|
|
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
|
|
|
Proměna teritoriální struktury zahraničního obchodu Československa v letech 1945-1953 se zaměřením na Sovětský svaz
Seifert, Lukáš ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Diplomová práce mapuje změnu v teritoriální struktuře československého zahraničního obchodu v letech 1945-1953. Cílem studie je ověření hypotézy, která počítá s přímými vazbami zahraničně obchodní politiky na politické události. Jinými slovy, jak se postupné politické začleňování Československa do sovětského bloku dotklo teritoriální struktury československého zahraničního obchodu. Text zkoumá změnu trendu v zahraničním obchodě, která se projevovala růstem podílu SSSR na úkor kapitalistických států, a řeší otázku, zda a na kolik mohl Sovětský svaz nahradit liberálně tržní ekonomiky. Práce je příspěvkem k poznání dobového fungování poválečné obchodní výměny se zahraničím a popisuje ovlivňování československého zahraničního obchodu ze strany nepoměrně většího hospodářského a politického celku.
|
|
|
Okresní akční výbor Národní fronty v Ostravě a jeho působení v prvních měsících po únoru 1948
Mentlík, Petr ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi vzniku Okresního akčního výboru Národní fronty v Ostravě v únoru 1948 a jeho fungování v prvních měsících po převzetí moci Komunistickou stranou Československa. Po stručné informaci o vzniku akčních výborů jako takových, jejich typech a úkolech a analýze právních předpisů, které jejich činnost postupně začínaly upravovat, je pozornost věnována konkrétním podmínkám a událostem v Ostravském okrese. Je popisováno složení okresního akčního výboru, jeho struktura a úkoly, které plnil. Práce rovněž pojednává o některých komisích OkAV, přičemž největší pozornost je věnována komisi sokolské, jejíž činnost je nejlépe zdokumentována. Konečně je stručně zmíněna i role, kterou OkAV sehrával při potlačování a likvidaci politické opozice z nekomunistických stran. Vzhledem k tomu, že tato konkrétní témata nebyla doposud odbornou literaturou až na výjimky komplexněji a detailněji zpracována, vychází práce především z primárního výzkumu archivních pramenů uložených ve fondech Archivu města Ostravy. V mnoha ohledech jsou neúplné a torzovité a některé dílčí agendy OkAV v nich nejsou podchyceny téměř vůbec. Vyložit a popsat komplexněji tak bylo možné jen ty jeho činnosti, pro něž se v archivních fondech nacházely dostatečné podklady. Přesto však lze konstatovat, že zachovaný...
|
|
|
Oldřich John - vzestup a pád politika
Pácl, Bohumil ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá osobností Oldřicha Johna, prvního předsedy Národního shromáždění republiky Československé pro roce 1948, vrcholného představitele sociální demokracie, jeho podílem na sloučení této strany s KSČ a na vzniku totalitního režimu, a následným politickým pádem spojeným se Státní bezpečností připravovaným procesem. Autor vyslovuje základní hypotézu, podle níž člověk talentem, schopnostmi a ambicemi předurčený pro politiku, svým jednáním, působením a činností výrazně přispěl k vítězství nedemokratického režimu, aby ho pak tento režim právě proto, že byl bytostný homo politicus, deprivoval a deklasoval. Zejména na základě pramenů je předkládán vývoj Johnovy politické dráhy, osobnostních rysů, vlastností, postupů a prostředků komunikace, které při svém působení ve veřejném životě využíval. V řešení bylo použito svědectví přímých účastníků Johnova jednání, dobových autentických záznamů a mediálních výstupů. Současně jsou podložena analýzou profilu a ambicí jedince, působícího v politice, kterou přináší teoretická literatura. Výsledky této práce umožňují vyslovit závěr o odpovědnosti politických elit v kontextu přeměny demokratické společnosti v totalitní, k níž došlo právě v únoru 1948.
|
|
|
Periodický tisk na Kutnohorsku v období 1918-1948
Pražáková, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Periodický tisk na Kutnohorsku v období 1918 - 1948 mapuje proměny, kterými prošel regionální tisk na Kutnohorsku ve sledovaném období, a zasazuje je do kontextu dobových událostí. Nejprve je dodána definice Kutnohorska i s jeho základní demografickou a geografickou charakteristikou. Jelikož struktura periodického tisku na Kutnohorsku v období první republiky plynule navázala na situaci před první světovou válkou, je dále popsaná krajina periodického tisku Kutnohorska před rokem 1918. Můžeme sledovat, že již před rokem 1918 vycházelo na Kutnohorsku velké množství politických i spolkových periodik a to platí i pro meziválečné období. Po mnichovských událostech do počátku okupace však dochází nejprve k proměně struktury politického tisku a následně k jeho úplnému zániku. Do března 1943 je na Kutnohorsku zastaven také veškerý tisk spolků a zájmových organizací. Po roce 1945 již nedochází k obnově předválečné situace. Většina listů politických stran přesunuje své vydávání do jiných regionů a spolky nedostávají kvůli nedostatku papíru povolení k vydávání vlastních periodik. Po únoru 1948 většina zbylých periodik Kutnohorska zaniká a od padesátých let se tvoří nová struktura periodického tisku založená na sovětském vzoru, která klade důraz na zakládání závodních novin. K nejvýznamnějším periodikům...
|
|
|
Novinář a politik Hubert Ripka
Pavlát, David ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Hubert Ripka (1895-1958) patřil za první republiky mezi nejaktivnější demokraticky orientované novináře a nejbližší spolupracovníky ministra zahraničních věcí a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Jeho politické i novinářské počátky jsou spojeny s národnědemokratickou Mladou generací. Klíčovým byl pro Ripkovu kariéru rozkol mezi levým a pravým křídlem Mladé generace v roce 1920, kdy po vítězství pravice z Mladé generace vystoupil. Antonín Pešl ho přivedl do redakce Národního osvobození, spjatého s Československou obcí legionářskou a prohradní politikou. V zahraničněpolitické oblasti se zaměřil především na sledování politického a kulturního života Jugoslávie, stal se tajemníkem Československo-jihoslovanské ligy, členem Slovanského ústavu, přispíval do jihoslovanských periodik a do obnoveného Slovanského přehledu. Nejvýznamnější Ripkova přednášková činnost byla spojena s prestižním Klubem Přítomnost. Od roku 1930 působil v redakci Lidových novin, přispíval však do celé řady dalších periodik. Usiloval o všemožnou podporu malodohodového spojenectví, především v souvislosti se sílící hrozbou německého pangermanismu. Od roku 1932 podnikal zahraniční informační cesty, z nichž pořizoval souhrnné zprávy pro E. Beneše. V roce 1934 se významným způsobem podílel na vzniku programu "Demokracie řádu a činu",...
|
|
|
Ústavní vývoj a politický systém ČSR po únoru 1948
Trnka, Michal ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje ústavnímu a politickému vývoji v Československu po státním převratu v únoru 1948, který provedla Komunistická strana, aby získala absolutní moc. Autor zkoumá charakter politického systému bezprostředně po převratu, jakož i rozpory mezi ústavně-právními předpisy a dobovou realitou. Autor vychází z teze, že některá ustavení nejen ústavy, ale i dalších zákonů byla jen deklarativní zástěrkou pro nezákonné upevňování totalitárního režimu. Práce se nejdříve věnuje období před únorem 1948 a aspektům, které vedly k převratu, dále pak vývoji nové ústavy, která ale nebyla do převratu dokončena, následně jsou rozebrány samotné únorové události s důrazem na to, nakolik proběhly v souladu s ústavním pořádkem. V dalších kapitolách je analyzováno období po únoru 1948, kdy docházelo k nezákonnému upevňování moci KSČ, politickým čistkám a radikální přeměně společnosti. Autor dochází k tomu, že o budoucím směřování Československa bylo rozhodnuto již brzo po roce 1945 infiltrací bezpečnostních složek komunisty. Ty také sehrály důležitou roli v samotném převratu. Zatímco KSČ tvrdila, že samotný akt demise části ministrů a doplnění vlády proběhlo ústavní cestou, politický tlak na prezidenta, formování akčních výborů po celé zemi, umělé organizování manifestací sloužících k nátlaku a vyhrožování -...
|
|
|
Druhý londýnský exil Huberta Ripky
Dvořák, Jaromír ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje posledním třem letem života Huberta Ripky. Toto závěrečné období nelze vytrhnout z kontextu jeho předcházející politické činnosti. Autor se proto v práci rozhodl shrnout Ripkův život v první polovině 20. století. Kladl při tom důraz na jeho aktivity v době třetí československé republiky. Hlavní část práce je pak věnována Ripkově politické a diplomatické činnosti v letech 1955 - 1957. Na základě rozboru archivních materiálů autor představí, co bylo náplní cest, které Ripka z Londýna pořádal do Evropy a do Spojených států amerických. Po životopisné části práce pak následuje analýza jeho politických názorů a politologických koncepcí.
|
|
|
Kancelář prezidenta republiky po nástupu Klementa Gottwalda
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Cílem této práce je komplexně představit změny, ke kterým došlo v Kanceláři prezidenta republiky v období přibližně od února 1948 do smrti Klementa Gottwalda. Po stručném úvodu, který přiblíží tzv. zakladatelské období komunismu spolu se životem Klementa Gottwalda a jeho manželky Marty, následuje úvodní kapitola o poúnorové situaci v KPR. Ta uvozuje dvě velká témata, která budou zkoumána v dalších kapitolách - personální otázka a organizace. Práci uzavře kapitola o mocenské roli Hradu a samotného Gottwalda- prezidenta v letech 1948-1953. Literatura k tomuto období většinou popisuje hlavně obecné rysy zakladatelského období a roli Klementa Gottwalda. Samotné prezidentské kanceláři se pozornost nevěnuje, z postižených zaměstnanců napsal paměti jen Miroslav Jirásek. Využila jsem tedy hlavně práce Karla Kaplana, pro popis situace po smrti Gottwalda byla důležitá kniha vzpomínek Ladislava Nováka - kancléře Antonína Zápotockého, Antonína Novotného a Ludvíka Svobody. V práci byly vyžity materiály z několika archivů, i přes to se všechny otázky zodpovědět nepodařilo. Neexistuje například spis akčního výboru v KPR, jeho činnost se tedy dá zmapovat jen velmi omezeně. Národní archiv nabízí množství materiálů z provenience ústředního výboru KSČ, které se však KPR věnují velmi málo, stejně jako materiály...
|
|
| |
host ::
RSS.