|
|
Motiv tance na červenofigurových vázách
Strouhalová, Markéta ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce je tanec v antické Řecké společnosti, jeho podoby, druhy a vývoj v čase. Diskutována je reflexe na červenofigurové keramice, jsou uvedeny typy tančících figur na attické červenofigurové keramice. Hlavní prostor je věnován přehledu váz s tančícími postavami z dílen ve Velkém Řecku a jejich zasazení do kontextu vývoje červenofigurového malířství na tomto území. Mezi vázami attickými a těmi z Velkého Řecka existují úzké paralely a kde jihoitalskévázové malířství následuje attické motivy nachází jiné zajímavé vyjádření. Vázové malířství nam ukazuje tančící postavy všech druhů, zahrnuje nejvíce tančící mainady, satyry silény, volnou zábavu komastů, akrobatický tanec, tanec v divadle a tanec v kultu.
|
|
|
Římské kupolové centrály ve volné imperiální architektuře
Mikulka, Petr ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Kořeny centrálně disponované architektury sahají na Apeninském poloostrově až do doby raného eneolitu, kdy jsou již doložena jednoduchá okrouhlá stavení. Tradice kulatých či oválných chat přežívá i v pozdějších mohylových kulturách doby bronzové a v prostředí villanovském a latijském rané doby železné. Specifický typ staveb na kruhovém půdorysu se objevuje od 7. století ve funerální architektuře Etrusků. Jejich tholosové hrobky s nepravou klenbou (opřenou o středový pilíř) pak zřejmě inspirovaly mnohem mladší kupolové tumuly helénistické doby (např. Tombe del Graduca v Chiusi), pozdně-republikánská a raně-císařská mauzolea. Za helénismu se stala oblíbenou kruhová forma svatyně a několik takových staveb vyrostlo i na území Itálie (např. tzv. svatyně B na Largo Argentina, tzv. sv. Vesty na Foru Boariu, sv. Vesty v Tivoli).Nová forma centrál budovaných pokročilou technologií litého zdiva se objevuje za pozdní republiky v neapolské oblasti proslulé nalezišti vulkanického popela tzv. pozzolany, která dodává cementové směsi její vynikající vlastnosti - pevnost a vodovzdornost. Těch bylo využito při výstavbě četných lázeňských budov, v nichž se objevují okrouhlé, zaklenuté haly, které pak byly jako základní architektonická forma dále rozvíjeny v centrální architektuře císařské epochy a zejména v římské metropoli...
|
|
|
Konzervace potravin na území římské Itálie
Benková, Martina ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice uchovávání potravin v antice se zaměřením na římskou Itálii, přičemž svoji pozornost soustředí na jednotlivé konzervační postupy. Zabývá se technikami skladování i přímými konzervačními zásahy do potraviny, jež mimo jiné zahrnují dehydrataci, solení, proslazování, nakládání, uzení či výrobu mléčných výrobků. Pramennou základnou je studium dobových písemných dokumentů sestávajících převážně z latinských zemědělských příruček z období od 2. století př. Kr. do 6. století po Kr., přičemž získané informace jsou v maximální míře doplněny množstvím ikonografických pramenů a archeologických dokladů jednotlivých provozů a vlastních produktů. Výstupem je ucelený přehled konzervačních metod rozdělených do kategorií a podkategorií na základě užitých technologických přístupů, které jsou charakterizovány v úvodu každé z kapitol. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Římská balsamaria na základě sbírek v moravských muzeích
Doležalová, Jitka ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Ve své práci jsem se rozhodla pojednat o skleněných balsamariích doby římské. Cílem práce je poukázat na problematiku výroby foukaného skla a jeho vývoj v antickém světě. Toto téma jsem si vybrala proto, že převážnou většinu sbírek antického skla, na jejichž zpracování jsem se podílela, tvoří balsamaria. Kromě toho nebylo toto téma v České republice takřka sto let podrobněji zpracováno, naposledy se balsamariím více věnoval J. Čadík.
|
|
|
Zobrazení mořské fauny na antických památkách
Štampachová, Michaela ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Cilem teto prace je definovat a shrnout zpusob, kontext a vyznam zobrazovani morske fauny v umeni antickeho sveta. Chronologicky je zamerena od 8. stol pro n. 1. do 5. stol. n. 1., geograficky na stredomorsky region. Na zaklade zminek v dilech antickych autoru a sekundarni odborne literatury jsou tu zpracovana a komentovana nektera anticka vYtvarna dila a pamatky hmotne kultury. Namety s morskymi zivoCichy byly vantickem umeni velmi oblibene a spektrum situaci a kontextu, se kterymi se mohou pojit, je siroke: od atributu bozstva pres symbol morskeho prostredi po vypliiovy ornament. Je zminena jejich role hospodarska, spolecenska, mytologicka i symbolicka. Nejvetsi popularity dosahly tyto namety v cernofigurove keramice, jihoitalskych rybich miskach a helenistickych mozaikach. Stylisticky vedle sebe existovaly realisticky a ornamentalizujici trend. Kresba a malba dovedly zalichotit vic rybam a hlavonozcum, plastika zase spiS delfinum.
|
|
|
Pozdně římské skleněné lampy
Doležalová, Jitka ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat skleněné lampy doby pozdně římské a raně byzantské a jejich postupný vznik a vývoj v daném období. Součástí práce je i popis předmětů souvisejících s užíváním lamp, shrnutí jejich funkce a výhod a nevýhod oproti lampám z ostatních materiálů. Důležitým bodem pak je katalog tvarových typů lamp a jejich porovnání s nálezy na několika lokalitách s největšími nalezenými soubory lamp.
|
|
|
Noric-Pannonian belt garnitures and their socio-ethnical meaning
Krištofová, Veronika ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou výskytu noricka-panonských opaskových kování na území českého barbarika. Zatím co v rímských provinciích byly tyto opasky nošeny ženami, v Čechách se často nacházejí v hrobech s bojovnickou výbavou. Pfi zkoumání dané problematiky byly využity ikonografické, písemné a archeologické prameny. V prípade, že to byle vhodné, byly použity také nedestruktivní analýzy kovU nebo stereomikroskop. Nálezy opaskových kování byly zkoumány zhlediska sociálního postavení jejich nosite\u, celkové výbavy hrobu, etnicity apod. Speciální pozornost byla venována tzv. gennánským napodobeninám, které se v rímských provinciích vUbec nevyskytují a jsou tedy typické pro oblast barbarika. Práce se taky venuje podobe naricko-panonského a gennánského kroje a jej ich rekonstrukci. Spolu s odevy byl rekonstruován také noricko-panonský opasek a jeho tzv. gerrnánská napodobenina.
|
|
|
Dionýsovská tématika na jihoitalských vázách
Kalasová, Barbora ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Dionýsovská tématika na jihoitalské keramice patrí, vedle zobrazení mýtu, tragédií a scén z bežného života, k nejcastejším námetum. Její spektrum je natolik široké, že je velmi obtížné vytvorit její podrobnou schematizaci. V porovnání s attickou keramickou produkcí, na jejíž výzdobe se dionýsovská tématika objevuje v tradicních a interpretacne jasných scénách, se u jihoitalských váz setkáváme s výjevy, jejichž interpretace muže být dvojsmyslná ci ne zcela jasná. Na jihoitalské keramice se vedle zobrazení výjevu ze života a kultu boha Dionýsa objevují také scény, jejichž vypovídací hodnota je založena na správné interpretaci zobrazených detailu a symbolu (dusledek postupné schematizce výjevu a kvality zobrazení).Analýza dionýsovské tématiky na jihoitalských vázách musí tedy vyjít z úplného pocátku zrodu jihoitalských keramických dílen (lukánská, apulská škola), kde námety zobrazení ješte odpovídaly attické tradici. Na rane lukánské a apulské keramice se tak objevují výjevy se zachycením dionýsovské extáze, oslavných pruvodu ci božské epifanie v tradicní podobe (puvodní zobrazení dionýsovského sveta - polozvírecí satyrové, šílené mainady zachycené v extázi, zvírata doplnující božskou prítomnost a mnohé další). K tradicním zobrazením patrí také symposia, at již lidská ci božská, která se objevovala u raných...
|
|
|
Jewellery of the Kushan central Asia
Belaňová, Petra ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Práca je rozdelená do troch základných kapitol. Tou východiskovou je katalóg nálezov. Bol vytvorený ako prvá časť celej práce a v podstate určil smer ďalšieho skúmania. Katalóg zahrňuje viac ako 110 predmetov, ktoré sú zoskupené primárne podľa funkcie (ihlice, korálky, prstene, krúžky, náušnice a pod.) a materiálu výroby. Vychádzajúc z poznatkov zistených pri jeho tvorbe a snahy o nájdenie paralel k popisovaným nálezom, vznikla najviac obsiahla, teoretická časť práce "Šperk a ozdoby širších vrstiev obyvateľstva". Kapitola delí šperk do troch skupín, podľa miesta jeho nosenia na tele2: šperk hlavy, šperk nosený na krku a hrudi (s podskupinou venovanou odevným ozdobám) a šperk nosený na rukách a nohách. Skupiny sú ďalej rozčlenené, k druhom šperkov sú priradené publikované nálezy z iných lokalít spolu s nálezmi z Džandavláttepa. Záverečným zhrnutím u jednotlivých častí je na základe charakteru vymenovaných predmetov doplnená alebo poopravená prípadná existujúca typológia. K stručnému prehľadu o nálezoch honosného šperku, ktorého hlbšia štylistická analýza nie je zámerom práce, slúži tretia kapitola.
|
|
|
Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaobírá antickými dechovými hudebními nástroji, z nichž vybírá tři nejdůležitější - aulos, sýrinx a vojenské nástroje, kam řadí salpinx, lituus a bucinu. Každému z těchto nástrojů věnuje jednu kapitolu, v níž nastiňuje vznik a vývoj nástroje. Dále také popisuje za pomoci řecké, římské a etruské ikonografie jejich užití v antické společnosti, tedy při sakrálních obřadech, kulturních událostech, či ve vojenském nebo soukromém životě, a opírá se přitom o zmínky některých antických autorů. U těch dechových nástrojů, jež se v antice rozvinuly do několika tvarových typů, popisuje jejich různé varianty a dokládá je rovněž na pozadí literárních a ikonografických pramenů. Každou kapitolu uzavírá výběr nejdůležitějších dochovaných exemplářů hudebních nástrojů, či jejich fragmentů, které - byť se dochovaly mnohdy ve velmi špatném stavu - poskytují přímé svědectví o charakteru antické hudby. Klíčová slova: antická hudba, dechové nástroje, Řecko, Řím, Etruskové, aulos, tibia, sýrinx, salpinx, tuba, cornu, bucina
|
host ::
RSS.