|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Sklářství na Železnobrodsku v letech 1918-1938
Bursová, Veronika ; Nový, Petr (oponent) ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem sklářské výroby v Jizerských horách v období první československé republiky, to znamená mezi léty 1918-1938. V popředí zájmu stojí především železnobrodský a také jablonecký region. První část práce poukazuje na význam exportu pro sklářský průmysl. Tím se vytvářela velká závislost této specifické oblasti výroby na prosperitě na zahraničních trzích a také náchylnost vůči hospodářským krizím. Zranitelnost jizerskohorského sklářství, daná právě jeho proexportním zaměřením, se nejvíce projevila počátkem 30. let 20. století, kdy byl československý průmysl zasažen světovou hospodářskou krizí. Dále jsou v první části zmíněny důsledky racionalizace a koncentrace v některých odvětvích sklářské výroby. Fenomén domácké práce a sociální postavení domáckých dělníků, kteří se ze všech sklářů ocitali v nejsložitější situaci, jsou zmíněny v druhé části práce pro vytvoření komplexního obrazu vývoje sklářství na Železnobrodsku. Město Železný Brod usilovalo o výtvarné povznesení českého sklářství (ve smyslu teritoriálním). Tato iniciativa se projevila ve zřízení první české sklářské školy, která se orientovala především na kultivaci projevu nového výtvarného směru art deco. Zpočátku nepodávala železnobrodská škola přesvědčivé výsledky, proto byla její budoucnost značně mlhavá. Zlom nastal v roce 1925,...
|
host ::
RSS.