|
Současná ekonomická krize v Maďarsku a její příčiny
Adamová, Lenka ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá současnou ekonomickou krizí v Maďarsku a jejími příčinami. V obecné části se jedná především o přiblížení základů hospodářské politiky a faktorů, které ovlivňují vnitřní a vnější ekonomickou rovnováhu země. Teoretická část rovněž popisuje specifika hospodářské politiky v tranzitivních ekonomikách. V úseku praktickém práce nastiňuje hospodářský a politický vývoj Maďarska v 90. letech a především analyzuje jednotlivé faktory, které působí na vnitřní a vnější rovnováhu. V tomto ohledu se práce soustředí na období od roku 2002 po současnost. Cílem diplomové práce je rozbor vývoje dílčích ekonomických ukazatelů a současně analýza příčin, které přivedly Maďarsko do hospodářské krize. Závěr práce obsahuje výhled pro nejbližší období.
|
|
Subcarpathian Ruthenia within Czechoslovakia in 1933-1939. Autonomy and state forming efforts
Hurný, Róbert ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Podkarpatská Rus v rámci Československa v rokoch 1933-1939. Autonomně a státotvorné snahy Podkarpatská Rus bola v medzivojnovom období integrálnou súčasťou Českoslo venska. Na základe mierovej zmluvy uzavretej v Saint-Germain-en-Laye (10.9.1919) a Ústavy Československej republiky (29.2.1920) mala mať Podkarpatská Rus autonomně postavenie v politicko-právnom systéme Československa, svoj autonómny snem a jemu zodpovednú autonómnu vládu. Ustredná vláda v Prahe sa však po celé trvanie prvej Československej republiky zdráhala zaviesť skutočnú autonómiu Podkarpatskej Rusi v rámci republiky, pretože poukazovala na neutešené politické, národnostně, nábožen ské a hospodářské poměry a neustálu hrozbu iredentizmu zo strany mnohých podkar- patskoruských elementov a revizionizmu zo strany susedných štátov - hlavně Maďar ska. Urobila tak až po Mníchovskej dohodě, ktorá značné mocensky oslabila Českoslo vensko. Vláda sa usilovala skonsolidovať Československo udelením autonomie Sloven sku a Podkarpatskej Rusi. Stalo sa tak až vo chvíli, kedy Československo spělo k svoj- mu zániku. Tieto autonomistické tendencie mali svoje miesto v zložitej hre susedných krajin (Nemecka, PoPska a Maďarska), ktorých hlavným ciel'om bolo rozbiť Českoslo vensko. Celé medzivojnové obdobie bolo pre obyvatefstvo Podkarpatskej Rusi...
|
|
Teorie a praxe krajského zřízení v České republice - Jihomoravský kraj (případová studie)
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Práce pojednává o teorii a praxi krajského zřízení v České republice. Analyzuje funkci krajského zřízení tak, jak bylo koncipováno na přelomu tisíciletí. Práce se skládá ze dvou částí. První, teoretická část, je věnována obecně fungování krajské samosprávy. Po stručném popisu vývoje krajského zřízení na českém území, s důrazem zejména na diskuse ohledně vytvoření vyšších územně samosprávných celků na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po roce 1993, je v jednotlivých kapitolách a podkapitolách blíže popsán teoretický rámec krajského zřízení. Věnuji se především problematice fungování a kompetencí krajských orgánů, tedy zastupitelstvu, radě, hejtmanovi a krajským úřadům, a vazbám mezi těmito složkami. Zdrojem pro první část práce byl zejména zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.), ale také celá řada odborných právnických a politologických publikací. Kromě krajských orgánů je také řešena otázka krajských voleb a to z hlediska zákona o volbách do zastupitelstev krajů (č. 130/2000 Sb.), ale také z hlediska volebních výsledků v letech 2000 a 2004. Aktuálně je, v rámci kapitoly věnující se volbám, zařazena také role volební strategie jednotlivých politických stran před krajskými volbami 2008. Zabývám se pouze stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V první části práce...
|
|
Změny v československém zemědělství v letech 1945-1948
Vitnovský, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tématem bakalářská práce je poválečný vývoj československého zemědělství a úloha zemědělství v politicko-mocenských záměrech KSČ v tříletém poválečném období let 1945-1948. V první části bude práce zkoumat vznik a formování nové vlády, dekrety prezidenta republiky, vlastnické přeměny, pozemkovou reformu a bezprostřední změny v zemědělství, které se udály v tomto kontextu. Obsahem této části bude také úloha komunistické strany a její zemědělská politika. Následující část práce se bude týkat politického a hospodářského vývoje v letech 1946 a 1947, který byl poznamenán volbami v květnu 1946 a následnými spory politických stran o zemědělskou politiku. Bude zkoumat vývoj zemědělské politiky komunistické strany na základě dokumentů z Národního archivu. V poslední části práce popíše cestu k převratu politického režimu a zaměří se na obrat zemědělské politiky KSČ, jak splnila dosavadní cíle komunistů, a na počátky kolektivizačního procesu. Autor bude studii zpracovávat na základě odborných publikací a článků, archivních dokumentů a dobového tisku.
|
|
Správa a fungování Zemského ústavu pro choromyslené v Praze v letech 1791-1886
Chaloupková, Petra ; Hlaváčková, Ludmila (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce sleduje 95 leté období fungování Zemského ústavu pro choromyslné v Praze. Přesněji období od jeho vzniku v roce 1791 až do vzniku české a německé psychiatrické kliniky v roce 1886. První část práce zachycuje vznik ústavu, počátky fungování, jeho postupné osamostatňování se na všeobecné nemocnici, které byl zprvu součástí, prudký stavební rozvoj a každodenní život v ústavu. V roce 1846 se stal ústav samostatnou zdravotnickou institucí, zcela nezávislou na vedení nemocnice. Šlo o státní dobročinný ústav a jako takový byl financován státem. Další prostředky na svůj provoz získával z poplatků za poskytovanou péči a jiných aktivit…. Nejen tyto finanční záležitosti, ale i samostatnou administrativu ústavu a jeho další stavební i kvalitativní rozvoj sleduje druhá kapitola mapující léta 1846 - 1862. Poslední kapitola je věnována období let 1862 - 1886, kdy byl ústav zcela převeden do správy Zemského výboru. Kromě správních změn a četných nových právních norem zachycuje počátky a rozvoj ústavů v mimopražských oblastech (Dobřany, Kosmonosy, Opařany a další). Dále připomíná složité procesy spojené se vznikem obou psychiatrických klinik. Pro lepší orientaci je práce doplněna místním, jmenným i věcným rejstříkem, několika názornými grafy, tabulkami a obrázky.
|
|
Stát - země - národ: loajality moravských Čechů a Němců
Řepa, Milan
Studie paralelně sleduje proměny kolektivního vědomí českého a německého obyvatelstva na Moravě v 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé formy kolektivního vědomí – zemský patriotismus, rakouský státní patriotismus, český a německý nacionalismus, pangermanismus a panslavismus – a jejich vztah k dalším solidaritám či loajalitám, například stavovským, třídním, konfesním či regionálním. Posuzuje, jak jejich genezi ovlivnily významné události nebo historické procesy, počínaje osvícenským absolutismem, přes napoleonské války, revoluční léta 1848/1849, počátky a rozvoj občanské společnosti v 60. a 70. letech, války prusko-rakouskou (1866) a prusko-francouzskou (1870), až po rozrůzňování politického života na sklonku 19. století.
|
|
Franky a jejich kultura
Klemová, Tereza ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Franky jsou významným historickým územím na území Německa, které dnes patří z větší části ke spolkové republice Bavorsko. V raném středověku byly obývány germánskými kmeny Franků a staly se součástí franské říše. Po jejím rozdělení smlouvou ve Verdunu připadlo toto území východofranské říši a postupně se konstituovalo jako tzv. kmenové vévodství. Po vymření zdejší dynastie Karlovců v roce 911 si východofranští velmoži vybrali za svého krále franského vévodu Konráda I. (vládl do roku 918). Za vlády Otonů Franky jako kmenové vévodství zanikly. Usnesením Vídeňského kongresu v letech 1814-1815 připadla většina franského území Bavorsku. Franky lze historicky charakterizovat jako kraj nevolníků a šlechty, zemědělský kraj s nepříliš velkým zastoupením průmyslu. Stěžejní úlohu v jejich dějinách hrají šlechtické rody Castell, Hohenzollern, Schwarzenberg, Seckendorf. Spojuje je hrdost na svůj původ, tradice a způsob života, charakter. Navzdory tomu, že Frankově v průběhu staletí přišli o vlastní státoprávní svrchovanost, mají dodnes vlastní vlajku, hymnu a jisté tendence obnovit vlastní státnost. Franky jsou geograficky rozděleny na tři regiony, a to Horní, Dolní a Střední Franky, které jsou rozdílné nejen dialektem, ale i podle klimatu, pivních a vinných oblasti. Dolní Franky jsou tak spojovány hlavně s vínem,...
|
|
Světová hinduistická rada
Krejčík, Jiří ; Marková, Dagmar (oponent) ; Vavroušková, Stanislava (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o vzniku, vývoji a úloze hinduistické organizace Višva hindú parišad (Světová hinduistická rada) v hnutí hindutva v letech 1964-1992. Analyzuje ideologii, propagandu a konkrétní aktivity organizace a jejich dopad na politický vývoj Indické republiky ve zmíněném období. Zvláštní pozornost je věnována přeměně VHP z původně volného sdružení indických elit zaměřeného na ochranu hinduismu do masové organizace, která se snaží prostřednictvím náboženských otázek mobilizovat hinduistickou společnost, vybudovat silný hinduistický národ a ovlivňovat indickou politickou scénu.
|
|
Evropské velmoci a dělení Polska
Sautin, Viktor ; Kovář, Martin (oponent) ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce)
Ve své práci zkoumám otázku trojího dělení Polska v letech 1772, 1793 a 1795, které představovalo jeden z hlavních problémů mezinárodní politiky druhé poloviny 18. století. Tato otázka měla klíčový význam pro celou střední a východní Evropu. Zaostalost Polska a rostoucí anarchie v této zemi vedly ke vzniku zápasu tří velmocí - Ruska, Rakouska a Pruska. V důsledku tohoto procesu bylo Polsko, druhé největší království v Evropě, vymazáno z politické mapy, na více než století ztratilo nezávislost a celá situace vytvořila mnoho problémů do budoucna. Destrukcí Polska zlikvidovaly tři velmoci nárazníkovou zónu a získaly společné hranice. Soustředil jsem se především na analýzu vnitřních podmínek v Polsku a mezinárodních okolností, které ovlivnily vývoj na cestě k dělení. Ve své studii jsem se pokusil odpovědět na některé základní otázky týkající se vnitropolitického vývoje v Polsku, významu dělení pro zúčastněné velmoci a pro obecnou mocenskou rocnováhu v Evropě.
|
|
Politický systém německého císařství 1871-1914
Masař, Tomáš ; Stellner, František (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnovala politickému systému Německého císařství v letech 1871-1914 a jeho ústavě roku 1871. Na začátku jsem stručně shrnul literaturu věnující se této problematice. Svoji pozornost jsem zaměřil především na práce týkající se německých ústav v 19. století a hlavně ústavy z roku 1871. Dále jsem si všímal také literatury zabývající se vývojem politického systému a politických stran v Německém císařství. A v neposlední řadě jsem si povšiml i nejdůležitějších biografií věnovaných významným osobnostem tohoto období německých dějin, které zásadně ovlivnily politický systém Německé říše. Patřili mezi ně bezesporu především "železný" kancléř Otto von Bismarck a poslední německý císař Vilém II. V první části své práce jsem nastínil vývoj v německých zemích od Vídeňského kongresu roku 1815 až do vzniku sjednoceného Německa roku 1870. Tuto kapitolu jsem rozdělil na čtyři podkapitoly, z nichž první tři se věnovaly postupně vývoji po Vídeňském kongresu, který se nesl ve znamení restaurace starých monarchií, nadšení z revoluce v roce 1848 a postupného vystřízlivění z něj a také reakčního vývoje v 50. letech a souboji mezi dvěma německými velmocemi v poslední dekádě před vznikem císařství. Čtvrtá podkapitola pak shrnovala vývoj ústav v německých zemích v tomto období od oktrojovaných až po...
|
host ::
