|
|
Možné bariéry související se společným vzděláváním v mateřských školách
Semecká, Nella ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá tématem společného vzdělávání v předškolním vzdělávání. Hlavním cílem práce je odhalit možné bariéry společného vzdělávání a posoudit, zda jsou mateřské školy schopny přijímat žáky se speciálními potřebami a splnit tak zásady společného vzdělávání. Práce je rozdělena do teoretické a praktické časti. Teoretická část zahrnuje vývoj terminologie společného vzdělávání, ukázku vzdělávacích programů a podpůrných opatření, popisuje dítě se speciálními vzdělávacími potřebami a dítě mimořádně nadané, význam předškolního vzdělávání, školní prostředí a profesi pedagoga, dále bariéry společného vzdělávání v mateřských školách a pojem šikany. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření mezi řediteli a pedagogy mateřských škol, výsledky dotazníkového šetření, dva příběhy dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě z praxe a na závěr návrh na řešení bariér společného vzdělávání v mateřské škole. Klíčová slova Společné vzdělávání, bariéry společného vzdělávání, předškolní vzdělávání, speciální vzdělávací potřeby, legislativa, šikana, pedagog, asistent pedagoga, podpůrná opatření, mateřská škola Abstract This thesis deals with the topic of joint education in early childhood education. The main objective of the work is to identify possible barriers to joint education and to assess...
|
|
|
Náplň práce školního speciálního pedagoga
Hanslová, Kateřina ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá činnostmi školního speciálního pedagoga na běžné základní škole. Zajímá se o jeho pozici a roli ve škole, kompetence či náplň práce, i o to jak se k jeho působení na škole staví ostatní pedagogičtí pracovníci. V teoretické části práce je vymezeno legislativní ukotvení profese "speciální pedagog" a celého systému vzdělávání, dále práce charakterizuje žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a přibližuje jejich podpůrná opatření, která jsou těmto žákům oporou v současném společném vzdělávání. Vymezuje metody a formy práce, které jsou při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nejvhodnější. Práce také poskytuje vhled do poradenského systému a jeho specifik s důrazem na fungování školského poradenského pracoviště. Empirická část práce je složena ze smíšeného výzkumu. Je postavena na vyhodnocení dotazníkového šetření, které zkoumá názory pedagogů na práci školského poradenského pracoviště a především názory na pozici speciálního pedagoga ve škole. Dotazníky byly rozdány pedagogům a asistentům pedagoga a ptaly se jich, jaké přínosy a nedostatky vidí v práci školního speciálního pedagoga, jak podle jejich názoru pracuje s žáky, jejich rodiči a ostatními pedagogy. Dotazníkové šetření doplňuje rozhovor se speciální pedagožkou, který nabízí na sledovanou...
|
|
|
Hodnocení výsledků učení ve společném vzdělávání na 1. stupni ZŠ
Mužíková, Tereza ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Pěnička, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením výsledků učení ve společném vzdělávání na 1. stupni základní školy. V první části této práce jsou objasněna teoretická východiska, která se vztahují k problematice hodnocení žáků ve společném vzdělávání. Tento teoretický základ je dále uplatněn v části praktické. V praktické části byla nejdříve představena sada výzkumných otázek, které byly následně podrobeny kvalitativnímu výzkumu. K zodpovězení otázek byl použit akční výzkum doplněný rozhovorem a dotazníky předložené učitelům a rodičům. Vzory dotazníků jsou součástí příloh. V závěru práce byly výzkumné otázky zodpovězeny. KLÍČOVÁ SLOVA hodnocení, formativní hodnocení, společné vzdělávání, inkluze, sociální vývoj, socializace, mladší školní věk
|
|
|
Přírodovědně orientovaný nadaný žák na druhém stupni základní školy a jeho komplexní rozvoj v rámci společného vzdělávání
Piskáčková, Klára ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Název Přírodovědně orientovaný nadaný žák na druhém stupni základní školy a jeho komplexní rozvoj v rámci společného vzdělávání Klíčová slova Nadání, intelektové nadání, nadaný žák, společné vzdělávání, komplexní rozvoj Abstrakt Tématem diplomové práce je komplexní rozvoj přírodovědně nadaného žáka na druhém stupni běžné základní školy. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, co a jakým způsobem je u nadaného žáka rozvíjeno a na základě výsledků vyplývajících z provedeného šetření pak navrhnout další doporučení. Teoretická část práce se nejprve zabývá obecně nadáním, vysvětluje pojem nadání, popisuje přístupy k nadání v čase a věnuje se modelům a druhům nadání. Podrobněji je pak popsáno nadání intelektové, zejména přírodovědné. Další oddíl teoretické části práce se zaměřuje na nadaného žáka, jeho charakteristiky, identifikaci a diagnostiku. Kromě toho charakterizuje specifickou skupinu nadaných žáků, konkrétně nadané žáky s poruchami učení. Teoretická část se zabývá také vzděláváním nadaných žáků. Popisuje legislativu České republiky v této oblasti, nejvíce se věnuje Vyhlášce č.27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. V kapitole vzdělávání jsou také zmíněny vzdělávací potřeby nadaných žáků. Poslední kapitola teoretické části uvádí klíčové oblasti rozvoje dítěte....
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání z pohledu ředitelů základních škol
Beranová, Zuzana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá inkluzivním vzděláváním z pohledu ředitelů základních škol. Toto téma se stalo od roku 2016 často diskutovaným a to z důvodu zavedení nových podmínek pro implementaci inkluzivního vzdělávání, které přinesla novela školského zákona a Vyhláška č. 27/2016 Sb. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak jsou naplňovány cíle inkluzivního vzdělávání stanovené ve strategických dokumentech MŠMT ve vybraných školách. Dílčími cíli bylo zjistit, jak ředitelé základních škol jakožto linioví pracovníci mohou svými pravomocemi ovlivnit implementaci inkluzivního vzdělávání, dále zmapovat současný stav spolupráce ředitelů s dalšími aktéry a identifikovat faktory, které ztěžují dosahování cílů stanovených ve strategických dokumentech MŠMT. Výsledky byly zjišťovány prostřednictvím případové studie, kdy se uskutečnilo šest polo-strukturovaných rozhovorů s řediteli základních škol v okrese Praha-východ.
|
|
|
Dítě s autismem v mateřské škole v kontextu inkluzivního vzdělávání
Hilmarová, Markéta ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou začleňování dětí s autismem do předškolního vzdělávání. Popisuje pojem autismus a jeho specifika, které se mohou výrazně projevit při zařazování dětí do společného vzdělávání ve věku do šesti let. Poukazuje na možná úskalí, která ýchově a vzdělávání projevit. Vysvětluje pojmy, které souvisí s poruch autistického spektra a podrobně rozebírá triádu postižení a související problematiku opírající se o názory odborníků. Práce ukazuje i různé přístupy a ověřené postupy při práci dětmi s mateřské škole, ale i pro nácviky v rodině. Popisuje odlišné kognitivní styly i jiná specifika, která se v poruchami autistického spektra mohou objevit a mít zásadní vliv na dítě a jeho okolí. Součástí jsou i osobní příklady z praxe, které dokreslují složitost a různorodost práce s dětmi s autistického spektra v mateřské škole. druhé části této práce je popsána případová studie, která může zároveň sloužit jako příklad dobré praxe. Popisuje třídu, kterou navštěvují dva chlapci s autismem. Součástí případové studie i popis programu na zjištění klimatu ve třídě určený pro předškolní děti. Následuje výzkum, který je orientován na názory a pocity pedagogů, kteří mají zkušenost se zařazováním dětí s autismem do předškolního vzdělávání.
|
|
|
Postoje a zkušenosti pedagogů vybrané základní školy s inkluzí žáků s mentálním postižením
Zikánová, Drahomíra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením v běžných školách se zaostřením na postoje a zkušenosti pedagogů vybrané základní školy k této problematice. Teoretická část vymezuje pojem inkluze v kontextu českého vzdělávacího systému a legislativní opatření související s tímto tématem. Shrnuje pojem mentální postižení, popisuje, co je mentální postižení, s čím se potýká rodina dítěte s mentálním postižením a vymezuje specifika edukace žáka s mentálním postižením. Dále se zabývá speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a opatřeními pro vzdělávání žáků s tímto postižením, která jsou zakotvena ve školském zákoně a mají inkluzivní vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením podporovat. Výzkumná část analyzuje rozhovory s pedagogy vybrané základní školy ve Středočeském kraji, které byly v průběhu výzkumu nashromážděny formou polostrukturovaných rozhovorů, a popisuje, jak se vybraní pedagogové k této problematice staví. V závěrečné části jsou shrnuty a graficky zpracovány poznatky z kvalitativního výzkumu a doporučení pro další možné zkoumání i pedagogickou praxi.
|
|
|
Příprava speciálních pedagogů pro inkluzivní školu
KREJČOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou speciálních pedagogů pro inkluzivní školu. V teoretické části jsem popsala integraci, inkluzi, společné vzdělávání, odborná pracoviště a pozici školního speciálního pedagoga. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem si stanovila dva cíle. První cíl se týkal možností dalšího vzdělávání školních speciálních pedagogů v oblasti společného vzdělávání. Druhým cílem bylo zjistit, jak školní speciální pedagogové vnímají společné vzdělávání žáků v rámci hlavního vzdělávacího proudu. K realizaci výzkumné části byl využit kvalitativní typ výzkumu, metoda dotazování. Jako technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výběrový soubor byl tvořen deseti školními speciálními pedagogy, kteří pracují na běžných základních školách v Jihočeském kraji, v okrese České Budějovice a Strakonice. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že oslovení školní speciální pedagogové se často účastní kurzů a školení zaměřených na společné vzdělávání, které jsou aktuálně nabízeny různými institucemi. Dále si sami vyhledávají potřebné informace, týkající se aktuálních legislativních opatření. Z analýzy osobních názorů školních speciálních pedagogů na společné vzdělávání jsem došla k závěru, že převládaly spíše negativní názory. Velmi často byla kritizována nepřipravenost a neinformovanost pedagogů, časté legislativní změny, nebo vysoký počet žáků ve třídě. Naopak byla pozitivně hodnocena podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami díky podpůrným opatřením. Také rovné příležitosti pro všechny žáky byly hodnoceny kladně. Výsledky bakalářské práce mohou využít školní speciální pedagogové pracující ve školách i speciální pedagogové pracující ve školních poradenských zařízeních. Dále asistenti pedagoga nebo vysokoškolští studenti oboru Speciální pedagogika. Přínos této práce vidím ve zmapování současné situace, která je v českém školství nová a doposud málo prozkoumaná.
|
|
|
Specifika výchovy dítěte s postižením ve školní družině v inkluzivních podmínkách
KAHUDOVÁ, Monika
Bakalářská práce "Specifika výchovy dítěte s postižením ve školní družině v inkluzivních podmínkách" je zaměřena na legislativu týkající se společného vzdělávání a podpůrných opatření. Teoretická část popisuje charakteristiku školní družiny, školských poradenských zařízení a druhy postižení dítěte. Celá má práce poukazuje na smysluplné a prospěšné společné vzdělávání dětí na běžných školách a jejich podporu. Děti se znevýhodněním se učí, jak žít a spolupracovat s ostatními dětmi a děti "zdravé" rozvíjí své schopnosti a kompetence, jak žít s těmito dětmi, zároveň se je učí vnímat. Empirická část popisuje specifika práce speciálních pedagogů a pedagogických pracovníků s dětmi se zdravotním postižením ve školní družině. Výzkumného šetření se zúčastnilo 6 informantů ze školních družin základních škol v Českých Budějovicích a okresu Prachatic. Výzkum poukazuje na konkrétní metody a principy práce s dětmi se zdravotním postižením, způsoby informovanosti mezi pedagogy, podporu vzdělávat se v oblasti speciální pedagogiky ze strany zaměstnavatele a míru spolupráce rodičů dětí s postižením a školní družiny. Z výzkumného šetření vyplývá, že podpůrná opatření, informovanost o dětech s postižením a spolupráce s rodiči je důležitá. Na základě odpovědí informantůbylo zjištěno, že ve zmíněných školách převládají děti se 3. stupněm podpůrného opatření, pedagogové využívají různé nástroje informovanosti, využívají rozdílné metody a pomůcky. Většina dotázaných považuje své vzdělání za dostatečné, část z nich spolupracuje s asistentem pedagoga. Důležitá je pro ně i fungující spolupráce s rodiči dětí.
|
|
|
Úloha ředitele školy v procesu managementu změny školy
Cysařová, Tereza ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořáková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí ředitele školy v procesu managementu změny a je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část pojednává o problematice managementu změny. Vymezuje příčiny změny, její fáze, proces, ale také to, jak se změna řídí a co je s tím spojeno. Další kapitoly se zaměřují na řízení změny v oblasti školství, především z pohledu ředitele školy. Závěr teoretické části se věnuje změně zavedení společného vzdělávání. Cílem výzkumné části je zjistit, jaké role sehráli ředitelé základních škol v Ústeckém kraji v procesu managementu změny zavedení společného vzdělávání. K výzkumnému šetření byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, technika dotazování. Výsledky například ukázaly, že většina ředitelů škol necítí změnu zavedení společného vzdělávání jako potřebnou ani dobře připravenou. Většina ředitelů má také pocit, že svým zaměstnancům poskytují prostor podílet se na řízení změny a jsou ochotni se svými zaměstnanci diskutovat, zajímají je jejich názory na změnu. Z výsledků také vyplynulo, že se v průběhu změny nejvíce věnovali roli manažera, vykonavatele, nebo všem třem rolím současně (role lídra, manažera a vykonavatele). KLÍČOVÁ SLOVA změna, řízení změny, role ředitele školy, společné vzdělávání
|
host ::
RSS.