Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Evropské velmoci a dělení Polska
Sautin, Viktor ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Ve své práci zkoumám otázku trojího dělení Polska v letech 1772, 1793 a 1795, které představovalo jeden z hlavních problémů mezinárodní politiky druhé poloviny 18. století. Tato otázka měla klíčový význam pro celou střední a východní Evropu. Zaostalost Polska a rostoucí anarchie v této zemi vedly ke vzniku zápasu tří velmocí - Ruska, Rakouska a Pruska. V důsledku tohoto procesu bylo Polsko, druhé největší království v Evropě, vymazáno z politické mapy, na více než století ztratilo nezávislost a celá situace vytvořila mnoho problémů do budoucna. Destrukcí Polska zlikvidovaly tři velmoci nárazníkovou zónu a získaly společné hranice. Soustředil jsem se především na analýzu vnitřních podmínek v Polsku a mezinárodních okolností, které ovlivnily vývoj na cestě k dělení. Ve své studii jsem se pokusil odpovědět na některé základní otázky týkající se vnitropolitického vývoje v Polsku, významu dělení pro zúčastněné velmoci a pro obecnou mocenskou rocnováhu v Evropě.
Evropské velmoci a dělení Polska
Sautin, Viktor ; Kovář, Martin (oponent) ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce)
Ve své práci zkoumám otázku trojího dělení Polska v letech 1772, 1793 a 1795, které představovalo jeden z hlavních problémů mezinárodní politiky druhé poloviny 18. století. Tato otázka měla klíčový význam pro celou střední a východní Evropu. Zaostalost Polska a rostoucí anarchie v této zemi vedly ke vzniku zápasu tří velmocí - Ruska, Rakouska a Pruska. V důsledku tohoto procesu bylo Polsko, druhé největší království v Evropě, vymazáno z politické mapy, na více než století ztratilo nezávislost a celá situace vytvořila mnoho problémů do budoucna. Destrukcí Polska zlikvidovaly tři velmoci nárazníkovou zónu a získaly společné hranice. Soustředil jsem se především na analýzu vnitřních podmínek v Polsku a mezinárodních okolností, které ovlivnily vývoj na cestě k dělení. Ve své studii jsem se pokusil odpovědět na některé základní otázky týkající se vnitropolitického vývoje v Polsku, významu dělení pro zúčastněné velmoci a pro obecnou mocenskou rocnováhu v Evropě.
Evropské velmoci a dělení Polska
Sautin, Viktor ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Ve své práci zkoumám otázku trojího dělení Polska v letech 1772, 1793 a 1795, které představovalo jeden z hlavních problémů mezinárodní politiky druhé poloviny 18. století. Tato otázka měla klíčový význam pro celou střední a východní Evropu. Zaostalost Polska a rostoucí anarchie v této zemi vedly ke vzniku zápasu tří velmocí - Ruska, Rakouska a Pruska. V důsledku tohoto procesu bylo Polsko, druhé největší království v Evropě, vymazáno z politické mapy, na více než století ztratilo nezávislost a celá situace vytvořila mnoho problémů do budoucna. Destrukcí Polska zlikvidovaly tři velmoci nárazníkovou zónu a získaly společné hranice. Soustředil jsem se především na analýzu vnitřních podmínek v Polsku a mezinárodních okolností, které ovlivnily vývoj na cestě k dělení. Ve své studii jsem se pokusil odpovědět na některé základní otázky týkající se vnitropolitického vývoje v Polsku, významu dělení pro zúčastněné velmoci a pro obecnou mocenskou rocnováhu v Evropě.
Evropské velmoci a první dělení Polska
Sautin, Viktor ; Kovář, Martin (oponent) ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce)
Historiografie, která se týká prvního dělení Polska, 1 je svým způsobem paradoxní. Na jedné straně sama událost a její důsledky jsou jedním z nejdůležitějších problému evropské novověké historie - většina evropských států měla v Polsku své zájmy a byla diplomaticky zainteresována v jednáních, která vedla k prvnímu dělení; vznikem nového a trvalého spojenectví Petrohradu, Berlína a Vídně, což bylo do té doby nemyslitelné, se podstatně změnila politická rovnováha v Evropě. Na druhé straně se první dělení Polska nestalo důležitým tématem ani v polské ani v evropské historiografii, o české nemluvě. V Čechách dosud chybí důkladná práce o historii tohoto prvmno polského dělení. K danému tématu existuje pouze rozsahem nevelká kniha z roku 1906 Arnolda Mullera Konec samostatnosti polské a pokusy o její obnovení,2 ve které autor popisuje převážně vnitřní poměry v Polsku a zahraničních se dotýká jenom okrajově. Ani v posledně době se tímto tématem v Čechách nikdo podrobněji nezabývá. Snad jen historik František Stellner se v jedné z kapitol své monografie Fridrich Veliki věnuje diplomatickým jednáním Fridricha II., která vyústila v prvním dělení Polska.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.