Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 133 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Gustav R. Opočenský a jeho odraz v české literatuře
Jíša, Martin ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce dokumentuje předválečnou literární situaci a místo G. R. Opočenského v jejím rámci. Zasazuje ho mezi další kulturní osobnosti té doby jako byli Jaroslav Hašek, Z. M. Kuděj, Eduard Bass či Jakub Arbes. Vedle tohoto se práce zabývá pojmem "pražská bohéma" a její nejasnou definicí. S historickým a obecně kulturním dobovým popisem tato práce podrobuje analýze i Opočenského básnické sbírky, které se snaží zařadit k jedné z literárních linií dané doby a přiřadit mu tak pevné místo v literárně-historickém programu na přelomu století.
Fantastika v díle Karla Švandy ze Semčic
Hyšplerová, Denisa ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Bakalářská práce se pokouší komplexně charakterizovat tvorbu českého literáta Karla Švandy ze Semčic, jehož povídky byly publikovány ve dvou souborech: Fantastické povídky (1892) a Bizarní povídky (1897). Práce se taktéž věnuje teoretickému pozadí žánru fantastiky a dobové recepci Švandova díla, opomenuta není ani Švandova překladatelská činnost. Švandova tvorba je v práci komparována s dílem Jakube Arbesa a Julia Zeyera, kteří jsou předními představiteli české fantastické literatury. Klíčová slova Karel Švanda ze Semčic, fantastická povídka, nadpřirozeno, Jakub Arbes, Julius Zeyer
Návraty domů aneb Antonín Štrauch a edice jeho novely Pustý dům
Tomková, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce je pokusem co nejkomplexněji obsáhnout a charakterizovat život a dílo českého spisovatele, novináře a překladatele Antonína Štraucha (1831-1877). Autorka se zde zabývá zejména spisovatelovým jediným vydaným prozaickým dílem, novelou Pustý dům (1856), a jeho ediční úpravou. Pozornost ale věnuje i Štrauchově tvorbě básnické a stranou neponechává ani jeho aktivity redaktorské, spojené především s humoristickými časopisy (Rachejtle, Diblík, Humoristické listy). Při mapování spisovatelovy činnosti využila i dostupného archivního materiálu, spojeného se spisovatelovým regionálním působením na Jičínsku. Klíčová slova: Antonín Štrauch; ediční práce; próza 19. století; dobrodružný román; Jičín; biografie
Emanuel Lešehrad: Schodiště přeludů - ediční příprava a komentář k souboru povídek
Daňková, Michaela ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem předkládané práce je přinést novou ediční úpravu povídkové sbírkyEmanuela Lešehrada Schodiště přeludů. Součástí práce je vedle edice sbírky ediční poznámka a věcné vysvětlivky. Teoretická část práce obsahuje stručný životopis autora a charakteristiku souboru a všímá si také dobového ohlasu díla.
"Buď pozdraven, čine, i k ženám přicházíš!" - Interpretace románu Tělo Fráni Šrámka
Čermáková, Adéla ; Hesová, Petra (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá interpretací románu Tělo Fráni Šrámka. Jejím hlavním tématem je vyrovnávání, stýkání a potýkání se mužského a ženského principu v díle. Pozornost je v textu věnována otázce zobrazování a problematizování tělesnosti a sexuality i zevrubné charakterizaci postav. Interpretace románu se snaží o zasazení všech motivů, témat a charakterů do spletité mozaiky, která může nabídnout nový pohled na jeho čtení v současnosti.
Obraz exotických tanečnic v české literatuře dvacátých let 20. století
Wagebaertová, Elizabeth ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Předkládaná práce se zabývá intersekcí genderové a postkoloniální analýzy postav exotických tanečnic ve vybraných dílech české literatury dvacátých a třicátých let 20. století. K tématu postav, jež zosobňují křížení nerovností a spojují v sobě kombinaci tance, hierarchických mocenských vztahů, genderu a orientalizujícího diskurzu, bude přistoupeno interdisciplinárně. Úvodní kapitoly poskytnou kontext pro demonstraci důležitosti zkoumaného fenoménu, a to prostřednictvím reflexe dobové recepce reálných tanečnic jako Josephine Baker, Mata Hari a Anita Berber, které se mohly stát předlohou pro analyzované postavy. Třetí kapitola shrne metodologický přístup ke zkoumanému tématu a čtvrtá kapitola se zaměří na představení teoretických konceptů využívaných při psaní práce. Následující kapitoly pak nabídnou samotnou analýzu postav z obou navzájem se prolínajících perspektiv ve třech dílech - v Divošce Jaje od Benjamina Kličky, Gitě Turaje od Anny Marie Tilschové a Rozkošnicích od Jana Grmely. Potvrzuje se, že i přes některé opakující se motivy a podobnosti nelze kategorii exotických tanečnic pojímat jako homogenní skupinu.
Lidová kultura v Obrázcích ze Slovácka Gabriely Preissové
Belinová, Eliška ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá, jak je v trojdílném souboru povídek Obrázky ze Slovácka (1886, 1886 a 1889) Gabriely Preissové zobrazována tradiční lidová kultura. Dílo je chápáno v kontextu národopisného hnutí, na němž se podíleli etnologové, spisovatelé, výtvarníci, hudební skladatelé i široká veřejnost. Komentář povídek se postupně soustřeďuje na hmotnou, duchovní a sociální kulturu a folklor. Vytyčuje jevy, které jsou v povídkách klíčové (oděv, jídlo, křesťanská a lidová religiozita, sociální normy v lásce mladých lidí, čas, slovesná a hudební kultura), analyzuje způsob a míru jejich začlenění do literárního textu a jejich funkci v příběhu, textu a vyprávění. Zvýšenou pozornost věnuje konfrontaci vesnice a města. Vztah mezi lidovou kulturou a literaturou je pojímán interdiskurzivně, jako kontakt a interakce dvou odlišných znakových systémů.
Dějiny, tradice a víra v pobělohorských povídkách Václava Beneše Třebízského
Tichá, Emilie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou vybrané aspekty povídek Václava Beneše Třebízského s bělohorskou či pobělohorskou tematikou. Jejím cílem je popsat, jakým způsobem autor v povídkách pracuje s tématy dějin, tradice a víry. Práce se zaměří zejména na vztah Třebízskéhopostavk těmtoentitám.Představí,jakje jednotliví hrdinové chápou, co proně tyto tři tematické celky představují a jakou roli autor svým postavám ve vztahu k dějinám, tradici a víře přisuzuje. Následně by práce mohla ukázat, jakou stopu zanechal autor v utváření celonárodního bělohorského mýtu. Prostřednictvímčtenářskéreflexe povídek,v nichž svébytně konstruoval obraz bělohorskýchudálostí, se totiž významně podílel na jeho utváření a podobě.
Poezie Jaroslava Kvapila v 80. a 90. letech 19. století
Hlávková, Eliška ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na básnickou tvorbu Jaroslava Kvapila v posledních desetiletích 19. století. V první části je stručně představena osobnost Jaroslava Kvapila; kapitola obsahuje informace o autorově životě, o jeho básnických začátcích, stručně je zmíněna i Kvapilova činnost dramatická. V úvodní části je dále nastíněn dobový kontext přelomu 80. a 90. let 19. století, jenž představuje orientační východisko následujících analýz jednotlivých básnických sbírek; v souvislosti s dobovým kontextem je také pojednáno o otázce tzv. predekadence. V hlavní části práce jsou chronologicky analyzovány jednotlivé básnické sbírky sledovaného období, zřetel je kladen především na hlavní motivy a témata; při jednotlivých charakteristikách knižních sbírek přihlížíme k dobovému kontextu, k otázce tzv. predekadence a vlivu poetiky Jaroslava Vrchlického, každá analýza je také doplněna o kritické ohlasy. Klíčová slova Jaroslav Kvapil, tzv. predekadence, epigon Jaroslava Vrchlického, básně, fin de siècle
Obraz středověku v díle Prokopa Chocholouška
Beneš, Otakar ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickými prózami Prokopa Chocholouška, a mezi nimi především těmi z českého středověku. Cílem práce bylo nalézt a systematicky zpracovat typické znaky autorovy tvorby a zařadit jej do kontextu české romantické literatury. Výsledky jsou prezentovány v několika kapitolách. Práce obsahuje stručný životopis Prokopa Chocholouška, chronologicky zachycené proměny žánru historické prózy v době národního obrození a srovnání Prokopa Chocholouška s dalšími autory historických próz. Dále obsahuje shrnutí dějů vybraných povídek, rozbor postupů, které autor používá k tvorbě postav, způsob zobrazení časoprostoru v textech a projevy vlasteneckých a výchovných tendencí v díle.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 133 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Vaněk, Vavřinec
3 Vaněk, Vladan
4 Vaněk, Vladimír
8 Vaněk, Vojtěch
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.