Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 91 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Národní divadlo v éře normalizace
Volfová, Viktorie ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je představit fungování Národního divadla v Praze pod ideologickým dohledem vládnoucí komunistické strany v letech 1968-1989. Zahrnuté kapitoly se snaží podat ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. V těchto podmínkách vykazovalo svou činnost i Národní divadlo. První část práce se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnily další politický vývoj v zemi. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit dosavadní poměry, upevnila se moc i cenzura. Druhá část práce se proto věnuje popisu československého kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vešla v platnost. Ve třetí části obecně představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 na divadelní scénu. Čtvrtá, stěžejní část práce se zaměřuje přímo na Národní divadlo, neorientuje se jenom na dramatické a inscenační směřování, ale i na jeho vybrané osobnosti. Na tuto část přímo navazuje případová studie obsahující rozhovor s herečkou Taťjanou Medveckou, která v Národním divadle působí od roku 1975. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, Národní divadlo, normalizace
Německá protivatikánská politika a její reflexe ve zprávách československého vyslanectví u Svatého stolce
Košař, Jan ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Svatým stolcem a Německem v období let 1933-1939, a to především reakcí Svatého stolce na nástup nacistů k moci v Německu a postojem nacistů vůči katolické církvi. Dále se zabývá diplomatickými vztahy mezi oběma zeměmi, kde je pozornost soustředěna na uzavření říšského konkordátu. Na závěr se práce věnuje změně postoje Svatého stolce k Německu na konci 30. let a otázce, jak nacisté přijali volbu nového papeže, Pia XII. Práce bude vycházet především z pohledu politických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce, jež se nachází v rozsáhlých fondech Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR v Praze. Klíčová slova Nacismus, Svatý stolec, papež, Německo, katolická církev, konkordát
Bývalé křižácké řády ve 21. století
Filip Aras, Gabriel-Max Nathaniel ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce ,,Bývalé křižácké řády ve 21. století" se zabývá rytířskými řády, které ve středověku konaly křížové výpravy a působily v Jeruzalémě. Zároveň to jsou řády, které existují až do současné doby a také působí v České republice. Práce se konkrétně zabývá Suverénním vojenským hospitálním řádem svatého Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě, Vojenským a špitálním řádem svatého Lazara Jeruzalémského, Řádem Božího hrobu Jeruzalémského a Řádem bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě. Práce popisuje historický vývoj a přerod bývalých křižáckých řádů do charitativních organizací 21. století. Práce se soustředí na výklad současného života a organizaci řádů, který vzájemně porovnává.
Vliv francouzské katolické emigrace na emancipaci anglické katolické menšiny po roce 1789
Kajanová, Martina ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá migrací francouzského obyvatelstva do Velké Británie po vypuknutí Velké francouzské revoluce v roce 1789. Jejím cílem je objasnit, v jaké míře a v jakých souvislostech měla francouzská katolická emigrace vliv na emancipaci anglické katolické menšiny v letech 1789-1799. Práce se zároveň zaměřuje na fungování émigrés ve Velké Británii a mapuje jejich činnosti a aktivity. Práce je rozdělena na tři části. V první části je nastíněna situace katolické církve ve Francii a Anglii v 18. století, druhá část se věnuje politickému přístupu Velké Británie vůči francouzské migrační vlně a ve třetí části se práce se zabývá přímo kulturním a emancipačním přínosem émigrés ve Velké Británii. Pro popsání a zmapování situací, do kterých nejprve francouzští migranti vstoupili, využívá práce desktriptivní analýzu. Pro kritické zhodnocení proměny situací v průběhu pobytu francouzských migrantů ve Velké Británii práce využívá komparativní metodu. Klíčová slova: katolická církev, francouzská migrace, Velká Británie, emancipace, émigrés
Štefan Polakovič a slovenský politický katolicizmus
Lenčéšová, Michaela ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Dizertačná práca skúma politické myslenie katolíckeho filozofa Štefana Polakoviča (1912-1999), ktorý je považovaný za jedného z hlavných ideológov politiky Jozefa Tisa počas slovenského štátu (1939-1945). V kontexte vnútropolitického mocenského súboja medzi prezidentom Tisom a predsedom vlády Vojtechom Tukom sa Polakovič podieľal na nacizácii slovenského politického katolíckeho myslenia prostredníctvom vytvárania slovenských a katolíckych pojmov inšpirovaných ideológiou nemeckých národných socialistov. Po druhej svetovej vojne sa z Argentíny snažil o dosiahnutie zvrátenia zániku slovenského štátu a v deväťdesiatych rokoch patril k apologétom Jozefa Tisa a podporovateľom interpretácie o protifašistického katolíckom odboji v prostredí Hlinkovej slovenskej ľudovej strany. Hlavným cieľom tejto dizertačnej práce je zistiť, aké boli príčiny Polakovičovej fašizácie a prečo považoval vlastný národný štát za jedinú prijateľnú formu štátnosti pre slovenský národ. Práca sa síce koncentruje hlavne na Polakovičovo myslenie v období slovenského štátu, ale v snahe zachytiť vývoj jeho myslenia naprieč 20. storočím si všíma aj Polakovičove koncepcie z prostredia argentínskej emigrácie. Predkladaná dizertačná práca najskôr popisuje vznik a vývoj slovenského politického katolicizmu v kontexte európskeho politického...
Návrh napájecího zdroje pro zabezpečovací systém
Šmíd, Marek ; Boušek, Jaroslav (oponent) ; Pavlík, Michal (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o výběru spínaného zdroje vhodného pro napájení zabezpečovacího systému ASSET. Popisuje vhodné typy měničů pro tuto aplikaci a jejich obecný návrh. Dále práce popisuje konkrétní návrh zvoleného měniče, následnou simulaci, konstrukci a měření.
Optimalizace daně z příjmů fyzických osob u OSVČ
ŠMÍD, Marek
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací daně z příjmů u osob samostatně výdělečně činných. Cílem práce je porovnat různé možnosti výpočtu daňové povinnosti konkrétních fyzických osob a navrhnout jim legální úsporu na dani z příjmů. Práce seznamuje se základními pojmy daňové teorie a daňovou soustavou České republiky se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob a popisuje podstatné změny příslušného zákona v posledních letech. Práce popisuje i odvody na zdravotní a sociální pojištění, které mají charakter daně. Základ daně se stanovuje jako rozdíl příjmů a výdajů s tím, že výdaje mohou být skutečné nebo stanovené procentem z příjmů. Novou možnost výpočtu od roku 2021 přináší paušální daň. Práce ukazuje, že každý z těchto tří způsobů přináší výhody konkrétním skupinám plátcům daně ze zisku. Vhodně zvolený způsob dokonce nejen minimalizuje daňové zatížení, ale v kombinaci s daňového bonusu může způsobit i zápornou daň.
Státem řízená kultura: Československá divadla v době normalizace
Volfová, Viktorie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Státem řízená kultura Československá divadla v době normalizace Anotace Tato diplomová práce podává ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. Cílem je představit fungování československých divadel pod ideologickým dohledem vládnoucí strany. První část se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnili další vývoj. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit poměry v zemi, upevnila se moc i cenzura. Druhá část se přímo zaměřuje na popis kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vyšla v platnost. Na vybraných divadlech přímo představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 nejen na dramatické a inscenační směřování. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, normalizace
První apoštolský nuncius v Praze Clemente Micara a jeho reflexe v dobovém českém tisku v letech 1920-1923
Řeháček, Tomáš ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
V nově vzniklé Československé republice katolická církev ztratila pozici, kterou měla v rakousko- uherské monarchii. Bylo třeba změnit téměř celou církevní strukturu, vyměnit většinu biskupského sboru, založit nové církevní školy a hledat nový způsob soužití církve a státu. V Praze byla založena papežská nunciatura a v Římě vyslanectví Československé republiky. Do Prahy byl poslán první vatikánský nuncius Clemente Micara, který zde působil necelé čtyři roky. Jeho úkolem bylo provést Vatikánem navrhované změny pro upevnění pozice katolické církve v Československu a otevřít celou řadu sporných bodů československo-vatikánských rokování.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 91 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
12 ŠMÍD, Marek
33 Šmíd, Martin
14 Šmíd, Michal
6 Šmíd, Milan
4 Šmíd, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.