| |
|
Vybraná místa paměti na Chodsku
Kroc, Jakub ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat historii vzniku a následný druhý život dvou vybraných památníků na Chodsku. To zahrnuje popis prvotní myšlenky ohledně vzniku monumentů, průběhu sbírkové činnosti, výběru autora, slavnostního odhalení a následného přiblížení druhého života pomníku za druhé světové války. Práce se také věnuje tomu, jak byly stavby přijaty širokou veřejností a zasazuje vybrané památníky do kontextu doby. Přičemž hlavním zdrojem informací jsou převážně dobové dokumenty, periodika, korespondence jednotlivých výborů, kroniky a fotografie. Při popisu událostí či osob, jimž jsou pomníky věnovány, vychází práce primárně z odborné literatury.
|
|
Proces se Stanislavem Zelou a spol.
Záveský, Miroslav ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zeman, Kryštof (oponent)
Vykonstruovaný soudní proces s církevními představiteli, který probíhal v lednu roku 1950, je jedním z mnoha příkladů tehdejší masové nezákonnosti. Na základě archivních pramenů, uložených v Národním archivu a dalších paměťových institucí, chci popsat průběh vyšetřování, které měla na starost Státní bezpečnost. Díky zachovaným stenoprotokolům budu moci zrekonstruovat přesný průběh soudního přelíčení. Archivní prameny chci kombinovat se zprávami z tisku tak, aby vznikl plastický obraz o tomto politickém procesu. Práci bych rád zakončil stručným popisem věznění odsouzených kněží v čs. věznicích.
|
| |
| |
|
Rodina Zenklů v boji proti totalitním režimům
Zenkl, Jan ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zeman, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životními příběhy členů rodiny Zenklových, kteří se stavěli na odpor nacismu a komunismu, nebo se stali jejími oběťmi. Primárně se snaží klást důraz na činnost během jejich největších protitotalitních aktivit a událostí, kdy byly totalitní režimy u moci. Zmíněné jsou i jejich činnosti od mládí až k posledním fázím života. KLÍČOVÁ SLOVA PhDr. Petr Zenkl, JUDr. Jan Zenkl, Rudolf Zenkl, Ing. Jan Zenkl, nacismus, komunismus, Buchenwald, Komunistická strana Československa, Československá strana národně socialistická, Státní bezpečnost
|
|
Politický proces Veselý a spol.
Volmanová, Mária ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zeman, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zpracováním jednoho z největších politických procesů na Moravě, který se konal 7. - 11. února 1950. Snaží se odhalit, proč byli vybráni právě obvinění a jaký vliv měla politická příslušnost. Dále se věnuje tomu, jaký byl průběh vyšetřování a následně celého procesu. Práce rovněž zabývá tím, jak o celém procesu informoval dobový tisk a jak se snažil působit na čtenáře. Důležitým cílem je také rozebrat rysy, které má tento politický proces společný s jinými politickými procesy tohoto období v Československu. Nejvýraznější část práce je věnována analýze a interpretaci archivních materiálů, které jsou k tomuto procesu dostupné. Klíčová slova: politický proces, komunismus, totalita, Veselý, Rod, Tuček, perzekuce, soud
|
| |
|
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
|
| |