|
|
Boj o národni identitu v 80. letech 19. století
Kutová, Karolina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Cílem diplomové práce je rozebrat společenskou a ekonomickou situaci v českých zemích s přihlédnutím k nacionalismu jako základní politické konstrukci obou českých liberálních politických stran, a tak zmapovat proměnu ve vedoucích pozicích v české liberální politice. Zároveň tento rozbor umožní posoudit cíle mladočechů a staročechů, v 80. letech 19. století jediných reprezentantů českého národa, s ohledem na snahy německé liberální politiky v Čechách.
|
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent) ; Kořalka, Jiří (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
|
Emancipační židovské komunity na Moravě a ve Slezsku
Baránek, Daniel ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Nesládková, Ludmila (oponent) ; Řepa, Milan (oponent)
Disertační práce se věnuje tématu židovských komunit, které mohly na Moravě a ve Slezsku vzniknout v důsledku občanskoprávní emancipace židů v polovině 19. století. Jednotlivé kapitoly se zaměřují na různé aspekty emancipačních židovských komunit od jejich vnějších institucionálních projevů až po jejich vnitřní sociální struktury, jež odrážely pluralitu proměňujících se náboženských, nacionálních a politických identit uvnitř židovské společnosti. Pozornost je nejdříve věnována právním a demografickým předpokladům pro vznik a vývoj židovského osídlení v místech, kde židé před zrovnoprávněním v zásadě nesměli bydlet. Eman- cipační židovské komunity nevznikaly jako pouhé shluky příslušníků židovské menšiny, nýbrž jako organizovaná náboženská společenství, proto práce věnuje velký prostor genezi drobných modli- tebních společenství ještě před zrovnoprávněním, jejich přeměně na náboženské spolky a náboženské obce, pokusům o přeměnu náboženských obcí na "lidové" (demokratické či národní) obce i jejich degradaci a zničení nacistickou okupační správou. Práce zkoumá různé faktory, jež "organizaci židovstva" ovlivňovaly (postoj státních úřadů, proměny legislativního rámce, snahy tra- dičních židovských komunit o udržení svého postavení), čímž se otevírá otázka míry autonomie židovské náboženské společnosti...
|
|
|
Boj o národni identitu v 80. letech 19. století
Kutová, Karolina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Cílem diplomové práce je rozebrat společenskou a ekonomickou situaci v českých zemích s přihlédnutím k nacionalismu jako základní politické konstrukci obou českých liberálních politických stran, a tak zmapovat proměnu ve vedoucích pozicích v české liberální politice. Zároveň tento rozbor umožní posoudit cíle mladočechů a staročechů, v 80. letech 19. století jediných reprezentantů českého národa, s ohledem na snahy německé liberální politiky v Čechách.
|
|
|
Kultura českých národních festivit v 60. - 80. letech 19. století
Šima, Karel ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Řepa, Milan (oponent)
Výzkumným problémem této práce je národní festivitní kultura a její performativní utváření identifikací. Zahrnuje soubor aktivit kulminujících v 60. a 70. letech 19. století, jež různým způsobem spojovaly významový rámec Národa a festivitní kulturu. Cílem práce bude zjistit, zda a proč právě v tomto období došlo k tak významnému propojení a také jaké to mělo důsledky pro podobu a dynamiku identifikace (českého) Národa.
|
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent) ; Kořalka, Jiří (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
|
Stát - země - národ: loajality moravských Čechů a Němců
Řepa, Milan
Studie paralelně sleduje proměny kolektivního vědomí českého a německého obyvatelstva na Moravě v 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé formy kolektivního vědomí – zemský patriotismus, rakouský státní patriotismus, český a německý nacionalismus, pangermanismus a panslavismus – a jejich vztah k dalším solidaritám či loajalitám, například stavovským, třídním, konfesním či regionálním. Posuzuje, jak jejich genezi ovlivnily významné události nebo historické procesy, počínaje osvícenským absolutismem, přes napoleonské války, revoluční léta 1848/1849, počátky a rozvoj občanské společnosti v 60. a 70. letech, války prusko-rakouskou (1866) a prusko-francouzskou (1870), až po rozrůzňování politického života na sklonku 19. století.
|
|
| |
host ::
RSS.