|
| |
|
|
Analýza současné nabídky a poptávky po profesním vzdělávání začínajících ředitelů mateřských škol
Polláková, Markéta ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním nabídky a poptávky po profesním vzdělávání začínajících ředitelů mateřských škol v souvislosti s nelehkým obdobím na počátku jejich nástupu na vedoucí pozici. Současná doba plná změn a příležitostí přeje připraveným a ti, kdo jsou připraveni, se následně dokáží v nových rolích lépe a rychleji zorientovat. Teoretická část práce vychází z odborné literatury, zákonů a dalších dostupných zdrojů. Praktická část analyzuje poznatky získané dotazníkovými šetřeními, kdy jeden typ dotazníku je vytvořen pro ředitele mateřských škol, kteří jsou ve funkci méně než dva roky a druhý typ dotazníku je určen vzdělávacím institucím. Cílem práce je zjistit aktuální nabídku vzdělávacích institucí v oblasti profesního vzdělávání začínajících ředitelů škol a tuto nabídku porovnat se zájmem o profesní vzdělávání z pohledu začínajících ředitelů. Sekundárně bude vytvořena nabídka profesního vzdělávání určená kandidátům usilujícím o post ředitele a začínajícím ředitelům mateřských škol tak, aby pro ně byla časově dostupná, zajímavá a využitelná v praxi. Na základě analyzovaných poznatků bude následně vytvořen přehled oblastí, o které mají ředitelé největší zájem. Dále bude zjištěno, zda jsou nějaké překážky, které jim ve vzdělávání brání a zda je pro ně profesní vzdělávání přínosné....
|
|
|
Rozhodování žáků v procesu volby učebního oboru jako další vzdělávací cesty
Chvátalová, Monika ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu rozhodování žáků z dělnických rodin v procesu volby učebního oboru jako typu vzdělávací cesty. V teoretické rovině nejprve vymezuje hlavní problémy, se kterými se potýká současné české učňovské školství, a následně zasazuje problematiku volby učebního oboru do kontextu reprodukce vzdělanostních nerovností a představuje základní teoretické přístupy ke studiu vzdělanostních nerovností a jejich reprodukce Na základě výzkumu založeném na kvalitativní metodě chápajících rozhovorů následně ukazuje, že učňovské obory jsou žáky z dělnických rodin vnímány jako výhodná a v rámci vzdělanostního systému zcela rovnocenná, a z mnoha ohledů tudíž racionální volba. Nízké vzdělanostní aspirace těchto žáků přitom vycházejí především z jejich specifické představy o životním úspěchu, ve které nehraje formální vzdělání podstatnou roli a která naopak spočívá v co nejdřívějším opuštění vzdělávacího systému a nalezení pracovního uplatnění v oboru, který je baví. Učební obory středních odborných učilišť přitom žáci z dělnických rodin vnímají především jako prostředek umožňující vykonávat danou, konkrétně vymezenou profesi a jejich hlavní výhodu spatřují v jejich praktickém zaměření.
|
|
| |
|
|
Kvalifikace podle potřeb doby
Hanousková, Kateřina ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce Kvalifikace podle potřeb doby pojednává o celoživotním učení, jeho základní myšlence a hlavní znacích společnosti vědění. Věnuje se druhům a dělení celoživotního učení. Dále zmiňuje strategické dokumenty, ze kterých celá koncepce celoživotního učení vychází. V druhé části je popsán koncept celoživotního učení zavedený v České republice. Zde jsou popsány cíle konceptu celoživotního učení a způsob spolupráce systémů a organizací, které se podílejí na jeho realizaci. Poslední část bakalářské práce se věnuje analýze rozhovorů. Zde je stručně charakterizována metodologii kvantitativního výzkumu a následně je uvedeno jeho vyhodnocení. Rozhovory byly provedeny se zaměstnavateli v bezpečnostních službách, kteří mají s konceptem celoživotního učení v České republice největší zkušenosti.
|
|
|
Knihovnická regionální vzdělávací centra (analýza činnosti)
Kniezková, Michaela ; Černá, Milena (vedoucí práce) ; Stöcklová, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem návazného vzdělávání knihovníků, které je realizováno prostřednictvím regionálních vzdělávacích center působících v krajských knihovnách. V jeho centru stojí Národní knihovna ČR, která ve spolupráci s odbornými institucemi metodicky řídí a koordinuje činnost poskytovaných služeb provozovanými regionálními centry. Cílem práce je poskytnout relevantní informace, které mohou být využity při koncipování vzdělávacích aktivit knihovnických regionálních vzdělávacích center. Součást práce tvoří průzkum zaměřený na analýzu dílčích aspektů, které mohou mít vliv na kvalitu a výkon činnosti center.
|
|
|
Profesní vzdělávání pedagogických pracovníků v ČR - současnost a možnosti celoživotního vzdělávání se zaměřením na vybrané instituce
Houšková, Helena ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
česky Práce je zaměřena na profesní vzdělávání pedagogických pracovníků z pohledu konceptu celoživotního učení. Všímá si úlohy a významu vysokých škol v kontextu modernizace obsahu pedagogické profese i její důležitosti z hlediska rozvoje celé společnosti. Pozornost je soustředěna na konkrétní aktivity realizace programů dalšího profesního vzdělávání pedagogických pracovníků v rámci dalšího vzdělávání na devíti pedagogických fakultách v České republice. Prostřednictvím komparace vzdělávacích programů a analýzy informačních zdrojů přináší zhodnocení plnění celoživotní funkce vysokých škol jako příspěvku rozvoje kompetencí společensky významné profesní skupiny i celé společnosti. Uvádí koncepce evropské vzdělávací politiky v oblasti odborné přípravy a rozvoje kompetencí učitelů a pracuje s komparativními přístupy k profesnímu vzdělání pedagogických pracovníků ve vybraných evropských zemích (Velká Británie, Německo, Finsko, Polsko). Na základě výsledků vnitřní analýzy a porovnávání s okolím uvádí příklady dobré praxe a doporučení ke zkvalitnění činnosti v oblasti dalšího vzdělávání. Klíčová slova: celoživotní učení, profesní vzdělávání, profesní vzdělávání pedagogických pracovníků, další vzdělávání pedagogických pracovníků, vysoké školy, evropská vzdělávací politika, benchmarking
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Didaktika profesního vzdělávání
Veselá, Petra ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Havlínová, Ivana (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První se zabývá teoretickým pohledem nejprve na vzdělávání dospělých, na jeho vývoj a specifika. V další části jsou uvedeny rozdíly mezi vzděláváním dospělých a dětí. Poté je práce zaměřena na osobnost lektora a na didaktický process, jeho cíle, metody, formy a prostředky. Na závěr teoretické části je shrnuta podstata zpětné vazby. Druhá část je shrunutím provedeného výzkumu, kde respondenty jsou sami lektoři. Z výzkumu se dozvíme, do jaké míry jsou kompetentní k výkonu lektorského povolání z hlediska pedagogického, resp. didaktického. Při výzkumu je použita metoda dotazníkového šetření s uzavřenými i otevřenými otázkami.
|
|
|
Příprava osob s mentálním postižením na zaměstnání
KREJČOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá tématem přípravy osob s mentálním postižením na zaměstnání. Nesoulad profesní přípravy s požadavky a očekáváními zaměstnavatelů totiž může být jedním z důvodů vysoké nezaměstnanosti osob s mentálním postižením. První kapitola bakalářské práce je věnována pojmu mentální postižení ? jeho definici, klasifikaci, charakteristickým znakům a možným kombinacím s jinými druhy postižení. Druhá kapitola se zabývá možnostmi pracovního uplatnění osob s mentálním postižením. Třetí kapitola se zabývá profesní přípravou osob s mentálním postižením - vymezuje systém speciálního vzdělávání žáků s mentálním postižením na základní a střední úrovni. Výraznější pozornost je věnována střednímu vzdělávání cílové skupiny, tedy odborným učilištím, praktickým školám jednoletým a praktickým školám dvouletým. Podkapitoly věnované jednotlivým druhům jmenovaných škol vychází především z příslušných rámcových vzdělávacích programů se zaměřením na klíčové a odborné kompetence. Ve čtvrté kapitole se bakalářská práce věnuje požadavkům a očekáváním pracovního trhu, respektive zaměstnavatelů. Cílem bakalářské práce je porovnání požadavků subjektů zaměstnávajících osoby s mentálním postižením se zaměřením přípravy na budoucí zaměstnání v praktických školách a odborných učilištích. Informace o profesní přípravě byly získány z rámcových vzdělávacích programů pro obory vzdělání praktická škola jednoletá, praktická škola dvouletá a obory kategorie E odborných učilišť. Zdrojů odborné literatury, která se věnuje požadavkům zaměstnavatelů na absolventy těchto druhů škol, je nedostatek, proto byly informace získávány především ze závěrečných zpráv realizovaných projektů a výzkumů, odborných internetových článků a propagačních materiálů občanských sdružení zabývajících se zaměstnáváním osob s mentálním postižením. V rámci této práce bylo zjištěno, že mezi profesní přípravou a požadavky zaměstnavatelů nejsou výrazné nesoulady, osvojované kompetence jsou z hlediska pohledu zaměstnavatelů ve většině případů dostačující. Výraznější rozdíly byly objeveny pouze v oblasti matematických kompetencí. Mezi požadavky zaměstnavatelů se objevily i takové, které jsou obsaženy ve sledovaných kompetencích, ale zaměstnavatelé je u absolventů postrádají. Proto je důležité zdůraznit, že bakalářská práce má teoretický charakter a posuzuje tedy předpokládané a žádané výsledky vzdělání, nikoli jejich reálnou podobu, která může být odlišná. Nejvíce požadavků mají zaměstnavatelé z oblasti pracovních kompetencí, kompetencí k učení a personálních a sociálních kompetencí. Na tyto oblasti by se tedy měly praktické školy a odborná učiliště zaměřit. V bakalářské práci jsou dále uvedeny požadavky, které nejsou příliš ovlivnitelné vzděláváním, ale vyplývají přímo z charakteru postižení. S tím souvisí i zjištění nízké informovanosti o této cílové skupině a možnostech jejího zaměstnávání. Z výsledků práce dále vyplývá, že vzdělávání na praktických školách a odborných učilištích dostatečně nereflektuje potřeby pracovního trhu, protože zaměstnavatelé pociťují nedostatek absolventů s vhodným oborem. Bakalářská práce by mohla sloužit jako podklad pro další výzkum vztahů mezi profesní přípravou žáků s mentálním postižením a požadavky a očekáváními zaměstnavatelů.
|
host ::
RSS.