|
|
Role lobbisty ve veřejné politice versus mediální obraz jeho praktického působení
Trunečka, Ondřej ; Kotlas, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Tato diplomová práce se jmenuje "Role lobbisty ve veřejné politice versus mediální obraz jeho praktického působení". Studie se zaměřuje na předpokládaný rozpor mezi teorií veřejné politiky, jež lobbistu považuje za legitimního aktéra veřejné politiky, za člověka, který přesvědčuje a ovlivňuje rozhodující složky ve prospěch zájmové skupiny, a mezi zprávami, kterých se české veřejnosti o aktivitách lobbistů dostává a které vyznívají převážně negativně. Hlavní metodou výzkumu je kvalitativní obsahová analýza, jíž jsou podrobeny zprávy nejčtenějšího seriózního českého deníku Mladá fronta Dnes. Výsledky zkoumání jsou porovnány s původní teorií a doplněny o odpovědi politika, politologa a novináře.
|
|
|
Stejné zdroje = stejné/ různé informace? Výstupy českých médií o nemoci Covid-19 v počátcích jejího šíření v ČR
Trubetská, Marie ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem, jakým tři nejčtenější tištěná a tři nejčtenější online média referovala o koronaviru v počátcích jeho šíření v Česku. Konkrétně sleduje, zda a do jaké míry se mediální výstupy z těchto médií o čtyřech vybraných událostech shodovaly s výstupy o těchto událostech vydaných Českou tiskovou kanceláří (ČTK) a současně, zda tato média dodržovala zásady objektivity. V teoretické části autorka rozebírá mediální rutiny, novinářskou etiku a také koncepty jako morální panika či sebenaplňující se proroctví, se kterými dále pracuje také v praktické části. Autorka pro účely výzkumu zvolila obsahovou analýzu a definovala si čtyři výzkumné otázky, na které prostřednictvím výsledků této analýzy odpovídá. Celkem analyzuje 149 mediálních výstupů a 101 výstupů České tiskové kanceláře. Závěry této práce dokazují, že média využila ČTK jako zdroj jen v 15 % případů. Častěji k ní přitom odkazovala online média. Mediální výstupy k vybraným událostem se z 56 % shodovala s výstupy ČTK pouze v hlavním sdělení. Dále závěry práce ukazují, že zásady objektivity častěji porušovala tištěná média, konkrétně pak v 60 % případů, oproti tomu online média je porušovala pouze v 36 % případů. Nejvíce ze sledovaných médií zásady objektivity porušoval deník Blesk a nejméně online zpravodajský server iDnes.cz.
|
|
| |
|
|
Rozpad Sovětského svazu a rok 1991 v dobovém českém tisku
Pěkná, Anna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce Rozpad Sovětského svazu a rok 1991 v dobovém českém tisku je popsat, jakým způsobem české deníky Rudé právo, Mladá fronta Dnes a Lidové noviny informovaly o událostech roku 1991 spojených s rozpadem Sovětského svazu. Pro tento účel využívá kvalitativní obsahovou analýzu zpravodajských a publicistických textů publikovaných ve zmíněných denících v období od 1. června do 31. prosince 1991. Práce se zaměřuje na šest klíčových událostí roku 1991 - zvolení Borise Jelcina prezidentem RSFSR, rozpad Varšavské smlouvy, summit G7 v Londýně, srpnový puč, podepsání Bělověžské dohody a rezignaci Michaila Gorbačova na post prezidenta SSSR. Na základě získaných dat popisuje, na jaké aspekty zvolených událostí deníky kladly důraz, jak zobrazovaly osobnosti spojené s těmito událostmi, jakým způsobem přitom využívaly agenturní zpravodajství a vlastní zahraniční zpravodaje a zda se v těchto ohledech mezi sebou nějakým způsobem lišily. Cílem práce je také zachytit část české mediální scény na přelomu 80. a 90. let a vliv nově nabité svobody médií na jejich informování o Sovětském svazu.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz Andreje Babiše v denících Mladá fronta Dnes, Právo a Lidové noviny
Rejmonová, Zuzana ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce "Mediální obraz Andreje Babiše v denících Mladá fronta DNES, Právo, Hospodářské noviny a Lidové noviny v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo" se věnuje problematice mediálního zobrazení významné veřejné osoby, politika a předního představitele nejsilnější politické strany v naší republice, a to pro účely této práce ve vybraných měsících v letech 2016 (březen), 2017 (srpen) a 2018 (květen). Je poměrně známou skutečností, že Andrej Babiš některá média, například právě Mladou frontu Dnes a Lidové noviny, v roce 2013 zakoupil prostřednictvím své společnosti Agrofert. Tato práce je pokusem o zachycení toho, zda měla tato skutečnost nějaký vliv na zobrazení Andreje Babiše v těchto denících. Získaný mediální obraz bude porovnán s mediálním obrazem Andreje Babiše ve stejných časových obdobích deníku Práva a deníku Hospodářské noviny, z nichž ani jeden nespadá v jakémkoli smyslu pod jeho vliv. V této práci je nejprve představen proces, jakým média konstruují realitu, což umožňuje samotnou existenci mediálního obrazu jako takového, dále jsou jako stěžejní pro tuto práci představeny koncepty nastolování agendy a mediální vlastnictví. Samozřejmě je věnována pozornost i samotnému Andreji Babišovi a vybraným deníkům: Mladá fronta DNES, Právo, Hospodářské noviny, Lidové noviny. Ve výzkumné části se tato...
|
|
|
Srovnání mediálního pokrytí Mistrovství světa ve florbale mužů v letech 2008 a 2018
Krejcárek, Tomáš ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Práce nesoucí název Srovnání mediálního pokrytí mistrovství světa ve florbale mužů v letech 2008 a 2018 si klade za cíl zjistit a porovnat mediální prostor věnovaný těmto dvěma šampionátům uskutečněným v České republice. Cílem práce je určit a srovnat mediální pokrytí ve dvou zkoumaných médiích - Mladé frontě DNES, Deníku Sport - a zároveň na jejich online serverech iDnes.cz a iSport.cz, a na základě tohoto zjištění určit, jakým směrem se ubírá trend. Diplomová práce je rozdělena do třech celků. V první teoretické části jsou postupně představeny klíčové definice, termíny a témata z mediálního hlediska jako gatekeeping, agenda-setting a zpravodajské hodnoty. Obdobný prostor je věnován i sportovní, potažmo florbalové části, kde jsou představeny důležité historické milníky tohoto sportu jak v České republice, tak i ve světě. V neposlední řadě je v této sekci čtenářovi přiblížen vztah mezi médii a sportem. V druhé části je metodologicky ukotvena použitá výzkumná metoda, a sice kvantitativní obsahová analýza. Ta je posléze využita v třetí závěrečné části, která současně odpovídá na třináct stanovených hypotéz, výzkumnou otázku a předkládá shrnutí výsledků analýzy. Přínos práce, kromě zmíněného zjištění možného trendu, vidí autor v určení směru mediálního pokrytí i pro další sporty, kterým je v českých...
|
|
|
Porovnání mediálních obrazů Sametové revoluce deníku Mladá fronta Dnes v obdobích okolo 1.,5.,10., 25. a 30. výročí Sametové revoluce
Šárka, Michal ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce porovnává mediální obrazy v deníku Mladá fronta Dnes ve vybraných výročních letech. Pro účely práce byly zvoleny 1., 5., 10., 25. a 30. výročí událostí sametové revoluce. Každá z kapitol prezentuje jak obsahový, tak vizuální aspekt jednotlivých vydání ve zvolených historických obdobích. Prostřednictvím nastínění deníkem volených témat a prostoru, který periodikum poskytnulo jednotlivým osobnostem éry sametové revoluce i dění před a po ní, pak prezentovat ucelený mediální obraz ve zmiňovaných obdobích. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. Přičemž první nabízí stručný historický exkurz příčinných a následujících událostí okolo sametové revoluce a krátké představení deníku Mladá fronta Dnes. Stěžejní částí bakalářské práce jsou kapitoly následující, jež prezentují jednotlivé mediální obrazy ve vybraných letech, a to co se týče faktorů, které mohly vyznění podávaných informací a nastolování témat deníkem ovlivnit. Za podstatné považuji nastolování témat zkoumaným deníkem a volbu osobností, které deník v jednotlivých obdobích volí za důležité. Design a typografie deníku se v průběhu času měnily. Stejně tak došlo několikrát ke změně vlastníka vydavatelství. Jelikož je v době psaní této práce formálním vlastníkem předseda Vlády České republiky Andrej Babiš, považuji tento aspekt za...
|
|
|
Český a slovenský mediální obraz rozdělení Československa
Kvítková, Alena ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce Český a slovenský mediální obraz rozdělení Československa zkoumá mediální reprezentaci rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. Analyzuje tematické rámce článků na dané téma a jejich prostřednictvím zkoumá mediální obrazy rozdělení vytvořené každým jednotlivým deníkem, českými a slovenskými deníky jako dvěma celky i celkový obraz na základě výsledků všech sesbíraných dat. Zdrojem pro analýzu jsou články tří českých novin (Mladá fronta DNES, Rudé právo a Blesk) a tří slovenských novin (Smena, Pravda a Nový Čas) z období přijetí zákona o zániku ČSFR a z doby jejího rozdělení. Cílem je získat představu o podobě celkového mediálního obrazu rozdělení Československa, ale také srovnat obrazy v českých a slovenských periodikách a zkoumat jejich rozdíly, a to jak z hlediska celkového pozitivního, negativního či neutrálního obrazu, tak z hlediska konkrétních užitých rámců. Kromě toho se práce zaměřuje také na rozdíly mezi pravicovými a levicovými periodiky nebo seriózním tiskem a bulvárem. Důležitá je také závěrečná konfrontace s výzkumy veřejného mínění, která potvrzuje propojení mediální a veřejné agendy. Díky ní lze tuto práci vnímat nejen jako analýzu mediální reprezentace, ale také jako analýzu názorů společnosti z období zániku Československa. Klíčová slova:...
|
|
|
Krajně pravicové strany v českých médiích před parlamentními volbami 2017
Bajtler, Martin ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tématem této diplomové práce je zobrazování českých krajně pravicových stran v českých médiích před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Práce si klade za cíl zodpovědět, jak média před volbami v roce 2017 zobrazují krajně pravicové strany, se kterými tématy se krajní pravice v mediálních výstupech pojí a jak se krajně pravicová tematika změnila mezi volbami v roce 2013 a 2017. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy, která vychází z konceptu agenda-setting, práce sleduje výskyt krajně pravicových stran v mediálních výstupech celostátních deníků Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Právo a Hospodářské noviny v období před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 a před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013. Obsahovou analýzu doplňuje kvalitativní analýza názorových textů dle teorie rámcování. Sledované strany jsou určeny podle definice krajní pravice Case Muddeho a definice pravicového populismu Hans-Georga Betze. Pro období před volbami v roce 2017 jde o tyto strany: Dělnická strana sociální spravedlnosti; ROZUMNÍ - stop migraci a diktátu EU - peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým; Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura; Blok proti islamizaci - Obrana domova; Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka a Řád národa - Vlastenecká...
|
host ::
RSS.