|
|
Vybrané psychologické aspekty posuzování rizika spáchání násilí u mladistvých v České republice
Skřivánková, Petra ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Jiřička, Václav (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Hlavním cílem této dizertační práce je představení procesu posuzování rizika páchání násilí u mladistvých, jehož důležitou součástí je standardizace nástroje SAVRY k tomuto účelu konstruovanému. V teoretické části jsou objasněny pojmy důležité pro pochopení celého kontextu posuzování rizika páchání násilí u mladistvých. Konkrétně jde o popis vývojových období pubescence a adolescence, o agresi a násilí páchaných v těchto vývojových obdobích, o samotný proces posuzování rizika páchání násilí, o jeho vývoj a o současný stav v České republice. Dále jde o představení vybraných protektivních a kriminogenních faktorů rizika páchání násilí u mladistvých a nástrojů k tomuto účelu sloužících. V empirické části je popsán celý proces standardizace škály SAVRY, tedy výběr vzorku a jeho charakteristika, postup výzkumu, sběr, zpracování a interpretace dat. V českém prostředí, podobně jako je tomu i v zahraničí, byla prokázána efektivita tohoto nástroje v měření rizika páchání násilí u adolescentů mužského i ženského pohlaví. Tato práce nabádá k unifikaci a standardizaci celého procesu posuzování rizika páchání násilí adolescentů v České republice a zároveň je standardizací nástroje SAVRY usnadňuje.
|
|
|
Efektivní zacházení s pachateli násilných trestných činů s poruchami osobnosti v podmínkách penitenciární péče
Jiřička, Václav ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Sochůrek, Jan (oponent)
1 Abstrakt Cílem předložené studie je odpovědět otázku, zda lze snížit delikventní chování nebo rizika, která k němu vedou, u odsouzených pachatelů násilí s poruchou osobnosti pomocí nově vyvinutého terapeutického programu zaměřeného na trestný čin (TERČ), a pokud ano, jak se budou tyto změny projevovat v míře recidivy a odrážet v osobnostních charakteristikách odsouzených. TERČ byl poprvé systematicky aplikován v roce 2008 ve Specializovaném oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování ve Vazební věznici Liberec a staví na prvcích Ambulantního intenzivního programu (AIP) ze Švýcarska. Do programu TERČ bylo od roku 2008 do roku 2015 zařazeno 100 odsouzených, z toho 65 jedinců program řádně dokončilo a 57 bylo propuštěno na svobodu. Z již propuštěných absolventů programu TERČ recidivovalo do 12 měsíců 10,4 %, ze všech odsouzených zařazených do programu TERČ selhalo (bylo vyloučeno) nebo recidivovalo od roku 2009 bez časového omezení 30,2 % jedinců. Absolventi vykázali pozitivní, statisticky významné změny ve sledovaných oblastech životní spokojenost, emoční stabilita, sebenáhled, sebekontrola a agresivita, zatímco na škálách reprezentujících poruchu osobnosti nebyl pozorován pozitivní, statisticky významný efekt. U odsouzených, kteří později recidivovali, byly změny signifikantně nižší než u...
|
|
|
Osobnost odsouzených žen dle charakteristik dotazníku TCI-R
Kocmanová, Daniela ; Blatný, Marek (vedoucí práce) ; Jiřička, Václav (oponent) ; Přikrylová Kučerová, Hana (oponent)
Disertační práce prezentuje pohled do osobnosti pachatelek různých trestných činů. Zjišťuje vývoj jejich kriminální kariéry, prostředí, v jakém se vyvíjely, jejich osobnostní charakteristiky a mapuje tak rizikové faktory páchání trestné činnosti. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Stěžejními tématy teoretické části jsou ženská kriminalita, kriminogenní faktory a ženská agrese. Její součástí je dále přehled typologií osobnosti pachatelek, které lze v odborné literatuře nalézt. Posledním tématem teoretické část je osobnostní teorie C. R. Cloningera, jež se pro svůj biopsychosociální základ jeví jako vhodný model pro popis vězeňské populace a pro tento význam bývá používán jak v domácích, tak zahraničních studiích. Cílem empirické části bylo získat kvantitativní údaje o kriminogenních faktorech odsouzených žen, popsat pomocí nich kriminální ženskou populaci a zjistit, zda, případně jaké, existují rozdíly uvnitř této skupiny. Ke sběru dat bylo využito anamnestického dotazníku, zprávy o odsouzené SARPO, Vídeňského maticového testu jako testu obecné inteligence a Cloningerova osobnostního dotazníku temperamentu a charakteru TCI-R. Do studie bylo zahrnuto celkem 286 odsouzených žen z Věznice Světlá nad Sázavou. Z deseti stanovených hypotéz bylo potvrzeno šest. Byl prokázán vztah mezi a)...
|
|
|
Vybrané psychologické aspekty posuzování nebezpečnosti, rizika recidivy a možnosti resocializace pachatelů násilného trestného činu
Valentová, Petra ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Jiřička, Václav (oponent)
Hlavním cílem předkládané rigorózní práce, jež vychází z diplomové práce autorky Vybrané psychologické aspekty posuzování nebezpečnosti pobytu pachatelů trestného činu na svobodě, rizika recidivy a možnosti resocializace, je zavedení jednoho z momentálně nejčastěji užívaných nástrojů v zahraničí k posouzení rizika recidivy pachatelů násilného trestného činu HCR-20, 3. verze, do českého prostředí, jako nástroje nejen na měření rizika recidivy, ale i na posouzení efektivity terapeuticko-resocializačních programů. Konkrétně se jedná o detailnější představení teoretického podkladu tohoto nástroje a o ukázku kvalitativního vyhodnocení metody na třech kazuistických případech s důrazem na aplikaci změn v profilu pacientů na konkrétní resocializační program. V kvantitativní části práce je pak měřena efektivita terapeutiko-resocializačního programu, zde ochranného léčení, pomocí výše zmíněného nástroje. Tento projekt podtrhuje důležitost často v českém prostředí podceňovaného výcviku v užívání HCR-20 (V3) k posouzení rizika recidivy, důležitost nabytých zkušeností s posuzováním rizika recidivy a v neposlední řadě důležitost užívání jednotné transparentní metody v této oblasti. Studie zároveň podporuje zavedení standardizovaného nástroje hodnocení rizika recidivy tak, aby se Česká republika přiblížila...
|
|
|
Efektivní zacházení s pachateli násilných trestných činů s poruchami osobnosti v podmínkách penitenciární péče
Jiřička, Václav ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Sochůrek, Jan (oponent)
1 Abstrakt Cílem předložené studie je odpovědět otázku, zda lze snížit delikventní chování nebo rizika, která k němu vedou, u odsouzených pachatelů násilí s poruchou osobnosti pomocí nově vyvinutého terapeutického programu zaměřeného na trestný čin (TERČ), a pokud ano, jak se budou tyto změny projevovat v míře recidivy a odrážet v osobnostních charakteristikách odsouzených. TERČ byl poprvé systematicky aplikován v roce 2008 ve Specializovaném oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování ve Vazební věznici Liberec a staví na prvcích Ambulantního intenzivního programu (AIP) ze Švýcarska. Do programu TERČ bylo od roku 2008 do roku 2015 zařazeno 100 odsouzených, z toho 65 jedinců program řádně dokončilo a 57 bylo propuštěno na svobodu. Z již propuštěných absolventů programu TERČ recidivovalo do 12 měsíců 10,4 %, ze všech odsouzených zařazených do programu TERČ selhalo (bylo vyloučeno) nebo recidivovalo od roku 2009 bez časového omezení 30,2 % jedinců. Absolventi vykázali pozitivní, statisticky významné změny ve sledovaných oblastech životní spokojenost, emoční stabilita, sebenáhled, sebekontrola a agresivita, zatímco na škálách reprezentujících poruchu osobnosti nebyl pozorován pozitivní, statisticky významný efekt. U odsouzených, kteří později recidivovali, byly změny signifikantně nižší než u...
|
|
|
Vybrané psychologické aspekty posuzování nebezpečnosti, rizika recidivy a možnosti resocializace pachatelů násilného trestného činu
Valentová, Petra ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Jiřička, Václav (oponent)
Hlavním cílem předkládané rigorózní práce, jež vychází z diplomové práce autorky Vybrané psychologické aspekty posuzování nebezpečnosti pobytu pachatelů trestného činu na svobodě, rizika recidivy a možnosti resocializace, je zavedení jednoho z momentálně nejčastěji užívaných nástrojů v zahraničí k posouzení rizika recidivy pachatelů násilného trestného činu HCR-20, 3. verze, do českého prostředí, jako nástroje nejen na měření rizika recidivy, ale i na posouzení efektivity terapeuticko-resocializačních programů. Konkrétně se jedná o detailnější představení teoretického podkladu tohoto nástroje a o ukázku kvalitativního vyhodnocení metody na třech kazuistických případech s důrazem na aplikaci změn v profilu pacientů na konkrétní resocializační program. V kvantitativní části práce je pak měřena efektivita terapeutiko-resocializačního programu, zde ochranného léčení, pomocí výše zmíněného nástroje. Tento projekt podtrhuje důležitost často v českém prostředí podceňovaného výcviku v užívání HCR-20 (V3) k posouzení rizika recidivy, důležitost nabytých zkušeností s posuzováním rizika recidivy a v neposlední řadě důležitost užívání jednotné transparentní metody v této oblasti. Studie zároveň podporuje zavedení standardizovaného nástroje hodnocení rizika recidivy tak, aby se Česká republika přiblížila...
|
|
|
Strategie zvládání stresu ve vztahu k emoční inteligenci u vězeňských dozorců
Rychnovská, Simona ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Jiřička, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím stresu a emoční inteligence. Nejprve je pojednáno o významných teoriích stresu, copingových strategiích a odolnosti. Dále jsou předkládány a podrobněji popsány metody zjišťování strategií zvládání stresu. V další kapitole je popsán syndrom vyhoření a příčiny jeho vzniku. Kapitola emoční inteligence se zabývá teoretickými vstupy této problematiky a stejně jako u stresu jsou i v této kapitole předloženy metody zjišťující emoční inteligenci. Poslední kapitola je zaměřena na osobnost vězeňského dozorce a kvalifikační požadavky na tuto profesi. Empirická část se věnuje výzkumu emoční inteligence a strategií zvládání stresu u vězeňských dozorců. Následně jsou zhodnoceny výstupy, kvantitativně zpracovány výsledky těchto dvou proměnných a korelaci mezi nimi.
|
|
|
Osobnostní profil českých hooligans: psychologická studie k osobnostní struktuře a pozadí motivů agresivního chování členů tvrdého jádra fotbalových fanoušků
Jiřička, Václav ; Slaměník, Ivan (oponent) ; Janoušek, Jaromír (oponent)
Mladí fanoušci a diváci tvoří pevnou a již dávno zcela neodmyslitelnou součást moderního profesionálního fotbalu. Stali se součástí hry, jednak nepostradatelní pro hráče jako motivující podpora z hlediště, avšak právě tak potřební pro média coby platící spotřebitelé nejen fotbalového, ale v podstatě jakéhokoliv průmyslového zboží. Ať už ale budeme návštěvníky stadionů označovat jakkoliv, je jisté, že se v žádném případě nejedná o homogenní masu, nýbrž o řadu oddělených skupin, lišících se motivy i projevy chování. Fenomén kultury fotbalových fanoušků se dostává do popředí zájmu médií a potažmo široké veřejnosti zejména tehdy, dojde-li formy násilných výtržností. Agresivně vedené bitky uvnitř i vně stadionů, právě tak jako útoky na hrací plochu včetně hráčů, provázejí fotbal2 od samých počátků (Pearson, 1983, str. 28). Již ve svých počátcích, jež se dají vysledovat až do 1 O. století po Kristu (Macho, 1996, str. 11 ), byl tehdejší fotbal bojovnou lidovou hrou bez jasného rozlišení mezi hráči a diváky, na níž se mohlo podílet 500 až 1000 aktérů (Schulze-Marmeling, 1995, str. 11 ). "Lidový fotbal byl nanejvýš drsnou a brutální událostí, při níž pravidelně docházelo k těžkým zraněním a ojediněle dokonce k úmrtím" (Schulze-Marmeling, 1992, str.15). Ne technika, ale síla a hrubost byly odměňovány úspěchem. Ve 20....
|
host ::
RSS.