|
|
Role DAAD v německé zahraniční kulturní politice po roce 1990
Nováková, Veronika ; Emler, David (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se podrobně zabývá rolí Německé akademické výměnné služby (DAAD) v německé zahraniční kulturní politice. Práce sleduje vývoj DAAD v reakci na politické a společenské změny a analyzuje ho ve dvou klíčových obdobích: 1990-1999 a 2000-2022. Rok 2000, kdy byla představena nová koncepce německé zahraniční kulturní politiky, je považován za zlomový bod, který ovlivnil budoucí směřování Spolkové republiky Německo. Studie zkoumá, jak DAAD podporuje kulturní a akademickou výměnu mezi Německem a ostatními zeměmi, včetně jeho zaměření na iniciativy v České republice. Prostřednictvím historických perspektiv a postupným zakládáním programů DAAD se práce snaží vyobrazit proměnu této organizace a vyzdvihnout její klíčový význam při podpoře mezinárodní mobility studentů a vědců. Zároveň analyzuje výzvy organizace, mezi které patří klesající zájem o studium němčiny jako cizího jazyka, následky pandemie koronaviru a ruská invaze na Ukrajinu. Práce se tedy zaměřuje na adaptaci DAAD k těmto novým podmínkám a popisuje opatření, která přijala ke zmírnění jejich dopadu. Snaží se tedy ukázat roli, kterou DAAD hraje při rozšiřování tzv. "soft power" Německa v rámci jejího úpadku.
|
|
|
Vnitropolitické diskuze o bezpečnostní politice Německa za vlád Angely Merkelové v letech 2005-2017
Peremský, Vojtěch ; Emler, David (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Diplomová práce zkoumá vnitropolitické diskuze o bezpečnostní politice Německa za vlád Angely Merkelové v letech 2005-2017. Hlavní důraz je kladen na politické strany Křesťanskodemokratickou unii (CDU/CSU) a Sociální demokracii (SPD). Diplomová práce se zaměřuje zejména na přístup CDU/CSU a SPD k Rusku. Strany spolu vládly několik volebních období, dokázaly se shodnout ve všech otázkách bezpečnostní politiky? Jak se změnila vnitropolitická diskuze v Německu ohledně Ruska po jeho anexi Krymu v roce 2014? Na mezinárodní scéně bylo možné pozorovat, že se Německo připojilo k ekonomickým sankcím vůči Rusku a odsoudilo jeho agresi na Ukrajině. Promítla se ale změna v německém přístupu k Rusku výrazněji i do vnitropolitické debaty? Jako teoretický přístup byla zvolena teorie ontologické bezpečnosti (ontological security), která zkoumá přístup států k jejich bezpečnosti. K výzkumu byla použita kvalitativní obsahová analýza.
|
|
|
Postmigrantské divadlo v SRN: případ hry Schwarze Jungfrauen
Veselá, Sofie ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Tato bakalářské práce analyzuje divadelní hru Schwarze Jungfrauen a jejími motivy, které se zabývají v prvé řadě otázkami islámského náboženství, integrací muslimů v Německu a také genderovou a sexuální problematikou islámských žen. Práce vychází z pěti monologů, které jsou součástí originálního scénáře z roku 2006 autora Feriduna Zaimoglu a Güntera Senkela. V první části se zaměřuje na samotnou analýzu obsahu díla. Druhá část práce se zabývá studiem několika recenzí, které vznikly jako reakce na provedení této divadelní hry. Recenze jsou důkladně prozkoumány s ohledem na zmíněné tři hlavní tematické oblasti, což pomáhá lépe porozumět způsobu, jakým se hra dotýká aktuálních společenských témat a jakým způsobem je vnímána kritikou a veřejností. Práce přispívá k hlubšímu pochopení problematiky a významu této divadelní hry v kontextu současné společnosti.
|
|
|
Presentation, Dialog or "Verflechtung"? Communication forms in the Praxis of Goethe-Institut at the Case of Beispiel des Themenraum-Concept
Svobodová, Marie ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu německé zahraniční kulturní práce Goethe-Institutu a klade si otázku, zda se v souladu s poslední koncepcí ministerstva zahraničí z roku 2011 a obecným trendem "normalizace" v německé zahraniční politice více soustředí na sledování národního zájmu a jednostrannou prezentaci, spíše než na rovnocenný dialog. Práce tuto otázku zkoumá nejprve na základě dostupných sekundárních i primárních zdrojů k zahraniční kulturní politice a následně popisuje nejnovější trendy v komunikaci Goethe- Institutu. Druhá část práce je případovou studií, kde je použití tří forem komunikace (prezentace, dialog a propojení) v práci Goethe-Institutu ilustrováno na příkladu implementace konceptu Themenraum (tematický prostor) od roku 2016 do současnosti v pěti Goethe-Institutech (v Praze, Varšavě, Bratislavě, New Yorku a Rize). Analyzovány byly rozhovory se zaměstnanci těchto institutů, jejich webové stránky i některé interní materiály k Themenraum. Na tomto příkladě je ukázáno, že v práci Goethe-Institutu můžeme najít zpravidla všechny tyto formáty, které se navzájem doplňují a společně tvoří funkční celek.
|
|
|
Carpathian German Minority 1953-1990: Changes of Homeland Images in Expellee Journal Karpatenpost
Ďurková, Mária Kristína ; Emler, David (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá jazykovými obrazmi domova, vlasti (Heimat) v periodiku Karpatenpost. Predmetom výskumu sú noviny odsunutých karpatských Nemcov Karpatenpost, ktoré začali byť publikované v Spolkovej republike na začiatku 50. rokov pod záštitou Karpatonemeckého krajanského spolku. Toto periodikum sa zaoberalo problematikou domoviny a intenzívne pojednávalo o stave karpatonemeckej menšiny. Obsiahnuté sú spomienky zo starej vlasti a informácie o stave karpatonemeckej menšiny v Spolkovej republike. Preto je možné považovať Karpatenpost za autentický prameň odsunutej slovenskej nemecky hovoriacej menšiny. Ako metóda bola zvolená analýza diskurzu, z ktorej vyplýva, že vo vysídleneckom periodiku Karpatenpost dochádza k sématickým posunom konceptu Heimat. Strata teritoriálnej starej vlasti prinútila vyhnacov uchýliť sa do vlasti spomienky. Ich predstavy o starej vlasti sú často idylické a exaltované. Avšak konfrontácia s transformáciou známych priestorov počas ciest vysídlencov podmienila re-definíciu pojmu.
|
|
|
Sartre and His Perception by Czech Intellectuals in 1960s
Molodkina, Irina ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent) ; Emler, David (oponent)
The relationships between the power blocs during the Cold war have been researched by scholars. The question of the influence of Western ideas and representatives on the political thought in Czechoslovakia is still discussed. Although major differences were happening due to the work of institutions, their functioning was not possible without specific personalities. The aim of this thesis is to show how Jean-Paul Sartre and his arrival to Prague in 1960s did influence Czech intellectuals. The issue is approached by the review of the biography of the French philosopher, highlighting crucial events that linked him more with the Czechoslovak society, and then analyzing the way the Czech intellectuals reacted to his ideas and statements. Sartre was chosen as an intellectual who was uniting both, the East and the West, and went through a change of views, after the occurrence of several international events with the direct intervention of the USSR. Realistic views of the Czech representatives are facing relatively optimistic ideas of Sartre on the reformation of the Marxist ideology and preservation of it as the ruling one.
|
|
| |
|
|
Bayreuthské hudební slavnosti v době nacistického Německa
Kapsová, Anna ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou Bayreuthské hudební slavnosti v době nacistického Německa. Jedná se o významný hudební a divadelní festival spojený především s osobností německého hudebního skladatele Richarda Wagnera, který jej založil. Tento skladatel bývá často spojován s nacistickou ideologií, a to z vícero důvodů, které budou podrobněji pojednány v teoretické části práce, která se věnuje také problematice nacistické propagandy v médiích a propagandě ve spojitosti s hudbou. Po jmenování Adolfa Hitlera německým kancléřem a nástupu nacismu k moci byly Bayreuthské hudební slavnosti podobně jako další kulturní události podřízeny nacistické kontrole a využívány jako politický nástroj k propagandě. Jejich fungování tak bylo v této době i následně během druhé světové války významně ovlivněno. Praktická část práce se zaměřuje především na průběh a podobu Bayreuthských hudebních slavností mezi lety 1933 a 1945 a také na participaci Adolfa Hitlera na slavnostech mimo jiné se zřetelem na jeho politické proslovy, pořádání recepcí pro umělce, uctívání zesnulého skladatele Richarda Wagnera či financování festivalu. Zmíněné jsou také jeho osobní vztahy s rodinou Wagnerů a Bayreuthské hudební slavnosti v souvislosti s tiskem.
|
|
| |
|
|
Schickeria. Koncept kritické loajality na příkladu levicové skupiny fanoušků Bayernu Mnichov
Adam, Jakub ; Brožová, Anežka (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Ultras hnutí patří mezi nejloajálnější podporovatele svých klubů, zároveň jsou však často předmětem kontroverze, ať už kvůli radikálním pravicovým názorům či násilí na stadionech. Německá fanouškovská scéna je specifická, protože mnoho tamních ultras hnutí podporujících fotbalové kluby bojuje proti komercializaci, globalizaci či rasismu a pravicovými názory se nevyznačuje. Tato práce pojednává o jedné z nejvýznamnějších fanouškovských skupin v Německu - Schickerii München. Schickeria podporuje fotbalový klub FC Bayern Mnichov, který může být označen jako nejbohatší a nejúspěšnější německý celek. Ve vedení klubu stojí jeho bývalí hráči či podnikatelé a funkcionáři, kteří občas učiní rozhodnutí stojící v rozporu s názory Schickerie. Fanoušci a management tak v mnoha situacích stojí proti sobě a vedou diskuze o dalším směřováním klubu či jeho hodnotách. Na příkladu vztahu Schickerie a vedení klubu je ukázán koncept kritické loajality, který do značné míry vystihuje přístup fanoušků ke krokům svého klubu.
|
host ::
RSS.