|
|
Síťová analýza vnitrostranických štěpení v čase: Výzkum míry souhlasného hlasování uvnitř poslaneckých klubů vybraných parlamentních stran
Brabec, Dušan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Ocelík, Petr (oponent)
1 UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut politologických studií Katedra politologie Dušan Brabec Síťová analýza vnitrostranických štěpení v čase Výzkum míry souhlasného hlasování uvnitř poslaneckých klubů vybraných parlamentních stran Disertační práce Praha 2022 2 Bibliografický záznam Brabec, Dušan. Grafické modelování vnitrostranických štěpení v čase: Síťová analýza míry souhlasného hlasování uvnitř poslaneckých klubů. Praha, 2022. 100 s. Disertační práce (Ph.D.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra politologie. Školitel: doc. Michel Perottino, Ph.D. Abstrakt Hlavním cílem této studie je zachycení a analýza dynamiky proměny stranické koheze uvnitř politických stran, které se v důsledku probíhající vnitrostranické krize rozštěpily. Důraz je kladen na identifikaci vnitřních štěpících linií za využití dat o poslaneckých hlasováních. Práce se opírá o kvantitativní metody, spoléhá na přístupy a nástroje využívané síťovou analýzou a z teoretické perspektivy čerpá z odborné literatury vztahující se k stranické jednotě atd. Ke stranické jednotě bylo přistupováno jako k veličině, která je určitým proxy indikátorem možných vztahů uvnitř analyzovaných poslaneckých klubů, přičemž míra souhlasného hlasování (tedy síla stranické jednotnosti) indikuje právě...
|
|
|
Zapomenutá generace. Nezávislé aktivity a samizdat na Plzeňsku v 80. letech 20. století.
Petrová, Jana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá obdobím 80. let 20. století na Plzeňsku. Obecně se jednalo o dobu nesvobody a netolerance, kdy veškerá moc ve státě byla soustředěna do rukou jedné politické strany - KSČ, která za pomoci bezpečnostního aparátu bez uzardění manipulovala s důstojností, právy i myšlením občanů. Práce mapuje nezávisle smýšlející skupiny obyvatel na Plzeňsku prostřednictvím popisu některých oblastí zájmových občanských aktivit, které tvořily jakési podhoubí místního nezávislého prostředí. Z toho důvodu se ocitly pod dohledem státní moci, jejich stoupenci byli sledováni a jejich činnost potlačována. Jednotlivé oblasti jsou v diplomové práci rozděleny do kapitol - církev, hudební alternativa, skauting, tramping, ekologie - ve kterých na úvodní celospolečenský vhled navazuje popis situace v regionu. Předposlední kapitola se zaměřuje na činnost místního disentu, jehož představitelé se rekrutovali převážně z výše uvedených skupin, poslední kapitola pak zachycuje samizdatovou tvorbu, která zde byla v tomto období vydávána. Snahou diplomové práce je nalézt nebo alespoň přiblížit východiska a důvody, které nakonec členy různě orientovaných skupin, často i diametrálně odlišných, přivedly na společnou cestu nezávislých aktivit, disentu a samizdatu.
|
|
|
Participatory, deliberative and agonistic democracy: current theories and practical applications
Sekerák, Marián ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Müller, Karel B. (oponent)
Prudce se měnící politické prostředí v našich západních liberálních demokraciích představuje velkou výzvu nejenom pro volené politické reprezentanty, ale také pro akademiky a vědce. Ve své disertační práci představuji a objasňuji hlavní principy a myšlenky tří v současnosti dominantních, mimořádně diskutovaných a slibných teorií demokracie, konkrétně participativní demokracie, deliberativní demokracie a agonistický pluralismus, jehož původkyní je belgická teoretička Chantal Mouffe. Rovněž je do disertace zahrnuta kritika těchto teorií a nejvýznamnější body polemiky s nimi. První z teorií představených v teoretické části disertace je participativní demokracie, která je aktuálně zejména ve slovenském prostředí poměrně opomíjena. Je představena prostřednictvím děl Carole Patemanové, C. B. Macphersona a Benjamina Barbera. Jejich myšlení o občanském zahrnování do veřejného života se jeví opětovně jako hodné povšimnutí, a to zejména ve světle měnících se podmínek demokratického občanství - především co se týče poklesu voličské účasti v mnoha zemích EU, zvyšující se příjmové nerovnosti, poklesu společenské solidarity a spolupráce, rostoucí netolerance a nespokojeností se zastupitelskou demokracií a jejími institucemi. Tato teorie byla podrobena zkoumání na příkladu evropských občanských iniciativ, které...
|
|
|
Písničkářské sdružení Šafrán
Houda, Přemysl ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Hudba, jakožto významný prvek, jenž může ovlivňovat společenské mínění, se vždy musí potýkat se zájmem mocenských orgánů v jakémkoli autoritativním či totalitním státě. Touha svobodně tvořit a stvořené poté reprodukovat před posluchači, je totiž v naprosto příkrém protikladu s požadavky státu po všeobjímající kontrole jakékoli do veřejnosti zasahující sféry. Z této principiální neshody se nutně s hudbou dostává do příkrého konfliktu, jehož logickým vyústěním je pokus o její znásilnění a spoutání. Výsledek je jasný. Ovládnutí všech masmédií totalitním režimem a únik té, v pravém slova smyslu nejpůvodnější a z hlouby duše vyvěrající, hudby na samý okraj, do neoficiálních struktur. Ty skýtají jedinou možnost ji i nadále, bez kompromisů s mocí, provozovat. Předestřený vývoj lze demonstrovat na historii písničkářského sdružení Šafrán. Volné sdružení písničkářů Šafrán existovalo v sedmdesátých letech, tedy v době, kdy se již plně prosadil tzv. normalizační kurz nového vedení KSČ. Byl to kurz vedoucí k opětovnému podrobení si veřejného dění Komunistickou stranou Československa po určitých záblescích uvolnění z konce let šedesátých. Společnost si ve své většině nechala vnutit a nakonec si i osvojila tzv. společenskou smlouvu, ve které vyměnila svá práva občanská za určitý stupeň státem garantovaného blahobytu.1...
|
|
|
Jáchymovští političní vězni. Orální historie v teorii a praxi.
Bouška, Tomáš ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Záměr této doktorské práce kombinuje možnosti orální historie v teorii a praxi. První část spočívá v přípravě předložení výsledků výzkumu zaměřeného na mapování a chápání nedávné historie za pomoci orální historie dvanácti obětí komunistického režimu vězněných v 50. letech na Jáchymovsku. V práci nejprve demonstruji přehled použití metody orální historie a myšlení o ní v zahraničním i českém kontextu. Za pomoci této metody pak předkládám empirický materiál v podobě životních příběhů a osobních svědectví bývalých politických vězňů, kteří jsou po roce 1989 organizováni v Konfederaci politických vězňů ČR. Vedle metodologicky podloženého sběru, analýzy a interpretace úryvků jejich životopisných vyprávění poukazuji na možnosti dalšího zpracování a představení takto vedeného výzkumu laické i odborné veřejnosti. Vycházím z premisy, která tvrdí, že osobní svědectví pamětníků znamenají příspěvek k poznání malých dějin a jejich lidského aspektu - zde v kontextu politické perzekuce v 50. letech. V předkládané práci také nastiňuji postupný vývoj svého badatelského projektu, který se mi podařilo rozšířit a propojit s akademickou prací dalších kolegů, čímž vznikl (snad) ojedinělý multidisciplinární projekt několika českých doktorandů. Společné úsilí vyústilo v podobě nezávislé dobrovolnické organizace s názvem Političtí...
|
|
|
Participatory, deliberative and agonistic democracy: current theories and practical applications
Sekerák, Marián ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Müller, Karel B. (oponent)
Prudce se měnící politické prostředí v našich západních liberálních demokraciích představuje velkou výzvu nejenom pro volené politické reprezentanty, ale také pro akademiky a vědce. Ve své disertační práci představuji a objasňuji hlavní principy a myšlenky tří v současnosti dominantních, mimořádně diskutovaných a slibných teorií demokracie, konkrétně participativní demokracie, deliberativní demokracie a agonistický pluralismus, jehož původkyní je belgická teoretička Chantal Mouffe. Rovněž je do disertace zahrnuta kritika těchto teorií a nejvýznamnější body polemiky s nimi. První z teorií představených v teoretické části disertace je participativní demokracie, která je aktuálně zejména ve slovenském prostředí poměrně opomíjena. Je představena prostřednictvím děl Carole Patemanové, C. B. Macphersona a Benjamina Barbera. Jejich myšlení o občanském zahrnování do veřejného života se jeví opětovně jako hodné povšimnutí, a to zejména ve světle měnících se podmínek demokratického občanství - především co se týče poklesu voličské účasti v mnoha zemích EU, zvyšující se příjmové nerovnosti, poklesu společenské solidarity a spolupráce, rostoucí netolerance a nespokojeností se zastupitelskou demokracií a jejími institucemi. Tato teorie byla podrobena zkoumání na příkladu evropských občanských iniciativ, které...
|
|
|
Ekologické proudy v Československu.
Hrubeš, Jan ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Novák, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá vývojem ekologického hnutí v Československu. Svoji pozornost zaměřuje především k vývoji ekologických iniciativ a ekologického diskurzu v době komunistické nesvobody a v době celospolečenských změn v listopadu 1989 do období rozpadu Občanského fóra v roce 1991. Nedílnou součástí je rovněž analýza vzniku a vývoje Strany zelených, která se stala předmětem scénářů a pokusů o provedení politických reforem v rámci komunistického režimu. Cílem práce je zjistit, jak téma ochrany přírody rezonovalo především v oblasti opozičních a režimních struktur a jaký osud jej následoval v období porevolučního vývoje následovaný otázkou, proč došlo k postupnému úpadku ekologického povědomí ve společnosti. Ke splnění cíle práce byla využita metoda orální historie, jež zprostředkovává pohledy oslovených narátorů - pamětníků problematiky úlohy ekologické karty. Tímto přístupem se snaží nahradit především chybějící archivní materiály. Formou obsahové analýzy a komparace se práce pokouší srovnávat procesy probíhající v západní Evropě s ekologickou tématikou v Československu. Práce se oborově nachází na pomezí historie, politologie, ale také sociologie, přičemž zdůrazňuje akcent historicko-politologický. Ze závěru práce vyplývá, že ekologická karta v rámci československé společnosti získala silnou tradici,...
|
|
|
Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990
Peš, Stanislav ; Valeš, Lukáš (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Čmejrek, Jaroslav (oponent)
(abstrakt) Předložená disertační práce Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990 se zaměřuje na popis a analýzu událostí souvisejících s rozpadem posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR a přechodem k demokracii v podmínkách středně velkého severomoravského města Kopřivnice. Cílem je nejen zachytit průběh politických změn následujících po 17. listopadu 1989, ale také společenských a hospodářských, které následovaly. Svým obsahem tedy práce zahrnuje časově události od počátku roku 1986 do listopadových komunálních voleb v roce 1990. V první kapitole je popsána metoda orální historie, její pozice v moderní vědě, ale také v praxi předložené práce. Druhá kapitola se zaměřuje na obecné rysy posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR před rokem 1989 a předpoklady pro změnu, které se začínaly postupně objevovat v rámci samotného Československa a jeho společnosti. Třetí kapitola analyzuje problematiku "Sametové revoluce" z hlediska teorie revoluce, klade si otázku, zda je možné změnu, ke které dochází v listopadu 1989, nazvat revolucí a události zkoumá z pohledu teorie tranzice. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na vysvětlení základních milníků v historii města, které ovlivnily jeho rozvoj, skladbu obyvatelstva a význam v rámci regionu. V páté kapitole Kopřivnice před 17. listopadem 1989 je popsán...
|
|
|
Sametová revoluce v Náchodě. Její "vítězové" a "poražení"
Škoda, Jáchym ; Valeš, Lukáš (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je věnována Sametové revoluci na regionální úrovni. Konkrétně se jedná o dění v okresním městě Náchod. Pokouším se v ní postihnout situaci před revolucí, během ní i po ní. Kromě klasického archivního výzkumu a popisu dění s využitím archivních materiálů využívám metody orální historie, která nás obohacuje a živé svědectví pamětníků událostí, a to jak zástupců Občanského fóra, tak tehdejších členů KSČ. Kombinace těchto dvou přístupů dodává práci autentičnost. Díky orální historii se mi daří čtenáři popsat osobnosti klíčových účastníků událostí v Náchodě. Pro lepší pochopení jejich postojů postihuji celý jejich životní příběh. Práce je uzavřena srovnáním mých výsledků s disertační prací doc. PhDr. Lukáše Valeše, Ph.D., který se v ní věnuje Sametové revoluci v Klatovech. V závěru docházím k poznatku, že Sametová revoluce na místní úrovni měla značný vliv na základní principy fungování státu, avšak mocenské pozice a státní správu nadále vykonávali stejní lidé nebo ti, kteří získali zkušenosti a vliv již během vlády KSČ.
|
|
|
Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990
Peš, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Buben, Radek (oponent)
(abstrakt) Předložená disertační práce Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990 se zaměřuje na popis a analýzu událostí souvisejících s rozpadem posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR a přechodem k demokracii v podmínkách středně velkého severomoravského města Kopřivnice. Cílem je nejen zachytit průběh politických změn následujících po 17. listopadu 1989, ale také společenských a hospodářských, které následovaly. Svým obsahem tedy práce zahrnuje časově události od počátku roku 1986 do listopadových komunálních voleb v roce 1990. V první kapitole jsou popsány obecné rysy posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR před rokem 1989 a předpoklady pro změnu, které se začínaly postupně objevovat v rámci samotného Československa a jeho společnosti. Druhá kapitola se zaměřuje na vysvětlení základních milníků v historii města, které ovlivnily jeho rozvoj, skladbu obyvatelstva a význam v rámci regionu. Ve třetí kapitole Reflexe Kopřivnice před 17. listopadem 1989 je popsán systém fungování národních výborů, jejich orgánů a význam ve státní správě. Analyzuji aktuální situaci ve městě těsně před 17. listopadem 1989 z pohledu vedení města řízeného městským národním výborem. Čtvrtá kapitola popisuje průběh dní těsně po 17. listopadu. Zaměřuji se na popis událostí, jak za sebou následovaly,...
|
host ::
RSS.