|
|
Život v křesťanském a muslimském prostředí v 17. a 18. století optikou židovských příslušníků společnosti
Younger, Markéta Pnina ; Masař, Tomáš (vedoucí práce) ; Soukup, Daniel (oponent) ; Buňatová, Marie (oponent)
Život v křesťanském a muslimském prostředí v 17. a 18. století optikou židovských příslušníků společnosti Abstrakt Předkládaná práce srovnává v několika rovinách dva typy civilizačního prostředí v sedmnáctém a osmnáctém století se zvláštním zřetelem k tematice náboženské konverze k judaismu a od něj a k osobám konvertitů. Na jedné straně stojí západokřesťanská civilizace reprezentovaná habsburskou monarchií a na straně druhé islámská civilizace reprezentovaná Osmanskou říší. Tyto dvě civilizace sice spravovaly záležitosti náboženských minorit rozdílným způsobem, ale zároveň se v raném novověku různě setkávaly. Stěžejním pramenným materiálem této disertační práce je židovská responsivní literatura, která nabízí vhled do reálně řešených problémů v rámci židovských komunit. Vedle židovských pramenů byly využity i prameny vzešlé z agendy státních úřadů. Na habsburské straně se jedná zejména o dokumenty církevní provenience a na osmanské straně jde o edičně zpracované soudní zápisy vedené úřadem kádího (sidžily). Analýza textů byla vedena na pozadí konceptů právních prostor raného novověku a Eliasových figurací, které pomohly komparativní analýzu vést v několika rovinách. V první rovině práce studuje způsoby, jakým je téma konverze a konvertitů reflektována v responsivní literatuře. V další rovině se práce snaží...
|
|
|
Československá krize v září 1938 z pohledu finského tisku
Kordík, Jakub ; Masař, Tomáš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reflexí událostí vedoucích k podepsání mnichovské dohody v trojici vybraných finských periodik, konkrétně Helsingin Sanomat, Suomen Sosialidemokraatti a Maaseudun Tulevaisuus. Jednotlivé noviny byly vybrány na základě jejich různých cílových skupin v rámci finského politického spektra. Cílem práce bylo za využití především kvalitativní analýzy a komparativní metody zjistit, jak tato média přistupovala k dění ve střední Evropě, jak jej komentovala a zda se v rámci svého informování přiklonila k jedné ze stran, nebo zachovávala neutralitu. Ve čtyřech kapitolách praktické části zachycujících období měsíce září a začátku října 1938 došlo k analýze především úvahových článků a komentářů a v závěru pak k syntéze poznatků o jednotlivých novinách a jejich vzájemné komparaci. Výsledkem bádání bylo zjištění, že všechna tři média se ve svých postojích ke krizi značně lišila, přičemž Suomen Sosialidemokraatti stály na straně Československa, Maaseudun Tulevaisuus se spíše klonily k nacistickému Německu a Helsingin Sanomat se nacházely mezi nimi.
|
|
|
Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu-leninismu v zemi mimo východní blok
Skálová, Barbora ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Masař, Tomáš (oponent) ; LARMOLA, Heikki Markku (oponent)
Barbora Skálová Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu- leninismu v zemi mimo východní blok Abstrakt Předložená práce zkoumá fenomén radikálně-levicového prosovětského hnutí taistovců, které na přelomu 60. a 70. let po několik let dominovalo studentským a kulturním kruhům ve Finsku. Dizertace si klade za cíl osvětlit důvody vzniku, vzestupu a pádu - v evropském kontextu unikátního - marxisticko-leninského "anti-anti-establishmentového" hnutí a popsat jeho vliv na finskou domácí i zahraniční politiku v rámci tzv. finlandizace. Práce rovněž uvádí fenomén taistovců do kontextu československých dějin, a to zejména ve vztahu k invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Práce dále zevrubně zkoumá teoretické antikapitalistické pozadí hnutí a na teoreitické i praktické rovině jej srovnává s tzv. novou levicí. Orálně-historická kapitola založená na osobních rozhovorech s bývalými taistovci obsahuje reflexe členů hnutí a nabízí díky pohledu přímých účastníků širší perspektivu v pohledu na celý fenomén taistoveckého hnutí.
|
|
|
Srovnání vývoje národních identit ve Finsku a Českých zemích v průběhu 19. století
Masař, Tomáš ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Kiliánová, Gabriela (oponent)
Dizertační práce se věnuje vzájemné reflexi a vnímání národních hnutí ve Finsku a Českých zemích v rozmezí let 1789-1914. Na pozadí nově se formujícího finského a českého národa srovnává, jakým způsobem se měnilo a vyvíjelo vnímání Finů, resp. Čechů z pohledu druhého národa, který se nacházel v analogické situaci v rámci své národní emancipace. Hlavní roli hrály především vzájemné kontakty mezi předními osobnostmi obou národních obrození, které své postřehy a dojmy sdělovaly širšímu publiku nejen prostřednictvím článků v novinách, ale i v časopisech, ať už populárních nebo naučných, a také samostatných knižních publikacích. Tato práce vychází z předpokladu, že vůdčí postavy obou národů vnímaly vzájemné podobnosti i rozdíly mezi oběma národními hnutími, současně ale také vytváří hypotézu, že znalost druhého národního hnutí, a to jak jeho předností, tak i jeho nedostatků, mohla být využita při vývoji vlastního národa. První kapitola nastiňuje oboustranné kontakty mezi českým a finským etnikem od doby vrcholného středověku až do nástupu národně emancipačních hnutí. Následující kapitola líčí vzájemné interakce mezi prvními generacemi českých a finských obrozenců na konci 18. století, které je symbolizováno setkáním vůdčích osobností obou národních hnutí, Josefem Dobrovským a Henrikem Gabrielem...
|
|
|
Politický systém německého císařství 1871-1914
Masař, Tomáš ; Stellner, František (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnovala politickému systému Německého císařství v letech 1871-1914 a jeho ústavě roku 1871. Na začátku jsem stručně shrnul literaturu věnující se této problematice. Svoji pozornost jsem zaměřil především na práce týkající se německých ústav v 19. století a hlavně ústavy z roku 1871. Dále jsem si všímal také literatury zabývající se vývojem politického systému a politických stran v Německém císařství. A v neposlední řadě jsem si povšiml i nejdůležitějších biografií věnovaných významným osobnostem tohoto období německých dějin, které zásadně ovlivnily politický systém Německé říše. Patřili mezi ně bezesporu především "železný" kancléř Otto von Bismarck a poslední německý císař Vilém II. V první části své práce jsem nastínil vývoj v německých zemích od Vídeňského kongresu roku 1815 až do vzniku sjednoceného Německa roku 1870. Tuto kapitolu jsem rozdělil na čtyři podkapitoly, z nichž první tři se věnovaly postupně vývoji po Vídeňském kongresu, který se nesl ve znamení restaurace starých monarchií, nadšení z revoluce v roce 1848 a postupného vystřízlivění z něj a také reakčního vývoje v 50. letech a souboji mezi dvěma německými velmocemi v poslední dekádě před vznikem císařství. Čtvrtá podkapitola pak shrnovala vývoj ústav v německých zemích v tomto období od oktrojovaných až po...
|
host ::
RSS.