Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 87 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podpůrná opatření ve vzdělávání - vliv navýšení časové dotace na výkon žáků se specifickými poruchami učení
Frombergerová, Anna ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Vítečková, Miluše (oponent) ; Špačková, Klára (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na analýzu oblasti podpůrných opatření ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavní oblastí studie je navyšování časové dotace na práci žáků se specifickými poruchami učení, což je jedna z nejčastěji volených forem podpory pro tyto žáky. Po představení teoretických východisek studie je prezentován samotný výzkum. Jedná se o kvantitativní analýzu výkonu žáků 9. tříd základních škol. Výzkumný soubor obsahoval žáky s SPU (N = 31) a intaktní žáky (N = 188). Žáci pracovali na Testu struktury inteligence I-S-T 2000 R a jejich výkony byly následně statisticky zpracovány. Žáci s SPU měli k dispozici o 25 % na práci více, než žáci intaktní, ale byli hodnoceni také v základním čase. Pracovalo se s jejich výkonem v podobě hrubých skórů (tedy fakticky správně vyplněných položek), hrubé skóre se nepřevádělo na inteligenční kvocient. Statisticky významné výsledky byly zjištěny v následujících oblastech. Žáci s SPU podali v rámci své skupiny statisticky významně lepší výkon, pokud pracovali s navýšením času (než v čase základním), a to ve všech hodnocených škálách i subtestech. Při hodnocení rozdílu mezi žáky s SPU a intaktní skupinou žáků, dosahovali žáci s SPU, s přidaným časem navíc, statisticky významně lepších výkonů ve figurální škále testu a v subtestu Výběr...
Averzivní pocity terapeutů vůči klientům a způsoby zacházení s nimi
Kozlová, Simona ; Heider, David (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
NÁZEV: Averzivní pocity terapeutů vůči klientům a způsoby zacházení s nimi AUTOR: Bc. Simona Kozlová KATEDRA: Katedra psychologie VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. David Heider, PhD. ABSTRAKT: Cílem diplomové práce je získat přehled zažívaných averzivních pocitů terapeutů vůči klientům. Zjistit příčinné charakteristiky vzniku averzvních pocitů a způsoby jejich zpracování. Úkolem je prozkoumat zda existují souvislosti mezi zjištěnými jevy. Metodou sběru dat jsou polostrukturované rozhovory se skupinou psychoterapeutů. Při analýze odpovědí jsem využila kvalitativní metodologii, konkrétně jsem vycházela ze zakotvené teorie Strausse, Corbinové. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsou popsány aspekty ovlivňující terapeutický proces, dále podoby averzivních pocitů a jejich možné důsledky na terapeutický vztah. V empirické části jsou prezentována a interpretována data získaná z rozhovorů, která jsou následně analyzována. K hlavním výsledkům práce patří: mezi zažívané averzivní pocity terapeutů patří bezmoc, frustrace, naštvání a vztek, vyčerpání, znechucení, ohrožení a strach, zneužití a selhání. Averzivní pocity se objevují v závislosti na situačních a osobnostních charakteristikách terapeutů i klientů. Významný faktor, který se podílí na vzniku, vnímání i zpracování averzivních...
Přechod dětí z běžné základní školy na základní školu praktickou
Voldřich, Michal ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Purková, Veronika (oponent)
Přílohy Příloha č. 1. Struktura rozhovoru 1. Bývalá třída, škola Co se ti vybaví, když si vzpomeneš na bývalou třídu? Co tě tak napadá? Mohl bys mi o tvé bývalé škole něco povědět? Jak ses v bývalé třídě cítil? Jak ti tam bylo? 2. Bývalý spolužáci, kamarádi, vztahy v bývalé třídě, školní úspěch A co tvoji spolužáci? Mohl/a bys mi o nich něco povědět? Jací byli? Jak jsi s nimi vycházel? A co kamarádi? Měl si v bývalé třídě nějaké? Byli to spíš kluci, nebo holky? Cos dělal/ý o přestávkách? A co učitelé, jací byli? Jaký byl váš třídní učitel? Měli ste pana učitele nebo učitelku? Mohl si za ním zajít když si něco potřeboval? Jak jsi s nimi vycházel? Zažil s v minulé třídě něco hezkého? Zažil si nějaký trápení? Bylo něco/někdo co ti pomohlo? 3. Oblast učení a sebehodnocení hlediska školního úspěchu A co učení? Jak ti to šlo? Bylo pro tebe ve škole něco těžkýho? Co tě ve škole bavilo? Jaký předmět byl pro tebe nejtěžší? Jaký předmět si měl nejradši? 4. Přechod- jaká změna nastala v oblasti vztahů a s nimi spojenými pocity- hlavní téma!!! A jak se stalo, že jsi přešel na tuhle školu? A kdo to vymyslel? S kym sis sednul do lavice? A kdo ti ukázal tuhle školu? Změnilo se něco po tom, co si přešel/přešla do nově třídy? Jaká pro tebe byla ta změna? Bylo tam pro tebe něco těžkého? Jak ses ze začátku cítil? A co noví...
Profesní identita školního psychologa
Bartošová, Markéta ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce Profesní identita školního psychologa ukazuje profesi školního psychologa a prostřednictvím nároků na tuto profesi, vztahů, ve kterých psycholog ve škole je a rolí, v nichž vystupuje. Text je rozdělen na část teoretickou, která obsahuje poznatky z literatury k tématu, část metodologickou, která čtenáře uvádí do způsobu získávání výzkumných dat a část praktickou, ve které jsou prezentovány výsledky analýzy rozhovorů se školními psychology. V první části práce se dozvídáme o problematice profesní identity především z pohledu sociální psychologie. Text mapuje teoreticky na základě české i zahraniční literatury profesi školního psychologa od jejího vzniku v zahraničí až po současnou podobu u nás. Teoretická část se zabývá popisem činností, které charakterizují profesi školního psychologa. Na základě prací několika autorů specifikujeme role psychologa ve škole. Z poznatků o profesní identitě školního psychologa následně vycházíme v pojetí praktické části diplomové práce. Vymezení profese školního psychologa v teoretické části tvoří základní porozumění kapitolám z výzkumu. Praktická část vychází z interpretace analyzovaných dat získaných během výzkumu prostřednictvím rozhovorů se školními psychology. Sledovanými oblastmi jsou změny v kariéře psychologa, požadavky na školního psychologa...
Děti s rizikem odkladu povinné školní docházky
Kubálková, Petra ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou odkladu povinné školní docházky. V teoretické části je vymezena charakteristika předškolního období z hlediska rozvoje klíčových schopností a dovedností jako předpokladu pro vstup do školy a rovněž popsán koncept školní zralosti i legislativní vymezení odkladu povinné školní docházky. Dále se věnuje rizikovým oblastem dětí a jejich odstranění. V práci se řeší i klíčové faktory, které mohou dominovat při odkladu školní docházky (např. rodina se sociokulturně znevýhodněným prostředím, deficity v pozornosti, logopedické problémy, zdravotní potíže) a možnými zdroji podpory u dítěte s rizikem odkladu školní docházky (např.: rodina, MŠ, pedagogicko-psychologická poradna, speciálně-pedagogické centrum, volnočasové aktivity apod.). Zmíněna jsou i rizika předčasného nástupu do základní školy. V praktické části se dozvíme, jaké rizikové oblasti se nejčastěji u dětí objevují. Výsledky získám na základě záznamu pokroků dítěte během prvního pololetí školního roku, na základě kterého mohu zaznamenat výrazný posun dětí v jednotlivých oblastech a za pomoci dotazníkového šetření, pozorování dětí. Cílem je zmapovat rizikové oblasti dětí a sledovat efekt speciálně vytvořeného programu pro rozvoj pregramotnostních předpokladů. Výsledkem výzkumu budou výrazné posuny dětí v rizikových...
Sexual harassment at universities: negative impacts on group
Lukáčová, Ivana ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Cieľom mojej bakalárskej práce je zmapovať prežívanie a dôsledky rôznych foriem gendrového a sexuálneho obťažovania na klímu v študentskej skupine. V teoretickej časti popisujem problematiku gendrového a sexuálneho obťažovania v Českej republike a v zahraničí, vrátane rôznych prístupov k definovaniu tohto fenoménu a výskumné nálezy o jeho výskyte. V ďalšej časti sa venujem skupinovým procesom, ktoré v kolektíve prebiehajú, presnejšie skupinovej štruktúre, rolách v skupine, identite skupiny a skupinovému chovaniu. V empirickej časti predstavujem kvalitatívny výskum, ktorý prebiehal práve kvôli vhodným podkladom pre bakalársku prácu. Vybrané údaje som následne porovnala a interpretovala. Pri interpretácii som sa venujem hlavne negatívnym dopadom gendrového a sexuálného obťažovania na skupinu, v ktorej sa takéto chovanie odohráva. Kľúčové slová: sexuálne obťažovanie, vysoká škola, skupinové procesy, gender
Dilema výběru vysoké školy
Frombergerová, Anna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem volby dalšího vzdělávání a budoucí profese studentů gymnázia. Výzkum je zaměřen na dilema výběru, tady na proces rozhodování studentů a specifikaci faktorů, které do tohoto procesu vstupují a ovlivňují jej. V úvodu teoretické části jsou vysvětleny používané termíny a popsány vybrané kariérové teorie. Další kapitoly se zaměřují na hlavní faktory, které působí na rozhodování studentů, na motivaci a na specifické motivační faktory jako jsou hodnoty a hodnotové orientace. Závěr teoretické části je věnován procesu rozhodování a konkrétním způsobům rozhodování. Hlavním cílem empirické části bylo zjistit průběh rozhodovacího procesu volby dalšího vzdělání a profese u studentů gymnázia a identifikovat specifické faktory, které mají na jejich rozhodování vliv. V empirické části je rozebrána metodologie realizovaného výzkumu, která je založená na kvalitativním zpracování čtrnácti polostrukturovaných rozhovorů. Pro práci s daty je použita metoda obsahové analýzy. V empirické části jsou také prezentována a interpretována získaná data. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Syndrom vyhoření a copingové strategie v učitelské profesi
Vondrová, Eliška ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat problematiku syndromu vyhoření u učitelů na základních školách v Česku a určit jimi nejčastěji užívané copingové strategie v boji proti pracovnímu stresu, jenž je s problematikou vyhoření úzce spojen. Podle mnohých autorů se syndrom vyhoření vyvíjí z výrazného a dlouhotrvajícího pracovního stresu (Freudenberger, 1974; Holland, 1982; Peeters & Rutte, 2005). Na základě korelační analýzy byla zjišťována souvislost míry vyhoření s užívanými copingovými strategiemi a výsledky byly následně porovnávány s poznatky dosud realizovaných, především zahraničních, výzkumů. V neposlední řadě byly hledány rozdíly v míře vyhoření a rozdíly v užívání copingových strategií v kategoriích pohlaví/gender, vzdělání, věk, velikost školy a stupeň, na kterém učitelé působí, délka učitelské praxe a třídnictví. S ohledem na syndrom vyhoření byla zjištěna závažná míra vyhoření u 4,6 % zkoumaného vzorku učitelů. Mírné a velmi mírné projevy vyhoření se objevily u 56 % učitelů. Tito jedinci zažívají vyhoření zřídka nebo velmi zřídka. Normy dosáhlo 39,3 % učitelů, kteří zažívají vyhoření buď nikdy, nebo velmi zřídka. Statisticky významný rozdíl se ukázal pouze v kategorii věk, přičemž nejvyšší míry vyhoření dosahují učitelé ve věku 46-60 let. S ohledem na copingové strategie, 34 %...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 87 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.