|
|
Štefan Polakovič a slovenský politický katolicizmus
Lenčéšová, Michaela ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Dizertačná práca skúma politické myslenie katolíckeho filozofa Štefana Polakoviča (1912-1999), ktorý je považovaný za jedného z hlavných ideológov politiky Jozefa Tisa počas slovenského štátu (1939-1945). V kontexte vnútropolitického mocenského súboja medzi prezidentom Tisom a predsedom vlády Vojtechom Tukom sa Polakovič podieľal na nacizácii slovenského politického katolíckeho myslenia prostredníctvom vytvárania slovenských a katolíckych pojmov inšpirovaných ideológiou nemeckých národných socialistov. Po druhej svetovej vojne sa z Argentíny snažil o dosiahnutie zvrátenia zániku slovenského štátu a v deväťdesiatych rokoch patril k apologétom Jozefa Tisa a podporovateľom interpretácie o protifašistického katolíckom odboji v prostredí Hlinkovej slovenskej ľudovej strany. Hlavným cieľom tejto dizertačnej práce je zistiť, aké boli príčiny Polakovičovej fašizácie a prečo považoval vlastný národný štát za jedinú prijateľnú formu štátnosti pre slovenský národ. Práca sa síce koncentruje hlavne na Polakovičovo myslenie v období slovenského štátu, ale v snahe zachytiť vývoj jeho myslenia naprieč 20. storočím si všíma aj Polakovičove koncepcie z prostredia argentínskej emigrácie. Predkladaná dizertačná práca najskôr popisuje vznik a vývoj slovenského politického katolicizmu v kontexte európskeho politického...
|
|
|
Obraz amerického filmu v 50. letech v Československu
Poliačik, Cyril ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje obrazu amerického filmu vytvářeného novináři v československých filmových periodikách v období po 2. světové válce a v 50. letech v Československu. Kladu si za cíl ukázat nakolik se pohled československých filmových novinářů na americkou kinematografii ve vytyčeném období měnil, jaká témata zahrnoval a nakolik se shodoval s ideologickou linií KSČ. V práci jsem vycházel z dobových filmových periodik, především časopisů Kino, Filmová práce, Filmové noviny a komunistického kulturního časopisu Tvorba. První kapitola práce pojednává o kulturní a politické situaci, především v období třetí republiky, se zaměřením na filmová periodika a filmové novináře. Druhá kapitola je samotný pohled na americký film prezentovaný v československých filmových periodikách. Tato kapitola sestává z pěti částí, přičemž první část je obecné uvedení a definování konkrétních jevů a zbylé čtyři ukazují obraz amerického filmu na konkrétních tématech.
|
|
|
Exilové periodikum "Nedělní hlasatel" na přelomu let 1989/1990
Brichta, Miloslav ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent)
Týdeník Nedělní hlasatel patří datem svého vzniku, rokem 1891, k nejstarším krajanským periodikům vůbec. Představuje zajímavou sondu do způsobu myšlení krajanské komunity, v průběhu času, v důsledku historických událostí v Evropě se postupně stává také periodikem exulantským. Reflexe událostí roku 1989 obráží úhel pohledu jeho tvůrců, z velké části dobrovolných přispěvatelů hodnotících vývoj z odstupu a zohledňujících vlastní životní zkušenosti a představy. Texty vynikají přímočarou syrovostí, jazykovým stylem a důrazem na české národní tradice připomínající myšlenkový svět první poloviny dvacátého století. Důvodem je skladba autorů a přispěvatelů, tvoří v zásadě dvě základní skupiny, první, usedlíci žijící ve Spojených státech již po mnoho generací, přejímají lingvistickou skladbu češtiny a myšlenkový svět svých rodičů a prarodičů, druhá, poúnoroví a z menší části posrpnoví exulanti si přinášejí obraz vlasti v podobě, jakou ji pamatují v době svého odchodu. V politickém zaměření článků a zpravodajských komentářů převažuje důsledný antikomunismus s určitými prvky křesťanského konzervatismu. Nechybí ani antisemitismus, určitý rasistický podtext obsahují příspěvky krajanů z Jižní Afriky. Toto zaměření některých textů, zcela jistě nepředstavujících většinu, přitahovalo pozornost některých českých...
|
|
|
Mnichovský komplex a národní identita v českém samizdatu a tamizdatu
Kyselý, Milan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je odpovědět, proč je pro samizdatové a tamizdatové autory mnichovský komplex natolik zásadním problémem, nakolik mu přisuzují vliv na morální úpadek národa, do jaké míry se podle nich podílel na neschopnosti zabránit komunistickému puči v roce 1948, respektive selhání pražského jara, stejně jako na pasivní rezistenci během následné okupace. Ve své práci se tak snažím o historicko-kritický rozbor problému mnichovského komplexu v politickém myšlení disentu, respektive demokratického exilu. Metodologicky vycházím z výkladu historie politického myšlení Aloysiuse P. Martiniche a zároveň z koncepce symbolického centra Miloše Havelky. V úvodních částech práce se věnuji Mnichovské dohodě v historickém kontextu a interpretaci událostí vedoucích k Mnichovu v komunistické historiografii padesátých a šedesátých let, jež mají posloužit především k lepší orientaci v interpretačních přístupech jednotlivých autorů. Hlavní těžiště práce leží v rozboru publikací vybraných autorů zabývajících se mnichovskými událostmi. Jejich závěry zároveň konfrontuji s výkladem mnichovského komplexu od Jana Tesaře, jehož práci lze označit za vyvrcholení samizdatové diskuze na toto téma. Z rozborů je zřejmé, že nelze mluvit o jednotném definování nebo chápání mnichovského komplexu. Nejčastěji však bývá spojován s...
|
|
|
Pojem chuligána a reflexe fenoménu chuligánství v Československu (1948-1969): právo, policie a publicistika
Kotalík, Matěj ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem tzv. chuligánství a jeho reflexí v Československu let 1948-1969 v oblasti práva, policie a publicistiky. Je členěna do osmi částí. Úvod rekapituluje dosavadní stav bádání v této oblasti a vytyčuje otázky, jež by měla práce zodpovědět. Druhá kapitola definuje teoretické koncepty socialistických diktatur, anomie a subkultury, jež budou v práci používány. Třetí kapitola se zaměřuje na vývoj pojmu chuligánství v Sovětském svazu, odkud byl pojem do Československa importován. Čtvrtá kapitola analyzuje pojem chuligánství v právu (legislativě, právnickém diskursu, právní praxi) a právní kategorii chuligánství coby příklad kulturního transferu. Pátá kapitola zaměřuje se na problematiku chuligánství v práci bezpečnostních složek a jejich úspěchy či nedostatky. Šestá kapitola se zabývá reflexí chuligánství v publicistice, názorovými rozdíly a podobnostmi, a mediální reflexí chuligánství jako příkladem redefinice subkultury. Sedmá kapitola porovnává chuligánství v Československu s chuligánstvím v ostatních zemích střední Evropy. Závěr práce shrnuje nabyté poznatky a zamýšlí se nad možností budoucího rozšíření práce.
|
|
|
Národní identita v komunistické propagandě (květen 1945 - květen 1946)
Poliaková, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
V politice Komunistické strany Československa hrála národní legitimita důležitou úlohu. Adresáty komunistické politiky byli v prvé řadě "příslušníci národa". Tématem mého výzkumu byla tedy národní identita a její role v komunistické politice v prvním poválečném roce, a to zejména v kulturní politice. Ve svém výzkumu reprezentací národní identity v kulturní politice Komunistické strany Československa jsem se inspirovala diskurzivně analytickými přístupy, které mi pomohly odpovědět na otázky po roli české národní identity v propagandě strany.
|
|
|
Možnosti násilného řešení krize komunistických režimů v roce 1989: Československo ve středoevropské perspektivě
Netolická, Zuzana ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností násilného řešení událostí v Československu v roce 1988 a 1989. Pro porovnání jsou nastíněny i události v celé střední Evropě, do které se v této práci počítá kromě Československa také Polsko, Maďarsko a NDR. Práce je rozdělena na dvě části. První má dvě kapitoly, ve kterých je popis událostí ve druhé polovině osmdesátých let ve střední Evropě. Ve druhé části práce je pak popsáno, jaké mocenské a stranické orgány se podílely na rozhodování o možných zásazích a kdo zásahy prováděl. V závěrečné kapitole jsou popsány tři hlavní faktory, které ovlivnily chod událostí v roce 1989. Hlavní zdroje práce jsou archivní materiály ze zasedání Ústředního výboru, sborníky Securitas imperii a rozhovory s vysoce postavenými komunisty té doby. Výsledkem práce je to, že možnost násilného řešení byla velmi malá, protože celou situaci ovlivňovalo několik na sebe navazujících faktorů.
|
|
|
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
|
|
|
Intelektuální dějiny českého reformního komunismu 1968 - 1990
Andělová, Kristina ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je vývoj a proměny politického myšlení českého reformního komunismu od roku 1968. Zatímco v šedesátých letech představoval reformní komunismus dominantní intelektuální i politický proud, který zaznamenal rozkvět ve všech sociálně - vědních oblastech, po vojenské invazi v srpnu 1968 se postupně vytrácel z veřejného diskurzu a později byl normalizační propagandou zcela potlačen a označen za kontrarevoluční a pravicově-oportunistickou ideologii. Ústřední otázkou mojí práce je, jakými změnami procházel politický projekt reformního komunismu během dvaceti jedněch let normalizačního období a k jakým posunům došlo v "horizontu očekávání" československé socialistické opozice v kontextu intelektuálních a politických změn sedmdesátých a osmdesátých let. Cílem práce je vysvětlit politické perspektivy reformně-komunistických intelektuálů v československé opozici po roce 1968. Ti představovali důležitou složku jak domácí, tak především exilové opozice, která se formovala kolem časopisu Listy. Někteří z nich hráli také důležitou roli při vzniku Charty 77. Přesto jejich příběh zcela nezapadá do tradičního vyprávění o československém disentu, neboť se s komunismem nikdy zcela nerozešli. Práce se věnuje hlavním politickým pojmům reformního komunismu v šedesátých letech (především...
|
|
|
Když vysokou školu nahradily byty: podzemní vzdělávání v socialistickém Československu a Polsku v 70. a 80. letech 20. století v komparativní perspektivě
Skořepa, Václav ; Ira, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem neoficiálního vzdělávání v Československu a Polsku v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století. Na základě srovnávání jednotlivých iniciativ analyzuje kontext jejich vzniku, způsob organizace, personální složení, motivace, témata přednášek a pozici mezi disentem a komunistickým režimem. Autor se zaměřuje na obecnou charakterizaci fenoménu a jeho propojenost s neoficiální sférou. Klíčová slova: vzdělávání, bytové semináře, podzemní univerzity, opozice, socialistický režim, Československo, Polsko
|
host ::
RSS.