Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 120 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výstavba lehkého opevnění v Orlických horách
Formánek, Ivo ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Opevnění provází lidstvo takřka od jeho počátku. Ať se již jednalo o hradby středověkých měst, mohutné valy barokních pevností či impozantní betonové sruby stavěné ve 20. století, vždy budilo velký zájem lidí, neboť koncentrovalo jejich ohromné úsilí, které představovalo důležitou investici pro budoucnost a skýtalo v nejistých dobách aspoň základní pocit jistoty a bezpečí. Vojska odešla, pole rozrytá zásahy dělostřeleckých koulí či granátů se znovu osila a z ohořelých sutin opět brzy vyrostla nová města či vesnice. Opevnění však většinou zůstala a stávala se mementem připomínajícím mnohdy pohnutou minulost kraje, velké prohry i slavná vítězství. Po mnoho staletí neodmyslitelně patřila k lidskému osídlení. Mnohá z nich ovšem bránila dalšímu rozvoji civilizace, a proto mu v mnoha případech dříve či později padla za oběť. I přesto, že první světová válka důvěru v mohutné fortifikace narušila, staly se pevnosti jedním z fenoménů vojenských meziválečných dějin a toto období zakončené dosud nejkrvavějším konfliktem v historii lidstva znamenalo také vrchol fortifikačního stavitelství. Jednou ze zemí, která se rozhodla pojistit si svou bezpečnost vybudováním "neprůchodného betonového valu", se v polovině třicátých let stala i mladá Československá republika. Během několika málo let byly pohraniční hory, ale i...
Dějiny tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909-1948
Vejvar, Stanislav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Historie tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909 - 1948 V roce 1909 vznikla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tělovýchovná organizace Orel. Sjednotila organizace, které pro katolíky organizovaly tělocvičné aktivity. Jejími předky byly svatojosefské jednoty, katoličtí tovaryši a křesťanskosociální tělocvičné odbory. Orlové měli za vzor slovinského katolického Orla, jehož zakladatelem ve Slovinsku byl na začátku 20. století kněz a politik Jan Evangelista Krek. Organizace Orla vznikla za rakousko-uherské monarchie, v časech Československé republiky 1918 - 1938 značně zesílila na celém území státu, roku 1935 dosáhla přes 160 tisíc členů. Celoživotním starostou Orla byl Msgre. Jan Šrámek, katolický kněz a politik. Orel provozoval tělovýchovu pro muže, ženy, dorost i žactvo v křesťanském duchu. Pořádal cvičení v místních jednotách a dva významné slety: mezinárodní slet roku 1922 v Brně a Svatováclavské dny orelstva r. 1929 v Praze. Orel udržoval kontakty se zahraničními křesťanskými tělocvičnými spolky, stal se členem FICEPu (Mezinárodní katolická tělovýchovná federace). Pořádal zájezdy na zahraniční slety (např. do Francie, Jugoslávie nebo Polska). V čase ohrožení Československa nacistickým Německem r. 1938 orlové vstupovali do Svazu občanské pohotovosti jako dobrovolníci při obraně republiky. Za okupace...
Agrární strana v letech 1920-1921
Čapek, Jan ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá dějinami agrární strany v pro ní přelomovém období let 1920 - 1921. K výběru daného tématu mě motivoval zájem o československé dějiny meziválečného období a to především o dobu první poloviny dvacátých let, v níž po do značné míry zlomovém roku 1920 docházelo ke konsolidaci nového státu a dobudovávání charakteru a tvářnosti jeho vnitropolitického života, na jehož scéně se nezřídka zračí motivy ne nepodobné některým aspektům našeho současného dění. A právě v tomto období patří k nejzajímavějším stránkám tehdejší historie problematika agrárního politického hnutí. To totiž představuje zdánlivý paradox a jakousi anomálii meziválečné periody československých dějin, totiž v tom, že v průmyslově vyspělém a sociální aspekty života společnosti dosti silně akcentujícím Československu, hrála roli hegemona vnitřní politiky státu typicky stavovská a na zemědělské výrobce orientovaná agrární strana. K lákavosti tohoto tématu přispěl i zájem o osobnost Antonína Švehly, která je příkladem mimořádného vlivu jedince na formování nejen jedné politické strany, ale i celého vnitropolitického života státu. Práce se pokouší přispět k poznání uvedených dvou let v dějinách agrární strany a k postižení jejich přelomového charakteru. Byl to totiž právě rok 1920, respektive jeho první polovina, v níž...
Československo-italské vztahy od pochodu na Řím do locarnské konference
Černá, Zuzana ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Zahraniční politika fašistické Itálie patří k oblíbeným tématům historiků italského fašismu. Mussoliniho zahraniční politika poutá pozornost pro svůj expanzivní rozměr, středem zájmu jsou hlavně vztahy související s Mussoliniho mocenskými ambicemi. Tuto podobu italská zahraniční politika ale plně získala až v druhé polovině dvacátých let a v letech třicátých. Oproti tomu zahraniční vztahy Itálie v Mussoliniho "učebním období", jak bývají také někdy označována první tři léta Mussoliniho vlády, zůstávají prozatím mimo hlavní proud zájmu, obzvláště pokud se týká vztahů se státy pro Itálii menšího významu. Moje rigorózní práce má proto přispět k poznání zahraniční politiky Itálie ve zmiňovaném období. Mým cílem bylo prozkoumat vazby, které poutaly Itálii a Československou republiku v prvních třech letech od nástupu Mussoliniho k moci, tj. od října 1922 do října 1925.
Češi a Slováci v zemi helvetského kříže: československé krajanské spolky ve Švýcarsku ve druhé polovině 20. století
Dörner, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a činností krajanských organizací Čechů a Slováků ve Švýcarsku v průběhu 20. století sdružených ve Svazu československých spolků ve Švýcarsku. První spolky, které neměly dlouhého trvání, byly zakládány v 60. letech 19. století. Vznik stabilnějších organizací datujeme až s počátkem 20. století, kdy vznikly spolky Českoslovanská Beseda Slovan v Ženevě a Českoslovanská Beseda Svatopluk Čech v Curychu. Největší rozvoj těchto organizací nastal až po příchodu velké emigrační vlny vyvolané vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Právě toto období mezi roky 1968-1990 je hlavním předmětem zkoumání. Práce je členěna do čtyř kapitol. První z nich vytyčuje základní pojmy a zasazuje existenci krajanských organizací ve Švýcarsku do širšího kontextu. Zabývá se přitom nejpodstatnějšími emigračními vlnami z území našeho státu s důrazem na emigranty, kteří zamířili do Švýcarska. Druhá část práce se již zaobírá samotným vývojem krajanského hnutí ve Švýcarsku před přelomovým rokem 1968. Kapitola je přitom dále členěna na části podle zásadních mezníků vývoje krajanských organizací, tj. konstituování prvních spolků, vzniku Ústředního svazu českých spolků ve Švýcarsku, angažmá krajanů a jejich organizací v prvním a druhém zahraničním odboji, situace po únorovém převratu a...
Společensko-ekonomické proměny spolků "v kopaný míč cvičících" a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před Velkou válkou
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků, provozujících novou hru zvanou "football", původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj unikátní reliktní prostředí, které vytváří hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a DFC Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, Slavia, Sparta, Velká válka
Francouzsko-československé diplomatické vztahy v předvečer podzimu 1938. (Studie na základě depeší vyslance Victora de Lacroix)
Jerie, Denis ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny a vývoj diplomatických vztahů mezi Francií a Československem "v předvečer podzimu 1938". Časově je práce vymezena nástupem Victora de Lacroix do funkce francouzského vyslance v Praze v roce 1936 a diplomatickými jednáními v červenci 1938, které znamenaly významný obrat prave ve francouzsko-československých diplomatických vztazích. Hlavní pozornost je věnována období od konce roku 1937 do července 1938. V diplomové práci vystupuj í především hlavní osobnosti diplomatického a politického světa - ministři zahraničních věcí, velvyslanci, vyslanci a politici, kteří rozhodujícím způsobem zasahovali do mezinárodního dění na sklonku 30.let 20.století. Jelikož francouzsko-československé diplomatické vztahy byly, zvláště v popisované době, neoddělitelně spojeny s diplomacií jiných států na podkladě celoevropského mezinárodního dění, překračuje přirozeně tato práce úzké vztahy mezi Paříží a Prahou a zahrnuje diplomatická jednání především s Velkou Británií a Německem a dále v menší míře s Polskem, Jugoslávií, Rumunskem, Sovětským svazem, Itálií, Rakouskem a Maďarskem. Ústřední osobností je francouzský vyslanec v Praze Léopold Victor de Lacroix, jehož depeše zasílané na francouzské ministerstvo zahraničních věcí tvoří těžiště pramenné základny, na níž byla vytvořena tato práce....
Dosídlování okresu Sokolov v letech 1945-1948
Dohnal, Pavel ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Práce pojednává o dosídlování okresu Falknov nad Ohří v letech 1945- 1948. Snaží se zachytit národnostní, politický i hospodářský vývoj s ohledem nejen na okres samotný, ale také na centrální instituce, stejně jako právní a politické předpoklady celé akce. Významné místo náleží situaci jednotlivých národnostních skupin, především Němců (v souvislosti s odsunem, práce se ale snaží nastínit i životní podmínky neodsunutých Němců), reemigraci i utváření hospodářské podoby okresu v oblastech zemědělského osídlení, živností a průmyslu. Práce se pokouší zachytit také negativní stránky dosídlování, ať už v podobě "zlatokopů", či vztahu československých orgánů k Němcům. Své místo zde nalézají i osudy některých aktérů, jež jsou ilustrovány na několika příkladech.
Poválečná politika KSC v letech 1945-1946 (od Košického programu k parlamentním volbám 1946)
Duchoslav, Petr ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Komunistická strana Československa (KSČ) představovala v poválečné republice významnou společensko-politickou sílu. V systému regulované demokracie1 se vyprofilovala v určující sílu, na které spočíval průběh a intenzita politických a společensko-ekonomických přeměn v osvobozené ČSR. KSČ se sama snažila vystupovat jako strana, jež tvoří symbiotické pouto s novým, "lidově demokratickým režimem" a veřejně deklarovala, že pouze ona je skutečným reprezentantem, budovatelem a ochráncem tohoto zřízení. Síla KSČ byla dána několika činiteli, které determinovaly pro futuro její postavení a politickou roli v obnoveném státě. Předně získala KSČ mimořádně velký kredit svým postojem k událostem v září 1938, když odmítla anglo-francouzský plán na odstoupení pohraničních oblastí hitlerovskému Německu; za druhé byli komunisté během druhé světové války aktivními odbojáři, za což zaplatili i nemalou oběť - kolem 25000 komunistů (převážně funkcionářů) v průběhu války zemřelo. Oba zmíněné faktory přinesly po skončení válečného konfliktu komunistické straně obrovský, ba mimořádný politický kapitál, kterým nemohly ostatní strany sdružené v tzv. Národní frontě disponovat. Komunisté tento kapitál nejellŽe politicky využili, ale také jej dovedli neustále rozšiřovat, aby se mohli stát po osvobození vůdčí silou v Národní frontě a ve...
České střední školy v Hradci Králové ve školních letech 1938/39-1944/45
Dvořáková, Kristýna ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Hradec Králové lze už od 19. století považovat za skutečné "město škol". Prozřetelnost vedoucích činitelů města připravila vhodné podmínky pro rozvoj základního i středního stupně vzdělání. Postupně se vystavěly prostorné školní budovy, jež poskytovaly důstojné zázemí pro kvalitní výuku. I S tímto potenciálem Hradec vstupoval do nové éry svého vývoje v časech první republiky, jež přinesly významný urbanistický i hospodářský rozkvět. Ne nadarmo se město v onom údobí nazývá "salónem republiky". Ve 20. letech 20. století ve městě či jeho nejbližším okolí fungovala mateřská škola, chlapecká, dívčí a smíšená obecná škola a rovněž chlapecká a dívčí měšťanka. Střednímu školství se věnovala dvě gymnázia, reálka, učitelský ústav, obchodní akademie, dále zde působil teologický ústava seminář, odborná škola pro ženská povolání, Ústav učitelek domácích nauk, průmyslová škola, odborná koželužská škola, rolnická škola v Kuklenách, hospodyňská škola ve Stěžerách a obvodní odborné školy pro živnosti (např. mechanicko-technické, oděvní, potravní.. .atd.).2 Narodila jsem se a celý svůj dosavadní život jsem strávila v Hradci Králové. Jeho bohatá historie mne ovlivňovala od dětství, a tak mi přišlo zcela přirozené, věnovat se hlouběji jeho dějinám. Z předešlých řádků vyplývá, že školství hrálo a do dnešních dnů stále hraje...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 120 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.