|
| |
|
|
Vývoj vztahu rodiče a dítěte v prenatálním období
Radová, Tereza ; Franke, Helena (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Práce se zabývá vztahem rodičů k dítěti v prenatálním období a klade si za cíl porozumět prožívání tohoto vztahu a zmapovat jeho vývoj. Dále odpovídá na otázky, jaké strategie rodiče užívají k rozvoji vztahu s dítětem a jaká jsou specifika vztahu k dítěti u žen a u mužů. Úvodní kapitolu teoretické části tvoří pojednání o prenatální vazbě a jejích aspektech. V další části je popsán prenatální vývoj funkcí, které mají vliv na utváření prenatální vazby. Poslední kapitola se věnuje psychickým změnám během těhotenství u rodičů. Výzkum byl proveden kvalitativní formou za použití polostrukturovaného rozhovoru. Jeho probandy bylo 5 párů, tedy 5 žen a 5 mužů, přičemž ženy byly ve třetím trimestru těhotenství. Výsledky ukazují, že vztah rodičů k dítěti v prenatálním období je multidimenzionální konstrukt, který zahrnuje více aspektů. Byly objeveny tři základní roviny vztahu: kognitivní, emocionální a behaviorální. V rámci těchto rovin jsou popsány konkrétnější aspekty prenatální vazby důležité pro rodiče, kterými jsou představy a fantazie o dítěti, počátky genderové identity, intuitivní spojení, pozitivní emoce, obavy, potřeba být připraven, potřeba pečovat o dítě skrze matku a komunikace. Za důležité mezníky ve vývoji vztahu k nenarozenému dítěti rodiče považují první ultrazvuk a prvotrimestrální screening,...
|
|
|
Dopad distančního vzdělávání na prožívání učitelů
Loulová, Martina ; Páchová, Anna (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dopadu distanční výuky na prožívání učitele 1. stupně ZŠ. Je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části je popsána příčina zavedení distančního vzdělávání, jeho charakteristika a zákonné parametry v ČR. Dále se věnuje dopadům velkých životních změn na prožívání jedinců, vymezením pojmu stres a reakcí na něj. Krátce jsou zmíněny efektivní způsoby zvládání stresu jako copingové strategie, sociální opora, emoční a sociální inteligence a self-efficacy. Dále je popsán i následek dlouhodobého intenzivního stresu - syndrom vyhoření. V empirické části je charakterizován výzkum, jehož cílem byl osobní pohled 15 učitelů na distanční výuku a její dopady na své prožívání. Ke sběru dat kvalitativního výzkumu byla vybrána metoda polostrukturovaného rozhovoru. Analýza byla provedena formou otevřeného a axiálního kódování vycházející ze zakotvené teorie. Výsledky práce přináší popis konkrétních dopadů, které jsou i schematicky ukotveny. Hlavním tématem je prožívaná změna, která se projevila převážně v oblasti spolupráce s rodiči a v technickém aspektu práce. Dopad ovlivňovaly také individuální faktory. Přestože stresory distanční výuky byly převážně jednotné, např. nadměrná pracovní zátěž způsobená jiným stylem práce při plánování, výuce a...
|
|
| |
|
|
Chyba ve výuce z pohledu žáků a pedagogů 2. stupně základní školy
Boulová, Kristýna ; Páchová, Anna (vedoucí práce) ; Franke, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem chyby ve výuce z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základní školy. Je tradičně rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsou objasněna témata vztahující se k definici a roli chyby v procesu učení z pohledu pedagogické didaktiky a psychologie. Následují kapitoly věnované modelům práce s chybou vycházejícím z českých i zahraničních výzkumných šetření a problematice zpětné vazby. V neposlední řadě jsou představena profesní a osobnostní specifika účastníků vzdělávacího procesu, která mohou mít svůj podíl na vnímání chybného výkonu ve školním prostředí. Empirická část obsahuje popis výzkumu, jehož primárním cílem bylo zmapovat pojetí chyby ve výuce dle žáků a učitelů 2. stupně základní školy. Výzkumný vzorek byl tvořen 6 žáky a 5 učiteli. Analýza dat získaných formou polostrukturovaných rozhovorů přinesla odpovědi na hlavní i dílčí výzkumné otázky studie. Hlavním přínosem výzkumu se jeví bližší porozumění faktorům ovlivňujícím prožívání chybného výkonu z pohledu žáků a vyučujících. Získaná data vypovídají, že zejména v žácích chyby vzbuzují nepříjemné emoce. Aby mohlo být ve třídě budováno pozitivní pojetí chyby, je nutná vědomá aktivita jak vyučujících, tak žáků. Dle respondentů pomáhá klidná a srozumitelná zpětná vazba, hledání dílčích...
|
|
|
Vliv pracovní paměti na školní výkon u dětí mladšího školního věku
Vojtová, Vendula ; Páchová, Anna (vedoucí práce) ; Vozková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se primárně zabývá vlivem pracovní paměti na školní výkon u dětí mladšího školního věku. K tomu využívá testy zaměřené na pracovní i krátkodobou paměť a také didaktických testů zaměřených na matematiku a český jazyk. Hlavním cílem práce je zmapovat vztah mezi úrovní pracovní paměti a úspěšností v úlohách školního typu, a to u dětí mladšího školního věku navštěvujících běžnou základní školu. Dále se v práci snažíme otestovat výsledky jednotlivých testů, jak didaktických, tak paměťových. Také je cílem otestovat platnost teorie pracovní paměti podle autorů Baddeleyho a Hitche. Teoretická část práce se zabývá proměnnými, které se vztahují ke zkoumanému tématu. Je zde kapitola zabývající se pamětí jako celku, pracovní pamětí, inteligencí, školní úspěšností a exekutivními funkcemi. Praktická část se zabývá metodologií výzkumu, ke které byl použit kvantitativní design. K testování dětí jsme použili sadu testů na pracovní a krátkodobou paměť. Patří mezi ně Rey-Osterriethova komplexní figura, subtest Kódování a subtest Opakování čísel z WISC-III, subtest Paměť na věty a Paměť na korálky ze Stanford-Binetova inteligenčního testu a Ravenovy progresivní matice. Také jsme použili výsledky v didaktických testech z matematiky a českého jazyka. Ke statistickému testování jsme použili korelační...
|
|
|
Podpis dětí v předškolním věku
Ondráčková, Blanka ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice psaní a chápání podpisu v předškolním věku. Teoretická část se po krátkém nástinu charakteristik daného vývojového období a vymezení vztahu mezi gramotností a grafomotorikou zabývá především dětským porozuměním psaní a vnímání tištěného písma. Zmiňuje relevantní výzkumy týkající se dětské schopnosti napsat své jméno a vlivu této dovednosti na další vývoj dítěte. Rovněž se věnuje samotnému pojmu "podpis" a důvodům jeho atraktivnosti pro předškolní děti. Těžištěm práce je vlastní empirický výzkum, jehož cílem bylo zjistit vztah předškolních dětí k podpisu. Prvním bodem zájmu bylo lingvistické porozumění podpisu a druhým dětská představa o jeho společenské důležitosti a užitečnosti. V rámci lingvistického chápání podpisu byla pozornost věnována grafickému ztvárnění podpisu a schopnosti jej následně a opakovaně přečíst. Tato část výzkumu je zaměřena na dětské pochopení systému písma a funkce písmen jako zástupných symbolů, tj. povědomí, že izolovaná písmena nejsou nositeli významu. Ve zkoumání dětské idey o významnosti schopnosti umět napsat své jméno je rozváděn dětský pohled na důvody důležitosti podpisu a možnosti jeho využití ve společnosti v aktuálním věku i v budoucnu.
|
|
|
Efektivita tréninku pracovní paměti
Milichovská, Petra ; Páchová, Anna (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ověřování efektivity programu NBack Campaign, určeného k tréninku pracovní paměti a také navazuje na evaluace autorky programu Anny Páchové. Náš výzkum pokračoval v tradici evaluace programů určených k tréninku kognitivních funkcí. V našem výzkumu jsme se rozhodli využít design pretest, tréninková část a retest. Na základě analýzy literatury jsme dospěli k závěru, že výzkum pracovní paměti u dětí mezi 10. a 18. rokem je okrajovým tématem a objevuje se pouze ve studiích mapujících vývoj pracovní paměti. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zařadit do našeho výzkumu 26 dětí z osmiletého gymnázia. Chtěli jsme si ověřit, jak na daný program budou reagovat a jaký na ně bude mít vliv trénink. Náš výzkum byl proveden v průběhu tří měsíců, během nichž došlo ke zmenšení výzkumného vzorku. Následná analýza nasbíraných dat potvrdila statisticky významný posun v úlohách, na nichž děti trénovaly. Transfer do jiných úloh se neprokázal. Proto jsme se rozhodli dále věnovat jednotlivým žákům a jejich specifikům. Klíčová slova: Kognitivní trénink, pracovní paměť, NBack Campaign, n-back úlohy, prostorové matice, transfer
|
|
|
Sociokulturně znevýhodnění žáci a škola v jejich životě
Vondrová, Eliška ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu místa školy a vzdělání v životě socio-kulturně znevýhodněných žáků. Vybraná sedmá třída v jedné vyloučené lokalitě je tu popsána z hlediska svého socio-kulturního složení a dalších charakteristik dětí, které ji navštěvují. Z metod je použit především polořízený rozhovor na téma, co pro děti škola znamená, jaký má pro ně vzdělání smysl a jak vypadá jejich každodenní život i představy o budoucnosti. Pomocí interview se třídní učitelkou jsou nejprve stanoveny jednotlivé profily všech dětí ve třídě. Tyto profily jsou postupně doplňovány sběrem dat pomocí otevřených dotazníků, rozhovorů a dokumentačního materiálu. Výsledkem je kvalitativní obraz školní docházky a života dětí v takto specifickém prostředí.
|
|
| |
host ::
RSS.