovizi v období 2014-2020. Rysy, jež určují klasifikaci zájmových skupin v EU, sleduje práce i na případu Culture Action Europe. Srovnáním se znaky veřejného a soukromého sektoru práce charakterizuje fenomén evropského lobbyingu v kulturní doméně.
|
|
|
Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We are more
Frajtová, Věra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We Are More" se zabývá evropským lobbyingem v kulturní doméně. Jako oblast evropských politik se kultura postupně etabluje od 80. let 20. století. Role, kterou od této doby zaujímá na úrovni Evropské unie (EU), je specifická svým dvojím významem spojujícím hodnotový a ekonomický potenciál. Práce zkoumá, zda-li toto výjimečné postavení kultury způsobuje i specifické rysy evropského lobbyingu v kulturním sektoru. V teoretické části práce je užitím konceptu evropeizace vysvětleno, jakým způsobem se kultura stala oblastí činnosti EU. Vycházejíc z teorie evropského lobbyingu uvádí stejná část práce klasifikaci zájmových skupin na soukromé a veřejné. Druhou část práce tvoří případová studie, jež se věnuje největší současné evropské kulturní lobby, platformě Culture Action Europe, a jí organizované kampani We Are More. Kampaň, která svým rozsahem doposud neměla na evropské úrovni obdobu, byla spuštěna v roce 2010 za účelem ovlivnit podobu evropských rámcových programů pro kulturu a audiovizi v období 2014-2020. Rysy, jež určují klasifikaci zájmových skupin v EU, sleduje práce i na případu Culture Action Europe. Srovnáním se znaky veřejného a soukromého sektoru práce charakterizuje fenomén evropského lobbyingu v kulturní doméně.
|
|
|
"Demokratizace kultury": koncepce Andrého Malrauxa
Frajtová, Věra ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce je analýzou principu demokratizace kultury v koncepci Andrého Malrauxa, prvního francouzského ministra kultury, zastávajícího funkci mezi lety 1959-1969. Demokratizace kultury figuruje do dnešních dní jako jeden z hlavních pilířů soudobé francouzské kulturní politiky. Její počátky jsou datovány rokem 1959, kdy ve Francii vzniklo historicky první ministerstvo kultury. První kapitola představuje okolnosti vzniku této instituce stejně jako další státní aktéry, kteří v roce 1959 zasahovali do kulturní oblasti. Vysvětluje, jakým způsobem byl v Malrauxově funkčním období princip demokratizace kultury zařazen na první místa programu nově vzniklého Ministerstva pro kulturní záležitosti. Skrze analýzu Malrauxových projevů definuje druhá kapitola práce hlavní body ministrovy koncepce. Uvádí, jak se tato koncepce promítla v praktických opatřeních Ministerstva pro kulturní záležitosti včetně projektu maisons de la culture, nově budovaných kulturních center, jež jsou dodnes považovány za symbol Malrauxovy éry. Problémy, které se objevily při realizaci projektu maisons de la culture, spustily vlnu kritiky Malrauxovy politiky. Tyto kritiky, dodnes sloužící jako cenné reference studia francouzské kulturní politiky, představuje poslední kapitole práce.
|
host ::
RSS.