|
|
Mezigenerační solidarita v době pandemie koronaviru
Vondrová, Vanesa ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Diplomová práce zkoumá proměny mezigenerační solidarity a podoby poskytované péče mezi neformálními pečovateli a opečovávanými seniory během pandemie koronaviru. Rychle se měnící situace kolem COVID-19 byla zachycena prostřednictvím plánovaného, ale nakonec nerealizovaného longitudinálního panelového designu, který by umožnil zachytit její dynamickou povahu. Metodou sběru dat pro výzkum byla použita metoda dotazníkového šetření. Byly provedeny hloubkové rozhovory s vybraným vzorkem účastníků, který zahrnoval pečovatele i opečovávané. Tyto rozhovory probíhaly ve formátu polostrukturovaných rozhovorů, které umožnily flexibilitu při zkoumání relevantních aspektů. Sbíraná kvalitativní data byla analyzována pomocí obsahové analýzy. I přes nerealizovaný plán poskytuje práce komplexní pohled na měnící se mezigenerační solidaritu během pandemie. Zjištění ukázala, že pandemie ovlivnila mezigenerační solidaritu mezi pečujícími a opečovávanými seniory. Shodné vnímání a sdílené obavy vedly k vyšší míře solidarity. Izolace nemusela automaticky oslabit vztahy, protože mnohé rodiny využívaly digitální technologie k udržení spojení a podpory. Navíc, intenzivní péče přispěla k vyšší mezigenerační solidaritě a angažovanosti. Respondenti projevili altruismus poskytováním péče svým blízkým navzdory omezením a rizikům...
|
|
|
Vliv nástrojů umělé inteligence na studenty českých vysokých škol
Lacina, Ondřej ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
V kontextu rychle se vyvíjejících technologií dochází v posledních několika letech i k rozsáhlému rozšiřování umělé inteligence. S nově vznikajícími nástroji fungujícími na bázi AI se proto setkáváme i my ve svých běžných životech. Diplomová práce s názvem Vliv nástrojů umělé inteligence na studenty českých vysokých škol se zaměřuje na způsoby, jakými studenti českých soukromých, veřejných a státních vysokých škol přistupují k těmto novým technologiím. Po přiblížení konceptu umělé inteligence je popsáno základní členění nástrojů. Představeny jsou i potenciální pozitivní a negativní stránky, které se s těmito novými nástroji pojí. Pro samotný výzkum je využito kombinovaného výzkumného designu, který dle postupů výkladového sekvenčního designu rozděluje analýzu do dvou etap. V první etapě proběhlo kvantitativní dotazníkové šetření, které proporčně dle kategorizace ISCED-F 2013 sdružilo respondenty do celkem 10 oborových kvót. V druhé etapě bylo dotazníkové šetření doplněno polostrukturovanými rozhovory. Výsledkem analýzy jsou stěžejní trendy v používání nástrojů umělé inteligence mezi studenty českých vysokých škol. Vysoký důraz je zde kladen na četnost využívání nástrojů, preferované nástroje, typické účely jejich použití v akademickém, soukromém i pracovním životě, důvěru ve vygenerované informace...
|
|
|
Sociální interakce hráčů online her
Nováková, Anežka ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Petrúšek, Ivan (oponent)
Abstrakt je stručný výtah práce. Slouží především jako pomoc čtenáři rychle se zorientovat v dané práci, obsahuje stručnou charakteristiku práce, její cíle a použité metody. Abstrakt obsahuje také shrnutí výsledků práce. Diplomová práce je zaměřena na sociální interakce hráčů online her. Cílem práce je zmapovat sociální interakce, které probíhají mezi hráči online her, spolu s faktory, které podobu těchto interakcí mohou ovlivňovat. Část práce se zaměřuje na to, zda, a případně jakým způsobem, se liší prožitky mužů a žen v prostředí online her, a jak jsou ženy v tomto prostředí vnímány a přijímány. Poslední část je zaměřena na navazování vztahů v rámci online her. Cílem bylo zjistit, zda v tomto prostředí je možné navazovat dlouhodobé a smysluplné vztahy, případně jaké tyto vztahy mají podobu, a zda je lze srovnávat se vztahy utvořenými v reálném prostředí. K dosažení daných cílů práce bylo použito kvantitativního výzkumu realizovaného prostřednictvím online dotazníku. Výsledky byly následně zpracovány a interpretovány pomocí grafů a tabulek. Výsledky práce ukázaly, že interakce v rámci online her mají různorodou podobu, která je závislá na mnoha faktorech - nejvýznamnějším se v rámci mého výzkumu ukázal být žánr her. Mnoho žen má tendenci v rámci online her skrývat svou pravou identitu, a to i...
|
|
|
Průzkum validity osobnostních dotazníků v predikci pracovního výkonu
Červený, Daniel ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Hlavním cílem rigorózní práce je nalezení klíčových osobnostních dimenzí pro predikci pracovního výkonu u vybraných pracovních pozic. V úvodu se autor zaměřuje na zasazení předmětu rigorózní práce do kontextu sociologických disciplín sociologie práce a sociologie podniku. V další části se autor zaměřuje na vývoj jednotlivých průmyslových revolucí a organizačních přístupů. Aktuálně žijeme v Průmyslu 4.0, se kterým je spojena digitalizace, robotizace, implementace automatizovaných procesů do pracovních činností a rostoucí poptávka po nových dovednostech a kompetencích. Kromě nových odborných znalostí jsou stále více požadovány měkké dovednosti. V další části jsou analyzovány výzkumy validity osobnostních dotazníků BIG-5, 15FQ1 a CPAI-2 v predikci pracovního výkonu, identifikovány způsoby práce s měkkými kompetencemi v rámci České republiky a nalezeny vazby těchto kompetencí na jednotlivé škály Bochumského osobnostního dotazníku (BIP) a Dotazníku motivace k výkonu (LMI). V závěrečné části se autor věnuje realizovaným průzkumům. Cílem průzkumu mezi personalisty byla identifikace požadovaných hodnot škál dotazníku BIP a LMI pro vybrané pracovní pozice z hlediska úspěšnosti predikce pracovního výkonu. Cílem průzkumu kriteriální validity byla identifikace klíčových škál dotazníku BIP a LMI z hlediska...
|
|
|
Měření pečovatelské zátěže pečujících o seniory
Mezenský, Štěpán ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se věnuje neformální péči a zátěži, která při ní vzniká. Cílem je prozkoumat současnou podobu neformální péče a reflektovat ji s dosavadním poznáním. Ve své první části je práce zaměřena na popis demografického vývoje seniorů, popis neformální péče a problémy s ní spojené, solidaritu, pečovatelskou zátěž, a možnosti pomoci a podpory pro neformální pečující. Dále si práce vytyčuje za cíl popsat, co jsou asistivní technologie, jak je neformální pečující využívají a jak jim ulehčují od pečovatelské zátěže. Okrajově se práce dotýká i vlivu pandemie COVID-19 na pečovatelskou zátěž. Prostřednictvím kvantitativního měření za pomoci vlastní modifikace dotazníku ZBI-4 popisuji pečovatelskou zátěž s přihlédnutím k základním sociodemografickým údajům. Výsledky neukazují na žádné statisticky významné rozdíly ani napříč pohlavími, ani napříč generacemi, mimo signifikantně nižší vnímanou pečovatelskou zátěž u generace X. Na kvantitativní část výzkumu navazuji kvalitativní částí, provedenou na základě polostrukturovaných rozhovorů. V kvalitativní části popisuji důvody pro rozhodnutí pro neformální péči, její podobu a důsledky, potenciální generační rozdíly, jaké jsou hlavní zdroje informací neformálních pečujících, asistivní technologie, jejich vliv a používání a specifikace neformální péče v době pandemie...
|
|
|
Mezigenerační solidarita v době pandemie koronaviru
Vondrová, Vanesa ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Diplomová práce zkoumá proměny mezigenerační solidarity a podoby poskytované péče mezi neformálními pečovateli a opečovávanými seniory během pandemie koronaviru. Rychle se měnící situace kolem COVID-19 byla zachycena prostřednictvím plánovaného, ale nakonec nerealizovaného longitudinálního panelového designu, který by umožnil zachytit její dynamickou povahu. Metodou sběru dat pro výzkum byla použita metoda dotazníkového šetření. Byly provedeny hloubkové rozhovory s vybraným vzorkem účastníků, který zahrnoval pečovatele i opečovávané. Tyto rozhovory probíhaly ve formátu polostrukturovaných rozhovorů, které umožnily flexibilitu při zkoumání relevantních aspektů. Sbíraná kvalitativní data byla analyzována pomocí obsahové analýzy. I přes nerealizovaný plán poskytuje práce komplexní pohled na měnící se mezigenerační solidaritu během pandemie. Zjištění ukázala, že pandemie ovlivnila mezigenerační solidaritu mezi pečujícími a opečovávanými seniory. Shodné vnímání a sdílené obavy vedly k vyšší míře solidarity. Izolace nemusela automaticky oslabit vztahy, protože mnohé rodiny využívaly digitální technologie k udržení spojení a podpory. Navíc, intenzivní péče přispěla k vyšší mezigenerační solidaritě a angažovanosti. Respondenti projevili altruismus poskytováním péče svým blízkým navzdory omezením a rizikům...
|
|
|
Změny volnočasových aktivit vyvolané pandemií Covid - 19
Dorčeva, Emilie ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Urban, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Změny volnočasových aktivit vyvolané pandemií Covid - 19 se zabývá tématem dopadu pandemie na aktivizaci v domovech pro seniory. Práce si klade za cíl zjistit a popsat, jak pandemie ovlivnila volnočasové aktivity seniorů. Dílčí cíle se snaží určit, které aktivity podlehly největším změnám a zdali byly potřeby seniorů naplněny. V neposlední řadě práce zkoumá, zda byly vymyšleny nové aktivity v rámci aktivizace. Teoretická část bakalářské práce začíná s představením již provedených výzkumů a dále obsahuje vysvětlení základních pojmů. Metodologická část slouží k představení kvalitativní metody sběru dat, což je polostrukturovaný rozhovor. Praktická část se věnuje vlastnímu výzkumu a snaží se najít odpovědi na předem stanovené otázky a v závěru práce je prezentována diskuse. Klíčová slova volnočasové aktivity, senioři, domov pro seniory, poskytovatelé služeb, pandemie Covid - 19 Název práce: Změny volnočasových aktivit vyvolané pandemií Covid - 19
|
|
| |
|
| |
|
|
Jak pracovníci hospicové péče vnímají smrt a umírání
Voldřichová, Johana ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Vokřálová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem jak pracovníci hospicové péče vnímají a mluví o smrti a umírání. Velká část prací, které pojednávají o tomto tématu, na něj nahlížejí z pozice pacientů nebo příbuzných či blízkých. Tato práce si dává za cíl popsat, jak pracovníci hospicové péče pracují s každodenní přítomností smrti. V první části pojednává práce o teoretických konceptech, které jsou aplikovatelné na hospicovou péči a práci v hospicu. Primárně se práce orientuje na témata vyrovnávání se se smrtí, chápání a přijímání smrti a práci s tělem. Jedná se o kvalitativní výzkum založený na technice klíčových informátorů. Pro získání informátorů byl využit účelový výběr. Bylo provedeno deset polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky hospicové a paliativní péče. V praktické části jsou zpracovány poznatky z rozhovorů získaných v hospicu ve Středočeském kraji. Tematická analýza mi pomohla identifikovat tři základní témata, kterými jsou: vyrovnávání se, práce s tělem a podoby a pojetí smrti. Práce se pokouší rozvinout dosavadní výzkumy existující k tomuto tématu. Je důležité chápat, jak pracovníci se smrtí pracují a jak ji vnímají vzhledem k tomu, jak je tato práce stresující, ale také proto, že současná společnost stárne a bude třeba více pracovníků a celkově hospiců, které se budou o pacienty starat.
|
host ::
RSS.