|
|
Obraz únorového převratu 1948 v Československu v soudobém tisku
Bartůňková, Eliška ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá obraz československého únorového převratu 1948 v Rudém právu a ve Svobodných novinách. Jejím cílem je zjistit diferenci mezi periodiky a případnou změnu Svobodných novin po výměně šéfredaktora v průběhu převratu. Pomocí Krippendorffovy kvantitativní obsahové analýzy zjišťuji, že před výměnou šéfredaktora byly mezi oběma listy rozdíly, přičemž Svobodné noviny byly zpravodajské, zatímco Rudé právo obsahovalo angažovanou žurnalistiku. Po výměně se rozdíly stírají a ze Svobodných novin se ztrácí pluralita názorů a objevují se příspěvky s negativní valencí týkající se opozice, stejně jako tomu je v případě Rudého práva.
|
|
|
Miloslav Chlupáč a marxistická teorie propagandy v 60. a 70. letech v Československu
Poliačik, Cyril ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce je příspěvkem k dějinám vědy v době Československého komunistického režimu. Pojednává o pokusech vytvořit vědeckou teorii propagandy jako svébytný vědecký obor. Cílem práce je ukázat, co vedlo k vytvoření marxistické teorie propagandy, vývoj této teorie, jestli se teoretické pojetí propagandy ve sledovaném období měnilo, jaké byly její zdroje, zájem ze strany institucí a kdo se jí zabýval. Práce vychází především z archivních materiálů Národního archivu a Slovenského národného archívu a vědní produkce přispěvatelů k teorii propagandy. Ústřední postavou je Miloslav Chlupáč, který se teorii propagandy věnoval po celé sledované období a byl přítomen u většiny fází ve vývoji teorie propagandy. Práce začíná celospolečenskými změnami po roce 1948, se zaměřením na vědu, výchovu a propagandu a dále prvními příspěvky k teorii propagandy vycházejícími právě ze situace v 50. letech. Další důležitou fází pro vývoj teorie propagandy byly 60. léta, kdy se objevuje širší zájem na vědeckém zpracování marxistické teorie propagandy, a které vrcholí krátkou existencí týmu pro marxistickou teorii propagandy jako ve své podstatě reformního projektu. Závěr práce patří bratislavskému výzkumu marxistické teorie propagandy, který je na rozdíl od předchozího pokusu úspěšně dokončen. I přes snahy teoretiků propagandy se...
|
|
|
Mateřství jako ideologický nástroj
Kyselá, Andrea ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Kňapová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl vyzkoumat normativní pohled na mateřství v období státního socialismu v 60. a začátku 70. let v diskurzu expertní skupiny Státní (Vládní) Populační komise a jeho proměny v návaznosti na politické změny v Československé (socialistické) republice. Výzkum zakládám na interpretaci Zpráv Populační komise, které představují bohatý primární zdroj ke zmapování genderového uspořádání ve státním socialismu, potažmo hodnotového zabarvení mateřství. Období šedesátých a sedmdesátých let je bohaté na politické a socioekonomické změny. Předpokládala jsem, že tyto politické změny se projeví v genderových vztazích. Provedený výzkum ale ukázal, že proměny politického systému utvrzují tradiční rozdělení společnosti a stát využívá ženu (matku) jako svůj nástroj pro dosažení ekonomických a politických zájmů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jak se změnila sportovní žurnalistika v československém tisku po roce 1948? Srovnání období let 1945-1948 a 1953-1958
Řanda, Tomáš ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Jak se změnila sportovní žurnalistika v československém tisku po roce 1948? Srovnání období let 1945-1948 a 1953-1958 se zabývá vývojem a srovnáním sportovní žurnalistiky v poválečném Československu a prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy tří vybraných sportovních periodik (Ruch v tělesné výchově/Ruch v tělovýchově a sportu, Stadion, Československý sport) ve sledovaném období sleduje proměny sportovního tisku. Vedle samotných mediálních sdělení sleduje výzkum pronikání politiky do mediálních obsahů, grafické a jazykové změny a otázku vývoje redakčních složení sledovaných periodik. Dílčími tématy jsou také osudy vybraných redaktorů, poválečný vývoj Klubu sportovních novinářů a sjednocování tělovýchovy. Autor využil bohatého archivního materiálu v podobě jednotlivých vydání sportovních periodik a dále pramenů z Národního archivu. Sekundárně pak použil přehledovou literaturu k vývoji v médiích a žurnalistice po druhé světové válce s využitím historických monografií k analýze historického kontextu, který je pro pochopení poválečného vývoje v Československu a v oblasti tisku naprosto zásadní.
|
|
|
Reflexe Edvarda Beneše v československém tisku ve vybraných obdobích roku 1948
Svatoš, Jiří ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této práce je popsat, jakým způsobem referovala čtyři vybraná tištěná média (Rudé právo, Práce, Lidová demokracie a Svobodné slovo) o Edvardu Benešovi ve čtyřech periodách roku 1948 (období únorového převratu, období schvalování Ústavy 9. května, období Benešovy abdikace a odchodu do ústraní a období Benešovy smrti a následného odchodu do ústraní). V této práci provedu jak kvantitativní, tak i kvalitativní analýzu. V kvantitativní části se zaměřím na absolutní počty textů o Edvardu Benešovi, v kvalitativní pak popíši, jakým způsobem jednotlivá média o druhém československém prezidentovi referovala. Potvrdím nebo vyvrátím hypotézu, že absolutní počet textů o Edvardu Benešovi se nebude ve sledovaných médiích výraznějším způsobem lišit. Budu se zabývat tím, zda tiskové orgány demokratických stran (Lidová demokracie a Svobodné slovo) budou vytvářet jiný mediální obraz Edvarda Beneše než média úžeji napojená na komunistickou stranu (Práce a Rudé právo). A zaměřím se také na to, zda (a případně jak) se referování o druhém československém prezidentovi v jednotlivých listech proměnilo napříč sledovanými obdobími.
|
|
|
Komunistická strana Československa v období tzv. normalizace
Štefek, Martin ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Dizertační práce analyzuje dynamiku nedemokratického režimu v Československu v éře tzv. normalizace. Jedná se o heuristickou případovou studii provedenou induktivní strategií, orientovanou na tvorbu teorie, nikoliv na její testování. Konceptuálně vychází z "pluralistického" rámce, především ze Skillingovy typologie autoritarismu sovětského typu. Cílem práce je zodpovědět následující výzkumnou otázku: Který z mocenských mechanismů režimu sovětského typu je třeba transformovat, aby se režim pluralizoval? Dizertace je rozdělena do tří částí. Nejprve je prezentován kontext vzniku "pluralismu" na poli tzv. sovětologie. Pozornost je upřena zejména na předpoklady "vzestupu a pádu" teorie totalitarismu. Zapojení techniky "buldning-block" a úvaha o konzultativním autoritarismu v NDR přináší předběžné pracovní hypotézy týkající se souvislosti mezi mírou pluralismu a způsobu provádění kádrové politiky. Druhá část je postavená na výzkumu archivních pramenů. Primárně se zabývá změnami sytému nomenklatury v šedesátých a raných sedmdesátých letech. Ve třetí části je formulována nová hypotéza a explanační typologie. Klíčová slova: Totalitarismus; pluralismus; komunismus; Československo; normalizace.
|
|
|
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
|
KSČ a politický vývoj v okrese Teplice-Šanov v letech 1945 - 1948
Linhart, Martin ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
V bakalářské práci se na základě studia pramenů a literatury zaměřuji na studium aktivity KSČ v okrese Teplice-Šanov v časovém úseku let 1945-1948. Svůj zájem soustřeďuji zvláště na tyto tematické okruhy: organizační činnost, kádrová práce a působení v orgánech politické správy (ONV Teplice-Šanov). Přirozeně se dotýkám i působení ostatních politických stran, s nimiž se komunisté při naplňování svých cílů střetávali.
|
|
|
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948)
Mádr, Daniel ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent) ; Sekera, Martin (oponent)
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948) Práce se zabývá vybranými aspekty mediálního obrazu Sovětského svazu v době tzv. třetí republiky (1945-1948). Jejím cílem je analýza mechanismů konstrukce mediálního obrazu ve dvou týdenících Komunistické strany Československa a dvou týdenících Československé strany lidové. Dílčí cíl představuje snaha o komparaci podoby tzv. diskursu o SSSR mezi komunistickými a lidoveckými týdeníky a dále úsilí o případné zachycení diskursivní proměny ve sledovaném období. K dosažení cíle využíváme postupů kritické diskursivní analýzy inspirované návrhem J. P. Geeho. První část práce představuje historiografický nástin specifických socio-politických podmínek tzv. třetí republiky, jejichž vymezení slouží jako vodítko pro identifikaci diskursivních strategií. Druhá, teoreticko-metodologická kapitola podává základní přehled o konceptuálním rámcovém ukotvení, který je použit pro analýzu textů. Výzkumná část posléze identifikuje, že některé diskursivní aspekty obrazu SSSR se v průběhu času v komunistickém a lidoveckém pojetí rozrůzňují, jiné jsou odlišné hned od počátku.
|
host ::
RSS.