|
| |
|
| |
|
|
Faktory spojené se sníženou úrovní vnímaného stressu a pocitu syndromu vyhoření u učitelů ZŠ
JENÍČKOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce je teoreticko-empirického charakteru. Teoretická část nám poskytuje informace o stresu a syndromu vyhoření získané na základě studia příslušné literatury. Definuje základní pojmy stresu a burnout syndromu a seznamuje nás s jejich základní charakteristikou. V druhé, empirické části je na základě dotazníkového šetření zjišťována míra a četnost vyhoření ve zkoumaném vzorku pedagogických pracovníků. Součástí praktické části, jsou jako doplňková metoda použity cíleně provedené rozhovory s vytipovanými učiteli.
|
|
|
Strategie zvládání stresu ve vztahu k emoční inteligenci u vězeňských dozorců
Rychnovská, Simona ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Jiřička, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím stresu a emoční inteligence. Nejprve je pojednáno o významných teoriích stresu, copingových strategiích a odolnosti. Dále jsou předkládány a podrobněji popsány metody zjišťování strategií zvládání stresu. V další kapitole je popsán syndrom vyhoření a příčiny jeho vzniku. Kapitola emoční inteligence se zabývá teoretickými vstupy této problematiky a stejně jako u stresu jsou i v této kapitole předloženy metody zjišťující emoční inteligenci. Poslední kapitola je zaměřena na osobnost vězeňského dozorce a kvalifikační požadavky na tuto profesi. Empirická část se věnuje výzkumu emoční inteligence a strategií zvládání stresu u vězeňských dozorců. Následně jsou zhodnoceny výstupy, kvantitativně zpracovány výsledky těchto dvou proměnných a korelaci mezi nimi.
|
|
|
Syndrom vyhoření a copingové strategie v učitelské profesi
Vondrová, Eliška ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat problematiku syndromu vyhoření u učitelů na základních školách v Česku a určit jimi nejčastěji užívané copingové strategie v boji proti pracovnímu stresu, jenž je s problematikou vyhoření úzce spojen. Podle mnohých autorů se syndrom vyhoření vyvíjí z výrazného a dlouhotrvajícího pracovního stresu (Freudenberger, 1974; Holland, 1982; Peeters & Rutte, 2005). Na základě korelační analýzy byla zjišťována souvislost míry vyhoření s užívanými copingovými strategiemi a výsledky byly následně porovnávány s poznatky dosud realizovaných, především zahraničních, výzkumů. V neposlední řadě byly hledány rozdíly v míře vyhoření a rozdíly v užívání copingových strategií v kategoriích pohlaví/gender, vzdělání, věk, velikost školy a stupeň, na kterém učitelé působí, délka učitelské praxe a třídnictví. S ohledem na syndrom vyhoření byla zjištěna závažná míra vyhoření u 4,6 % zkoumaného vzorku učitelů. Mírné a velmi mírné projevy vyhoření se objevily u 56 % učitelů. Tito jedinci zažívají vyhoření zřídka nebo velmi zřídka. Normy dosáhlo 39,3 % učitelů, kteří zažívají vyhoření buď nikdy, nebo velmi zřídka. Statisticky významný rozdíl se ukázal pouze v kategorii věk, přičemž nejvyšší míry vyhoření dosahují učitelé ve věku 46-60 let. S ohledem na copingové strategie, 34 %...
|
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u vysokoškolských pedagogů - mezinárodní srovnávací studie
Černíková, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
V této diplomové práci je pozornost věnována výskytu syndromu vyhoření u vysokoškolských pedagogů, kteří doposud byli ve spojitosti s touto tematikou spíše opomíjeni. Teoretická část přináší analýzu současných poznatků o vývoji pojetí syndromu vyhoření od počátků zájmu o tuto problematiku v 70. letech 20. století do současnosti, s akcentem kladeným právě na učitelskou profesi zejména v terciárním sektoru vzdělávání. V empirické části je ověřován výzkumný předpoklad o odlišné míře syndromu vyhoření vysokoškolských pedagogů v zemi bývalého Východního bloku a západoevropské země. Tato mezinárodní studie srovnává úroveň vyhoření u učitelů filozofických fakult české Univerzity Karlovy a německé Universität Regensburg. Za účelem dosažení ucelenějšího pohledu na tuto problematiku byla zkoumána i míra životní angažovanosti a depresivity. Data byla snímána za pomoci Copenhagen Burnout Inventory, Life Engagement Test, Beckovy sebeposuzovací škály depresivity a dotazníku sociodemografických údajů. Základní výzkumný předpoklad o odlišnosti prožívání míry vyhoření, životní angažovanosti a depresivity u českých a německých vysokoškolských pedagogů se potvrdil pouze v jedné subškále syndromu vyhoření, a sice v subškále ve směru ke studentům. Dále byla potvrzena hypotéza ohledně negativní korelace syndromu...
|
|
|
Možnosti využití logoterapeutických technik u klientů v residenční péči
Mátisová, Lea ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití logoterapeutických technik u klientů v residenční péči. Poukazuje na důležitost mezilidských vztahů u dlouhodobě nemocných a umírajících lidí. Je zaměřena na sociální práci v kontextu pomáhajících profesí. Podrobněji se zabývá lidmi se zdravotním postižením. Aby byla péče co nejefektivnější, je potřebná znalost specifik zdravotního postižení. Jsou zde zmíněny různé typy komplexních přístupů při práci s klienty v residenčních zařízeních a shrnuty humanistické a existenciální teorie sociální práce. Stěžejní část práce se týká logoterapie a hledání smyslu v životě pomocí logoterapeutických principů. Teoretická východiska jsou doložena zkušenostmi z praxe, převážně z nemocničního prostředí při práci s klienty dlouhodobě nemocnými a umírajícími.
|
|
|
Seberozvoj učitele jako základní předpoklad připravenosti na profesi
Murgašová, Marcela ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci ,,Gestalt terapie a její využití ve školství" a zabývá se seberozvojem učitele jako základního předpokladu připravenosti pro výkon jeho profese. Popisuje samotný komplikovaný pojem seberozvoj učitele, dále se zabývá otázkami kvality vyučování a profesionalizace, kde opět zdůrazňuje seberozvoj jako cestu přechodu od semiprofese k profesi. Zamýšlí se nad nutností seberozvoje vzhledem k prudkým změnám v dnešní společnosti a tím se zvyšujících nárocích na osobnost učitele. Tato práce vychází z přesvědčení o důležitosti seberozvoje učitele zejména v oblasti sociálních a osobnostních kvalit, ptá se, zda jsou tyto kvality dostatečně rozvíjeny v pregraduální přípravě učitele a zda je také nabídka dalšího vzdělávání pro dnešní učitele dostačující. Krátká kapitola je věnována syndromu vyhoření. Empirická sonda si klade za cíl ověřit závěry a výzkumy z teoretické části. Zvolenou metodou pro sondu je dotazník pro učitele základních škol. V závěru práce je seznam center, která poskytují další vzdělávání učitelů.
|
|
| |
host ::
RSS.