|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš
rigorózní práce Mgr. Luboš Koláček, Ph. D. Práce je specifickou aproximací evropského autora k myšlení Západu s Východem, na základě jím vybraných myslitelů na obou stranách. Předkládá zrcadlení ontologických, gnozeologických, etických a psychologických, sociologických a jiných otázek a odpovědí na problém, vyznačený už samotným názvem. Jde o kaleidoskopické myšlení, které se multiplikací obsahů v reflexích těch druhých a těch druhých ve třetích myslitelích prolíná a rozevírá do obrovské šíře poukazů. V práci je obsažena intencionalita v patřičné síti souvislostí, která nám představuje Západ jako myšlení explikátních významů a Východ jako myšlení implikátních významů. Jde o to předestřít před čtenáře nikoli jen hotová tvrzení, ale čtenář je vyzván otázkami ke spolupráci v odkrývání neskrytosti, tj. alethei. Jde o hermeneutickou metodu, která vychází od hotových odpovědí a teprve pak se dostává k otázkám, jež jsou současně pozadím, z něhož odpověď vznikla. Je to speciální dialogická metoda, která nechce vedle sebe klást hotové soudy, nýbrž požaduje, aby čtenář prošel touto výzvou jako spoluřešitel otázky, která má přijít k rozdílu mezi Západem a Východem, protože si autor uvědomuje, že to, na co si přijde čtenář sám, je opravdu podstatné, ve srovnávání s podsouvajícími tendencemi současné...
|
|
|
Denying Scientific Facts as a New Form of Revisionism
Matesová, Julie ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Moderní společnost je od 19. století sužována revizionismem. Ten neminul historické milníky 20. století a v poslední době nachází novou půdu pod nohama díky sociálním sítím. Jedním z jeho aspektů je popírání vědy, kdysi jen předzvěst, nyní představuje nové bezpečnostní výzvy. Tento text argumentuje, že je zapotřebí dalšího výzkumu vlivu popírání vědy a jeho role v rámci společensko-politického prostředí nejen proto, abychom lépe porozuměli a připravili se na vstup popíračů do mainstreamového diskurzu, ale abychom vyvinuli účinné nástroje pro potlačení jejich negativních dopadů. Hnutí Flat Earth představuje jednu z revizionistických skupin, které si v poslední době získaly široké publikum, především díky vytvoření efektivního mechanismu konspiračních teorií. I přes to, že sociální média ustoupila tlaku zákonodárců monitorovat obsah na svých platformách, snahy popíračů zůstávají převážně nekontrolované. Bez dalších překážek si budou popírači vědy udržovat svojí alternativní realitu obohacenou o vlastní cíle do budoucna. Moderní hnutí Flat Earth je tedy zkoumáno Hanssonovým sjednocujícím rámcem pro kvalifikaci a charakterizaci hnutí popírání vědy, jak z epistemologické, tak ze sociologické perspektivy, čímž vzniká unikátní průhled to světa popíračů vědy. Klíčová slova: popírání vědeckých faktů,...
|
|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
1 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE 2022 Luboš Koláček 2 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Východ a Západ a Poznávání East and West and Cognition Luboš Koláček Školitelka: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. Studijní program: filozofie Studijní obor: filozofie Rok odevzdání: 2022 3 Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Východ a Západ a Poznávání vypracoval pod vedením školitele samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, 24. 4. 2022 ……………………………… podpis 4 Poděkování: Profesorce PhDr. Anně Hogenové, CSs. - za všechno! 5 Abstrakt Práce je filozofickým a nezbytně též historicko-filozofických srovnávacím rozborem vzájemně korespondujících akcentů dané problematiky zasahující období v rozmezí let od 8. století před naším letopočtem (př. Kr.) do současnosti, s ohledem k "osové době" kulturního "zázraku" obdobně prosperujících kultur a filozofií v relativně odříznutých krajinách Východu a Západu. Podrobněji se pak zabývá některými významnými i zcela zásadními filozofy a duchovními učiteli, souvisejícími učenci či umělci nejrůznějších oborů, ale též osobnostmi méně známými, a to na bázi rámcových vstupů do co největších hloubek uvažování těchto myslitelů, to...
|
|
| |
|
|
Analýza přílohy "Věda" deníku Lidové noviny mezi lety 1997-2012
Šafránek, Jakub ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá teoretickým rozborem science journalism (vědecké žurnalistiky) v českém mediálním prostředí a longitudinální obsahovou analýzou přílohy "Věda" v Lidových novinách mezi lety 1997-2012. V teoretické části nejprve studuje diskurzivní odlišnosti, jež musí vědecký novinář při své práci překlenout, a poté nabízí základní rozdělení proudů science journalism v České republice. Dále představuje moderní historii Lidových novin a speciálně přílohy "Věda". Poté přistupuje k longitudinální analýze této přílohy, přičemž vychází z metodiky podobných výzkumů v zahraničí i rozhovoru s šéfem rubriky Josefem Matyášem. Nakonec pak získané výsledky zasazuje zpět do teoretického rámce šíření vědy skrze média, tedy science journalism (vědeckou žurnalistiku).
|
|
|
Teorie ekologické modernizace - fakta a souvislosti. Historická perspektiva, podmínky a limity neoliberálního konceptu udržitelnosti
Oharková, Alena ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Teorie ekologické modernizace - fakta a souvislosti. Historická perspektiva, podmínky a limity neoliberálního konceptu udržitelnosti Anotace: Práce se zabývá syntézou myšlenek teorie ekologické modernizace, která se rozvíjí od 80. let 20. století zejména v zemích západní Evropy a jejíž ambicí je vysvětlit, interpretovat a navrhovat environmentální reformy v prostředí kapitalismu, industrializace a globalizace. Teorie ekologické modernizace vyjadřuje názor, že neustálý industriální rozvoj nevede nevyhnutelně k degradaci životního prostředí, ale naopak přináší nejlepší možnou cestu z environmentální krize. Přestože je teorie ekologické modernizace poměrně mladým konceptem, během prvních třiceti let své existence se značně rozšířila a diverzifikovala, získala nespočet zastánců i odpůrců, vyprovokovala množství debat a podnítila vznik mnoha empirických výzkumů. Tento rozvoj měl však kromě nových poznatků za následek také určité rozmělnění teorie ekologické modernizace, která se tímto stala nepřehlednou, nejasnou a rozporuplnou. Tato diplomová práce se pokouší dát teorii ekologické modernizace určitý rámec, upřesnit nejen její hlavní myšlenky a cíle, ale také kontext a podmínky nutné k její životaschopnosti. Zároveň je zde poukázáno na limity teorie ekologické modernizace z hlediska kritiky některých z podmínek,...
|
|
|
Filosofické problémy v díle Zdeňka Neubauera
Špaček, Michal ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Práce se soustředí na možnost poznání, funkce filosofie a vědy, jako základních forem poznání. Nejedná se o rozbor díla, ale o výklad jeho specifické části. Práce přináší pohled na postmoderní nakládání s poznáním, tak jak se ukazuje v esejích sebraných do sbírek Přímluvce postmoderny a O Sněhurce aneb cesta za smyslem bytí a poznání. Práce ukazuje a doplňuje Neubauerův popis poznávání světa. Ukazuje též Neubauerův náhled na imaginaci nejen jako na součást poznávání, ale i její vliv na rozvoj společnosti. Kromě zrušení vědeckého monopolu na pravdivé poznání se též dopouští předpokladů o budoucnosti, které budou skoro bezpečně prokázány jako nepravé. Nejdůležitějším obsahem práce je otázka po rovnoprávnosti mezi vnímáním humanitních věd v porovnání s vnímáním exaktních věd, a jakkoli není tato otázka zodpovězena zcela přesně, tak i tázání se může být užitečné.
|
|
|
Životní strategie žen ve vědě
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem diplomové práce jsou způsoby harmonizace vědecké práce a péče o domácnost na pozadí transformace vědy. Autorka si klade za cíl popsat proměnu institucionálních aspektů vědecké práce a její reflexi v biografiích vědkyň. S tímto cílem nejprve provádí historický exkurz stručně mapující účast žen na vědeckém bádání a popis změn, ke kterým došlo v souvislosti s transformací vědy. Následně se autorka zaměřuje na současný diskurz týkající se rovného postavení žen a mužů ve vědě. V rámci tohoto diskurzu je poukazováno na kontradiktorní tlak požadavků kladených na vědu a požadavku mateřství, kterému musí vědkyně čelit. Těžištěm práce je představení výsledků vlastního kvalitativního výzkumu. Na základě analýzy hloubkových rozhovorů autorka dospívá k závěru, že i přes přetrvávání a další posilování genderových stereotypů dochází k pozitivnímu posunu ve vnímání žen ve vědě. Navzdory tomuto posunu se v souvislosti s probíhajícími změnami vědecké práce objevuje nová hrozba spočívající v nejistotě vědeckého zaměstnání pramenící z průniku tržních principů do vědy. V práci je tedy zřetelné nejen zaměření na proměnu institucionálních norem vědecké práce, ale je také kladem silný důraz na prožívání a vnímání jednotlivých vědkyň. Klíčová slova: Věda, ženy, transformace vědy, prekarita
|
|
| |
|
|
Proměny pojetí dítěte a dětství
Dluhošová, Adéla ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Práce sleduje proměny pojetí dítěte a dětství od raného novověku po současnost se zvláštním důrazem na sledování kvality života kojenců a výchovných rad týkajících se prvního roku. V historické části se práce zabývá proměnami zvyklostí zacházení s kojenci v závislosti na společenském zařazení matky. Hledá jejich inspiraci v lidové tradici, sleduje vliv dobových autorit prostřednictvím výchovných rádců, poukazuje na vliv vědy a racionality na zacházení s kojenci. Pro období 20. století vzhledem k absenci literatury vytyčuje prostřednictvím průzkumu výchovných rádců různé dobové přístupy ke kojeneckým potřebám. Prostřednictvím dotazníkového šetření, které zjišťuje především názory dnešních matek na výchovu kojenců a jejich inspiraci, zjišťuji nejpopulárnější rádce mezi zkoumanými matkami, které blíže analyzuji. Následně přibližuje možné problematické momenty současného mateřství. Na základě porozumění historických souvislostí se zamýšlí nad hlubšími souvislostmi našich dnešních výchovných přístupů. Narušení generační kontinuity, které se projevuje rozličnými a často protichůdnými výchovnými přístupy v současnosti a následnou nejistotou ve vztahu ke kojencům, potřebují dnešní rodiče řešit prostřednictvím inspirativního, ale i kritického nahlížení odborných rad a především důrazem na empatii, kterou...
|
host ::
RSS.