Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 118 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dejiny farnosti Konská do jej rozdelenia v roku 2003
Sandánus, Pavol ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Resumé DEJINY FARNOSTI KONSKÁ DO JEJ ROZDELENIA V ROKU 2003 Pavol Sandánus Diplomová práca Dejiny farnosti Konská do jej rozdelenia v roku 2003 spracúva prehľad dejín farnosti od jej predpokladaného vzniku v roku 1228 až do rozdelenia v roku 2003. Prvopočiatky vzniku farnosti zasahujú do obdobia 13. storočia, keď bola súčasťou farnosti Rajec. Po jej osamostatnení nepretrvala ani jedno storočie, lebo pre vtedajšie politické, mocenské a majetkové spory na krátke obdobie zanikla. Napriek rôznym prekážkam bola farnosť v 14. storočí obnovená. Bez väčších problémov pretrvala až do polovice 16. storočia, keď vlastníci panstva Lietava, ktorému farnosť podliehala, prijali protestantizmus. Z farnosti vznikli dve evanjelické farnosti augsburského vyznania, v Konskej a v Kamennej Porube. Pretože platilo pravidlo "Cuius regio, eius religio" a farnosť sa dostala do rúk katolíckemu zemepánovi Františkovi Révayovi, kostoly a majetky od roku 1628 pripadli katolíkom. Počas Rákociho povstania sa evanjelická farnosť v Kamennej Porube neobnovila, ale v Konskej bola evanjelická farnosť obnovená v roku 1707. Táto farnosť však pretrvala iba niekoľko mesiacov, pretože začalo obdobie rekatolizácie, ktorú v kraji vykonávali jezuiti zo Žiliny. V novodobých dejinách na území farnosti Konská prevládal katolicizmus. Možno konštatovať, že...
Svatobarborský kult ve středověkých Čechách
Zelenková, Adéla ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kultem svaté Barbory ve středověkých Čechách. Svatá Barbora je legendární světice, jejíž mučednická smrt je odhadována kolem roku 306. Svatá Barbora byla pravděpodobně nejprve uctívána na Východě. Během byzantské okupace v 6. století byl kult importován do Itálie a odtud se šířil dále na sever od Alp. Největší rozmach na Západě zažíval kult ve 14. století. Kult svaté Barbory se v Čechách rozšířil ve 14. století a nikdy nedosáhl takové obliby jako kulty jiných světců (na příklad svaté Kateřiny). Obliba svatobarborského kultu v Čechách byla zrekonstruována zejména na základě četnosti patrocinií kostelů, kaplí a oltářů.
Kult svatého Jiří ve středověkých Čechách
Edlová, Štěpánka ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na kult svatého Jiří v rámci kontextu předhusitských Čech. Ze svého palestinského centra Lyddy se svatojiřský kult rozšířil do prostředí celého tehdejšího křesťanského světa v průběhu 6. a 7. století. Poté, co se prostřednictvím řezenské diecéze dostal v 10. století do Čech, začal zaujímat výsadní postavení v lokálních patronátech. Jeho kult se ve 12. století stal jedním z nejvýznamnějších. Cílem této studie je, za pomoci pramenné heuristiky a mezioborové analýzy, zmapovat aspekty šíření a projevů svatojiřské úcty v Čechách doby předhusitské. Klíčová slova Svatý Jiří, kult svatých, kult, hagiografie, pražská diecéze, patrocinium, mučedník, vojenští světci, křížové výpravy
Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské
Pohunek, Michal ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Just, Jiří (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Michal POHUNEK, Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské. Praha 2022. Disertační práce. Abstrakt Disertační práce Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské zpracovává systematicky a kriticky dějiny klášterní komunity kláštera Na Slovanech na Novém Městě pražském v letech 1419-1471, přičemž je přihlíženo také k událostem předchozím a pozdějším, pokud to umožňuje lépe vykreslit dění ve zkoumané době. Základní problematikou je zde vztah mnišských ideálů v tradici řehole svatého Benedikta a reformního ducha husitského hnutí v Čechách patnáctého století. Mimo to jsou zde zpracovány otázky charakteru v tehdejším klášteře sloužené mešní liturgie, věrnosti zdejší komunity mnišským ideálům a vztahu komunity kláštera k radikálním hnutím patnáctého století. Část disertace se také věnuje vztahům komunity k bližšímu okolí kláštera a vytvoření obecně historického přehledu o sledovaném objektu. Najdeme zde i kapitolu o osudech slavného Remešského evangeliáře.
Vláda ve víře: Příspěvek ke studiu raně středověkých waleských církevních dějin
Bartošík, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Název: Vláda ve víře: Příspěvek ke studiu raně středověkých waleských církevních dějin Anotace Diplomová práce se zabývá ranou křesťanskou církví na území dnešního Walesu, konkrétně od pozdní antiky až do počátku 7. století. Podrobně rozebírá celou církevní organizaci, analyzuje její jednotlivé pilíře a sleduje její vliv na formování raně středověkých waleských státních celků. Jelikož se jedná o období obtížné na rekonstrukci, kombinuje diplomová práce několik teorií, hypotéz a různých badatelských metod. První část práce se zabývá christianizací Británie v římském období a mapuje kulturní analogie s raně středověkou waleskou společností. V druhé části práce analyzuje 5. století v Británii a sleduje přelom mezi pořímskou správou a počátkem raně středověké kmenové struktury a křesťanské ostrovní kultury. Třetí část se věnuje církevní struktuře v "době světců" (6. století) a s tím spojeným počátkem některých waleským územních celků. Klíčová slova Středověk, Británie, Wales, Anglie, svatý Patrik, svatý David, král Artuš, pořímská Británie
Kult svatého Martina ve středověkých Čechách
Šárovcová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá zpracováním kultu svatého Martina z Tours v předhusitských Čechách. Martinův kult se v Tours etabloval ve 2. polovině 5. století, během 6. století se svatý Martin stal hlavním franckým světcem a za vlády Karlovců si udržel postavení jednoho z nejvýznamnějších patronů království, odkud se úcta k němu rozšířila po celé Evropě. Poté, co se Martinův kult dostal do Čech zprostředkovaně přes vliv mohučského arcibiskupství, pravděpodobně za vlády Vratislava II., se Martin z Tours stal po polovině 12. století jedním z nejvýznamnějších světců. Cílem studie je podat analýzu šíření a projevů kultu sv. Martina v předhusitských Čechách a popsat vlivy, které se na tomto procesu podílely. Práce se opírá jak o historický rozbor pramenů, tak o interdisciplinární bádání, které dokresluje celkový obraz kultu. Klíčová slova Svatý Martin z Tours, kult, Sulpicius Severus, hagiografie, pražská diecéze, patrocinium
Premonstrátská kanonie v Želivi v pozdním středověku
Kubíčková, Alice ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
1 Abstrakt Cílem diplomové práce je vytvořit moderní kritickou edici písemností týkajících se premonstrátského kláštera Želiv v období let 1420 až 1499, včetně úvodu, zasazujícího prameny do širšího kontextu historie řádu premonstrátů a jejich etablování v českých zemích. Vlastní edici předchází detailní rozbor listin z diplomatického a paleografického hlediska a popis dorzálních poznámek. Dále je provedeno také zhodnocení písemností z hlediska jejich obsahu a souvislostí s konkrétními fakty z historie želivského kláštera.
Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419-1442
Pohunek, Michal ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bc. Michal Pohunek: Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419 - 1442 Anotace Práce popisuje dějiny kláštera Na Slovanech, později též zvaného Emauzy na Novém Městě v Praze, a to v období husitské revoluce v letech 1419 až 1442, kdy byla v klášteře podávána svátost oltářní v husitském duchu pod obojí způsobou, a klášterní komunita se tak včlenila do kontextu husitského hnutí. Cíle této práce jsou primárně teologické, s ohledem na charakter předmětu církevních dějin. Především bych chtěl popisem regionálních dějin kláštera Na Slovanech přispět k pochopení celkového duchovního a náboženského klimatu v Českém království tehdejší doby. Dalším záměrem je pokus o pochopení možnosti řeholního života v rámci husitského hnutí a případného vlivu existence husitské klášterní komunity na tehdejší religiozní vývoj. K tomu je potřebný historický popis stavu tehdejší komunity ve Slovanském klášteře a poměrů v jeho okolí. Pro rekonstrukci teologické orientace tehdejší klášterní komunity je vhodné dotknout se i problematiky vztahu původní církevně-slovanské liturgie a husitské liturgie v tomto období v klášteře vysluhované. Celá práce usiluje o postup metodou popisu dějin podle dostupných pramenů s přihlédnutím k současnému stavu historického bádání, tedy o interpretaci pramenů ve světle aktuální historické...
Svatý Vintíř - poustevník, kolonizátor, diplomat
Kubín, Petr ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Hlinka, Vít (oponent) ; Nechutová, Jana (oponent)
Předkládaná práce zkoumá život a středověký kult jednoho z českých patronů - sv. Vintíře. Jeho život je v pramenech dobře doložen už současníky, Arnoldem z Řezna a Wolfherem z Hildesheimu. Vintíř pocházel z rodu mocné durynské šlechty Sizzonů. V roce 1005 se pod vlivem hersfeldského opata Gotharda rozhodl stát mnichem. Po noviciátu v bavorském opatství v Dolním Altaichu se stal nakrátko proboštem v durynském Göllingen, jeho tamější činnost však záhy skončila fiaskem. Odešel proto zpět do Dolního Altaichu a poté do poustevny, kterou si založil v šumavském Rinchnachu. Tady žil s malou komunitou až do roku 1040. Věnoval se tu především kolonizaci okolní krajiny a budování cest. Kromě toho podnikal také diplomatické cesty ve službách římských králů a císařů, mezi něž patří patrně i misijní cesta k Luticům a návštěva královského dvora v Uhrách. Nicméně Vintířův tradovaný podíl na založení uherského kláštera v Bakonybélu je pochybný. Na jaře 1040 odešel, patrně v souvislosti s tažením Jindřicha III. do Čech, z Rinchnachu do poustevny ležící vysoko v horách v Dobré Vodě u Hartmanic. Po Jindřichově porážce v bitvě u Domažlic v srpnu 1040 zajistil bezpečný odchod saskému vojsku, které operalovalo v okolí severočeské Bíliny. Zemřel 9. října 1045 v pověsti svatosti. Tehdejší břevnovský opat Meginhart ho dal pohřbít ve...
Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů
Váňová, Libuše ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
99 Bibliografická citace Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů /rukopis/: diplomová práce / Váňová Libuše; vedoucí práce: Petr Kubín. - Praha, 2011. - 99 s. Anotace: Diplomová práce "Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů" vychází z dosud publikovaných prací, které mapují historii města a jeho církevních objektů. V první fázi je tedy nejprve věnována pozornost současnému zpracování tématu. Druhá fáze je pak zaměřena na přehled archeologických výzkumů, které se v dané lokalitě v průběhu doby uskutečnily. Důraz je kladen na výzkumy objektů sakrální povahy (klášter minoritů, farní kostel sv. Mikuláše, špitál s kostelem sv. Alžběty, areál piaristické koleje). Výsledky těchto výzkumů jsou pak konfrontovány s řečí písemných pramenů. V rámci objektivity nebylo možné opomenout i některé profánní objekty. Bez jejich archeologického prověření by totiž unikaly dějinné souvislosti. Za přínos lze považovat, že se podařilo objevem slovanského pohřebiště z 10. - 11. století podpořit zprávu (byť z pozdního pramene), která hovoří o svěcení kostela v Benešově v roce 1070. Klíčová slova: Církevní dějiny Benešova - historie města - archeologie Abstrakt: Thesis "Ecclestical History of Benesov in the light of archeological research" is based on Publisher work, which charts the history of...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 118 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Kubín, Pavel
2 Kubín, Peter
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.