|
|
Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii
Regner, Jan ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii Jan Regner Resumé V práci nazvané "Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii" se autor pokusil poukázat na přínos díla Bernarda Lonergana, zvláště jeho svérázné teorie poznání, pro teologickou metodologii. U základů této práce leží otázka, nakolik je i dnes důležité, aby se teologie zabývala svou metodou a otevřela se interdisciplinárnímu dialogu s přírodními vědami na jedné straně a filozofií na straně druhé. Po úvodu následuje kapitola s úvahou nad situací a úkoly teologie v době rychlých socio-kulturních proměn. Několik řádků autor věnuje Lonerganovu životu a dílu. Nechybí ani malý exkurz do teorií pravdy, nezbytný k předběžnému zařazení Lonerganova pojetí mezi nejdůležitější noetické pozice. Popis hlavních rysů Lonerganovy teorie poznání, v které autor popisuje strukturu lidského poznání, stanoví zásadní část této kapitoly. Náčrtem jednotlivých poznávacích operací, které dělí na úroveň empirickou, intelektuální a racionální, se Lonergan pokusil položit základy k jakési univerzální metodě, aplikovatelné nejen v přírodních vědách, ale také v teologickém bádání. Kapitolu uzavírá distinkce mezi latentní a explicitní metafyzikou. V následující kapitole pak autor hledá odpověď na otázku, jaká je metoda, či spíše metody v teologii....
|
|
|
Dynamická kognitivní struktura jako základ metody v teologii
Regner, Jan ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Altrichter, Michal (oponent) ; Vokoun, Jaroslav (oponent)
Cílem dizertace je zodpovědět otázku, nakolik systematizace procesu lidského poznání může být základem pro teologickou metodu v postmoderní době. Hlavním předmětem bádání je především takzvaná "dynamická kognitivní struktura", kterou ve svém díle představil kanadský myslitel Bernard Lonergan. Záměrem této studie je přitom analyzovat jeho epistemologii v kontextu "zobecněné empirické metody" a prozkoumat relevanci této metody pro současnou teologii. Práce se také zaměřila na otázku, nakolik může teologická epistemologie stát na čistě rozumovém poznání a nakolik vyžaduje, aby byla kryta autentickým duchovním životem existenciálního subjektu. Klíčová slova: transcendentální teologie, kognitivní struktura, metoda v teologii, Bernard Lonergan, autenticita
|
|
|
Wittgensteinovy pojmy Sprachspiel a Lebensform a jejich relevance pro současnou teologii
Regner, Jan ; Sousedík, Prokop (oponent)
Práce se zabývá analýzou dvou pojmů pozdního Wittgensteinova myšlení, "jazyková hra" (Sprachspiel) a "životní forma" (Lebensform) a jejich relevancí pro metodu v teologii. Jsou představeny v širším kontextu Wittgensteinova díla a religiozity. Na příkladech konkrétních teologů je ukázáno, nakolik tyto termíny ovlivnily křesťanskou teologii. Nechybí ani kritický pohled, který varuje před úskalím jednostranné a prvoplánové recepce Wittgensteinových pojmů a před pokušením jejich nekritického "posvěcení" v rámci teologické reflexe. Adaptace jakýchkoli filozofických pojmů v dějinách církve a teologie vyžadovala vždy kreativní věrnost, neboť teolog je postaven před nelehký úkol odpovědné rekontextualizace v rámci měnícího se společensko-kulturního prostředí. Na jedné straně nesmí ignorovat, k jakým interpretačním soudům Božího sebe-vyslovení křesťanské společenství dospělo, na straně druhé se musí vyhnout pouhému otrockému opakování toho, co v minulosti posloužilo k reflexi zkušeností víry, ale co bylo koneckonců podmíněné jiným společensko- kulturním kontextem.
|
|
|
Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii
Regner, Jan ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii Jan Regner Resumé V práci nazvané "Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii" se autor pokusil poukázat na přínos díla Bernarda Lonergana, zvláště jeho svérázné teorie poznání, pro teologickou metodologii. U základů této práce leží otázka, nakolik je i dnes důležité, aby se teologie zabývala svou metodou a otevřela se interdisciplinárnímu dialogu s přírodními vědami na jedné straně a filozofií na straně druhé. Po úvodu následuje kapitola s úvahou nad situací a úkoly teologie v době rychlých socio-kulturních proměn. Několik řádků autor věnuje Lonerganovu životu a dílu. Nechybí ani malý exkurz do teorií pravdy, nezbytný k předběžnému zařazení Lonerganova pojetí mezi nejdůležitější noetické pozice. Popis hlavních rysů Lonerganovy teorie poznání, v které autor popisuje strukturu lidského poznání, stanoví zásadní část této kapitoly. Náčrtem jednotlivých poznávacích operací, které dělí na úroveň empirickou, intelektuální a racionální, se Lonergan pokusil položit základy k jakési univerzální metodě, aplikovatelné nejen v přírodních vědách, ale také v teologickém bádání. Kapitolu uzavírá distinkce mezi latentní a explicitní metafyzikou. V následující kapitole pak autor hledá odpověď na otázku, jaká je metoda, či spíše metody v teologii....
|
host ::
RSS.