|
Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera
Žitník, Filip ; Pětová, Marie (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Název práce: Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera Autor: Bc. Filip Žitník Katedra (ústav): Katedra obecné antropologie, FHS - UK Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. arch. Marie Pětová, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera řeší otázku zda lze v rámci fundamentální ontologie M Heideggera hovořit o těle a tělesných pocitech a zda lze v tomto pojetí najít souvislost mezi tělesným pocitem a smyslem. První část práce ukazuje na základě výkladu světskosti jakožto existenciálního rysu bytí pobytu, že pobyt jakožto ,bytí ve světě' je nutně tělesný, jinak by se svět jakožto celek poukazů rozpadl. Druhá odkrývá nutnost pojímat tělesný pocit v souvislosti s rozpoložením pobytu jako fundamentální rys tohoto bytí a nikoliv pouze jako průvodní psychický fenomén. Takto je tělesný pocit prostřednictvím rozpoložení spolu-kostitutivním rysem původního fenoménu ,tu', který je temporální jednotou rysů rozpoložení, řeči a rozumění. Tímto způsobem může být tělesný pocit, pokud se k němu autenticky obrátíme jakožto k jistému rozpoložení, nositelem smyslu jako toho, do čeho se pobyt rozvrhuje. V závěru práce provedený výklad ilustruji a dokládám nástinem nejen...
|
|
Bytnost člověka v Heideggerových Příspěvcích k filosofii
Nitsche, Martin ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Michálek, Jiří (oponent)
Disertační práce `Bytnost člověka v Heideggerových Příspěvcích k filosofii` sleduje dvojí odborný záměr. V první řadě usiluje o to, co deklaruje svým názvem: analyzovat pojetí lidství v klíčovém díle Heideggerovy textové pozůstalosti, v Příspěvcích k filosofii. Druhým záměrem je pokusit se o využití analýz problematiky bytnosti člověka k interpretaci myšlení Příspěvků jako takových. Práce má tři přípravné oddíly. V prvním je analyzována Heideggerova kritika antropologie a interpretována jako poukaz na antropomorfii vztahových struktur světa. Možnost tematizace vztahových struktur se metodologicky opírá o fenomenologii. Tomu se věnuje druhý oddíl, který vykládá Heideggerův důraz na pojmy `střed` (die Mitte) a `(to) mezi` (das Zwischen) jako jednu z podob fenomenologické práce s intencionalitou. Třetí oddíl analyzuje Heideggerův fundamentálně-ontologický přístup k intencionalitě vztahu bytí a člověka v pojmu pobytu z Bytí a času a reinterpretační využítí tohoto přístupu v okruhu Příspěvků. Hlavní část práce má dva oddíly. Čtvrtý (v celkovém pořadí) interpretuje pojem `bytí-tu` (das Da-sein) z Příspěvků jako označení pro středově strukturované vztahové pole vztahu bytí a člověka. Provádí analýzu základních dynamismů, pomocí kterých Heidegger toto pole popisuje (odepření, protikyv, obrat). Pátý oddíl...
|
| |
|
Československá církevní politika v éře normalizace 1968/73-1989. Z dokumentů Sekretariátu pro věci církevní Ministerstva kultury České socialistické republiky
Čadek, Štěpán ; Plachý, Jiří (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (vedoucí práce)
K tematice státní církevní politiky jsem se dostal po cestě, která měla svůj počátek ve studiu stranické periodické publicistiky, už tehdy se zaměřením na přinejmenším ideologické, zejména však náboženské otázky. V pojetí komunistické ideologie, jak o tom psal např.Karel Skalickýl, jsou totiž otázky vlastní ideologické propagandy a pozornosti věnované náboženské tématice spojitými nádobami, kde primárním zákonem je vztah vzájemné náhrady, tedy kde vyklizuje pole či ztrácí jedna z ideologií, tam se pokouší uspět ta druhá. Je třeba ponechat stranou fakt, že v souboji o duši řadového občana nemohla ani jedna ze stran získat skutečně majoritní ideologickou převahu v zemi. Pod komunistickým útlakem to byli sice křesť ané všech konfesí, kdo se stal trvale morálním vítězem tohoto boje, rozšiřovalo se tu však, a dodnes zůstává, velké procento lhostejných, těch bez vyznání či ateistů, které mohly, pokud se tak stalo, na jednu či druhou stranu fronty přivést více méně světské motivy, ať už byla motivace jakákoli. Výše zmíněný autor také dobře komentoval vztah komunistů k vlastní ideologii, kterou trefně, a ne bez alespoň kusu pravdy, nastínil jako jistý druh konfese, víry, náboženství. Když pojmeme jejich "vyznání" takto, snáze pochopíme, proč považovali věřící občany a především jejich duchovní vůdce obecně - a opět...
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
|
Nemožnost soukromého jazyka
Hnyk, Tomáš ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Dostálová, Ludmila (oponent)
Tato práce podrobne rozebírá Wittgensteinovu argumentaci proti sou- kromému jazyku. Nachází tri argumenty, které k jeho zamítnutí Witt- genstein používá. Soukromý jazyk by byl nepredstavitelný, nemel by funkci a postrádal by kritéria správného nebo špatného použití. Dále jsou rozebrány nekteré reakce pozdejších filosofu, které pomá- hají lépe pochopit Wittgensteinovu argumentaci. Námitky Soamese a Ayera slouží k poukázání na to, že myšlenkové experimenty jsou prí- pustné pouze tehdy, pokud respektují naše formy života. Taktéž zdu- raznují, že Wittgenstein se zaobíral podmínkami toho, kdy lze neco tvrdit, a ne podmínkami pravdivosti. Nakonec je krátce zmíneno Krip- kovo pojetí Wittgensteina.
|
|
Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii
Regner, Jan ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii Jan Regner Resumé V práci nazvané "Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii" se autor pokusil poukázat na přínos díla Bernarda Lonergana, zvláště jeho svérázné teorie poznání, pro teologickou metodologii. U základů této práce leží otázka, nakolik je i dnes důležité, aby se teologie zabývala svou metodou a otevřela se interdisciplinárnímu dialogu s přírodními vědami na jedné straně a filozofií na straně druhé. Po úvodu následuje kapitola s úvahou nad situací a úkoly teologie v době rychlých socio-kulturních proměn. Několik řádků autor věnuje Lonerganovu životu a dílu. Nechybí ani malý exkurz do teorií pravdy, nezbytný k předběžnému zařazení Lonerganova pojetí mezi nejdůležitější noetické pozice. Popis hlavních rysů Lonerganovy teorie poznání, v které autor popisuje strukturu lidského poznání, stanoví zásadní část této kapitoly. Náčrtem jednotlivých poznávacích operací, které dělí na úroveň empirickou, intelektuální a racionální, se Lonergan pokusil položit základy k jakési univerzální metodě, aplikovatelné nejen v přírodních vědách, ale také v teologickém bádání. Kapitolu uzavírá distinkce mezi latentní a explicitní metafyzikou. V následující kapitole pak autor hledá odpověď na otázku, jaká je metoda, či spíše metody v teologii....
|
|
Znovuobjevení symbolu u Louis-Marie Chauveta
Bauerová, Kateřina ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Hušek, Vít (oponent)
Hlavním tématem mé disertační práce je představit, analyzovat a kriticky zhodnotit pojetí symbolu u současného francouzského sakramentálního teologa Louise-Marie Chauveta, který významným způsobem ovlivnil západní, zejména římsko-katolickou scénu, ale v českém prostředí je téměř neznámý. Chauvetova rehabilitace symbolického vidění skutečnosti s sebou přináší možnost vypovídat o Boží přítomnosti neideologickým způsobem. Dále navrací zpět do teologie pozitivní hodnocení těla a tělesnosti. V první části svého bádání mapuji zdroje, ze kterých Chauvet čerpá ve svém pojetí symbolu. Zde se bude jednat nejen o Heideggerovu ranou filozofii, ale také o využití psychoanalýzy a konečně o Chauvetovo kritické hodnocení starší tomistické sakramentální teologie. Ve druhé části práce se věnuji vlastnímu Chauvetovu pojetí. Zde budu na základě jeho stěžejních děl analyzovat téma bytí, řeči a tělesnosti jeho pojetí symbolu. Poslední část mé disertační práce tvoří kritické zhodnocení Chauvetova přínosu, a to zejména v souvislosti s jeho využitím Lacanovy teorie psychoanalýzy. Pro některé z toho vyplývající otevřené otázky hledám alternativy v práci soudobých francouzských feministických filozofek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Sören Kierkegaard a existenciální filozofie.
Beran, Jiří ; Blažková, Miloslava (oponent) ; Hogenová, Anna (vedoucí práce)
Ve své práci se věnuji pojetí úzkosti u Sorena Kierkegaarda a Martina Heideggera. Úzkost v jejich filosofii hraje významnou roli, neboť se právě skrze ni dostávají k ústředním otázkám, kterými se jakožto filosofové zaobírali. U Heideggera to je originální přístup k ontologické problematice, u Kierkegaarda se jedná o problém lidské existence věřícího křesťana. V úzkosti se taktéž otevírají další filosofická témata, jako je otázka autenticity, svobody, atd., které oba filosofové byli schopni nahlédnout z neobvyklého úhlu pohledu.
|
|
Poetika titulu. V pojetí současné české prózy
Lesák, Josef ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato práce v úvodu pojednává o obecné poetice titulu (jeho funkcích, historické poetice titulu, typologii titulů, vztahu mezi titulem a textem literárního díla), stručně postihuje specifika současné literatury a jejích názvů. Dále práce analyzuje způsoby atraktivizace knižních názvů. Těžiště práce spočívá v analýze názvů současné české prózy. Rozborem názvů jednotlivých žánrů a typů titulů jsme se snažili zodpovědět otázku, o čem vypovídají názvy literárních děl. Potvrdily se naše hypotézy, že tituly vypovídají o obsahu literárních děl, tituly ve většině případů těsně souvisí s vlastním obsahem knih. Dále v některých případech vypovídají o autorech samotných, o jejich poetice, částečně i o jejich životě. Svou podobou mohou signalizovat žánr či téma, avšak nevypovídají nic o příslušnosti k umělecké či populární literatuře (tituly umělecké a populární literatury se liší ne svou formou, ale spíše zakomponováním do textu díla, které se v případě umělecké literatury jeví více promyšlené). Podtitul odkazuje nejčastěji k žánru či tématu. Zároveň jsme při našem zkoumání stanovili znaky tzv. postmoderních titulů, které vycházejí z obecné teorie postmodernismu (zejména intertextualita, víceznačnost, tendence k mystifikacím). Naším zkoumáním jsme potvrdili názory D. Hodrové o protikladných tendencích titulů -...
|
host ::
