Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 144 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Máchovské studie Jakuba Arbesa
Hýř, Sam ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce pojednává o literárněhistorických a literárněkritických textech Jakuba Arbesa, které se zabývají osobností a dílem Karla Hynka Máchy. V úvodu nastiňuje teoretická východiska, na jejichž základě Arbes literární díla hodnotil, popisuje jeho vztah k literární kritice a literární historii a stručně představuje jeho nejvýznamnější práce na těchto polích. Poté se zaměřuje na Arbesovy články věnované Karlu Hynku Máchovi. Stěžejním tématem je význam Arbesových máchovských studií v dobové literární kritice a literární historii a Arbesův přínos pro zachování Máchova odkazu. Poslední část práce porovnává Arbesovy texty s dnešním poznáním. Klíčová slova: Jakub Arbes, literární historie, literární kritika 19. století, Karel Hynek Mácha, romantismus, byronismus
Vzpoura materiálu. Publicistika Jiřího Weila ve 20. letech a jeho disertační práce jako revoluční gesto
Kittlová, Markéta ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Disertační práce se věnuje spřízněnosti Jiřího Weila s ruskou revoluční, avantgardní kulturou a sleduje, jak se tato spřízněnost projevovala v autorově publicistice a disertační práci. Zaměřuje se na různé realizace revolučního gesta, které Weilovu činnost spojenou s ruskou revoluční kulturou provázelo, a také na rozporuplnost, která je s tímto gestem spojená. Weilova činnost je nahlédnuta optikou "vzpoury materiálu", vymezenou v návaznosti na Bohumila Mathesia jako konflikt mezi ideologií a intuicí, který je pro Weilovu tvorbu charakteristický. Projevy tohoto konfliktu práce zkoumá na materiálu vybrané Weilovy publicistiky z dvacátých, okrajově třicátých let 20. století a jeho disertace s názvem "Gogol a anglický román 18. století" obhájené na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1928.
Podoby a proměny básnické tvorby Irmy Geisslové
Kýčková, Karolína ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá básnickou tvorbou spisovatelky Irmy Geisslové (1855-1914). Na základě chronologického přehledu, popisu a analýzy zaměřené především na témata, motivy a básnické postupy jednotlivých knižně vydaných autorčiných sbírek si práce klade za cíl postihnout charakteristické rysy, podoby a proměny poezie Geisslové, přičemž v potřebné míře reflektuje její dobové ohlasy a kritiky.
Proměny díla Karla Tomana
Dočkalová, Anna ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na proměny poetiky a osobitost poezie Karla Tomana. Jejím cílem je analyzovat autorovo básnické dílo od počátků, ovlivněných poetikou dekadentního symbolismu, a v souvislosti s proměnami dobového kontextu dále sledovat Tomanovu postupnou revizi dekadentní poetiky, jeho generační příklon k ideálům anarchismu a tuláctví a nalezení vyváženého a jedinečného výrazu. Analýza a komparace jednotlivých básnických sbírek se soustředí především na rovinu motivickou, na básnické obrazy a jejich formu a význam. Vedle sbírek práce přihlíží také k básním do souborného díla nezařazeným.
Fantastika v díle Karla Švandy ze Semčic
Hyšplerová, Denisa ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Bakalářská práce se pokouší komplexně charakterizovat tvorbu českého literáta Karla Švandy ze Semčic, jehož povídky byly publikovány ve dvou souborech: Fantastické povídky (1892) a Bizarní povídky (1897). Práce se taktéž věnuje teoretickému pozadí žánru fantastiky a dobové recepci Švandova díla, opomenuta není ani Švandova překladatelská činnost. Švandova tvorba je v práci komparována s dílem Jakube Arbesa a Julia Zeyera, kteří jsou předními představiteli české fantastické literatury. Klíčová slova Karel Švanda ze Semčic, fantastická povídka, nadpřirozeno, Jakub Arbes, Julius Zeyer
Návraty domů aneb Antonín Štrauch a edice jeho novely Pustý dům
Tomková, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce je pokusem co nejkomplexněji obsáhnout a charakterizovat život a dílo českého spisovatele, novináře a překladatele Antonína Štraucha (1831-1877). Autorka se zde zabývá zejména spisovatelovým jediným vydaným prozaickým dílem, novelou Pustý dům (1856), a jeho ediční úpravou. Pozornost ale věnuje i Štrauchově tvorbě básnické a stranou neponechává ani jeho aktivity redaktorské, spojené především s humoristickými časopisy (Rachejtle, Diblík, Humoristické listy). Při mapování spisovatelovy činnosti využila i dostupného archivního materiálu, spojeného se spisovatelovým regionálním působením na Jičínsku. Klíčová slova: Antonín Štrauch; ediční práce; próza 19. století; dobrodružný román; Jičín; biografie
Pravda potřebuje tělo. Rozbité zrcadlo moderny v díle Jiřího Karáska ze Lvovic
Sirovátka, Štěpán ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent) ; Kolařík, Karel (oponent)
Disertace se zabývá dekadentní poetikou z hlediska tzv. makromoderny (inspirací tu je zejména sborník Silvia Vietty a Dirka Kempera Ästhetische Moderne in Europa, vycházející z dějinné koncepce francouzského historika Fernarda Braudela "longue durée"), kdy jsou fenomény modernismu či moderní poetiky sledovány z hlediska kontinuity s veškerým novověkým modernizačním procesem a osvícenským projektem. V rámci toho je modernizační proces rozdělen na "racionální modernu" (osvícenskou vědu, pozitivismus) a "estetickou modernu" (moderní umění počínající německým romantismem kolem roku 1800 a sahající až do postmoderny), přičemž estetická moderna tu tvoří korektiv a kritické vědomí vůči moderně racionální, a stává se tak "rozbitým zrcadlem" modernity. Podkladem je zde zejména Theodor Adorno a jeho koncepce dialektiky osvícenství a negativní dialektiky, ale i další filosofové tvořící proud post-kantovského myšlení, jako jsou Husserl, Bergson, Deleuze či Patočka. Disertace se zabývá souborným dílem Jiřího Karáska ze Lvovic z hlediska konkrétní, dílčí "mikromoderní" realizace tohoto procesu, tedy české dekadence. V této souvislosti je zkoumána zvláště jeho recepce "protiosvícenských" látek, jako je fenomén tělesnosti a afektivnosti, barokní mystika (Terezie z Ávily či Jana od Kříže) a filozofie (Leibniz),...
Emanuel Lešehrad: Schodiště přeludů - ediční příprava a komentář k souboru povídek
Daňková, Michaela ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem předkládané práce je přinést novou ediční úpravu povídkové sbírkyEmanuela Lešehrada Schodiště přeludů. Součástí práce je vedle edice sbírky ediční poznámka a věcné vysvětlivky. Teoretická část práce obsahuje stručný životopis autora a charakteristiku souboru a všímá si také dobového ohlasu díla.
Manipulace postav i čtenáře ve vybraných dílech české literatury
Balcárková, Tereza ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměří na čtyři díla české literatury, ve kterých se objevuje specifická narativní strategie vypravěče (resp. autora), jenž se projevuje jako nespolehlivý. Jde o povídku Karla Čapka Šlépěj (poprvé knižně vyšla 1917 v Božích mukách), povídku Richarda Weinera Prázdná židle (poprvé v roce 1919 v knize Škleb), román Ladislava Fukse Myši Natálie Mooshabrové (poprvé 1971) a román Milana Kundery Nesmrtelnost (poprvé francouzsky 1990, česky 1993). Rozdílnost historického kontextu vzniku těchto děl umožní hlubší vzájemnou komparaci různých modů "spolehlivého" a "nespolehlivého" vypravěče.
Irma Geisslová: intimní a veřejná
Pohlová, Anna ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce nahlíží na dílo Irmy Geisslové prizmatem dichotomie veřejného a soukromého. V teoretické části definuje základní pojmy "veřejné" a "soukromé" a rozšiřuje tuto dichotomii o třetí pojem "intimní". Teoretická část dále představuje dva specifické subžánry deníku, básnický deník a journal intime. Ve druhé části jsou komponovány dva portréty autorčiny tvorby, veřejný a soukromý, a práce vrcholí v analýze intimního deníku z roku 1896, jenž se nachází v pozůstalosti Geisslové. Ten je analyzován nejprve z kompozičního hlediska, poté se analýza zaměřuje na tematiku a motiviku. Deník je specifický svou monotematičností, jíž jsou podřízeny veškeré motivy, a na poli soukromé tvorby Geisslové funguje jako do velké míry uzavřený intimní prostor, na němž se ale i přes tuto uzavřenost vyskytují motivy prostupující skrze ostatní soukromou tvorbu. Klíčová slova: Poezie 19. století, Irma Geisslová, deník, soukromé, veřejné, intimní, ženy

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 144 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Merhaut, Lukáš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.