|
|
Cestopisné variace české meziválečné literatury
Doležalová, Dominika ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce Cestopisné variace české meziválečné literatury se zabývá vývojem cestopisu jako specifického literárního žánru v meziválečném období české literatury. První část práce představuje přehled variací definic cestopisného žánru tak, jak jsou uvedeny v základních literárněvědných kompendiích a slovnících, a věnuje se rovněž vydělení a charakterizaci čtyř základních druhů cestopisného žánru, tedy cestopisu dobrodružnému, ideologickému, esejistickému a básnickému. Druhá část diplomové práce je pak více soustředěna na esejistické cestopisy Karla Čapka a Jaroslava Durycha, konkrétně na texty Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Plížení Německem, Pouť do Španělska a Římská cesta. Elementární analýze je následně podrobena kategorie prostoru, zejména pak topos ulice a kostela/katedrály, které umožňují zpozorovat rozličný charakter poetiky a způsobu nahlížení na prostor dvou představitelů esejistického cestopisu české meziválečné literatury. Klíčová slova: cestopis, esej, meziválečná literatura, Karel Čapek, Jaroslav Durych, prostor
|
|
|
Objektiv-cestovatelský magazín České televize
Brodcová, Daniela ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Šobr, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá cestovatelským magazínem Objektiv a širším teoretickým ukotvením žánru cestovatelských pořadů. Přestože patří z hlediska společenského a kulturního přínosu mezi významné součásti televizní publicistiky, nebyl dosud v odborné literatuře věnován cestovatelským magazínům větší prostor. Práce proto nejprve blíže specifikuje jejich žánrové ukotvení v rámci televizní tvorby a věnuje se jejich charakteristickým znakům. Těžištěm zájmu tohoto textu je cestovatelský magazín Objektiv, který poprvé vysílala Československá televize v roce 1987. Na českých obrazovkách je tak nejstarším pořadem tohoto druhu s doposud nepřerušenou tradicí. Autorka při jeho zkoumání aplikuje znalosti vymezené v první části bakalářské práce a informace načerpané z rozhovorů s tvůrci Objektivu. Zabývá se vznikem a vývojem pořadu, dále se soustředí na různé aspekty jeho realizace - například způsob získávání reportážních materiálů či celkovou dramaturgií. Praktická část sestává z kvantitativní analýzy tematické agendy Objektivu, jak ji magazín předkládal v roce 2014. Na základě získaných výsledků je následně zmapováno, jakým způsobem pořad v současné době plní svou úlohu cestovatelského magazínu a zda nabízí ve všech směrech vyvážený obsah. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz Ruska v dílech českých cestovatelů (Od K. Havlíčka po J. Haška)
Klimeš, Lukáš ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce má analyticko-syntetický charakter a je rozdělena do dvou oddílů. Předmětem jejího zkoumání je obraz tehdejšího Ruska v českých cestopisech 19. století. Na pozadí historického vývoje myšlenky panslavismu a formování české společnosti první část práce podává faktografický přehled výprav na Rus ve 2. polovině 19. století. Druhá část má ryze interpretační charakter a klade si za cíl porovnat reflexi pobytu cestovatelů na Kavkazu. V popředí obou částí stojí prostředky a postupy zobrazování ruské reality a výběr jednotlivých motivů k uskutečnění cesty.
|
|
|
Korinthida očima Pausánia a současné archeologie
Chlup, Tomáš ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Bakalářská práce je analýzou prvních pěti kapitol druhé knihy Pausaniovy Cesty po Řecku. Autorem zaznamenaná fakta jsou analyzována a následně propojena se svými materiálními protějšky v prostředí archeologických výzkumů. Práce je rozdělena do dvou částí. První z nich tvoří katalog reálií, které autor v textu popisuje a vnitřní a vnější kritika Cesty po Řecku. V třetí části jsou prezentovány jednotlivé archeologické výzkumy v regionu, ve kterých byly identifikovány stavby, sochy či jiné památky, které mají na Pausaniovo dílo přímou návaznost. Součástí příloh je kromě katalogu také řada map, které graficky zachycují získané poznatky.
|
|
|
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
|
|
|
Současné vývojové tendence žánru cestopis
Kittnarová, Hana ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Cílem této práce je zmapovat, zachytit a osvětlit současný fenomén cestování a cestopis, a představit jej jako stále živý a vyvíjející se literární žánr. Dokládá to rozbor soudobých českých periodik, blogů, webů a několika literárních děl takovéto povahy. Práce na základě této analýzy vytváří jejich žánrovou typologii. Výsledky práce ukazují, že dochází k ústupu lyrického a básnického typu, naopak aktuální je forma narativního a románového cestopisu, ve kterém převažuje subjektivního líčení, osobní tón a posiluje se pozice autora - vypravěče. Současná literární produkce žánru cestopis je velmi široká a poznatky této práce zachycují její aktuální stav a vývojové tendence, které směřují k míšení a kombinaci žánrů, včleňování cestopisu do beletrie a obohacování jej o nové prvky díky diferenciaci námětů a zájmu cestovatelů. Naučnost cestopisu je v soudobých dílech často upozaděna, respektive je díky beletrizaci vhodně do textu zakomponována.
|
|
|
Dominique Vivant Denon - od cest po Itálii k Louvru. K typologii cestopisu 18. století.
Balcarová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
DOMINIQUE VIVANT DENON - OD CEST PO ITÁLII K LOUVRU. K TYPOLOGII CESTOPISU 18. STOLETÍ. Klíčová slova: cestopis, 18. století, libertinská literatura, Itálie, Egypt, Napoleon, Louvre. Počet znaků: 121 846 (68 NS) Diplomová práce Vivant Denon - Od cest po Itálii k Louvru se člení do dvou částí. První je monografií kulturní osobnosti přelomu osmnáctého a devatenáctého století - barona Vivanta Denona, autora novely Point de lendemain, cestopisů Voyage dans la Basse et la Haute Égypte a Voyage en Sicile, především však Napoleonova poradce v oblasti umění a prvního ředitele muzea Louvre. Úvodní stránky práce se věnují recepci Denonova díla. Pro vnímání Denonovy tvorby je charakteristická určitá proměnlivost, která podněcuje řadu zajímavých témat. Jedním z nich je oblíbenost libertinské kultury předrevoluční Francie v průběhu druhé poloviny dvacátého století, která vysvětluje, že se v dnešním povědomí z rozsáhlého a všestraného Denonova díla nejvíce uchovala novela Point de lendemain. Dalším může být změna ve vnímání cestopisu jako literárního žánru v době, kdy jsou nám i nejvzdálenější lokality dostupné v řádu hodin. První část práce se také snaží nastínit důležité okamžiky v Denonově biografii; soustředí se přitom na Denonovy cesty, které se přímo odrazily nejen v jeho literárním díle, ale i v jeho...
|
|
|
The Travel Report by Kaspar von Sternber (1786-1787), especially because of the Aspects of the Textlinguistics
Bumbálková, Gita ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historiolingvistickou analýzou soukromých cestopisů Kašpara ze Šternberka, které vznikly v letech 1786 a 1787. Historická část práce je věnována rodu Šternberků, životu Kašpara za Šternberka a politickému, sociálnímu, kulturnímu a jazykovému vývoji v 18. století. Textologická část je zaměřena na syntakticko-stilistickou a lexikální analýzu textu. Výzkum prokázal, že v cestopisu, psaném formou deníku, převládá parataktické spojení nad spojením hypotaktickým. Hypotaktické spojení se skládá převážně z vedlejších vět vztažných. Vzhledem k těmto výsledkům nalezneme finitum převážně na druhém a posledním místě ve větě. Až na drobné výjimky bylo postavení finita, stejně jako větný rámec, striktně dodrženo. Výzkumem lexikálního rozboru bylo zjištěno, že se v denících vyskytují slova pocházející z latiny, řečtiny, francouzštiny a italštiny. Jedná se především o výrazy spojené s architekturou, vědou a uměním.
|
|
|
Luigi Angiolini - Život ve službách Toskánska
Prokopová, Oldřiška ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Tato bakalářská práce chronologicky přibližuje život šlechtice Luigi Angioliniho (1750-1821) - toskánského cestovatele, spisovatele a diplomata působícího v období habsburského reformismu, Francouzské revoluce, Napoleonovy nadvlády a restaurace v Itálii. Na základě dostupné literatury a pramenů práce mapuje Angioliniho mládí, cestu do Anglie a Skotska, diplomatickou kariéru v Paříži ve službách toskánského velkovévody Ferdinanda III. a poslední životní etapu strávenou s rodinou na venkově. Právě Angioliniho pestrý život a otevřenost moderním myšlenkám dovoluje aktéra pojmout jako typického muže své doby a na základě jeho zájmů a činnosti jeho prostřednictvím přiblížit celé období v širším kontextu.
|
|
|
The image of rural france in the travel diary of Arthur Young
Borodáčová, Jana ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Autorka v práci analyzuje cestopis Arthura Younga, ktorý z pozície fyziokrata primárne pozoroval a skúmal hospodársku situáciu francúzskeho vidieka v priebehu svojich troch ciest v rokoch 1787, 1788, 1789/90. Cestovateľ sa pri tom opieral o vlastné skúsenosti agronóma a svoje pozorovania dopĺňal informáciami od miestnych vlastníkov pôdy, ktorí javili záujem o otázku agronómie a svoj obzor si rozširoval i prostredníctvom rozhovorov so svojimi francúzskymi priateľmi. Pri mapovaní stavu francúzskeho vidieka využíval svoju metódu štatistiky, ktorú zaviedol už pri predchádzajúcich výskumných cestách po Anglicku a Írsku. Cestovateľ však pri tejto metóde prehliadal sociálnu stránku života na vidieku, ktorej charakteristika sa zostručnila na všeobecný názor vzdelaných osvietenských vrstiev. Dielo Arthura Younga je tiež klasickým osvietenským cestopisom i keď cieľom cesty sa autor vymaňoval z tradičných destinácií. Cestovateľ sa vo francúzskom prostredí výrazne národnostne vymedzoval a svoje posudky tak formuloval z pozície Angličana. Tento rys je charakteristický pre celý obsah cestopisu, či už sa jednalo o poľnohospodárstvo, chovanie a zvyky francúzskej spoločnosti, alebo o popis revolučných udalostí. Kľúčové slová Arthur Young, Francúzsko, vidiek, poľnohospodárstvo, 18. storočie, cestovanie, cestopis
|
host ::
RSS.