|
|
Socialismus jest práce. Život Rudolfa Bechyně 1881-1948
Noha, Jiří ; Kuklík jun., Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Rudolf Bechyně bezesporu patřil k těm osobnostem, které výrazně utvářely podobu a charakter první Československé republiky. Badatelský zájem tomu dosud neodpovídal. Na rozdíl od svých šťastnějších současníků Rašína, Kramáře, Beneše ad. stál jakoby stranou pozornosti historiků, ve veřejnosti pak jeho jméno zapadlo docela. Soudíme, že neprávem. Důkazem snad je tato práce. Pro vykreslení Bechyňova portrétu měla zásadní význam pozůstalost, uložená v Archivu Národního muzea (ANM) v Praze. Jedná se naneštěstí o torzo, až na výjimky pochází většina materiálů z poslední dekády Bechyňova života. Tento fakt se nutně promítl do struktury diplomové práce: položili jsme důraz na exilové období, kdy je možné postihnout konání sociálního demokrata relativně nejúplněji. Nejcennější část pozůstalosti tvoří prvé tři kartony, obsahující deníky, diáře, zápisníky a - to především - osobní i úřední korespondenci. Ani zbytek však není nezajímavý, řadu písemností k případu Caswick - Bren skrývá např. karton šestý. V Národním archivu (NA) v Praze lze dohledat akta, která pokrývají Bechyňovu činnost ministerskou. Relevantní informace skýtá fond Předsednictva ministerské rady (PMR) se zápisy ze schůzí vlád, obyčej ně také z výborů hospodářských ministrů. Nepodařilo se nám bohužel objevit žádné protokoly z porad komitétu politických...
|
|
|
Národní soud s generálem Radolou Gajdou 1947. Případová studie
Král, Martin ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Tématem práce je kauza bývalého legionáře a československého generála Radoly Gajdy před Národním soudem v roce 1947. Po stručném představení Radoly Gajdy se tato práce věnuje jeho činnosti v druhé republice a protektorátu. V druhé kapitole nastiňuje vznik retribučního soudnictví, především se však soustřeďuje na Gajdovu kauzu. Položil jsem si otázky týkající se objektivity soudu, způsobu jeho přístupu k obžalovanému a možností zásahů do soudcovské nezávislosti. Prozkoumal jsem též způsob informování stranického tisku o tomto případu. Zjistil jsem, že Radola Gajda již nebyl roku 1947 politicky významná osobnost a nepodařilo se mi najít žádné významné zásahy do vyšetřování a soudního přelíčení. Soud dal obhajobě i obžalobě rovnocenný prostor a důkazy obou stran racionálně zhodnotil. Tisk jednotlivých politických stran informoval o přelíčení velmi stručně a především levicové deníky daly přednost informacím zaměřeným proti obžalovanému.
|
|
| |
|
|
Politický okres Most v roce 1938
Mocová, Jitka ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila "Politický okres Most v roce 1938". Cílem bylo postihnout vzájemný vztah českého a německého živlu v průběhu necelých 70. let, a to se zaměřením na rok 1938, jako na přelomový okamžik tohoto vztahu. Okres Most byl svým charakterem, v rámci pohraničních oblastí, zcela specifický. Jednalo se o oblast, kde se německé obyvatelstvo muselo vyrovnávat se silnou českou menšinou. Sleduji politický okres od doby, kdy se začala jeho národnostní struktura měnit v souvislosti s těžbou uhlí, tedy do 70. let 19. století. Z tohoto důvodu je práce rozdělena do tří částí: I. část Habsburská monarchie (od 70. let 19. století do r. 1918), II. část Československá republika (1918-1935) a m. část: Rok 1938. Jednotlivé části jsou dále děleny na kapitoly. V první části se snažím zachytit změnu národnostního složení obyvatelstva politického okresu v závislosti na rozvoji těžby hnědého uhlí. Opírám se především o práce Jana Měchýře l popisující jednak proces zakládání dolů, ale i život a smýšlení tehdejších horníků. Práce jsou staršího data a částečně ovlivněny dobovou ideologií, ale přesto, pokud se týče faktografických údajů a znalostí problematiky, jedná se o díla vysoké hodnoty. V kapitole, zabývající se národnostními poměry, využívám údajů Z. Šubrta a L. Fediuka2 , kteří prováděli v...
|
|
|
Paměť a paměti druhé světové války v českých zemích. Vzpomínkové práce vojáků druhého čs. zahraničního odboje
Mücke, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Gebhart, Jan (oponent)
Předmětem disertační práce je velmi mnohovrstevnaté téma, jeden ze segmentů paměti druhé světové války v českých zemích, potažmo v někdejším Československu. Toto téma bylo dosavadní českou historiografií, ale i společenskými a humanitními obory obecně, prozatím zpracováváno spíše výjimečně, ačkoliv již existuje mnoho zahraničních ekvivalentů. Téma paměti druhé světové války a pohled na tuto problematiku z historického pohledu přináší mnohá úskalí, ale i velké výzvy a příležitosti. Autor se tomuto tématu věnuje již dlouhodobě od práce seminární (bakalářské), diplomové až po práci disertačnÍ. V průběhu doktorského studia se autor poměrně systematicky věnoval mapování jednotlivých témat formou konferenčních výstupů, dílčích studií a také rozsáhlejších prací - a to i po přestupu do externí podoby studia, při zaměstnání a poněkud odlišném badatelském zaměření v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Veškeré dosazené výsledky se posléze podařilo zúročit a myšlenkově i koncepčně propojit v předkládaný, ideově komplementární celek. Co se týče vymezení tématu, to úzce souvisí a do značné míry i ovlivnilo charakter pramenné základny. Autor se při svém bádání záměrně opíralo poměrně široké definice klíčových pojmů "životní příběh" (elementárně pojatý jako způsob podání minulých prožitků jednotlivcem) a...
|
|
|
Retardace, kolaborace a aktivismus armádních elit v Protektorátu Čechy a Morava
Veselý, Martin ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Borák, Mečislav (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
4 Abstrakt: Disertační práce se zabývá studiem fenoménu politického aktivismu, retardace a programové kolaborace armádních elit v Protektorátu Čechy a Morava. Cílem práce je probádat a "zmapovat" veřejný a politický život v Protektorátu Čechy a Morava se zvláštním zaměřením na účast vysokých českých důstojníků a tyto poznatky nejen scelit, ale dát je i do kontextu s vývojem protektorátní a okupační politiky v protektorátu. Práce si nevšímá pouze činnosti organizací či jejich vedoucích osob, ale všímá si i názorů a stanovisek center protektorátní a okupační správy k nim, které měly na činnost těchto organizací a jejich představitelů vliv a zasazuje je do kontextu protektorátní politiky na pozadí dalších událostí. Tematicky se práce soustřeďuje především na činnost hlavních protektorátních organizací bývalých vojáků a to Českého svazu válečníků a Ústředního svazu bývalých vojáků v Čechách a na Moravě a jejich vůdčích představitelů - generálů Otty Bláhy, Roberta Rychtrmoce a Bohuslava Kálala. Dále pak na činnost protektorátních politických a veřejnoprávních organizací Národní souručenství, Český svaz pro spolupráci s Němci a Česká liga proti bolševismu a jejich vedoucích představitelů Jana rytíře Fouska, B. Kálala, O. Bláhy a R. Rychtrmoce. Pozornost byla věnována rovněž činnosti nejvýznamnějších generálů...
|
|
|
Aktivistický novinář Vladimír Krychtálek (1903-1947)
Juroška, Martin ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Vladimír Krychtálek (27.1.1903, Brno - 22.4.1947, Praha), označovaný za jednoho z tzv. aktivistických novinářů, působil v průběhu své novinářské praxe mj. ve Francii, jako zahraniční dopisovatel Lidových novin v SSSR a Jugoslávii a posléze jako redaktor a šéfredaktor ve Venkovu a Večeru. V období druhé republiky uskutečnil Krychtálek dvě informativní cesty do Berlína a po vzniku Protektorátu Čechy a Morava využíval svých kontaktů s představiteli německé okupační správy ve prospěch podniku Novina, který vydával listy Večer a Venkov. Krychtálek se v květnu 1939 stal šéfredaktorem listu Večer a od léta tohoto roku začal novinářsky působit ve prospěch spolupráce s okupanty. Od podzimu 1939 se Krychtálek společně s vybranými českými novináři účastnil důvěrných rozhovorů se zástupci německé okupační správy pro tiskové záležitosti Karlem von Gregorym a Wolfgangem Wolframem von Wolmarem, v jejichž průběhu dostávali protektorátní novináři pokyny o čem a jak psát články podporující spolupráci Čechů s Německem. Krychtálek se společně s novináři Vladimírem Rybou a Jaroslavem Křemenem v létě a na podzim roku 1940 neúspěšně pokusil ovlivnit v autoritativním proněmeckém duchu Národní souručenství. O rok později, v létě 1941 Krychtálek spolu s dalšími proněmecky orientovanými tzv. aktivistickými novináři usiloval o získání...
|
|
|
Čeští uprchlíci z okupovaného pohraničí ve druhé republice
Benda, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
V poslední době se rozšířily příspěvky k problému uprchlíků, kteří v důsledku Mnichovské dohody a mnoha dalších důvodů, ať už politických, rasových, či ekonomických opustili své domovy na území zabraném Německem, Polskem a Maďarskem. Stalo se tak pravděpodobně i v souvislosti s tlakem sudetoněmeckých krajanských sdružení na odškodnění za zabavený majetek po 2. světové válce. Pozornost není upřena jen na ně, ale i na české přestěhovalce ze Slovenska. Obecně mě k tomuto tématu inspirovaly články Miroslava Šišky v sobotním Právu a snaha poznat situaci v mém městě, které leželo na cestě uprchlíků z pohraničí do hlavního města. Důvodem byla také snaha vidět téma s konkrétními aktéry - osobami, které dosavadní obecná literatura, vzhledem ke své podstatě, může velmi těžce zachytit. I proto jsem se rozhodl, směřovat jádro této práce k osvětlení situace v Kralupech nad Vltavou -okresním městě ve středních Čechách, které se muselo ze dne na den vypořádat s přílivem stovek uprchlíků. (Uprchlíkem je pro mě každý, kdo splňoval definici tohoto označení uvedenou v Jednacím řádu Ústavu pro péči o uprchlíky. Se stejným významem používám i další označení hraničáři, či utečenci.) Pozornost této sondy by měla být upřena zejména na situaci ve městě včetně místní péče o uprchlíky, kteří přišli do Kralup ze svých domovů. Z...
|
|
|
Lední hokej v éře Protektorátu Čechy a Morava
Kunert, Petr ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Práce se zabývá ledním hokejem v období Protektorátu Čechy a Morava. Popisuje roli sportu za nacistické okupace a zpracovává lední hokej po sportovní i společenské stránce. Nabízí také stručné životopisy nejvýznamnějších hráčů této éry. Práce je příspěvkem k dějinám jednoho z nejpopulárnějších českých sportů.
|
|
|
Karel Horký a jeho týdeník Fronta (Vzestupy a pády českého publicisty a spisovatele)
Žáčková, Zdena ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Publicista a spisovatel Karel Horký patřil po desetiletí k neprávem opomíjeným osobnostem české politické a kulturní scény první poloviny 20. století. Přitom ve své době byl vnímán jako nepřehlédnutelný a velmi zdatný fejetonista, který se dokázal bystře, obratně a mnohdy bez ohledu na následky vyjadřovat k různým společenským jevům. Byl autorem jak laskavých vzpomínkových fejetonů, tak i vášnivých výpadů a politických pamfletů. Nikdy nezůstal lhostejný, pokud zpozoroval, že se někomu děje křivda. Pro svůj cit pro spravedlnost byl mnohými obdivován a nazýván "rytířem fejetonu", "rytířem ulice" či "tribunem spravedlnosti". Jinými byl zatracován za nepochopitelný přechod od levice k pravici, a zvláště za nesmiřitelný boj proti dvěma hlavním představitelům a symbolům zahraničního protirakouského odboje a první republiky, Tomáši Garriguovi Masarykovi a Edvardu Benešovi. Tento Horkého boj, jenž začal již v době jeho účasti na zahraničním odboji, byl náplní téměř dvou desetiletí jeho života. Do povědomí svých současníků se K. Horký zapsal také jako zakladatel a vydavatel několika časopisů. Největší politický dopad z nich měl týdeník Fronta, vydávaný ve 30. letech 20. století. Stal se jednou z Horkého zbraní ve zmíněném politickém boji. Dějiny žurnalistiky se Frontou doposud soustavně nezabývaly a vystačily s...
|
host ::
RSS.