Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 90 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Formování regionu a proměna jeho rolí v průběhu 20. století: Českomoravská vrchovina
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Region je v současnosti jedním z nejfrekventovanějších pojmů společenskovědního diskurzu. V pojetí historické vědy přitom jde o teoretický a metodologický koncept, který má již z podstaty svého časoprostorového významu výrazný mezioborový přesah, zejména v kulturní geografii a sociologii. Tato práce se zabývá možnostmi jeho využití v historickém bádání aplikovaném na konkrétní příklad regionu Českomoravské vrchoviny. Práce mapuje dosavadní stav bádání a vývoj přístupů k regionu. Nejdůležitější koncepty, které lze v případě Českomoravské vrchoviny uplatnit, jsou potom podrobně představeny. Českomoravská vrchovina byla zvolena pro svou specifickou roli zaostalé vnitřní periferie, která v průběhu 20. století zformovala do podoby centralizovaného a institucionalizovaného moderního regionu, kraje Vysočina. Základním východiskem je přitom teorie Anssiho Paasiho o formování moderních regionů. Podle ní region během procesu svého utváření k institucionalizovanému a ohraničenému prostoru nenabývá jen fyzického tvaru, ale vyvíjí se také v dimenzi symbolické, vytváří se jeho identita. V neposlední řadě má region též proměnlivou sociální a ekonomickou charakteristiku. Vlivem tohoto formování se pak během 20. století proměňuje způsob, jakým je region vnímán - proměňuje se jeho role. Práce tak sleduje nejen...
Post-communist Hungary as an opportunity: from the transfer of urban intervention models by the Caisse des Dépôts et Consignations to its abortion, the case of Ferencváros district in Budapest (1988-2014).
Saïsset, Paul ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Takács, Ádám (oponent) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent) ; Verdier, Nicolas (oponent)
Název práce : Postkomunistické Maďarsko jako příležitost: od transferu modelu urbánní intervence prostřednictvím Caisse des Dépôts et Consignations k jeho opuštění. Případ čtvrti Ferencváros v Budapešti (1988-2014) Abstrakt Diplomová práce je postavena na aplikaci etnografického a historického přístupu při studiu procesu rekonstrukce jedné městské čtvrti v širším kontextu pádu komunismu, jenž je v Maďarsku definován jako období nejistoty. Na příkladu Budapešťské čtvrti Ferencváros autor studuje její transformaci při níž francouzská instituce, Caisse des Dépôts et Consignations zahájila šíření městského intervenční modelu, ale po určité době svůj projekt zrušila. Analýza sleduje zpětně průběh vytváření sítě aktérů a jejich rozhodování na místě v Maďarsku. Tento úhel pohledu odhaluje různé roviny (lokální, národní a transnacionální), které se uplatnily v průběhu zamýšleného transferu a projevily v rozhodování, jež také charakterizují kdy, jak a proč zamýšlený transfer selhal. Tento dílčí proces ukotvený v mezidobí od pádu komunismu po vstup do Evropské Unie poukazuje na zvláštnosti post-komunistického kontextu v jeho spojení s nadnárodními vlivy. Klíčová slova Budapešť, Ferencváros, Caisse des Dépôts et Consignations, post-komunismus, příležitost, transfer urbánního modelu, mikro-analýza, Evropská Unie,...
Preservation History of Art Nouveau Heritage in Hungary, Czech Lands and France
Zámbó, Lilla ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Michaud, Eric (oponent)
Historie péče o secesní památky jako kulturní dědictví v Maďarsku, českých zemích a Francii. Lilla Zambó Tato diplomová práce pojednává o vývoji památkové ochrany nejvýznamnějších architektonických děl secese z pohledu odlišných ideologických a politických systémů Maďarska, českých zemí a Francie ve 20. století. Hlavním cílem práce bylo zkoumat vlivy secese ve společnosti a naopak prostřednictvím různých postupů při ochraně památek a při úspěšných rekonstrukcích památkových objektů, které můžeme sledovat ve významných "secesních městech" Evropy, jimiž jsou Budapešť, Praha, Nancy a Štrasburk. Secesní sloh (1890-1914) se zrodil jako reakce na akademické školy na konci devatenáctého století a rychle se šířil díky propagaci nového programu v architektuře, díky svému specifickému estetickému, sociálnímu a politickému obsahu. Aby mohlo uspokojit potřeby "moderní" doby a vytvořit lepší prostředí pro lidi, Art Nouveau se rozešlo s předchozími dominantní historickými tendencemi, a to nejen intelektuálně, ale také v uplatněním nového designu a nových dekoračních prvků. Tak díla secese formovaná na základě mezinárodní praxe, ale současně lokálně unikátní a bezprecedentní, byla zcela odlišná od dominantních eklektických obrazů měst, což je jen jeden z faktů, proč byla kritizována jak současníky tak následujícími...
Obraz Maximiliena Robespierra v thermidoriánském diskursu
Křivánková, Alena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Obraz Maximiliena Robespierra v thermidoriánském diskursu se zabývá způsobem, jakým byl Robespierre popisován v období thermidoriánského Konventu (1794 - 1795) a jak byl tento jeho obraz politicky využíván. Hlavním zdrojem informací jsou politické pamflety. První část se zabývá obrazem thermidorského převratu a jeho následnou legitimizací. Druhá pojednává o Robespierrovi samotném jako o ztělesnění určitého přístupu k moci a k revolučnímu Teroru, přičemž ukazuje souvislosti mezi tímto popisem a politickými změnami, které tehdy v revoluční Francii probíhaly. Třetí část pak popisuje boj mezi thermidoriánskou levicí a pravicí a ukazuje, jak byl v tomto boji využit obraz Robespierra a označení za "robespierristy". Výsledkem je zjištění, že negativní obraz Robespierra byl postupně propojen s negativním obrazem thermidoriánské levice a s negativním obrazem období Konventu Hory, přičemž byl využit k podpoře a legitimizaci politického obratu vpravo. Zároveň platí, že převládnuvší obraz Robespierra je dán právě oním vítězstvím pravice. Klíčová slova: Maximilien Robespierre - Francouzská revoluce - Thermidor - propaganda
Politická socializace a státní identita ve vzdělávací politice mnohonárodních říší: Předlitavsko a evropské Rusko v letech 1875-1918 ve srovnání. Příspěvek ke studiu základů moderní politické kultury ve Střední a Východní Evropě.
Sušová, Veronika ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Krejčí, Jaroslav (oponent) ; Štaif, Jiří (oponent)
Politická socializace a státní identita ve vzdělávací politice mnohonárodních říší: Předlitavsko a evropské Rusko v letech 1875 - 1918 ve srovnání Příspěvek ke studiu základů moderní politické kultury ve Střední a Východní Evropě Mgr. Veronika Sušová Předkládaná disertační práce se zabývá otázkami politické socializace v jejím vztahu ke konstituování moderní politické kultury a moderní politiky na základě srovnání Rakouska- Uherska (resp. Předlitavska) a Ruska (resp. jeho evropských oblastí). Autorka se v této práci zaměřila na politicko-socializační strategie realizované mezi léty 1875-1918 v oblasti vzdělávání. Hlavním pramenem jsou v tomto případě učebnice, resp. učební texty několika předmětů (dějepisu, zeměpisu, vlastivědy, občanské výchovy a literatury a jazyka) na úrovni základního a středního školství. Pomocí textové analýzy a komparativního přístupu se autorka zaměřila na několik okruhů otázek: 1/ legitimizační strategie říšských narací dějin, 2/ aktéři politického jednání v rámci této narace i mimo ní, 3/ vykreslování nebo líčení politické struktury říše s ohledem na role jedince (občana) ale také s ohledem na etnickou, náboženskou a kulturní heterogenitu obou říší, 4/ formování postojů k političnu (vlastní definování občanství i obecných postojů ke státu a politice). Výsledky výzkumu na jedné...
Architektonické proměny center českých měst v letech 1945 - 1989
Kurz, Michal ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tématem práce jsou architektonické proměny (přestavby a novostavby) historických center českých měst v letech 1945-1989. Autor se snaží zařadit tyto procesy do kontextu dobové architektury a památkové péče a hledá odpovědi na některé základní otázky. Jak se vyvíjely představy o optimální podobě nových objektů určených do historického prostředí? Jakými faktory byly tyto představy ovlivňovány? Proč byly nové objekty tak často situovány právě do těchto cenných částí měst a kdo se na jejich vzniku podílel? Práce je rozdělena do pěti časově navazujících kapitol a autor klade důraz na kontinuitu tématu s předválečným obdobím, neboť střet tradicionalismu a modernismu, stejně jako výhody a limity obou těchto přístupů, můžeme sledovat už ve 30. letech. Jednotlivé příklady jsou vybírány ze vzorku 71 okresních měst České republiky s vynecháním Prahy. Klíčová slova: Modernizace center historických měst, urbanismus, architektura, památková péče, 1945-1989
Československá skupina CIAM po druhé světové válce
Hanáčková, Marcela ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Mezinárodní kongresy moderní architektury (CIAM) měly velký vliv na vývoj moderní architektury jak v meziválečném, tak i v poválečném období. Československá skupina CIAM zaujímala v dějinách organizace poměrně významné místo, a to v obou jejích vývojových etapách. Zatímco meziválečné funkcionalistické období je již dobře zpracované a dnes máme velmi dobrou představu o činnosti československých architektů, o poválečném období toho víme jen velmi málo. Dosavadní literatura pouze opatrně a do značné míry nepodloženě naznačuje úspěch československé skupiny na prvním poválečném kongresu v Bridgwateru. O dalších osudech skupiny se mlčí a po únorovém převratu se v některých případech počítá s jejím zánikem nebo s tím, že jí přinejmenším bylo znemožněno účastnit se dalších kongresových jednání. Tato diplomová práce má dva hlavní cíle . Jednak pokusit se získat co možná nejvíce dostupných materiálů a následně zrekonstruovat osudy československé skupiny CIAM po druhé světové válce. Dalším úkolem je zjistit, nakolik a jakým způsobem se československá skupina zapojila do diskusí o čtyřech kongresových tématech: regionálním plánování, syntéze umění (Bridgwater), veřejných prostranstvích (Hoddesdon) a tématu habitat (Aix-en-Provence, Dubrovník). První kapitola nejdříve krátce popisuje vznik organizace a její první...
Velkoměsta v 19. a 20. století - křižovatky změn. Urbanistické strategie v komparativní perspektivě
Janata, Michal ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Cílem této práce je formulace otázky, zda lze z konkrétních historických souvislostí čtyř evropských velkoměst 19. a 20. století, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně a v odůvodněných a častých případech s přihlédnutím i k řadě jiných měst, vysledovat rozdílné strategie sídelní dynamiky. Tato práce se tedy rigidně nedrží pouze vybraných velkoměst - Londýna, Paříže, Berlína a Vídně, ale do srovnávání vstupují i další města vždy, když je to vzhledem k logice výkladu nutné. Často si právě výkladová linie vynutila komparační asymetrii, aby se udržela celistvost interpretace určitého jevu. To se rovněž týká i pořadí čtyř hlavních srovnávaných velkoměst, jejichž sled je odlišný v každé kapitole. Téma je rozčleněno do několika subtémat: urbanizace jako jeden ze základních rysů 19. století, chronotop měst 19. století a zrod urbanistické reflexe, modernizace a industrializace jako konstitutivní momenty zrodu průmyslového města, elektrifikace jako jeden z nejmarkantnějších příznaků urbanizace stále ještě venkovské společnosti 19. století, kanalizace jako neviditelná podzemní civilizace, která přinesla do měst do té doby nebývalý hygienický komfort, změněná (oproti 19. století) podoba měst 20. století a konečně postmoderní tečka za zbytnělými ambicemi moderny. Zrod urbanismu jako teoretické reflexe souvisel s pronikavou...
Velkoměsta v 19. a 20. století - křižovatky změn. Urbanistické strategie v komparativní perspektivě
Janata, Michal ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá tenzí, jež provází každé lidské sídlo, tedy napětím mezi kulturní a hmotnou pamětí na jedné straně a vizí, prospekcí na straně druhé. Cílem této práce je formulace otázky, zda lze z konkrétních historických souvislostí některých evropských měst 19. a 20. století s přihlédnutím k řadě jiných měst vyvodit typologii strategií sídelní dynamiky evropských velkoměst 19. a 20. století.. Téma práce lze shrnout do několika subtémat: urbanizace jako jeden ze základních rysů 19. století, chronotop měst 19. století a zrod urbanistické reflexe, modernizace a industrializace jako konstitutivní momenty zrodu průmyslového města, elektrifikace jako jeden z nejmarkantnějších příznaků urbanizace stále ještě venkovské společnosti 19. století, kanalizace jako neviditelná podzemní civilizace, která přinesla do měst do té doby nebývalý hygienický komfort, změněná (oproti 19. století) podoba měst 20. století a konečně postmoderní tečka za zbytnělými ambicemi moderny. Zrod urbanismu jako teoretické reflexe souvisel s pronikavou změnou v prostorové, sociální, ekonomické a kulturní skladbě měst. Těžištěm práce je však komparace čtyř důležitých urbanistických strategií: haussmannizace Paříže, asanace Londýna, cesta k Velkému Berlínu a výstavba Ringstrasse ve Vídni. Kapitola Zrod průmyslového města se zabývá...
Obraz Japonska v české společnosti 2. poloviny 19. století
Kvasnička, Jiří ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Kubiš, Karel (oponent)
Japonsko bylo do poloviny 19.století pro Evropany téměř neznámou zemí, která začala po svém "otevření" budit pozornost takřka celého světa. Během padesáti let se však ze vzdálené a tajemné země dalekého Východu stala světová mocnost, která v mnoha směrech zdárně konkurovala západnímu světu. Právě díky tomuto pokroku nabývala percepce Japonska překvapivé podoby, natolik odlišné od vnímání ostatních asijských zemí. Během tohoto rychlého vývoje se tak postupně utvářel obraz této země v evropské společnosti, v kterém se odrážely jak specifIka ostrovního císařství, tak samotný pohled Evropanů na okolní svět a sebe sama. V předkládané práci se snažím postihnout jedinečnost tohoto obrazu, tak jak byl konstruován v české společnosti druhé poloviny 19.století. Jedná se tak o snahu oživit myšlenkový svět dávno již nežijících generací, což přináší jistá úskalí. Bylo tedy potřeba se zaměřit na zdroje, které měly v této době největší vliv na vytváření představy světa u těchto lidí. Díky těmto pramenům máme možnost alespoň do jisté míry nahlédnout do mysli člověka 19.století a pokusit se ozřejmit jeho pohled na svět, v našem případě obraz Japonska.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 90 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Klusáková, Lada
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.