|
|
Determinanty finanční gramotnosti
MĚRTLOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou finanční gramotnosti u vysokoškolských studentů v České republice. Jejím obsahem je přehled programů a strategií nadnárodních a vládních organizací zabývajících se finanční gramotností populace, dále analýza dotazníkového šetření. Pomocí poznatků z rešerší zahraničních odborných článků a výzkumů byly vybrány čtyři faktory, u kterých se na základě stanovených hypotéz testoval jejich vliv na finanční gramotnost vysokoškolských studentů. Mezi zmíněné faktory byl zahrnut vliv pohlaví, vliv věku, vliv studovaného oboru a vliv studovaného ročníku studia.
|
|
|
Sledování obsahu vitamínu D ve stravě vysokoškolských studentů
KALETOVÁ, Nikol
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň saturace vitamínem D u vybrané skupiny vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku. Výzkumný soubor zahrnoval šest mužů a šest žen ve věku 19-26 let. Výzkum probíhal od 10. února do 14. června 2020. Respondenti zaznamenávali celotýdenní stravu každý druhý týden v měsících únor, duben a červen. Byly tak podchyceny eventuální sezónní výkyvy ve stravě. Respondenti evidovali množství a druh konzumovaných poživatin a pokrmů. U sledované skupiny respondentů se hodnoty vitamínu D pohybovaly v průměru kolem 4,86 ?g na osobu a den. Zjištěné hodnoty neodpovídají doporučenému dennímu příjmu vitamínu D, který má být dle DACH (2018) pro muže i ženy této věkové kategorie 20 g na osobu a den. U skupiny žen byl průměrný příjem vitamínu D 3,88 g/ den a u mužů byl příjem vyšší, a to 5,85 g/den. Zjištěné hodnoty se shodují s výsledky jiných autorů. Alimentární příjem vitamínu D se většinou pohybuje v rozmezí 2-4 g/den, což výsledky diplomové práce potvrzují. Nejnižší průměrný denní příjem byl zjištěn u ženy 2,81 g/den a maximální hodnota u muže, a to v průměru 11,26 g/ den. Tato hodnota se pohybuje na úrovni 50 % doporučeného denního příjmu. Hlavním statistickým zjištěním bylo prokázání rozdílu v příjmu vitamínu D mezi pohlavím. Muži přijímali více vitamínu D než ženy. Dále také byla prokázána pozitivní závislost mezi příjmem bílkovin a vitamínu D. V neposlední řadě byl statisticky významně prokázán vliv pohlaví na příjem bílkovin. Muži přijímali více bílkovin než ženy. Otázka, která nás zajímala ohledně vlivu ročního období na příjem vitamínu D ze stravy, nebyla nijak významně statisticky prokázána. Ve druhé části byl zjišťován i příjem energie a hlavních živin, který dle konečného vyhodnocení byl velice nevyrovnaný.
|
|
|
Nejčastěji používané formy tělesné zátěže u studentů pedagogické fakulty Jihočeské univerzity
HOLBOVÁ, Edita
Cílem DP je zjištování nejčastějších forem tělesných zátěžových aktivit u studentů PF JČU. Teoretická část práce je zaměřena na základní pojmy této problematiky jako je tělesná zátěž a její dělení včetně fyzilogie a následné možnosti testování. Aplikační část byla vytvořena na základě dotazníkového šetření,které bylo zaměřené na studenty PF JČU za účelem zjištění těch nejčastějších využívaných forem z hlediska zátěžových aktivit.Předem byly stanovené výzkumné předpoklady,které byly následně blíže rozebrány v diskuzi vč.vyhodnocení tohoto šetření.
|
|
|
Hodnocení úrovně wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a nastavení mysli ve vztahu ke studijním výsledkům
Koldová, Petra ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na úroveň wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a jejich mindset ve vztahu se školními výsledky. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení stěžejního pojmu wellbeing a jeho možné způsoby měření. Další velkou kapitolu tvoří mindset, jeho stručná charakteristika a možnosti jeho dělení. Teoretickou část uzavírá kapitola zaměřená na mindset vysokoškolských studentů, jejíž obsah je podložen mnoha zahraničními studiemi. Praktická část rozpracovává nasbíraná data z dotazníkového šetření, které se opíralo o stanovené cíle, tj. zjištění úrovně akademického wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů s rozšiřujícím cílem zjišťující wellbeing z krátkodobého hlediska. Zjistit studentskou životní spokojenost a pokusit se potvrdit vztah mezi mindsetem a školní úspěšností. Při komparaci dat bylo zjištěno, že celková úroveň wellbeingu u dotazovaných vysokoškolských studentů byla nadprůměrná, tj. 6,06, což je pozitivní výsledek a rovněž wellbeing z krátkodobého hlediska je na relativně vysoké úrovni, konkrétní průměrná hodnota byla 5,7. Můžeme říct, že vybraní studenti jsou v psychické pohodě bez větších depresí. Z dlouhodobého hlediska jsou studenti unavení a čelí vysoké míře stresu, což může kopírovat lifestyle vysokoškolských studentů. Nadprůměrná hodnota, tj. 6,8,...
|
|
|
Výživa a stravovací návyky studentů oboru APTV na UK FTVS
Hypešová, Natálie ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název: Výživa a stravovací návyky studentů oboru APTV na UK FTVS Cíle: Hlavním cílem práce je zmapovat výživové zvyklosti studentů oboru APTV na UK FTVS pomocí dotazníkového šetření a následně výsledky porovnat se zásadami zdravé výživy a správného stravování, které jsou sepsány v teoretické části práce. Metody: V rámci teoreticko-empirického výzkumu byly zjišťovány informace o stravování studentů pomocí kvantitativní metody. Konkrétní formou pak byl online dotazník. Výsledky: Z dotazníkového šetření vyplývá, že většina studentů oboru APTV na UK FTVS se stravuje dle zásad zdravé výživy. 73,3 % studentů se stravuje pravidelně, z toho více než polovina ve správných časových intervalech. Více než 75 % studentů pravidelně snídá, obědvá a večeří každý den. Obědy si připravuje samo 68 % studentů, 20 % využívá menzu. Většina studentů dodržuje pitný režim. Pouze 6, 7 % studentů kouří cigarety a 3 % pravidelně užívá žvýkací tabák. Nedostatečný příjem ovoce a zeleniny uvedla více než třetina respondentů. Denní limit pro konzumaci alkoholu překračuje přes 30 % studentů. Klíčová slova: Výživa, složky výživy, zdravé stravování, vysokoškolský student
|
|
|
Duševní zdraví vysokoškolských studentů v ČR
Beranová, Zuzana ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá duševním zdravím vysokoškolských studentů v České republice. Cílem práce je zmapovat faktory, které ovlivňují studenty VŠ v oblasti duševního zdraví. Dalšími cíli je zjistit, jaký je stav duševního zdraví studentů VŠ a zjistit, do jaké míry ovlivňuje jejich duševní zdraví studium vysoké školy. Posledním cílem práce je navrhnout veřejně politická opatření, která se dají v této oblasti přijmout jako preventivní, a která by mohla vést ke zlepšení stavu duševního zdraví vysokoškolských studentů. Diplomová práce vychází z teorie Six Dimensions of Wellness pro přiblížení pojmu duševní zdraví a také z teorie The social determents of health, která přibližuje faktory, které ovlivňují zdraví obecně. Z těchto teorií a další literatury byly vytvořeny hypotézy. Výzkum se skládá ze dvou částí a to z kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V rámci kvantitativního výzkumu jsou pomocí Spearmenova korelačního koeficientu zkoumány proměnné, které ovlivňují duševní zdraví vysokoškoláků. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na druhou část práce a to na navržení veřejně politických opatření. Provedeny byly polostrukturované rozhovory s pracovníky poraden univerzit a zahrnuty byly i odpovědi pracovníků z krizového centra. Mezi faktory, které ovlivňují duševní zdraví studentů, patří finanční...
|
|
|
Pojetí rodičovství u studentů vysokých škol
Pešinová, Martina ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se pokouší zmapovat názory, postoje a hodnoty současných vysokoškoláků. Hlavním cílem práce je zjistit, jak vysokoškolští studenti nazírají na rodičovství. Teoretická část bakalářské práce se věnuje poznatkům o současné rodině a jejích proměnách po roce 1989. Snaží se postihnout, jak dalece je rodina dnešní společností uznávána a podporována. Dále zkoumá, jak se na rodině odrazily změny v ekonomice státu, jak se vyvinuly mezilidské vztahy mezi členy rodiny a jakou hodnotu má v současné rodině dítě. V další části teorie je rozebíráno téma rodičovství. A to jak z pohledu rodičů, tak z pohledu dítěte. Rodičovství je nahlíženo i z historického hlediska, zmíněn je nástup antikoncepce, která umožnila oddělení sexuálního života od života reprodukčního. Možnost rodičovství plánovat změnila podstatně vztah k němu. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na údaje o vysokoškolských studentech. Jaké obory studují a jak dlouho, jaké jsou jejich životní cíle a jaké postavení pro ně mezi ostatními životními aspiracemi zaujímá rodičovství. Praktická část se pokouší zjistit, jaké postoje současní vysokoškoláci zastávají ve vztahu k rodičovství. Výzkum byl prováděn technikou dotazníkového šetření a srovnáván se zjištěními v teoretické části. Výsledky praktické části nepotvrdily zjištění v...
|
|
|
Konopné drogy u studentů pražských lékařských fakult: prevalence užívaní a související rizikové chování
Bošková, Milena ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
Cíle : Hlavním cílem je zjistit prevalenci užívání konopných drog u studentů lékařských fakult v Praze a zmapovat jejich rizikové chování vůči těmto drogám. Soubor : Výzkumný vzorek tvořilo 686 studentů medicíny 1., 2.,3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Hlavním kritériem pro vstup do výzkumu bylo, že studenti museli být zapsáni v prvním až pátým ročníku medicíny. Studenti šestého ročníku medicíny byli z výzkumu vyloučeni kvůli jejich omezeným časovým možnostem, které souvisely s jejich studiem. Metody : Při realizaci výzkumu se využilo kvantitativní metody ve formě anonymního strukturovaného dotazníku. Výsledky : Bylo zjištěno, že celoživotní prevalence užívání konopných drog u studentů medicíny oproti dřívějším výsledkům různych výzkumů podstatně stoupla. Prevalence užívání konopných drog za posledních 12 měsiců byla vyšší u mužů než u žen. Potvrdilo se, že muži dosahují v průměru vyšší skóre v dotazníku CAST, který mapuje rizikové chování týkající se užití konopných drog. Ti, kteří v dotazníku CAST dosáhli vyšší skóre, častěji kombinovali konopné drogy s alkoholem nebo se u nich projevily jiné formy rizikového chování. Závěr : Celoživotní prevalence užívání konopných drog se u mladých lidí, včetně vysokoškolských studentů, zvyšuje. Z výsledků této práce můžeme konstatovat, že rizikové...
|
|
|
Jak sociologicky zkoumat pitný režim?
Bartůšková, Monika ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tématem této diplomové práce je srovnání dvou různých metod výzkumu. Jednou z těchto výzkumných metod je papírový deník, druhou online komunita. Tématem výzkumu, v rámci kterého jsou tyto metody vůči sobě srovnávány, je pitný režim vysokoškolských studentů, přesněji situace, v rámci kterých jsou různé nápoje vysokoškolskými studenty konzumovány. Do výzkumu, který je kvalitativního charakteru, bylo zapojeno celkem dvacet vysokoškolských studentů, vždy deset studentů v rámci jedné výzkumné metody. Studenti po dobu jednoho týdne zaznamenávali nejen všechny nápoje, které za týden vypili, ale i okolnosti konzumace těchto nápojů, jako je čas konzumace, místo, důvody konzumace aj. Diplomová práce nastiňuje rozdíly mezi danými metodami výzkumu a to z hlediska samotných výsledků výzkumu, frekvence a množství získaných informací, přípravy a provedení těchto daných metod, analýzy získaných dat, ale i z hlediska vnímání těchto metod samotnými respondenty. Výsledná analýza dat představuje výhody a limity každé ze zvolených metod v rámci situačního výzkumu pitného režimu a také navrhuje možné implikace pro další výzkum.
|
|
|
Marketingový výzkum image značky Nike u studentů VŠ
Žofák, Miroslav ; Janák, Vladimír (vedoucí práce) ; Voráček, Josef (oponent)
Práce se zabývá výzkumem image značky Nike v České republice u studentů vysokých škol. Zjištuje jak je značka vnímána v České republice, zájem a povědomí o této značce, znalost produktů a sponzorské činnosti. Teoretická část se hlavně zabývá vysvětlováním důležitých pojmů pro tuto práci jako jsou značka, image a v neposlední řadě marketingový výzkum. V praktické části je prováděn samotný sběr dat pomocí elektronického dotazování a následné vyhodnocení nasbíraných dat
|
host ::
RSS.