|
|
Časopis Revolver Revue jako společenský fenomén a jeho vývoj
Geisler, Michal ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Revolver Revue je kulturní časopis založený v roce 1985. Vznikl v rámci prostředí subkultury českého undergroundu, zpočátku vycházel ilegálně jako samizdat a byl jednou z aktivit alternativní kultury tehdejšího komunistického Československa. Po transformaci společenských poměrů v zemi se stal součástí oficiálního kulturního provozu a vychází dodnes. Následující text představuje pohled na Revolver Revue jako na společenský fenomén. Autor se snaží postihnout jeho hlavní prvky a vývoj, přičemž identifikuje a vysvětluje hlavní změny, ale i projevy kontinuity. Ve vzájemné provázanosti si všímá úrovní konkrétních aktérů, sociální skupiny, instituce, ale i společenského, politického a historického kontextu. Ústřední částí práce je představení kvalitativního empirického výzkumu založeného na analýze pořízených rozhovorů a na studiu dokumentů. Výstup byl proveden podle východisek a některých praktických postupů metody zakotvené teorie.
|
|
|
Skateboarding - sport nebo životní styl
Juha, Michal ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Název: Skateboarding - sport nebo životní styl Cíle: Cílem práce je prozkoumat vazby, vztahy a důvody, proč skateboardisté jezdí na skateboardu a nezkresleně je vyobrazit v majoritní kultuře tak, abychom mohli pochopit myšlení skateboardistů. Pokusíme se popsat, co odlišuje skateboardisty od zbytku společnosti a jaký to má význam pro jejich identitu. Metody: Pomocí kvalitativních metod, v našem případě polostrukturovaným interview, jsme získali potřebné množství informací od 6 jezdců na skateboardu. Sběr dat probíhal od dubna do července roku 2015. Ze získaných informací jsme analyzovali vzorce chování, motivy, motivaci a myšlenky jezdců. Výsledky: Skateboardisté nikdy nepřemýšlejí o definicích, nemají ani zájem skateboarding nějakým způsobem kategorizovat. Někteří se ihned ztotožňují s tím, že je skateboarding jejich životním stylem, někteří si zase postupně uvědomují, že se zřejmě jejich styl života dá za skateboardový považovat, další namítají, že by si skateboardingový styl života představovali intenzivněji, než jakým způsobem se oni sami skateboardingu věnují. Přesto připouštějí, že se svým životem zřejmě přibližují něčemu, co by se dalo nazvat životním stylem skateboardisty. Proto, aby člověk nějaký životní styl mohl vyznávat, musí aktivitu provozovat déle, to aby zjistil, co mu přináší a v...
|
|
| |
|
|
Sociální a kulturní status digitální zábavy
Vnouček, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce nabízí pohled na představy české veřejnosti o kulturní a společenské roli digitální zábavy (tedy počítačových her a videoher) jakožto relativně nového interaktivního média. Autor se pokouší ověřit validitu předpokladu, že je digitální zábava předmětem kulturní stigmatizace, jíž zformovala součinnost řady, v práci blíže charakterizovaných, faktorů. Současný pohled veřejnosti na digitální zábavu vnímá jako produkt v historii pravidelně se opakující mediální paniky, stereotypních představ, snahy vládnoucích vrstev udržet status quo, boje sociálních skupin o kulturní dominanci a s tím související hierarchizace kulturního vkusu. Předpokládaným následkem kulturní stigmatizace digitální zábavy je společenská stigmatizace hráčů, kteří pod tlakem společnosti často přizpůsobují své chování obecnému vkusu. Zásadní součástí práce je výzkum, který vychází z kvalitativních a kvantitativních dat získaných mezi pedagogy, studenty osmiletých gymnázií a žáky základních škol. Výzkum, založený na sérii rozhovorů a širším dotazníkovém šetření na třech náhodně vybraných pražských základních školách a třech gymnáziích, potvrzuje generační podmíněnost negativního pohledu na digitální zábavu a odlišný pohled gymnazistů a žáků základních škol na specifické aspekty digitální zábavy a videoherní kultury.
|
|
| |
|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
|
|
Spojuje nás Drum and Bass: Charakteristiky posluchačů Drum and Bass ve vztahu k tomuto žánru
Krátký, Vojtěch ; Oravcová, Anna (vedoucí práce) ; Mitrenga, David (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na charakteristiky posluchačů hudebního žánru zvaného Drum and Bass (DnB). Výzkum byl uskutečněn pomocí polostrukturovaných výzkumných rozhovorů s respondenty formou kvalitativního přístupu a zúčastněným terénním pozorováním. Respondenty výzkumu jsou dlouholetí posluchači DnB, terénem pozorování jsou kluby a festivaly v průběhu roku 2018, kde se Drum and Bass vyskytovalo. Drum and Bass je původně britským hudebním žánrem, který v českých podmínkách existuje již několik let. Tato práce se zaměřuje na vnímání Drum and Bass dlouholetými posluchači, úlohou Drum and Bass v jejich osobním i společenském životě, vztahem k ostatním posluchačům či transformací tohoto žánru během jejich aktivního vyhledávání. Posluchači jsou různorodou skupinou. Netvoří subkulturu, avšak zaujímají společné charakteristiky v pohledu na současné Drum and Bass a oplývají zájmem aktivně se angažovat v DnB jako DJové.
|
|
|
Oděv jako prostředek sebeidentifikace a sebeprezentace a možnosti didaktického rozvedeni tématu ve výuce výtvarné výchovy
Špidlová, Zdeňka ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent)
Anotace: Špidlová, Z.: Oděv jako prostředek sebeidentifikace a sebeprezentace a možnosti didaktického rozvedení tématu ve výuce výtvarné výchovy. [Diplomová práce] Praha, 2013 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 224 s. (Přílohy: Deník a složky dokumentující výtvarnou část diplomové práce) Diplomová práce zkoumá fenomén oděvu, jeho sémiotickou funkci v kontextu postmoderní společnosti a sociální aspekty s důrazem na identifikaci s určitou sociální skupinou. Výzkumná část práce přináší poznatky o dvou skupinách, jejich odívání a sociálních kontextech. Jsou jimi krojová kultura oblasti Alto Minho v Portugalsku a gothická subkultura. Na tyto poznatky přímo navazuje výtvarná část práce, jejímž výstupem je oděvní model kombinující prvky obou zmíněných skupin. Didaktická část přináší poznatky o rozdílnosti zpracování témat identita a subkultura z hlediska odívání žáky sedmé třídy základní školy a studenty druhého ročníku střední oděvní školy. Klíčová slova: oděv, identita, sebeprezentace, sebeidentifikace, subkultura, textilní tvorba, postmoderní společnost, výtvarná výchova
|
|
|
Graffiti, street art a specifika subkultury
Popová, Sylva ; Grendelová, Erika (vedoucí práce) ; Chlubná, Jana (oponent)
NÁZEV: Graffiti, Street art a specifika subkultury AUTOR: Sylva Popová KATEDRA: Katedra výtvarné výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Erika Grendelová ABSTRAKT: Práce je věnována graffiti, street artu a subkultuře v Praze, konkrétně její Staré části, kde je nepřeberné množství památek poznamenaných tímto uměním. Práce představuje graffiti a street art ve všech jeho podobách, jak legálních i ilegálních. Zjišťuje, kde je hranice mezi vandalstvím a uměním, vztahy autorů děl k historii, k majetku jiných, postoj obyvatel města k této subkultuře a jejich vyjadřování ve spreji. Klíčová slova Subkultura, autoři, writeři, graffiti, vandalství, umění, spreje, fixy, dílo,..
|
|
|
Význam tetování v hardcore subkultuře
Řápek, Marek ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem tetování v hardcore subkultuře. V teoretické části reflektuje proměnu konceptu subkultur v kontextu jeho historického vývoje, přičemž důraz je kladen na koncept stylu v pojetí Centra pro současná kulutrální studia a post subkulturních teorií, především díle Davida Muggletona. V diachronní perspektivě se tato práce zabývá také fenoménem tetování a jeho funkcemi a významy, které jsou mu v současné společnosti připisovány. Nedílnou součástí teoretické části je deskripce hardcoru nejen z hlediska jeho vývoje v USA a také Československé, respektive České republiky, ale také z hlediska hudební stránky a sdílené ideologie, která je klíčových rysem této subkultury. Koncepty popsané v teoretické části jsou poté využity v samotném výzkumu, který je veden pomocí kvalitativní metodologie. Zkoumání si klade za cíl popsat významy a funkce v hardcore subkultuře a zjistit, zda-li jsou obsahy a motivace připisované tetování ovlivněny subkulturní ideologií, nebo jestli se především jedná o výraz soudobého individualistického diskurzu. Tetování je tedy v této práci zkoumáno z hlediska jeho individuální podstaty s přihlédnutím na subkulturní, respektive širší, celospolečenský kontext, který spolu definuje jeho podstatu a společenské vnímání.
|
host ::
RSS.