|
|
Sledování obsahu vitamínu D ve stravě vysokoškolských studentů
KALETOVÁ, Nikol
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň saturace vitamínem D u vybrané skupiny vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku. Výzkumný soubor zahrnoval šest mužů a šest žen ve věku 19-26 let. Výzkum probíhal od 10. února do 14. června 2020. Respondenti zaznamenávali celotýdenní stravu každý druhý týden v měsících únor, duben a červen. Byly tak podchyceny eventuální sezónní výkyvy ve stravě. Respondenti evidovali množství a druh konzumovaných poživatin a pokrmů. U sledované skupiny respondentů se hodnoty vitamínu D pohybovaly v průměru kolem 4,86 ?g na osobu a den. Zjištěné hodnoty neodpovídají doporučenému dennímu příjmu vitamínu D, který má být dle DACH (2018) pro muže i ženy této věkové kategorie 20 g na osobu a den. U skupiny žen byl průměrný příjem vitamínu D 3,88 g/ den a u mužů byl příjem vyšší, a to 5,85 g/den. Zjištěné hodnoty se shodují s výsledky jiných autorů. Alimentární příjem vitamínu D se většinou pohybuje v rozmezí 2-4 g/den, což výsledky diplomové práce potvrzují. Nejnižší průměrný denní příjem byl zjištěn u ženy 2,81 g/den a maximální hodnota u muže, a to v průměru 11,26 g/ den. Tato hodnota se pohybuje na úrovni 50 % doporučeného denního příjmu. Hlavním statistickým zjištěním bylo prokázání rozdílu v příjmu vitamínu D mezi pohlavím. Muži přijímali více vitamínu D než ženy. Dále také byla prokázána pozitivní závislost mezi příjmem bílkovin a vitamínu D. V neposlední řadě byl statisticky významně prokázán vliv pohlaví na příjem bílkovin. Muži přijímali více bílkovin než ženy. Otázka, která nás zajímala ohledně vlivu ročního období na příjem vitamínu D ze stravy, nebyla nijak významně statisticky prokázána. Ve druhé části byl zjišťován i příjem energie a hlavních živin, který dle konečného vyhodnocení byl velice nevyrovnaný.
|
|
|
Sůl ve výživě u dětí staršího školního věku
KALETOVÁ, Nikol
Tato bakalářská práce, která je zaměřena na téma sůl u dětí staršího školního věku, je rozdělena na dvě části. První část je věnována zmapování, kolik přijímají děti staršího školního věku soli a druhá část je zaměřena přímo na potraviny, ze kterých děti staršího školního věku nejvíce přijímají soli. V teoretické části jsem se zaměřila na to, kolik soli má tvořit doporučené denní množství a dále na využití soli v lidském organismu. Poté v této oblasti zmiňuji, co může způsobit nadměrná konzumace soli již od raného dětství. Jak se dočteme v mnoha publikacích, děti v dnešní době solí stejně tak nadměrně jako jejich rodiče. Právě od svých rodičů si děti odnášejí do života nejvíce stravovacích návyků. V posledním úseku teoretické části práce jsem se zaobírala zvlášť jednotlivými živinami, které by měly děti konzumovat ve správném množství. V České republice podle Světové zdravotnické organizace se solí dvakrát až třikrát více, než je doporučené denní množství. V praktické části jsem spolupracovala se 30 respondenty po dobu pěti víkendů. Jejich rodiče zaznamenávali v tuto tomto časovém rozpětí jídelníčky svých dětí, které obsahovaly snídaně, svačiny, obědy, odpolední svačiny a večeře. Na druhou část výzkumu jsem použila dotazník, abych zjistila, ze kterých potravin děti staršího školního věku nejvíce přijímají sůl. Všechna data z jídelníčků jsem zaznamenala do aplikace Nutriservis Professional, která následně vyhodnotila množství sodíku v miligramech. Výpočty jsem převedla do programu Excel, kde jsem vypočítala množství v gramech a následně dle vzorce * 2,5 přepočetla na množství soli za den. Teprve poté jsem mohla vyhodnotit celkové množství soli a průměr všech pěti víkendů u každého respondenta zvlášť. Z výsledných hodnot, které jsem zpracovala a vyhodnotila, jsem zjistila, že 53,3% dětí v domácím prostředí během pěti víkendů konzumovalo nad 5 gramů soli na den. Což potvrzuje fakt, že děti staršího školního věku konzumují více soli, než je doporučené denní množství, jak uvádí i několik autorů ve svých knižních publikacích.
|
host ::
RSS.