|
|
Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci
Čajanková, Kateřina ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Poljakov, Nikita (oponent)
Diplomová práce "Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci" se v kontextu fenoménu falešných zpráv zabývá postupy vyhodnocování mediálních obsahů jejich příjemci a faktory, které na proces posuzování působí. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem lidé vnímají obsahy, které konzumují; co jejich vnímání ovlivňuje; a jaká jsou kritéria, která řídí jejich posuzování. V teoretické části je nejprve vymezen pojem falešné zprávy, mimo jiné také v souvislosti s nadužíváním pojmu fake news. V dalších kapitolách je poté přiblížena současná role médií a problematika důvěryhodnosti a důvěry v média. Závěr teoretické části se věnuje sociálním a psychologickým předpokladům, které mají vliv na uvažování a jednání příjemců. V druhé části jsou představena výzkumná východiska této práce. Výzkum je založen na kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní přístup se zaměřuje na popis procesů a kritérií, které příjemci při posuzování a ověřování zpráv využívají. Sběr dat je proto realizován prostřednictvím osmi polostrukturovaných rozhovorů, které jsou analyzovány metodou otevřeného kódování. Kvantitativní výzkumná část vychází z hypotéz o vlivu konfirmačního zkreslení (confirmation bias) na posuzování mediálních obsahů a je uskutečněna experimentálním šetřením založeném na...
|
|
|
Vliv nových médií na profesi novináře: deprofesionalizace žurnalistiky
Ševčíková, Marie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou profese novináře poté, co došlo k masivnímu rozvoji a praktické aplikaci nových médií. Jak vypadá současný stav mediální scény? K jakým došlo změnám v souvislosti s digitalizací a globalizací? Při zkoumání těchto změn se zaměřuji na to, jak se vlivem nových médií, způsobem jejich užívání a adaptací na ně proměnila profese novináře, přičemž vycházím z předpokladu, že došlo deprofesionalizaci oboru žurnalistiky. Cílem této práce je najít a vysvětlit klíčové prvky, které zapříčinily zkoumaný jev, tedy pomocí kvantitativní i kvalitativní analýzy prokázat korelaci mezi rozvojem nových médií a klesající prestiží a profesionalitou žurnalistiky.
|
|
|
Reconstructing Identities in Fake News: Comparing two Fake News Websites
Ely, Nicole ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Špelda, Petr (oponent)
TOPICAL ANALYSIS OF FAKE NEWS 4 Abstract Since the 2016 US presidential campaign of Donald Trump, the term "fake news" has permeated mainstream discourse. The proliferation of disinformation and false narratives on social media platforms has caused concern in security circles in both the United States and European Union. Combining latent Dirichlet allocation, a machine learning method for text mining, with themes on topical analysis, ideology and social identity drawn from Critical Discourse theory, this thesis examines the elaborate fake news environments of two well-known English language websites: InfoWars and Sputnik News. Through the exploration of the ideologies and social representations at play in the larger thematic structure of these websites, a picture of two very different platforms emerges. One, a white dominant, somewhat isolationist counterculture mindset that promotes a racist and bigoted view of the world. Another, a more subtle world order-making perspective intent on reaching people in the realm of the mundane. Keywords: fake news, Sputnik, InfoWars, topical analysis, latent Dirichlet allocation Od americké prezidentské kampaně Donalda Trumpa z roku 2016, termín "fake news" (doslovně falešné zprávy) pronikl do mainstreamového diskurzu. Šíření dezinformací a falešných zpráv na platformách...
|
|
| |
|
|
Fenomen deepfakes jako hrozba žurnalistiky
Mudrová, Nikol ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje nově se objevujícímu druhu falešných zpráv - deepfake videím. S ohledem na jejich novost a to, že zatím videa nejsou hojně zneužívána k šíření dezinformací, práce tento fenomén uchopuje úplně od základu. V první části charakterizuje, co to dezinformace vůbec jsou, kde se vzaly, jak vypadaly dříve a jak vypadají dnes. K tématu bezpochyby patří i psychologická stránka věci - tedy vysvětlení, proč je lidský mozek na první pohled neodhalí a jaké "zkratky" v našem zpracovávání informací dezinformátoři využívají. Po tomto úvodu do problematiky následuje část vysvětlující technologii, která vytváří deepfake videa. V praktické části jsou následně analyzovány konkrétní příklady videí. Na základě poznatků z této analýzy a z rozhovoru s novinářem Jakubem Zelenkou, který se fake news dlouhodobě věnuje, práce odpovídá na otázky, jestli a jak deepfakes ovlivní žurnalistiku.
|
|
|
Mediální gramotnost a kritické myšlení u dospívajících
Zvelebilová, Kristýna ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
ZVELEBILOVÁ, Kristýna. Mediální gramotnost a kritické myšlení u dospívajících. Praha, 2020. 131 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Jirků, Ph.D. Anotace Předmětem diplomové práce Mediální gramotnost a kritické myšlení u dospívajících je popsat význam mediální gramotnosti pro život v dnešním medializovaném světě. Zároveň přestavuje koncepty, které s ní úzce souvisejí. Těmi jsou například kritické myšlení nebo mediální výchova a dále fenomény fake news, hoax, propaganda, konfirmační zkreslení aj. To vše s důrazem na mediální gramotnost a její rozvoj u mladého publika. Kromě zaměření na popis specifik vztahu dětí a médií se zabývá popisem mediálně-výchovných strategií rodičů, přístupu k mediální výchově obecně a konkrétně v českém vzdělávacím systému. Celkově se práce zaměřuje zejména na kritickou složku mediální gramotnosti. Teoretická část je doplněna o výzkumnou, jejímž cílem je v rámci případové studie zjistit, jak žáci druhého stupně základní školy přistupují k předloženým ukázkám dezinformací. Metoda studie leží na pomezí kvantitativního a kvalitativního výzkumu a je prováděna formou dotazníkového šetření doplněného o následnou diskuzi se žáky. Zjišťuje, mimo jiné,...
|
|
|
Dezinformace jako téma mediální výchovy a jeho integrace do výuky společenských věd
Tošnarová, Kateřina ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem dezinformací a představuje je jako aktuální a důležitý koncept současného mediálního diskurzu. Počáteční část práce popisuje dezinformace a zasazuje je do kontextu souvisejících mediálních pojmů. Práce se dále věnuje popisu možných důsledků působení médií a potažmo dezinformací na člověka a společnost. Součástí práce je i popis postupů, jak s dezinformacemi pracovat, a jak dezinformace poznat a odlišit je od seriózních informací. Téma dezinformací je v práci zasazeno do kontextu médií a mediální výchovy a je popsán vliv, který mají média včetně dezinformací na člověka a jeho proces socializace. Zmíněny jsou principy, na jejichž základě lidský mozek snadno uvěří dezinformacím. Ve finální části práce je téma dezinformací popsáno v kontextu společenských věd a RVP ZV i RVP G. Akcentována je aktuálnost tématu i jeho důležitost pro mediální výchovu. V poslední kapitole jsou popsány aktuální projekty, které se zabývají dezinformacemi a jejich odhalováním, a které mohou být k užitku pedagogům i studentům. KLÍČOVÁ SLOVA dezinformace, mediální výchova, média, mediální gramotnost, manipulace, kritické myšlení, občanský a společenskovědní základ
|
|
|
Vliv masmédií na výchovu dětí
Jankovská, Tereza ; Kuchař, Pavel (vedoucí práce) ; Pařízek, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá masmédii a jejich vlivem na výchovu dětí. Teoretická část této práce je zaměřena na problematiku masmédií, výchovy a vlivu masmédií na výchovu. Jsou zde popsány druhy a funkce masmédií, jejich vliv na společnost, dále jednotlivé výchovné kategorie a specifika výchovy v 21. století. Práce se blíže zaměřuje na popis vlivu jednotlivých digitálních masmédií na výchovu, také na vliv masmédií na osobnost dítěte a v poslední řadě na podporu dětí ve správném využívání masmédií. V praktické části je popsáno a vyhodnoceno dotazníkové šetření, které se zaměřovalo na zjištění vlivu masmédií v konkrétních případech a jejich porovnání.
|
|
|
Fenomén dezinformace v českém mediálním prostředí
Beránek, Matěj ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma dezinformace, které analyzuje s ohledem na české mediální prostředí. Důraz je přitom kladen na obsahovou analýzu dezinformačních zpráv s ohledem na jejich persvazivní funkci - jaké jsou obecné charakteristiky dezinformačních zpráv a jaké jazykové a rétorické prostředky využívají. Těžiště této analýzy představují fallacie, klamné či falešné argumenty. V první části diplomové práce je představen fenomén dezinformace v kontextu a s ohledem na dnešní dobu. Empirická část poté analyzuje konkrétní příklady dezinformačních zpráv publikovaných na vybraných českých dezinformačních serverech (Aeronet, AC24, Instory.cz). Při výběrů těchto serverů jsem dbal na jejich heterogennost co do struktury vedení a tematického zaměření. Výběr analyzovaných článků podléhal předem určeným kritériím - zaměřil jsem se na téma migrační krize, ke kterému se dané servery vyjadřovaly mezi lety 2015-2017.
|
|
|
Fake news genres
Prokypčák, Matej ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Diplomová práca sa skladá z dvoch hlavných častí. V teoretickej časti sa zaoberáme základným terminologickým rámcom falošného spravodajstva, vývojom dezinformácií, falošných správ, hoaxov, propagandy a ich formou a podobou, akú nadobúdali. Pozrieme sa tiež na dezinformácie a hoax a propagandu ako na špecifické žánre falošného spravodajstva. V práci ďalej analyzujeme spôsob šírenia hoaxov a dezinformácií a kritériá, podľa ktorých sú hoaxy rozpoznávané aj označované. Dôležitou súčasťou teoretickej časti práce je tiež manipulácia s obsahom a stanovenie si kritérií, na základe ktorých falošné informácie môžeme rozpoznávať. Zameriame sa predovšetkým na elektronickú oblasť a oblasť nových médií, ktoré sú reprezentované najmä sociálnymi sieťami. Vo výskumnej a analytickej časti diplomovej práce sa pozrieme na spôsoby, akými rôzne weby klasifikujú dezinformácie a hoaxy, podľa akých kritérií pristupujú k ich klasifikácii a či sú tieto spôsoby jednoznačné a konzistentné. Druhá dôležitá časť výskumu bude analyzovať postoje tradičných a alternatívnych médií k práci s falošným spravodajstvom a hoaxmi. Pokúsime sa priniesť pohľad oboch zainteresovaných strán, teda zástupcov tradičných médií, ako aj alternatívnych médií.
|
host ::
RSS.